Časopis Myslivost

Z letošní nabídky zajímavých produktů vystavených v Lysé nad Labem mne zaujala trojice výrobků, které jsem objevil na stánku brněnské firmy Eurolamp. Čtenářům Myslivosti si je proto dovolím na tomto místě v krátkosti představit. Přestože se jedná o výrobky z hlediska myslivecké praxe částečně doplňkové, nalezne se mezi myslivci zajisté nemalá skupina těch, kterou nabídka osloví, a kteří během svojí praxe některý z nich ke svojí plné spokojenosti využijí.
 
První z produktů představuje vzhledem k výše uvedenému tvrzení výjimku, protože je pro mysliveckou praxi přímo určený. Jedná se o sadu obsahující svítilnu s rozsáhlým příslušenstvím, které nese označení NITECORE CG6. Jejím nosným prvkem je taktická svítilna Nitecore CG6 Chameleon (obr. 1). Sada balená v praktickém kufříku navíc obsahuje nabíječku, dobíjecí Li-Ion akumulátor, barevný filtr, dálkový tlakový spínač, taktický kroužek svítilny, zápěstní poutko, napájecí kabel nabíječky pro 12V z autozásuvky a nylonové pouzdro na opasek (obr. 2). Až dosud by nebyla sada ničím, co by se vymykalo normálu.
Zvláštností je ovšem samotná svítilna Nitecore CG6 Chameleon. Kromě klasické diody (CREE XP-G2 (R5) 440 lumenů) a elektroniky umožňující její ovládání v pěti režimech svítivosti, je totiž dvojitá parabola svítilny osazena další výkonnou diodou (CREE XP-E (G2) 185 lumenů) umožňující provoz ve třech režimech světelného výkonu. Tato dioda je podle sdělení prodejce buďto zelená nebo červená v závislosti na provedení svítilny (v červeném provedení nese označení CR6).
Já měl možnost vyzkoušet svítilnu s diodou zelenou (sada tudíž obsahovala přidaný červený filtr a předpokládám, že k druhému typu svítilny bude analogicky přidáván filtr zelené barvy). Další dvě sekundární diody, osazené po stranách paraboly, poskytovaly navíc vždy v jednom režimu intenzity svítivosti možnost přepnutí mezi barvou červenou, modrou a zelenou (obr. 3).
Přestože uvedená kombinace světel působí z hlediska myslivosti poněkud divoce, je svítilna skutečných chameleonem poskytujícím svému uživateli širokou škálu možností. Použití výkonné bílé i zelené diody mi přišlo z hlediska lovecké praxe naprosto jasné. Nad významem sekundárních diod, a zejména nad tříbarevnou škálou možných výstupů, jsem ovšem musel popřemýšlet.
Vezmeme-li v potaz, že se dnes kvalitní svítilny stávají víceméně běžnou součástí výbavy mnoha mužů, nejen myslivců, napadla mne možnost jejich využití zejména při řešení havarijních situací. Ať již v dopravě, sportu, rybolovu nebo při jakékoliv jiné činnosti. Vzhledem k tomu, že tato nadstandardní výbava nijak nekomplikuje velikost svítilny ani její ovládání a nerozšiřuje potřebu dalších doplňků, přešel bych její existenci jako danou skutečnost. V oblasti myslivosti mne pak napadla možnost využití vícebarevného světla pro dohodnutou optickou komunikaci na dálku bez nutnosti používat např. mobilní telefony.
Velký krok oproti předchozím „Nitecorům“ udělal výrobek z hlediska ovládání. Uvedení do chodu je realizováno taktickým spínačem umístěným v zadní části svítilny a velkým plusem je, že si elektronika pamatuje naposledy použitý režim. Přepínání jednotlivých světelných režimů pak probíhá pomocí dvojice tlačítek umístěných šikovně po boku hlavy svítilny. Jejich pozice umožňuje snadné ovládání palcem při současném pevném držení rozsvícené svítilny. Jako rozumné řešení se jeví skutečnost, že levé tlačítko aktivuje a ovládá bílé světlo, které je koneckonců nejběžněji používaným typem přisvícení. Pro „divočejší“ varianty barevného světla pak slouží tlačítko pravé. Mezi jednotlivými režimy svítivosti se svítilna cyklicky přepíná opakovaným stiskem odpovídajícího tlačítka. Průměrně zdatný uživatel se vše naučí intuitivně během několika málo pokusů. 
Svítilnu je možné napájet jedním Li-Ion akumulátorem 18650, případně 2 ks akumulátorů CR123A nebo dobíjecích RCR123A. Svítilna je schopná pracovat v pěti režimech výkonu bílého světla označených jako TURBO (svítivost 440 lumenů a výdrž zdroje 1 hod 45 min), VYSOKÝ (280 lumenů, 3 hod 30 min), STŘEDNÍ (160 lumenů, 7 hod), NÍZKÝ (25 lumenů, 43 hod) a NEJNIŽŠÍ (1 lumenů, 400 hod). Každá specifická situace si pak vyžaduje specifickou intenzitu přísvitu a je tedy jen na uživateli, jaký výkon si v daný okamžik zvolí. Nabídka je vskutku obrovská. Snad jen pro doplnění si dovolím připojit, že všechny uváděné doby svitu se vztahují k použití Li-Ion akumulátoru 18650, 2600 mAh.
Při použití zelené diody máme možnost cyklického přepínání mezi třemi režimy výkonu označenými jako VYSOKÝ (185 lumenů, 2 hod 45 min), STŘEDNÍ (90 lumenů, 10 hod) a NÍZKÝ (30 lumenů, 45 hod). Zde se samozřejmě naskýtá otázka výhod vestavění výkonné barevné diody přímo do hlavy svítilny.
První z nich je naprosto bez debat - nepotřebujeme další příslušenství. Odpadá problém s manipulací a nehrozí ztracení nebo rozbití filtru. Další pak vyplyne i z praktického posouzení světelného výkonu při použití předsádkového barevného filtru. Přestože bílá dioda poskytuje z hlediska svítivosti výrazně vyšší výkon, je světelný tok při použití filtru viditelně zeslaben. Při použití vestavěné diody prochází světlo přímo čirým sklem a výsledný efekt je z hlediska svítivosti nejen porovnatelný, ale vystupující kužel je především mnohem příjemnější. Zároveň se díky nižšímu světelnému toku prodlužuje životnost zdroje napájení.
Posuzujeme-li subjektivně svítilnu při činnosti v nočních hodinách, docházíme ke zjištění, že praktická použitelnost bílého světla se při režimu TURBO pohybuje bez problémů kolem 150 metrů (výrobce udává max. dosvit 190 metrů) a použitelnost zeleného světla je při VYSOKÉM režimu výkonu kolem 100 metrů (výrobcem udávaná maximální hodnota představuje 150 metrů). Zejména s ohledem na zelené světlo je to určitě pozitivní zjištění. Faktem je, že zelený kužel je překvapivě jemný pro oči a pokrývá rovnoměrně celý osvětlený prostor. Připojené obr. 4 a 5 ukazují figuranta nasvíceného na lesním průseku ze vzdálenosti asi 40 metrů při nejsilnějším režimu výkonu bílé i zelené diody.
Z hlediska dalších užitných vlastností svítilna odpovídá dané kategorii. Tělo je vyrobeno z pevného leteckého hliníku, reflektor krytý tvrzeným čirým sklem a výrobce udává odolnost pro ponoření do hloubky 2 metrů i pro pád z výšky až 1,5 metru.
 
Druhým výrobkem, který mne na stánku Eurolamp upoutal, byla výkonná LED lucerna s označením THE SIEGE (obr. 6). Přestože se nejedná o produkt využitelný přímo při praktické myslivosti, ocení jej zejména ti, kteří se často pohybují mimo dostupnost elektrické sítě, nocují v horských loveckých chatách apod.  Velkou službu ovšem může poskytnut i rybářům, vodákům nebo během táboření v přírodě. Vzhledem k možnosti přepnutí barvy světla na červenou se jedná o doplněk využitelný navíc během poruch v rámci silničního provozu, při označování problémových míst apod. (obr. 7)
Co mne ovšem na lucerně zaujalo nejvíce, je její konstrukce, která umožňuje odstranění rozptylky (stínítka) rozprostírající světlo pod úhlem 360° kolem svítilny. Rozptylka je polykarbonátová a její vlastnosti činí vystupující světlo příjemným na oči. Pokrývá rovnoměrně okolní prostor, aniž by oslňovalo uživatele (obr. 8).
Jednoduchým odšroubováním stínítka se zpřístupní parabolické vypouklé sklo kryjící diody a lucernu je možné následně zavěsit „hlavou dolů“ (obr. 9). Výrobek tím začne plnit funkci výkonné lampy osvětlující rovnoměrně prostor pod sebou. I při nejslabším režimu výkonu je osvětlení více než dostatečné např. pro nasvícení stolu pro přátelské posezení. Pro čtení, čištění zbraní nebo drobné opravy pak stačí dočasně zvýšit intenzitu svitu na požadovanou hodnotu. Výsledek je téměř famózní (obr. 10). 
Lucernu je možné využít i jako plovoucí světlo, jelikož její voděodolnost zaručuje bezproblémovou činnost na vodní hladině (obr. 11). Tuto vlastnost by mohli ocenit zejména rybáři pro podsvícení prutů během nočního rybolovu. Pro pád z výšky je lucerna testována do 2 metrů. Lucernu lze postavit na rovný povrch (pogumované tělo vylučuje sklouznutí) nebo zavěsit ve dvou protilehlých polohách.
Napájení zařízení zajišťují tři „monočlánky“ (baterie typu „D“) a podle údajů výrobce s ním lze dosáhnout světelný výkon až 340 lumenů bílého světla. Nižší režimy výkonu poskytují výstup 175 lumenů a 33 lumenů. Na vysoký výkon vydrží čtyři C4 LED diody v provozu až 30 hodin, na střední 70 hodin a na nejnižší 295 hodin. Červená LED dioda má výkon 10 lumenů s udávanou výdrží zdroje 235 hodin. Lampu lze zapnout také na nouzový SOS režim, v němž vydrží podle údajů výrobce 430 hodin. Tyto údaje jsou samozřejmě vztaženy k nejvýkonnějším alkalickým bateriím. I přesto jsou stěží uvěřitelné.
Zapnutí/vypnutí svítilny se realizuje jednoduchým stiskem tlačítka umístěného na boku svítilny. Tlačítko je zapuštěné a tato konstrukce zabraňuje nechtěnému zapnutí zařízení. Přepínání mezi jednotlivými režimy výkonu je realizováno opakovaným krátkým stiskem tlačítka, k přechodu do červeného režimu svícení nebo do režimu SOS je nutné tlačítko déle podržet. Celkové ovládání vyžaduje krátké zacvičení, nicméně uživatel jej zvládne poměrně rychle. Jedinou nevýhodou je, že si svítilna po vypnutí nepamatuje naposledy použitý režim a naskočí vždy do nejnižšího režimu svítivosti bílého světla, ze kterého musí být na požadovanou intenzitu cyklicky přepnuta. Tlačítko se po zapnutí automaticky podsvítí a funguje zároveň jako indikátor stavu baterií. Při vysokém napětí svítí zeleně, při poklesu přechází postupně do barvy žluté a červené. Blikající červená barva signalizuje, že baterie jsou na konci svojí životnosti.
Ověřovat uváděnou výdrž zdrojů v různých režimech svítivosti je v praxi vzhledem k času téměř nemožné. Dovolil jsem si proto učinit jediný jednoduchý test. Na tržnici jsem zakoupil nejlevnější monočlánky, které případný uživatel sežene prakticky kdekoli, a lucernu zapnul na plný výkon. Pokles napětí byl signalizován přechodem barvy diody ze zelené na žlutou po 6,5 hodinách nepřetržitého provozu. Lampa však pokračovala i nadále ve svícení v nejvyšším režimu výkonu. Po další hodině se změnila barva indikace vybití baterií na červenou. Lampa šla stále cyklicky přepnout mezi třemi režimy, nicméně došlo k optickému zeslabení svitu, odhadem zhruba o jeden stupeň původní svítivosti. Výkon ale postačoval na přisvícení při čtení časopisu. Po zhruba 14 hodinách provozu začala kontrolka napětí blikat, na další činnost to ovšem nemělo žádný vliv. Výraznější pokles výkonu o další stupeň svítivosti byl patrný teprve po 20 hodinách nepřetržitého provozu. Pak již lucerně pozvolna docházel dech. K základnímu přisvícení jsem však mohl světlo stále použít. Testování jsem ukončil po 25 hodinách, přestože diody ještě fungovaly. Podle mých předchozích zkušeností však musíme při použití kvalitních alkalických baterií počítat s výrazně lepšími výsledky, které se na základě předchozího zjištění určitě přiblíží hodnotám uváděným výrobcem.
Lucerna THE SIEGE představuje mezi záplavou levných výrobků kvalitní alternativu pro všechny zájemce, kteří pátrají po produktu podobného určení. Produktu, který by jim poskytl odpovídající komfort a především vydržel sloužit co nejdéle.
 
Třetím výrobkem, který má z hlediska myslivosti opět doplňkovou funkci, je vysoušecí ramínko HANG AIR s ventilátorem. Přiznám se, že když jsem tento produkt poprvé zaregistroval, vzbudil u mne mírně řečeno údiv. Něco podobného mi totiž přišlo téměř absurdní. Nakonec jsem se ale nechal přesvědčit a ramínko jsem si na vyzkoušení zapůjčil. Po několika pokusech, které následně v krátkosti popíšu, jsem poněkud poopravil svůj původní názor.  
Vysoušecí ramínko je primárně určeno pro údržbu potápěčských, záchranářských a hasičských obleků. Vezmeme-li ovšem v potaz, že myslivci představují uživatelskou skupinu, která se dostává velmi často do konfliktu s rozmary počasí, najde si výrobek svoje příznivce i mezi nimi. Dobře vím, že problém zmáčených kalhot, propocených košil nebo propršených kabátů lze řešit i jinými dostupnými způsoby, nicméně každý z nás zná dobře situace, kdy by dal nevím co za rychlé usušení oděvu. Může jít například o delší pobyty na loveckých chatách, dny jelení říje, poplatkové lovy provozované intenzívním způsobem ráno-večer nebo vícedenní naháňky či zkoušky loveckých psů. V těchto i mnoha dalších případech přicházejí situace, kdy se nám suchých svršků zkrátka a dobře nedostává.
Ramínko je tvořeno klasickou plastovou konstrukcí, která je velmi robustní a v příčném průřezu několikanásobně zesílená (obr. 12). Je opatřeno silným ocelovým hákem. V kompletu zajišťuje nosnost 45 kg, která je dostatečná prakticky pro všechny typy oděvů, včetně vyztužených kombinéz, v případě myslivosti vodou nasáklých „hubertusů“.
Pod hákem je naplocho zabudován vysoce výkonný, voděodolný větrák, který žene směrem dolů masívní proud vzduchu.  Výkon větráku je udáván 3,4 m³ za minutu. Napájení je zajištěno nízkým napětím 12V přes adaptér ze sítě 220V.
Použití ramínka je velmi jednoduché. Oblek, kabát, případně kalhoty, se na ramínko klasicky pověsí a zajistí se zapnutím knoflíků, zipu nebo opasku proti sklouznutí. Je nutné, aby z horní strany ramínka zůstal volný prostor pro přívod vzduchu (obr. 13). Stejně tak je podle zkušeností z testování vhodné, aby se rukávy, eventuálně nohavice natvarovaly v napřímené poloze, případně vhodně vypodložily. Tím je zaručeno dokonalé proudění vzduchu, které urychluje vysoušení oděvu. Při vysoušení bund a košil dochází také k jevu, že právě rukávy a ramena zůstávají nejdéle mokré, protože proud vzduchu z ventilátoru směřuje primárně směrem dolů, tedy přes „tělo“ oděvu. Jeho usměrnění napomůžeme tím, když po určitě době oděv lehce podvážeme v pase a zmenšíme tak dolní průřez. Rukávy pak musí procházet přebytek vzduchu a jejich sušení se urychluje.
S ramínkem jsem učinil několik jednoduchých vysoušecích pokusů. Předesílám, že veškeré oděvy jsem sušil možná poněkud nelogicky zavěšené ve sprchovém koutě v koupelně. Tyto podmínky jsem ovšem zvolil záměrně, abych pokud možno vyloučil pomocný efekt topení, přímého slunečního světla, otevřeného ohně, větru apod.
Jako první putovaly na ramínko nezateplené lovecké kalhoty ze silnější látky, které jsem během ranní šoulačky totálně promočil od půli stehen dolů. Do znovupoužitelného stavu se dostaly během přibližně šedesáti minut. Bavlněné tričko, které jsem namočil do umyvadla a v ruce co nejdůkladněji vyždímal, vyschlo za asi 5 hodin čistého času. Posledním kusem oděvu byla dvouvrstvá krátká bunda bez povrchové úpravy s podšívkou, totálně promočená během bouřky. Sušila se celkem asi 8 hodin. Podotýkám rovněž, že všechny tři oděvy za uvedenou dobu vyschly do stavu opětovného použití v terénu. Zůstaly však u nich lehce zavlhlé například lemy nohavic, rukávů, ramena a kapsy. Oděvy by tudíž nešly „složit“ do skříně. K tomu by potřebovaly doschnout.
Pro doplnění si ještě dovolím uvést rozdíly v době sušení těžkých oděvů, které udává výrobce. Ten například pro záchranářský oděv udává běžnou dobu sušení 48 hodin, s ramínkem 28 hodin. Pro pracovní oděv (myšleno pravděpodobně hasičský) se jedná o zkrácení této doby z 60 hodin na 18 hodin.
Protože se v posledním popisovaném případě jedná o naprosto specifický výrobek, ponechám závěry o jeho použitelnosti v životě myslivce na jednotlivých čtenářích. Osobně mohu potvrdit jeho funkčnost i to, že se v určitých situacích může hodit. Vadí mi na něm ovšem poměrně vysoká pořizovací cena i rozměry, které zkomplikují jeho jednoduché „přibalení“ mezi ostatní potřebnou výbavu.  -PL-