Sbírejte vzorky trusu spárkaté, nebo zaplatíte pokutu!
aneb
Monitoring parazitóz spárkaté zvěře.
Uživatel honitby je povinen podle „Metodiky kontroly zvířat a nařízené vakcinace na rok 2014“ MZe, Státní veterinární správa Č.j. 71808/2013- MZE-17212 z 19.11.2013, podle §19, odst. 5, zákona č. 166/1999 Sb. je uživatel honitby, popřípadě jiná jím pověřená osoba zajistit odběr vzorku, a to tak, aby jeden vzorek byl odebrán z jednoho katastrálního území. Pokud je jedno katastrální území součástí dvou, popřípadě více sousedících honiteb, vzorek bude odebrán po domluvě uživatelů honiteb uživatelem honitby, která se rozkládá na největší části tohoto katastrálního území.
Vzorky jsou přednostně odebírány od ulovené nebo uhynulé spárkaté zvěře, kdy se odebere vzorek trusu z konečníku (30 - 50 g). Jako náhradní způsob může být trus sbírán například na krmelišti. Citace z Přílohy 7.
Nechci vést diskuzi o účelnosti tohoto monitoringu, předpokládám, že je dobře mít přehled o zdravotním stavu spárkaté, u nás srnčí zvěře, žijící v naší a sousedních honitbách.
Poněkud mě přivádí do rozpaků požadavek, že vzorek má být odebrán z každého katastrálního území (KÚ), které do naší honitby zasahuje. Ano, pokud se někdo podívá na území ČR, tak se členění odběru vzorků podle katastrálního území, zdá logické.
Poněkud horší je situace uživatelů honiteb. Předně uživatele vlastně vůbec nezajímá, jaké katastrální území do honitby spadá. To zajímalo vlastníka honitby ve chvíli, kdy vytvářel podklady pro uznání honebního společenstva a honitby. V tom případě by bylo asi vhodné, aby právě jemu byla uložena povinnost uživateli honitby předat podklady, ze kterých bude patrno katastrální členění. Jak by to ve skutečnosti dopadlo? Myslivečkové, koukejte si to zajistit sami!
Všechny honitby, se kterými jsem měl možnost se seznámit, a bylo jich více než deset, mají společná katastrální území. V některých případech jedno katastrální území zasahuje i do čtyřech honiteb.
Po tomto úvodu se vrátím k požadavku Státní veterinární správy. Kdo tedy odevzdá pod hrozbou sankce vzorek, když katastrální území zasahuje do více honiteb? Údajně to má být ten, jehož větší rozloha je v jeho honitbě. Nějak mi uniklo, kdo to bude měřit, včetně toho, zda se jedná o rozlohu prostou, nebo honebních pozemků. Zajímavá bude situace, kdy jeden z uživatelů honitby má 20 % rozlohy honebních pozemků z katastrálního území a druhý 80 %, ale z toho jen 10 % honebních.
Zcela nereálný je požadavek, že se mají dohodnout uživatelé honiteb, v případě společného katastrálního území. Co je to dohodnout a co když se nedohodnou? Kdo tedy rozhodne a hlavně kdy?
Další zajímavá situace nastane ve chvíli, kdy v určitém katastrálním území se skutečně nic neuloví. Mohu říci, že do naší honitby (celková rozloha 2300 ha, z toho 1753 ha honebních) jich zasahuje deset a tato pravděpodobnost je reálná. Sběr trusu považuji za nereprezentativní.
Nyní zmíním technické problémy. Sám jsem pro honební společenstvo vytvářel pozemkové podklady a tak vím, která katastrální území v honitbě máme. V mapách se celkem dokážu orientovat, ale kde se jednotlivé katastry uvnitř honitby setkávají, určím velice obtížně a pokud vyjdu z popisu místa lovu od lovce, tak je to velice hrubý odhad. Na hranicích honitby je to jednoduché, ale zde se neloví.
Jak z problému ven? Nějak zjistím členění honitby – další administrativní úkol pro myslivecké sdružení, a budu nutit lovce, aby lovili pouze s ohledem na území. V tom případě asi utrpí zásady lovu a já jako hospodář budu muset věřit tomu, že můj požadavek byl dodržen. Druhá cesta se logicky nabízí, jako české řešení. Chcete vzorky podle katastrálních území? Tak je budete mít.
Co chci tímto svým příspěvkem říci? Na první pohled rozumně vypadající požadavek odběru vzorků trusu podle katastrálních území naráží na technickou nereálnost a nejednotnost. Nakonec to plyne i z některých vystoupení pracovníků Státní veterinární správy, kteří si uvědomují, že nahoře „trefili kozla“. My jako myslivci to nějak provedeme, ale bylo by dobře, aby veterináři „nahoře“ pochopili, že původní rozhodnutí bylo poněkud technicky nepovedené.
Ing. Jiří VRONSKÝ
jiri.vronsky@volny.cz