Časopis Myslivost

Kromě hostitelské země se shromáždění zúčastnila Velká Británie, Irsko, Dánsko, Holandsko, Švédsko, Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Luxemburg, Belgie, Francie, Malta, Itálie, Srbsko, Slovinsko, Rakousko, Německo, Česká republika a Slovensko.
V úvodní části proběhly základní úkony členského shromáždění jako schválení programu, zprávy prezidenta, pokladníka a generálního tajemníka.
Hned v úvodu prezident FACE Gilbert De Turckheim, později též generální pokladník J. Swift a generální sekretář Filipo Segato poděkovali za organizaci úspěšného setkání v Palárikovu, kde se dohodly zásady spolupráce FACE a CIC a vyřešila se situace s nesouhlasem Slovenska, Maďarska a České republiky s výrazným navýšením členských poplatků do FACE. Dohodlo se, že členské příspěvky se budou zvyšovat postupně, ročně o 20 % až do výšky plánované sumy.
Průměrný příspěvek evropského myslivce do FACE je 0,10 Eur, což je cena jednoho brokového náboje. Zatím nevyřešené zůstávají příspěvky Albánie, Makedonie, Islandu, Moldavska a Španělska, kde se za člena hlásí i jiná organizace sdružující 11 regiónů. Dosavadní člen ze Španělska nesouhlasí s jejím přijetím, přestože to statut FACE umožňuje.
Ze setkání FACE a CIC v Palárikovu vzniklo společné memorandum o kooperaci těchto dvou nejdůležitějších celoevropských mysliveckých organizací. Určuje jejich kompetence a role. Společné řešení obecných problematik jako je otázka používání olova v loveckém střelivu, ochrany a managementu velkých šelem, CITES, IUCN, předpisů o zbraních apod.
Je třeba shromažďovat data o ochraně prostředí a zvířat činností myslivců a jejich aktivit podporujících biodiverzitu jako základ argumentace k uznání lovu jako faktoru pozitivně ovlivňujícího ekosystém a ekosystémové složky. Je třeba také vyjádřit náklady spojené s touto obecně prospěšnou činností.
Nominační komise oznámila, že na pozici prezidenta FACE ve volbách, které budou na Generálním shromáždění 15. - 16. 9. 2015 v Bruselu jsou nominovaní dva kandidáti: Michael Ebner, Ital (Jižní Tyrolsko), honorární člen FACE a do roku 2014 europoslanec a Srečko Žerjav, viceprezident FACE a vedoucí Slovinské delegace.
Delegace Malty oznámila, že referendum o povolení jarního lovu tažného ptactva bylo úspěšné.
Zúčastnilo se ho 75 % oprávněných voličů a z nich 72 % odpovědělo na položenou otázku ano i napříč mimořádně agresívní kampani čtrnácti maltských mimovládních organizací na ochranu ptactva. Myslivci vložili do kampaně 10 000 eur a doufají, že si jejich hlasu všimne i Evropský parlament v roce 2016, kdy se má otevřít „Ptačí směrnice“.
Lotyšská delegace oznámila, že v jejich zemi mají obrovské problémy s africkým morem prasat a veterinární správa nařídila myslivcům a armádě zlikvidovat populaci černé zvěře.
FACE se připravuje na otevření „Ptačí směrnice“ a „Směrnice o habitátech“. V ptačí směrnici potřebujeme lépe specifikovat kulturně-společenské a ekonomické požadavky v článku 2, 7.4, 9.1a, a 9.1c a regulovat na národní úrovni rostoucí populace ptáků, které nejsou ohrožené a nejsou v příloze II (sluka, tetřev, holub).
Ve směrnici o habitátech potřebujeme lépe specifikovat společensko-ekonomické požadavky v článku 2, podchytit změny ve stavu ochrany některých druhů zvěře v příloze IV. a V. a umožnit přesun z přílohy V. do přílohy IV. Zároveň umožnit větší flexibilitu ve vyjednaných podmínkách z přístupové smlouvy.
 
Předseda Švýcarských mysliveckých svazů Hanspeter Egli uvedl, že mají 26 000 členů. Lov jelení a černé zvěře kontinuálně stoupá, u srnčí zvěře je stabilizovaný, ale lov kamzičí zvěře, lišek a vodního ptactva klesá. Pokles lovu kamzičí zvěře je o 33 % v posledních deseti letech. Velký význam připisují vlivu predace rysem, která místně může být vyšší, než je vlastní lov. Počítají na jeden nalezený stržený kus pětinásobek nenalezených. Vyvstává potřeba uvažovat o loveckém managementu rysa. (Příklad Francie – registrují asi 300 vlků a loví mezi 20 a 30 vlky ročně. Argumentace – lov některých druhů v malé míře nemá negativní vliv na populaci).
Švýcarský příspěvek na jednoho člena do FACE je dosud 0,17 Eur, ale nový požadavek je až 0,65 Eur. Je nekorektní tak výrazně, bez předcházejících konzultací, zvýšit členské příspěvky.
Dr. Elena Silibaldi, která má na starosti seznam nehmotného kulturního dědictví v UNESCO, uvedla postup, kterým je možné dostat myslivost na tento seznam. Konvence z roku 2003 stanovila přesný postup. Základní podmínkou je, že činnost vznikla v dávné minulosti a přetrvává dosud.
Základními kroky jsou:
1. Identifikace aktivity, která by měla být připsaná na seznam.
2. Identifikace komunit, které jsou nositeli aktivity.
3. Shromáždění podkladů, informací a dokumentace.
4. Zpracování žádosti a absolvování procesu zápisu.
Ing. Bohumil Straka, Ph.D. přednesl velmi dobře zpracovanou prezentaci, jak zapsat aktivitu do seznamu kulturního dědictví s postupem ověřeným na příkladu sokolnictví.
P. Kotina uvedl informace o chytání živých ptáků do sítí na Maltě a později o tomto tradičním způsobu lovu v jižní Evropě informoval Giovani Bana.
T. Marguescu přednesl příspěvek na téma „Společně k zápisu myslivosti do seznamu kulturního dědictví“. Upozornil, že každý stát uvedený ve společné žádosti musí být nejdříve zapsaný v národním seznamu. Češi to již udělali jako první.
Na závěr předsedové kantonálních mysliveckých svazů Švýcarska popsali situaci kamzičí zvěře a její management ve svých kantonech.
Zástupci německých mysliveckých spolků panu Liebigovi byly Doc. Feuereiselem předány podklady o „české cestě“ k zapsání myslivosti na národní seznam nehmotného kulturního dědictví. Pan Liebig byl Německým mysliveckým svazem pověřen přípravou zápisu myslivosti do tohoto seznamu.
Doc.Ing. Josef FEUEREISEL, Ph.D.
předseda komise ČMMJ pro spolupráci se zahraničím