Červen – měsíc myslivosti a ochrany přírody
Myslivost 6/2015, str. 7 Bedřich Bělík
Již po dobu více let je měsíc červen prohlašován jako měsíc myslivosti a ochrany přírody. Proč právě červen? V tomto měsíci je v přírodě nejkrásněji. Stromy jsou oděny do krásného šatu svěže zeleného listí a jehličí, na lukách a v okolí vod rozkvétá spousta pestrobarevného kvítí. Kouzlo celé přírody dodávají časně ráno kapky rosy, které se třpytí na trávě jako diamanty.
V měsíci červnu, kdy příroda prožívá bouřlivý vývoj, se rodí většina mláďat zvěře i ptáků. Plaché srny kladou malá tečkovaná srnčátka, rodí se i druhá generace zajíčků i divokých králíčků. Líhnou se bažantí kuřátka i spousta užitečného ptactva. Na vodách, řece, rybnících i vodních tůních můžeme spatřit starostlivou matku kachnu, která bedlivě střeží neposedná kachňátka. Vzácněji se vám může podařit spatřit rodičovský pár labutí nebo divokých husí, doprovázených ochmýřenými housátky.
Při toulkách přírodou bychom měli vstupovat do lesa, polí a luk jako do posvátného chrámu. Měli bychom se chovat ohleduplně nejen vůči zvěři, ale ke všemu živému, ať už ptákům, ježkům či žábám, rostlinám i keřům a stromům. Važme si přírody a buďme hrdí na to, že se v okolí našich měst a vesnic můžeme setkat s krásnými lesními zákoutími, že můžeme spatřit růst vzácné kapradí, pokochat se pohledem na pasoucí se srnu nebo majestátní labuť. Můžeme naslouchat volání kukačky, zpěvu ptáků a jsou u nás dokonce i vzácná místa, kdy za vlahé noci tlukou slavíci.
Ať si to připouštíme nebo ne, velkou zásluhu na zachování pestrého bohatství v našem okolí mají v poslední době tak opovrhovaní a pomlouvaní myslivci. Na dokreslení jejich činnosti pár faktů. Za posledních sedmdesát let poválečné doby vysadili desítky hektarů nového lesa, odpracovali desetitisíce hodin při úklidu přírody, pomáhali v zemědělství, budovali krmná zařízení pro zvěř srstnatou i pernatou, roznášeli vakcíny proti vzteklině lišek, předkládali medikamenty k ozdravění zvěře srnčí, nespočet hodin každoročně odvedou myslivci při krmení zvěře v době strádání i při sklizni obilnin a pícnin ze svých políček, aby zvěř v zimním období nestrádala. Každoročně z vlastních finančních prostředků nakoupí, odchovají a pak do volné přírody vypustí tisíce bažantů a divokých kachen.
Kdyby byli myslivci tak špatní, jak jsou často líčeni sdělovacími prostředky, že jsou krvežíznivci, jen hubiteli psů a toulavých koček, bouchalové po všem, co se v přírodě pohne, nebylo by v naší přírodě tolik zvěře spárkaté i pernaté, možná by už ani lidé neviděli zajíce či koroptve. Myslivci se starají o krásu a pestrost přírody, opečovávají to, co je potěšením nám všem, myslivcům i nemyslivcům, pracují ve prospěch zvěře a přírody, která je naším společným bohatstvím.
Myslivci se proto každoročně nejen v Červnu – měsíci myslivosti obrací na všechny spoluobčany, mládež i dospělé, važme si přírody, chraňme její obyvatele. Chovatelé psů, nepouštějte své čtyřnohé miláčky volně pobíhat po honitbách. Uvědomte si, že stačí, aby pes vyrušil hnízdící bažantí slepici nebo divokou kachnu a celá snůška je zničena. Bažantí slípka nebo kachna se na hnízdo více nevrátí. Narazíte-li při toulce přírodou na malé srnčátko, zdánlivě opuštěné, nehlaďte je, ani je nenoste domů nebo do zoologické zahrady. Takové mládě zpravidla přes veškerou lidskou péči uhyne. Budete-li se chovat v přírodě tiše a ohleduplně, ona se vám odmění nezapomenutelnými zážitky.
Za pochopení a ukázněnost všem chápavým a rozumným návštěvníkům přírody děkují myslivci.
Bedřich BĚLÍK
předseda MS Hodonín – Nesyt