Vážení čtenáři, dnes již pravděpodobně není pro nikoho žádnou novinkou, že nás v brzké době čeká převratná změna. Od nového roku vejde v účinnost nový občanský zákoník a přinese celou řadu změn. Tato rozsáhlá právní norma, kromě dalších institutů, bude zcela nově upravovat spolkové právo.
Pro většinu z nás bude platit tzv. automatická transformace, kdy se občanská sdružení s novým zákoníkem přemění do právní formy spolku. Z tohoto pohledu se není čeho obávat nebo něco činit z důvodu nebezpečí z prodlení. V přechodných ustanoveních nového občanského zákoníku je dostatečná lhůta pro to, abychom mohli s rozvahou přijmout taková rozhodnutí, která nám budou co nejlépe vyhovovat. Mám na mysli tříletou lhůtu pro přizpůsobení obsahu našich stanov nové právní úpravě. Uvedená lhůta se mi jeví jako dostatečně dlouhá pro to, aby se občanská sdružení, po novu spolky, přizpůsobily nové právní úpravě.
Stanovy jsou základní normou spolku a jistě mi dáte za pravdu, že je nezbytné, aby byly přesné, srozumitelné a v podobě, která bude vyhovovat potřebám a představám spolku. K tomu nám dává nový občanský zákoník vhodnou okolnost, neboť nenařizuje jediné řešení, ale umožňuje mnoho řešení. A bude jen na nás, jak tuto příležitost uchopíme.
Nedívejme se na očekávanou úpravu stanov z dnešního pohledu pouze úzké skupiny, ale v širším kontextu a s větším pohledem do budoucnosti. Samozřejmě, každé stanovy lze časem změnit. Bylo by bláhové se domnívat, že si to čas od času nevyžádá spolková potřeba i u těch sebelépe připravených stanov. Obecně řečeno, případná novela stanov by měla přinést jen něco pozitivního. Ale příliš časté novelizování – podle momentální potřeby – nemůže tvořit konzistentní normu, a především mnoho početné změny neumožňují srozumitelný výklad jednotlivých ustanovení.
Spolek bude vymezen důrazem na jeho základní znaky, kterými jsou samospráva, dobrovolnost členství a nezávislost majetku spolku na majetku členů. Spolek budeme nově právně vnímat jako závazek mezi členem a spolkem. Závazek právní i morální. Ve světle toho spatřuji další možnost rozšířit spolkovou sounáležitost. Ne formálně, ne jako fráze, ale fakticky. Jistě, uvedené se neprojeví bezprostředně, ale postupem času. Postupně se projeví, jak to členové myslí se „svým“ spolkem nebo také, jak to spolek myslí se svými členy. Možná jsem přílišný optimista, ale hledím k tomu s nadějí. Dovolím si vypůjčit slova od sv. Augustina, filosofa z přelomu 4. a 5. století,
Když jsem začal tento úvodník, tak jsem mířil spíše k občanským sdružením – uživatelům honiteb, jako samostatným právním subjektům. Uvedené platí i na celou Českomoravskou mysliveckou jednotu. Když občas poslouchám nářky nad některým sdružením, okresním mysliveckým spolkem nebo i Jednotou, tak mne napadá parafrázovat filosofa z přelomu 4. a 5. století (sv. Augustin): „Spolek, že je špatný? My jsme ten spolek!“
V úctě
Jiří Kšica