MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Sejde-li se dva a více myslivců, řeč se po nějaké době téměř vždy stočí k černé zvěři. Je to zvěř, která vzbuzuje vášně, protože ulovit divočáka je vždy zážitek. Velkým zážitkem ale je i to, když přijde zemědělec vymáhat škody vzniklé právě touto zvěří. A kde jsou zážitky, tam jsou také emoce a ty ne vždy musí být kladné. Více >

Od uzávěrky únorového čísla časopisu Myslivost uplynul další měsíc a tvorba nových stanov se pomalu blíží ke svému závěru. Rád bych proto informoval čtenáře o posunech v této oblasti a zmínil i několik myšlenek, které bychom při schvalování nových stanov měli mít na paměti. Více >

Dovolil jsem si svůj článek uvést parafrází na názvy prací uveřejněných v minulých ročnících časopisu Myslivost. Vzhledem ke stavu zajíců ve velké části našich honiteb jsem se domníval, že se na základě těchto zajímavých úvah rozproudí odborná diskuze, která konečně pomůže zjistit příčiny prudkého úbytku zaječí zvěře v přírodě, a povede k hledání možných řešení tohoto tragického stavu. Více >

Charles W. Lancaster; Johannes Peterlongo, Innsbruck in Tirol; Holland & Holland; John Rigby & Son; Lebeda; Nowotný; Gebruder Merkel … co jméno, to zvuk jako zvon. A najednou držím v ruce kulový dvoják, perfektně slícovaný, funkční, velmi vkusně zdobený, s luxusním dřevem a na hlavních čtu: Gebrüder Kupfer, Dresden. Koukám na kamaráda, který mi tuhle krásnou zbraň přinesl ukázat, a nejistě krčím nos. Tuhle značku vidím poprvé. To zase není nic tak zvláštního, člověk nemůže znát všechno a já jsem nikdy netvrdil, že jsem expert na staré krásné zbraně. Ale že je neznal ani kolega Tetřev, to již bylo s ohledem na kvalitu zbraně na pováženou. Když narazíte na něco podobného, je to vždycky výzva. I když už jsme věděli o historii zbraně víc (a i vy se za chvíli dočtete) a mnohé jsme chápali, stejně nám bratří Kupferové nedali spát. Více >

Mezi chovateli, majiteli a držiteli loveckých psů se diskutuje o tom, kdo má právo rozhodovat v otázkách výkonu loveckých plemen psů a kdo má pravomoc v oblasti lovecké upotřebitelnosti a kdo v oblasti titulů. Připomínkován je přístup České republiky, přesněji řečeno Českomoravské kynologické unie, k zadávání čekatelství na Mezinárodní šampionát práce a jeho soulad s předpisy FCI. Celý problém asi zaslouží bližší vysvětlení. Více >

Cílem mé diplomové práce bylo shromáždit informace týkající se tematiky odchovu osiřelých mláďat zajíce polního, zhodnotit problematiku příjmu mláďat zajíce polního do záchranných stanic pro živočichy prostřednictvím evidence Národní sítě záchranných stanic a především shromážďit informace o používaných způsobech umělých odchovů zajíčků pomocí dotazníku a zhodnocení vlastních zkušeností s odchovy. Jen do Záchranných stanic pro živočichy sdružených v Národní síti stanic bývá ročně přijímáno okolo 200 mláďat zajíce polního. Nejčastějšími důvody příjmu jsou osiření, odebrání z neznalosti a zranění, především psem či kočkou. Úspěšnost umělých odchovů se pohybuje okolo 40 %. Většinou je však nižší. Více >

Na Slovensku, podobne ako i v ostatných okolitých štátoch, stavy diviačej zveri enormne narastajú. Podľa poľovníckej štatistiky ktorú vydáva Národné lesnické centrum vo Zvolene sa ich produkcia od roku 2001 do roku 2013 zvýšila takmer o 100 %. Príčinou tohto nárastu, a tým aj škôd na poľnohospodárskych kultúrach, ale už aj v intravilánoch obcí, je súčasné hospodárenie na poľnohospodárskej pôde. Více >

Od vzniku prvního jednotného náboje bylo vyvinuto několik stovek různých nábojů, z nichž několik desítek je běžně používáno k nejrůznějším účelům ať ke sportovní střelbě, nebo k lovu různě veliké a různě vitální zvěře. Dnešní požadavek na výsledek lovu stále více zdůrazňuje jeho spolehlivost z hlediska rychlého a bezbolestného usmrcení zvěře za různých podmínek lovu, které vždy nejsou ideální, a tak „vývojáři“ nových nábojů neustále hledají náboj „ideál“, který by co nejlépe splňoval náročné požadavky současných podmínek lovu. Více >

Na přemnožená divoká prasata, která způsobují zemědělcům ohromné škody a polích, budou moci lovci vyrazit i za tmy. Ministerstvo zemědělství nabízí peníze na pořízení přístrojů pro noční lov - noktovizorů. Více >

Vícehlavňové kombinované zbraně jsou v českých podmínkách zastoupeny především kulobroky, typicky kozlicemi, výrazně méně pak dvojáky. Taková je středoevropská myslivecká tradice. Ale existují i vícehlavňové zbraně, z nich nejčastější jsou trojáky, které se do našeho prostoru dostávaly především z Německa, od výrobců v okolí Suhlu. Tradice trojáků je dlouhá a své příznivce nalézají i u nás, průzkum ideální kulobrokové zbraně v roce 2011 ukázal, že troják považuje za ideální loveckou zbraň okolo 4 % respondentů. Není to nijak závratné číslo, ale není to ani úplně zanedbatelná část lovců. Více >

Prvním instinktem psa, bez ohledu na to, jak je velký nebo k čemu ho člověk potřebuje dnes, je lov, jakožto prostředek k obstarávání potravy. Nejpřirozenějším způsobem lovu je pro psa – původem šelmu - pronásledování prchající kořisti, štvaní. Honiči, jak ve své knize Lovečtí psi napsal známý český myslivec František Houska, stáli na počátku všech současných plemen loveckých psů, jež jsou dnes reprezentována nejtypičtěji brakýřem a k nimž patří i jezevčíci, barváři a stavěči. Je přirozené, že v průběhu věků mnohé jejich formy zanikly a byly zapomenuty. Více >

Fotografie je úžasné umění. Není snad kouska lidského života, který by nebyl někdy někým fotografován. Není emoce, kterou by fotografie nezaznamenala. Není mezi námi asi nikdo, kdo by si alespoň jednou nezkusil stisknout spoušť fotoaparátu a zachytit něco, co by jinak zmizelo v čase. Buď pro oživení vzpomínky až jednou paměť zeslábne, nebo jen tak, ve snaze zachytit něco, co je prostě krásné. Přesto byla doba, kdy fotografie byla výsadním hájemstvím znalých nadšenců, složitý proces a náročná činnost pomocí rozměrného přístroje. Ta doba skončila před 100 lety, kdy v německém městě Wetzlar (asi 50 km severně od Frankfurtu nad Mohanem) konstruktér Leitzova optického závodu pan Oskar Barnack dokončil práci na fotoaparátu nazvaném Liliput. Liliput, kompaktní přístroj, který se dal schovat do kapsy u saka, znamenal převrat ve fotografii. Více >

MVDr. Pavel Bělobrádek Narozen: 1976 místopředseda Vlády České republiky místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR poslanec Parlamentu České republiky Více >

Firma Leica je v našem vědomí spojená spíš s fotoaparáty, alespoň já jsem to tak dlouhá, dlouhá léta měl, protože táta byl fotograf a o těchto fotoaparátech mluvil jako o reportážní špičce. Že je všechno vlastně trochu jinak jsem pochopil až v roce 2014, kdy firma Leica slavila 100 let své existence a kdy mi došlo, že Leica může nabídnout lovci mnohem víc, než „pouhou“ dokumentaci úlovku. Leica totiž byla odjakživa velice vynalézavá, kreativní firma, a tak do lovecké optiky začala vnášet (podobně jako do fotografické) nečekané, ale velmi zajímavé prvky. Mimo jiné byla první, kdo spojil do jednoho přístroje dalekohled a laserový dálkoměr, vznikla Leica Geovid. Bylo to už v roce 1992. Více >

Silážovaná krmiva Přikrmování srnčí zvěře je neodmyslitelnou součástí mysliveckého hospodaření. Navzdory všem zkušenostem a znalostem v oblasti přikrmování se stále častěji dopouštíme krmivářských chyb a přehmatů, které nezřídka končí úhynem jedince. Systémy přikrmování zvěře jsou podle druhu a počtu chované zvěře a dostupných zdrojů používaných krmiv značně rozdílné. Ve volných honitbách je zvěř většinou přikrmována objemovými a jadrnými krmivy, které jsou obvykle předkládány do jednoho kombinovaného krmelce. Tento způsob přikrmování má kromě výhod ale i své nevýhody. Praktické zkušenosti z volných honiteb jasně ukazují, že o seno (většinou nevalné či standardní kvality) nejeví srnčí zvěř zájem a tudíž dochází nehospodárnému a neekonomickému využití těchto krmiv. Více >

Rozhovor s členem Redakční rady Myslivosti Ing. Jozefem Herzem, PhD. Od narození kolovala v jeho žilách „zelená krev“. A také touha poznávat dosud nepoznané, objevovat nové. Touha vzdělávat se, ale rovněž se o své poznatky a postřehy dělit s druhými, kteří mají podobné či blízké zájmy. Proto začal již jako středoškolák psát do novin a časopisů, aby se nakonec stal mysliveckým novinářem i autorem početných monografií. Není náhodou, že se stal jednou z nejvýraznějších a nejuznávanějších osobností slovenské myslivosti posledních desetiletí a je jí dodnes. Není rovněž náhodou, že slovenskou odbornou veřejnost zastupuje v Redakční radě časopisu Myslivost. Blížících se sedmdesátých narozenin Ing. Jozefa Herze, PhD. jsme využili k tomu, abychom mu položili několik otázek. Více >

Výrobky rakouské značky KAHLES jsou díky svým parametrům a kvalitou zpracování dlouhodobě považovány hobby i profi střelci za jedny z nejlepších puškohledů na trhu. Za tímto prestižním postavením stojí nejen dlouhá historie, know-how, ale zejména vlastní výzkum a použití nejmodernějších technologií při výrobě. Více >

Ondatra pižmová u nás patřila mezi velmi hojnou zvěř. Až do 80. let minulého století měla relativně velký hospodářský význam. Byla ceněna především pro kůži, resp. pro kožešinu, která se vyskytovala v nevyzrálé formě (zelená) u jedinců odlovených na podzim a v nejhodnotnějším načervenalém zbarvení (bizam), z lovu v jarním období. Lov léto zvěře byl v minulosti prováděn odchytem do vrší, šlehaček, či vypichováním z nor. Tyto způsoby patří v současnosti mezi zakázané způsoby lovu. Dnes lze z povolených způsobů lovu využít například odchyt do sklopce. (Připomenutí v článku J. Drmoty Myslivost 2/2006). Více >

O trichinelóze divokých prasat v České republice bylo v časopisu Myslivost publikováno několik článků a myslivecká veřejnost je pravidelně informována o jednotlivých pozitivních nálezech. Zatímco v roce 2014 nebyl zaznamenán žádný nález trichinel u divokých prasat, v prvním měsíci roku 2015 byly zjištěny hned dva pozitivní kusy. Oba lednové nálezy jsou zajímavé a ve svých souvislostech trochu neobvyklé, a proto v tomto článku uvádíme detailnější informace, které jsme získali od lovců a v komentáři dáváme tyto nálezy do souvislosti s poznatky v odborné literatuře. Více >

V článku v minulém ročníku Myslivosti jsem popsal návod, jak si doma za pár korun vypreparovat loveckou trofej a ve stejném duchu navazuji i v tomto článku. Každý myslivec či lovec má na loveckou trofej jiný pohled. Někdo si na zeď umisťuje jen trofeje medailových hodnot, jiný jen význačné a raritní a další mezi trofejemi nerozlišují a vyvěsí si je bez rozdílu všechny. Dále je mezi myslivci i kategorie, pro kterou má stejnou hodnotu trofej nalezená a zrekonstruovaná. Mezi takovéto nadšence patřím i já, a tak se mezi mými ulovenými trofejemi nacházejí i trofeje nalezené. Jedná se po většině o oběti srážek s dopravními prostředky, nebo úhyny stářím, či úhyny za jiných okolností. Více >

Věhlas pražského puškařství byl zejména v první polovině 19. století znám a do značné míry respektován po celé Evropě i v zámoří. Lovecké zbraně z tohoto období byly svojí specifickou výzdobou v porovnání s výzdobnými technikami výrobců zbraní z ostatních evropských zemí prakticky nezaměnitelné. Počet aktivních pražských puškařských firem v tomto období dosahoval několika desítek. Více >

V časopisu Myslivost, vycházejí pravidelně články, které představují nové výrobky určené k provozování myslivosti. Ale je málo příspěvků, jak daný produkt funguje po určité době používání za ztížených podmínek, kterým lov bezpochyby je. V Myslivosti 10/2013 vyšel článek Miloše Fischera o pozorovacím dalekohledu Fomei Foreman 10x52. Velmi mě zaujalo hodnocení zmíněného dalekohledu. Dovolím si několika větami přispět svými zkušenostmi s tímto výrobkem. Více >

V období od srpna 2014 do ledna 2015 jsem měl možnost studovat na lesnické fakultě Swedish University of Agricultural Sciences (SLU) ve městě Umeå. Tento studijní pobyt jsem absolvoval v rámci programu ERASMUS a s podporou Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Protože jsem absolventem bakalářského oboru Provoz a řízení myslivosti FLD ČZU v Praze, rozhodl jsem se ve Švédsku zaměřit na studium managementu populací volně žijících druhů zvěře a ryb, abych získal další poznatky v oblasti chovu a lovu zvěře. Více >

MVDr. Jiří Dousek, Ph.D., dlouholetý pracovník Státní veterinární správy a mimo jiné dlouholetý člen Ústřední komise pro ochranu zvířat, oslavil na sklonku loňského roku životní jubileum – sedmdesát let. Nikdy se nestal myslivcem, ale jeho profese ho přivedla do častého kontaktu s myslivci a myslivostí. Protože není marné přečíst si na stránkách našeho časopisu občas i to, jaké názory na nás mají „nemyslivci“, využil jsem naší společné účasti na kulatém stolu „Dopad rekodifikace na myslivost“ v rámci Pražského právnického podzimu a položil jubilantovi několik otázek. Více >

Okresní myslivecký spolek Příbram už se v rubrice „Navštívili jsme…“ objevil před několika lety, v nedávné době odešel bývalý jednatel pan Kubů do řádného důchodu a na jeho místo nastoupil podle republikového průměru jeden z nejmladších jednatelů, Ing. Zdeněk Dubský. Byla jsem zvědavá, jak v tomto, pro Českomoravskou mysliveckou jednotu náročném, období vidí funkci okresního mysliveckého spolku, jestli se něco výrazně změnilo za jeho působení v činnosti příbramských myslivců. Více >