Chov srnčí zvěře v honitbě MS Kamenná
Myslivost 6/2015, str. 56 Jaroslav Jaroš
V naší honitbě (o výměře 2500 ha a nadmořské výšce kolem 500 m) jsme se intenzivně začali zajímat o chov srnčí zvěře z důvodu změny zemědělského hospodaření. Pěstování obilí, kukuřice a brambor nahradilo vytváření luk, pastvin a chov dobytka. Tento fakt měl negativní vliv na úživnost honitby.
Impulsem pro změnu přikrmování byl rozsáhlý a velice poutavý odborný seminář Pavla Scherera, Ondřeje Faltuse a Jiřího Hanáka, který jsme jako členové mysliveckého sdružení absolvovali v Hoslovicích na Strakonicku. Tématem semináře byly nové poznatky z oblasti biologie srnčí zvěře, průběrný odstřel, odhad věku a v neposlední řadě výživa. Na závěr semináře nám byla doporučena publikace „Metodika aplikace minerálních doplňkových krmiv v chovu spárkaté zvěře“, kterou v roce 2010 vydala společnost VVS Verměřovice.
Po důkladném zvážení a zhodnocení aktuální situace v naší honitbě, jsme začali nejprve budovat síť slanisek. Slaniska jsme vyrobili z voděvzdorné překližky o průměru 15 mm a rozměrech 30 cm (šířka) x 50 cm (délka) x 11 cm (výška). Pro případ zatečení vody jsme v rozích slaniska vyvrtali otvory o průměru 2 cm. Tato otevřená slaniska jsme instalovali pod stříšky stávajících krmelců. Pokud by bylo slanisko instalováno samostatně, je nutné ho opatřit stříškou proti nepřízni počasí a zejména srážkovým vodám.
Do instalovaných slanisek jsme doplňovali po celý rok minerální krmivo Premin – SRNEC v kombinaci s kuchyňskou solí. Použili jsme výrobci doporučený poměr - 1 díl soli a 3 díly Preminu – SRNEC.
V minulosti jsme přikrmovali srnčí zvěř zásadně ovsem, kdy přikrmování začínalo v září a končilo v závislosti na zimě, většinou až koncem března. Po trvalé snížení úživnosti honitby jsme nově přešli na přikrmování srnčí zvěře speciálními směsmi. Složení těchto směsí bylo koncipováno na základě zkušeností a konzultací s odbornými poradci firmy.
Krmná směs od září do konce prosince obsahovala 55 % ječmene, 30 % kukuřice, 10 % pšeničních otrub a 5 % Preminu SRNEC.
Krmná směs od ledna do konce zimy pak obsahovala: 45 % ječmene, 30 % sóji, 10 % kukuřice, 10 % pšeničných otrub a 5 % Preminu SRNEC.
Při výrobě krmné směsi je vždy velice důležité její technologické zpracování. Směs nikdy nešrotujeme na jemno, jednotlivé složky krmiv jsou účelově drceny na hrubo. Směs tak není prašná, srnčí zvěř ji musí zpracovat chrupem a nutí ji k přežvykování.
Některé složky krmných komodit jsme schopni vyprodukovat vlastními silami, například ječmen. Ten je odvážen do specializovaného zemědělského podniku, kde je namíchán podle našich požadavků s ostatními složkami a následně napytlován.
Namíchané směsi předkládáme do krmných automatů, které jsme během tří let vlastními silami zbudovali a které jsou strategicky rozmístěny po celé honitbě. Do automatů se vejde 3 – 6 pytlů krmné směsi, jeden naplněný pytel má hmotnost asi 50 kg. Krmné směsi doplňují členové sdružení podle potřeby vlastním traktorem, čímž je zajištěn neustálý adlibitní přísun.
Zvěř k automatu přichází v průběhu celého dne a podle své fyziologické potřeby odebere dávku, kterou sama potřebuje. Nemusí se tedy přežírat, což by jistě dělala, v případě špatně koncipovaného nárazového přikrmování. Spolu s krmnými směsmi je srnčí zvěři podáváno kvalitní objemové krmivo v podobě vojtěškové otavy.
Při tomto způsobu přikrmování došlo k minimálním škodám způsobených srnčí zvěří na lesních porostech. Srnčí zvěř má v krmivu dostatek minerálů, vitamínů a stopových prvků a nemá tudíž potřebu poškozovat trvalé lesní porosty. Zavedeným způsobem přikrmování se snížil úhyn srnčí zvěře blízko řepkových polí a také v celém průběhu zimního období.
Dalším pozitivním přínosem krmných směsí se složkou Premin - Srnec je progresivní zvýšení hmotnosti srnčí zvěře. V minulosti se pohybovala hmotnost odlovených srnců 1. věkové třídy mezi šesti a sedmi kilogramy. Dnes mohu otevřeně konstatovat, že se nedostaneme pod 10 kg.
Dále se výrazně zvedla kvalita srnců všech věkových tříd, zejména se zvýšil odlov medailových srnců. Jako příklad mohu uvést dva dvouleté srnce, kteří dosáhli hodnoty 100 bodů CIC.
V minulých letech byl v naší honitbě roční odlov srnčí zvěře kolem 70 ks. V roce 2012, kdy byly u nás poprvé zavedeny krmné směsi, se odlov zvýšil na 107 ks. Už v tomto roce se překvapivě ulovil jeden stříbrný a jeden bronzový srnec. V roce 2013 byl odlov již rekordních 144 ks. V tomto roce se ulovili dva bronzoví srnci. V roce 2014 klesl roční odlov srnčí zvěře „jen“ na 99 ks. Nižší odlov byl v tomto roce způsoben slabým přírůstkem v roce 2013, kdy v květnu 2013 bylo velmi nepříznivé deštivé a zejména chladné počasí.
Krmné směsi ale nejsou vše
Krmné směsi jsou samozřejmě významnou složkou k dosažení zdravé a silné populace srnčí zvěře. Musíme ovšem pohlížet a přísně dodržovat i další faktory. Jedním z důležitých faktorů je správný a důsledně provedený průběrný odstřel srnčí zvěře. Srnci 1. věkové třídy, tzv. bulkaři, se u nás loví tzv. „na potkání“. Odlov ostatních kusů se řídí našimi vnitřními chovatelskými zásadami.
Odlov holé srnčí zvěře probíhá intenzivně už od začátku září, kdy se loví srnčata pod 7 kg a srny pod 14 kg. Nevodící srny se loví bez omezení. Průběrný odstřel je samozřejmě snazší u samčí než u samičí, tedy holé zvěře. U odlovu srn a srnčat je zapotřebí zkušenějších myslivců, kteří se lépe vyznají v problematice lovu holé srnčí zvěře. Odlov chovu nežádoucích samic je z našeho pohledu klíčovým faktorem k dosažení zdravých a trofejově silných jedinců.
Velkou roli hraje i zdravotní stav srnčí zvěře. V naší honitbě máme největší problém se střečkem hrtanovým a podkožním. Srnčí zvěř proti těmto parazitům léčíme celoplošně a opakovaně. Antiparazitární léčivo každý rok účelově měníme, aby nevznikla vůči těmto parazitům potenciální rezistence.
Ve spolupráci s místními zemědělci se také snažíme chránit srnčí zvěř, zejména v době kosení pícnin a trvalých travních porostů. Podstata ochrany spočívá v instalaci hliníkových foliových plašičů, které mají za úkol v období prováděných senosečí omezit ztráty na srnčatech a zároveň i drobné zvěře. V průběhu let se nám hliníkové plašiče osvědčily jako nejvíce účinné. Účinnost plašiče lze zvýšit tím, když se na samý konec hliníkové folie nastříká montážní pěna obsahující účinný pachový repelent.
Dalším způsobem, jak zamezit ztrátám na srnčatech, je celoroční lov škodné zvěře, především lišek. Lišky jsou při výchově liščat schopny způsobit na srnčatech ztráty až 50 % z celkového ročního přírůstku.
Spotřeba krmných směsí a jejich cenová kalkulace
V letech 2011 – 2012 naše sdružení spotřebovalo 8,5 tuny krmných směsí, spotřeba Preminu SRNEC činila v tomto období 0,5 tuny. V letech 2012 – 2013 jsme spotřebovali 13 tun směsi, spotřeba Preminu SRNEC se zvýšila na 0,7 t. V letech 2013 – 2014 jsme spotřebovali již 18 tun směsi, spotřeba Preminu SRNEC 0,9 t a v letech 2014 – 2015 byla spotřeba směsi rekordních 21 t, spotřeba Preminu SRNEC 1,25 t.
Spotřeba krmných směsí je závislá na celkovém pokrytí krmných automatů v honitbě. Postupem let se populace srnčí zvěře zvyšuje, společně s tím se zvyšuje počet automatů a progresivně i spotřeba krmných směsí.
Cena 1 q krmné směsi se v našich podmínkách pohybuje kolem 700 Kč za předpokladu, že ječmen produkujeme sami ve vlastní režii. Za významnou minerální složku Premin SRNEC platíme 2560 Kč za 1 q bez DPH.
Závěrem lze konstatovat, že krmné směsi Premin – SRNEC výrazně zvýšily chovnou a trofejovou hodnotu srnčí zvěře (větší počet osmeráků a desateráků), což se významně projevilo i na finančním příjmu našeho sdružení za trofeje a zvěřinu. Z důvodu získávání finančních prostředků trofejové srnce prodáváme zahraničním poplatkovým lovcům.
Srnčímu i myslivosti zdar.
Jaroslav JAROŠ
hospodář MS Kamenná, jižní Čechy