Už 6. října 2013 oslavovali ve slunném nedělním odpoledni rychlebští myslivci svátek patrona myslivosti sv. Huberta. Sešli se již na páté svatohubertské mši svaté nedaleko Javorníku, v kostele Neposvrněného početí Panny Marie v obci Travná, spolu s věřícími občany z Javornicka a blízkého polského příhraničí. Eucharistické setkání se uskutečnilo na počest sv. Huberta a královské jelení zvěře, ke cti a chvále všech zemřelých myslivců a lesníků. Letošní mše se konala ve významně jiném termínu, než tradičně. Oslava myslivosti byla posunuta blíže k vrcholu jelení říje, která probíhá vždy kolem svátku sv. Václava, aby tak více uctili představitele královské zvěře. Mši celebroval a slavnostní homilii přednesl Otec Piotr Niewiadomski, SDS a za Měú Javorník promluvil k návštěvníkům i místostarosta Ing. Petr Dvořák. Slavnostní atmosféra, chóry a hudba lesních rohů, vybízely k zamyšlení nad současností a budoucností jelení zvěře v Rychlebských horách a Jeseníkách.
Historická připomínka
Většina honiteb v Rychlebských horách byla téměř deset století pod správou arcibiskupství ve Vratislavi a zámek nad Javorníkem býval po dlouhou dobu i sídlem biskupů. Historie Rychlebských hor je známa již od první poloviny 10. století, kdy císař Ota III. založil sufragánní biskupství hvězdenské arcidiecéze ve Vratislavi v roce 1000. Od těch dob až do roku 1948 hospodařila na převážné rozloze Rychleb církev a většinová rozloha hor je v letošním roce předmětem jednání o majetkovém vyrovnání. Právo myslivosti a odstřel zvěře provádějí v tomto přechodném roce nájemní lovci v režii LČR, s.p.
Po delší chovatelské pauze vymezil v roce 2011 Krajský úřad Olomouckého kraje v obvodu působnosti Městského úřadu Jeseník dvě oblasti chovu zvěře pro jelena evropského.
Připomeňme si, že systém chovatelských oblastí není na našem území věcí novou. Směrnice Ministerstva zemědělství a výživy ze dne 17. 4. 1968 č.j. VII/5-362/68, článek 8/1968, Věstník MZVŽ 14 stanovil jelení oblasti chovu, které dodnes nebyly zrušeny, ale po roce 1989 nebyly nikde respektovány.
I když dřívější rozdělení chovu jelení zvěře do oblastí bylo s ohledem na lokální poměry v oblastech důležité hlavně z hlediska chovatelského a proniklo do myslivecké praxe, bylo po uvolnění pronájmů rychle zapomenuto. Přitom hodnocení trofejí podle oblastí mělo celostátní význam jednak pro porovnání chovatelské úrovně a bylo také příležitostí pro porovnávání typických a charakteristických znaků jednotlivých oblastí na celostátních výstavách.
Oblast Rychleby se rozkládá na celkové výměře 25 415 ha a zahrnuje 18 honiteb v převážně lesnaté příhraniční horské oblasti Rychlebských hor, která bezprostředně sousedí s Polskem, na státní hranici probíhající po hřebenech.
V sezoně 2012/2013 bylo uloveno v severní polovině jesenických hor a Rychlebech celkem 791 ks jelení zvěře, tedy o 111 ks více než v předchozí sezoně (2012 - 680 ks, 2011 - 621 ks, 2010 – 524 ks). Každým rokem se zvyšuje odstřel jelenů, laní i kolouchů úměrně ve všech kategoriích. Letos byl vykázán odstřel 167 jelenů, 320 ks laní a 304 ks kolouchů.
Po pádu totality byla zodpovědnost za chov zvěře mlčky přenesena na vlastníky a pronajímatele honiteb s vědomím, že odborná způsobilost a přístup myslivců samospasitelně povede k dobrým výsledkům v chovu. Ukázalo se však, že živelný způsob hospodaření nikam nevede a bez stanovení chovných cílů a metod k jejich dosažení, popřípadě se stanovením sankcí za nesprávný odstřel, nebude ničeho v chovu jelenů dosaženo. Hlavně proto byly chovatelské oblasti znovu oficiálně ustanoveny.
Chovatelská oblast jelení zvěře jako v kosmetickém salonu
Přes všechny dobré snahy zlepšit chov jelení zvěře v našich horách vyhlášením chovatelských oblastí, stává se tato iniciativa v současné situaci a způsobu pronájmů honiteb pouhou kosmetickou úpravou neutěšeného stavu. I přesto, že vzhledem ke krátké existenci zatím nelze výsledky chovu jelení zvěře v chovatelské oblasti hodnotit (Dvořák, Bartoš, Vaca SM 6/12), je podle mého soudu možno odhadnout budoucnost chovu daleko dopředu: na základě výsledků chovatelských přehlídek trofejí, jejich vyhodnocení a následného plánu lovu, stanoveného na základě objektivního vyhodnocení výsledků přehlídek.
Uvědomme si na tomto místě, za jakých podmínek a v jak velké honitbě dosáhneme toho, abychom mohli každý rok ulovit jednoho dvanáctiletého jelena. Při hustotě zvěře 15 - 20 kusů jelení zvěře na 1000 ha, jak mají stanoveno například v Německu, by ve stavu zvěře muselo být jedenáct jelenů ve věku od jednoho do jedenácti let. K tomu by při uvedené hustotě zvěře byla zapotřebí honitba o výměře 3000 ha (Menzel 2011). A to nám v této statistice chybí ještě výčet průběrných kusů. Dnešní plány lovu se mi proto v této chovatelské oblasti zdají přemrštěně vysoké.
Důležitost chovatelských oblastí může významně vzrůst v budoucnosti, kdy vlastníků lesů v našich horách bude více (např. následkem restitucí) a kriteria chovnosti budou sloužit jako sjednocující vodítko pro několik hospodářů. Mohou také být orgánem vhodným pro jednání s příhraničními partnery v Polsku, odkud a kam migruje většina jelení zvěře, žijící v našich horách.
Vyhodnocení a korekce lovu ale poslouží jako odrazový můstek pro směrování chovu jelení zvěře ke kvalitě, kterou byla česká myslivost tradičně proslulá a stavěla na ní svoji prosperitu a úspěchy. Vynikající trofeje z obor nikdy neměly pro myslivce významnou vážnost a do zdecimovaných volných honiteb poplatkoví hosté jezdit nebudou.
Výsledky odstřelu trofejové zvěře za roky 2011 a 2012 v oblasti
Výsledky jsou uvedeny v připojené tabulce. Z celkového počtu ulovených jelenů byla jedna třetina ulovena „omylem“ v chovné kategorii a z této třetiny ještě celou čvrtinu jelenů vysoce chovných (ČČ) zlikvidujeme v mladém věku. Jinými slovy ze 167 ks mělo 56 ks pokračovat v chovu, z nichž 14 kusů se mělo dožít 12 let! Z předložených takovýchto „dobrých“ trofejí však už nikdy nebude nic.
V tabulce ještě chybí hodnocení 20 ulovených jelenů, které si převážně odvezli zahraniční lovci a předložili pouze fotografie, nebo tuzemští poplatkoví lovci nepředložili nic. Je známo, že poplatkový lovec si v dnešní době neodváží průběrnou trofej a je jen škoda, že nejsou všechny zahrnuty do výsledků přehlídky.
Přes zvýšený odstřel v nižších věkových kategoriích, dosáhlo 6 trofejí bodové hodnoty. Jeden sedmiletý 162,2 b. CIC, tři osmiletí 160,14 b. CIC, 163,69 b. CIC a 164,6 b. CIC a nejlepší jelen výstavy dosáhl bronzové medaile 173,60 b. CIC.
Tento výsledek svědčí o tom, že v jesenických oblastech chovu jelení zvěře je nadějný potenciál v genetické základně a měl by se podchytit včas. Výsledky odstřelu jelení zvěře za první dva roky existence znovuobnovených chovatelských oblastí by mohly být dobrým základem pro zvelebování chovu v dalších letech jen za předpokladu, že plány lovu budou přizpůsobeny cílům chovu na základě minulých přehlídek trofejí. Zvlášť bedlivě by měla být sledována kategorie tříletých jelenů (na druhém paroží), kam se každoročně přesouvá značná část nadějných špičáků.
Německý odborník na chov jelení zvěře Kurt Menzel uvádí v knize Chování, chov a lov jelení zvěře (Víkend 2011) kriteria pro odstřel jelenů ve věkových třídách podílem odstřelu v I. v.t. 35 - 40 % (45 %), ve II. v.t. 5 – 15 % (5 %), ve III. v.t. 10 - 15 % (15 %). Čísla uvedená v závorkách jsou klíčová, bez závorky je rozptyl podle oblastí Německa.
Pohled do druhé tabulky sestavené z přehlídky v roce 2012 (za sezonu 2011) také není nijak povzbudivý. V I. v.t. bylo odstřeleno 64,54 % jelenů (doporučeno Menzelem 45 %), ve 2. v.t. 33,3 % jelenů (dopor. 5 %) a ve III. v.t. se podařilo ulovit jen 2,13 % z odlovu (dopor. 15 %). Odstřel vysoce chovných jelenů (ČČ) v předchozím roce nebyl tak katastrofální jako v roce letošním. I na předchozí přehlídce ale bylo těžiště odstřelu chovných jelenů soustředěno do kategorie tříletých (2012 předloženo 17 chovných tříletých trofejí z 34, což je 50 % chybných odstřelů).
Vyhodnocování meziročního nebo i dlouhodobého vývoje v odstřelu trofejové zvěře by tedy mělo být základním měřítkem pro orientaci při sestavování chovatelských, šlechtitelských a v neposlední řadě i redukčních plánů odstřelu a hlavně jsou důležité pro stanovení cílů a prostředků k dosahování kvalitních medailových trofejí z volných honiteb ve vyšších věkových kategoriích.
Porovnáme-li chovná kriteria Kurta Menzela (nebo doc. Nečase 46 % / 29 % / 25 %) s našimi výsledky v prvních dvou letech chovu v rychlebských jelenářských oblastech, tak vidíme, že pro budoucnost jsme neumožnili žádným chovným jelenům dožít se III. věkové třídy. Zvlášť alarmující jsou výsledky odstřelu vysoce chovných jelenů (ČČ) v nejnižších věkových kategoriích, kde by měly figurovat samé nuly, tak jako jsou dnes vidět v žádoucí III. v.t., kde by už měly výrazně figurovat medailové trofeje.
Nejožehavějším problémem je v současnosti odstřel chovných jelenů v kategorii tříletých s druhým parožím (48 % z ulovených), čtyřletých na třetí hlavě (44 % z ulovených) a pětiletých na čtvrtém paroží (42 % z ulovených) – údaje jsou shrnuty v první tabulce. Šestiletý a až osmiletý chovný jelen by neměl být uloven žádný, kromě sanitárního odstřelu, poněvadž při správném průběrném odstřelu v nižších kategoriích by měli tito jeleni být všichni chovní.
Staří jeleni se vytratili
Rychlebské hory a Jeseníky bývaly domovem kvalitní jelení zvěře v minulosti vždy. Tato oblast je svým způsobem jedinečná, poněvadž v dnešních oblastech chovu se po celá staletí střetávaly variety západní a východní (karpatské) populace jelena evropského. Je tak možno do budoucna významně ovlivnit skladbu a výsledky dnešní nehomogenní populace jelení zvěře šlechtitelskou prací a zodpovědným průběrným odstřelem. Nově sestavená chovatelská kriteria pro chovatelskou oblast se zaměřují na posílení vlivu karpatské populace, vyznačující se zvýšenou hmotností zvěře a silnými, členitými a oboustranně korunovými trofejemi.
Jestliže však chceme hodnotit staré jeleny, tak zjistíme, že se z nových vyhlášek „vytratily“ dva ročníky chovných jelenů. Jeleni dosahují vrcholu v parožení od dvanáctého do třináctého či čtrnáctého roku a až 15. rok je považován vyspělými jelenáři za stáří, kdy jelen jde v parožení zpět.
Dvanáctiletý jelen je považován za zralého, tak proč by neměl při vynikající kvalitě paroží ještě dva roky působit v chovu, pokud se vzácně tohoto věku dožije? Při dnešní věkové skladbě jelení zvěře je však tato diskuse zbytečná a pro nápravu čeká zodpovědné jelenáře ještě mnoho let práce a trpělivosti, aby se dočkali starých trofejových zvířat.
Závěrem
Hlavní myšlenkou slavnostní mše sv. Huberta v Travné u Javorníka ve Slezsku snad proto symbolicky byla poctivá práce pro rozvoj myslivosti, soulad s přírodou a zachování hodnot člověka hospodařícího na přírodních zdrojích v současnosti, jako základ pro budoucí pokolení.
Mši provázel dokonalý koncert trubačů LS Javorník vedený Jindřichem Výmolou, doplněný chorály spojených sborů Mgr. Štelclové a Bc. Velikovské. Úžasně znělo v akustice kostela závěrečné sólo mladé trubačky na lesní roh, jež myslivecká srdce a city pozvedlo do nebeských výšin. Místostarosta Ing. Dvořák závěrem poděkoval organizátorům a sponzorům, jimiž byli myslivci z okolních sdružení, Měú Javorník a Jiří Daniel, který početným hostům nabídl vynikající myslivecký guláš.
Zamysleme se ale při té vší slávě, přátelé myslivci, také nad budoucností chovu jelení zvěře v Rychlebských horách.
Petr Oskar BÍLEK