Problematika změn v zemědělské výrobě je často diskutovaným tématem v souvislosti s klesajícími početní stavy drobné zvěře během posledních třiceti let. Za nejvýznamnější se přitom považuje využívání výkonné mechanizace, jež působí značné ztráty, pesticidů, které ovlivňují potravní nabídku a také nová struktura pěstovaných plodin.
Obecné situaci v ČR odpovídá i vývoj v honitbě Věchnov, který se pokusím popsat. Jedná se o typickou polní honitbu, jejíž výměra činí 944 ha, z nichž je 697 ha (74 %) orná půda a pouze 176 ha tvoří lesní pozemky. Vodní plochy zaujímají 7 ha a zbytek je tvořen ostatními plochami.
Honitba Věchnov se nachází na Českomoravské vrchovině v Kraji Vysočina, okrese Žďár nad Sázavou. Nadmořská výška honitby se pohybuje od 580 m n.m. do 637 m n.m., průměrná roční teplota je 7,6 °C a průměrné roční srážky jsou 700 mm. Z hlediska struktury pěstovaných plodin lze od roku 1971 vypozorovat tři hlavní období:
Období 1971 - 1983
Celostátní scelování soukromých vlastníků a jejich pozemků do JZD probíhalo i v této oblasti. Zaniklo velké množství táhlých mezí, remízků, polních cest, stromořadí, ale i přirozených mokřadů z důvodu celkové meliorace zemědělských půd. Pro zvěř to přineslo úbytek přirozené potravy a krytu. Jak je patrné z grafu 1, nejčastěji pěstovanými plodinami byly pícniny a krmné směsky pro domácí dobytek, následovány obilninami jako je ječmen, žito, oves, pšenice. Jako ostatní plodiny byla pěstována krmná kapusta, brambory a krmná řepa a kukuřice na siláž. Osevní spektrum bylo velice pestré a poskytovalo zvěři pestrou potravní nabídku a krytové podmínky.
Období 1984 - 1995
Zemědělské využívání krajiny bylo velice podobné jako v předchozích letech s tím rozdílem, že postupně se snižuje zastoupení pícnin, travin a kukuřice na úkor obilovin především pšenice a žita. V roce 1987 se objevuje nový zemědělský artikl v podobě lnu. V roce 1988 pak navždy vymizela z osevního plánu krmná kapusta. Od roku 1990 se jako nová plodina objevuje mák a v roce následujícím se začalo s pěstováním řepky. Pěstování řepky, máku a pšenice nabírá postupně na významu.
Období 1996 - 2011
V roce 1996 začíná na pozemcích v katastru obce Věchnov hospodařit podnik Agria Drásov, zabývající se rostlinnou výrobou, která zemědělsky obdělává krajinu dodnes. V počátku hospodaření na Bystřicku byl osevní plán pestrý s významným zastoupením obilovin v čele s pšenicí, dále pak jarní ječmen, žito, oves, ale s absentující kukuřicí, kterou nahradila hořčice a spolu s ní byly na podstatných plochách osévány řepka, len, mák a hrách a dále pak brambory, jetel a bojínek. Již v roce 1997 ovšem prudce vzrostlo osetí řepkou a žitem na dvojnásobné ploše, nově se objevil ostropestřec. Od roku 2002 se pícniny v osevním plánu neobjevují a cílovými plodinami se stalo ozimé žito, ozimá pšenice, ozimá řepka, doplňovány hrachem a mákem (graf 1).
Dopady zemědělského hospodaření
V sedmdesátých letech byla druhová skladba osévaných plodin bohatá. Celkem se na polích pěstovalo 11 různých druhů, a to především pícnin, obilovin, krmné kapusty a kukuřice. Již samotný počet pěstovaných plodin měl velký význam pro pestrost a hojnost potravní nabídky během roku, protože zvěř měla možnost se po sklizni jedné plodiny se přesunout do blízkého okolí. Dalším významným faktorem je vysoké zastoupení pícnin, které jsou celoročně pro zvěř významné.
Významně se změnila i používaná zemědělská technika. Stroje sedmdesátých a osmdesátých let měly v porovnání s dnešní technikou nižší pracovní pojezdovou rychlost (průměrně 1 km/h) a malý pracovní záběr strojů (420 – 570 cm). Sklizeň hospodářských plodin tak trvala o poznání delší dobu (2 - 3 ha/den/stroj) a vlivem částečně nízké početnosti zemědělské techniky se ještě protahovala, což drobné zvěři přinášelo možnost úniku ze sklízených ploch a jakési adaptace.
Dnešní hospodaření na polních pozemcích lze charakterizovat jako lány monotónních plodin o velikosti 100 i více hektarů. Tak je například lán řepky vystřídán monokulturou pšenice a současná druhová pestrost plodin v honitbě je minimální. Krajina dneška je pouze zemědělskou produkční plochou s minimálním zastoupením jakýchkoliv interakčních prvků.
Nástup nového zemědělského podniku od druhé poloviny devadesátých let přinesl také modernější zemědělskou techniku s vyšší pojezdovou rychlostí (u kombajnů Class uvádí výrobce od 3 km/h při sklizni řepky do 9 km/h při sklizni ječmene), širším pracovním záběrem (10 m) a denní výkonností v průměru od 25 ha do 50 ha dle sklízené plodiny. Dýchavičné Zetory vystřídaly John Deery a situace pro zvěř se značně zhoršila. Tyto nové stroje bezpochyby zefektivnily zemědělskou výrobu zejména tím, že umožnily rychlejší sklizeň obilovin s minimálními ztrátami. Žně, které na počátku devadesátých let trvaly i několik týdnů, jsou v současnosti hotové v horizontu dní. Ihned po sklizni zemědělských plodin, často i v ten samý den, je strniště zapracováno kombinátory.
Dalším znakem dnešního hospodaření je masivní používání herbicidů, insekticidů a fungicidů, které jsou aplikovány celoplošně a s častými intervaly několikrát v sezóně.
V neposlední řadě se velkoplošné zemědělství projevuje tak, že zemědělské subjekty mají povinnost udržovat okolí produkčních ploch ve stavu, aby bylo zamezeno šíření nežádoucích rostlin. To vede k tomu, že jsou každý rok po sklizni mulčovány všechny okraje polních cest, mezí a lesů a tím zemědělská krajina dostane podobu holé mrtvé planiny, protože všechny keříky, malé pionýrské stromy, byliny a vše ostatní je odstraněno.
Vývoj početních stavů zvěře
Zlepšující se mechanizace a vysoká zátěž prostředí způsobená chemickým ošetřováním zemědělských plodin má pravděpodobně za následek prudký pokles v odlovu zajíců a bažantů. K těmto negativním faktorům se ještě přidávají nepříznivé klimatické podmínky zaznamenané v roce 1987. Zvěř jakoby si na zhoršující se podmínky částečně zvykla a od roku 1988 začínají odlovy zajíců a do jisté míry i bažantů opět růst, tato skutečnost je dobře patrná z grafů (graf 2, 3).
Od roku 1993 po úpravě stávajících honebních ploch vzniká rozpadem Bystřického společenství honitba Věchnov. Prudký pokles v odlovu bažanta (graf 3) je zapříčiněn rozdělením stávající honitby Bystřice na nové honitby a odchovna bažantů pro doplnění a oživení divoké populace polokrotkým chovem připadla jiné honitbě.
V roce 1996 je zaznamenán prudký pokles odlovených zajíců. Domnívám se, že tento prudký pokles a následný sestupný početní stav zaječí populace je zapříčiněn z hlediska zemědělství několika okolnostmi, které lze charakterizovat výkonnější zemědělskou technikou, používáním účinných pesticidů a homogenností pěstovaných plodin. Též rychlá změna krajiny po žních, kdy ještě ráno zvěř měla přirozeně dostupnou potravu, v které byla především dobře kryta, ale měla i dostatek klidu, a večer ten samý den se podstatná část zemědělské krajiny změní v hnědou neúživnou pláň, což je s velkou pravděpodobností obrovský šok pro zvěř.
Je třeba brát v potaz i ztráty na zvěři související přímo se sklizní, jelikož stroje nemají žádné plašící zařízení anebo jejich účinnost není dostatečná. Drobná zvěř, která ještě na počátku devadesátých let byla nejpočetnější zvěří v honitbě, se stává spíše vzácností.
Domnívám se, že současná zemědělská výroba v honitbě Věchnov značně ovlivňuje přírodní podmínky, a tudíž i životní podmínky pro drobnou zvěř. Se změnou hospodaření od roku 1996 nastal úpadek v odlovu drobné zvěře a s tím plně souvisejícími početními (kmenovými) stavy. Stavy drobné zvěře jsou na stále nižší úrovni, což ve srovnání s potravní nabídkou, tedy pestrostí plodin na zemědělské půdě koresponduje a zdá se, že tento vliv doprovázený i způsobem obhospodařování souvisí s populační dynamikou zajíce i bažanta.
Dokončení v příštím čísle
Ing. Jaroslav ZEMAN
Ústav ochrany lesů a myslivosti
Lesnická a dřevařská fakulta
Mendelova univerzita v Brně