Časopis Myslivost

Zadání Ministerstva zemědělství (dále jen Mze) můžeme rozdělit do několika skupin témat s různou prioritou.
 
Prvním okruhem jsou témata, která se nemají v této novele řešit - výměra honiteb a tvorba honiteb.
Tato snaha je od pana ministra jistě chvályhodná, ale již první debaty ukázaly, že zvláště Asociace soukromých zemědělců, Sdružení vlastníků obecních lesů (SVOL) a další se tímto prohlášením rozhodně nehodlají řídit a vyvíjejí veškerou snahu o prolomení minimální výměry honiteb a možnost libovolných změn hranic honiteb ve vazbě na změnu vlastníka pozemku. Za ČMMJ je jasné, že ani jedno z těchto dvou témat nechceme otvírat a jsme zásadně proti otevření těchto dvou témat.
 
Druhým okruhem témat jsou ty, které mají od Ministerstva zemědělství přidělenu nejvyšší prioritu k vyřešení:
Škody na zemědělských kulturách
Početní stavy spárkaté zvěře (zejména prase a sika, lokálně i další druhy)
Úprava § 45 zakázané způsoby lovu
Lovy na nehonebních pozemcích
Krmení, přikrmování a vnadění
Myslivecká stráž
Usmrcování poraněné zvěře
Změny v § 32 - posílení možnosti vlastníků nebo i nájemců honebních pozemků využívat honitbu
 
Škody na zemědělských kulturách jsou obecně problémem, který ČMMJ vnímá a snahu o snížení lokálních extrémů nelze než podpořit. K tomuto bodu si dovolím osobní poznámku, že v mnoha lokalitách si za problémy tohoto druhu můžeme my myslivci. Přestože podmínky pro život zvěře (zejména prasete divokého), které vytváří naše zemědělství, jsou naprosto ideální (historicky nejlepší úživnost a kryt), nelze se na to vymlouvat. Pokud jsou někde nastavena pravidla tak, že bachyně je modlou a běda, kdo jí uloví, tak se nelze divit navyšujícím se počtům a potížím s tím spojeným.
Se snahou o snížení počtů zvěře se pojí změny v § 45 – zakázané způsoby lovu. S uvolněním pravidel lovu při naháňkách nebo i při čekané po dobu například deseti let lze souhlasit. Je ale potřeba kvůli tomu otevřít zákon o myslivosti? Nejde to řešit dočasnou odchylkou od stávající normy?
Také je třeba povolit lov invazivních druhů komukoliv, kdo je potká. Otázky jsou stejné jako u předchozího bodu.
Lovy na nehonebních pozemcích jsou jistě palčivou otázkou tam, kde došlo k fragmentaci krajiny zástavbou, nebo tam, kde divoká prasata pronikají do měst a obcí. Jen mi nepřijde nutné měnit kvůli tomu zákon a riskovat při tomto procesu rozbití funkčního systému, který s drobnými korekcemi může fungovat dále, dokud nebude vypracována dlouhodobá koncepce myslivosti v ČR.
O krmení, přikrmování a vnadění toho již bylo napsáno spoustu, tak jen tolik, že pokud je zadáním snížení stavů prasete a siky, tak se bez toho neobejdeme. Samozřejmě nesmíme zapomínat na veterinární a jiné předpisy a hlavně na zdravý rozum! Haldy zapařené a plesnivé siláže neprospějí nám a zvěři už vůbec ne.
Myslivecká stráž - zde jsme jednoznačně pro ponechání současného stavu a naopak pokud možno posílit postavení osob vykonávajících tuto funkci.
Usmrcování poraněné zvěře například v intravilánu obcí je poměrně častý jev, ale myslím, že je to možné ponechat na policii a neotvírat kvůli tomu ZoM.
Změny v § 32 – jsme toho názoru, že jakékoliv úpravy nejsou žádoucí, neboť současné znění poskytuje plnou možnost realizace všem zainteresovaným subjektům.
 
Třetí okruh témat jsou změny s nižší prioritou k řešení:
Změny honiteb v souvislosti s majetkovými změnami
Honební společenstvo a jeho fungování
Pravidla skládání zkoušek z myslivosti
Rozšíření způsobů rozhodování o nahrazování škod způsobených zvěří
Posílení pravomocí státní správy
Periodické vzdělávání mysliveckých hospodářů
 
K prvnímu bodu, změny honiteb v souvislosti s majetkovými změnami, jsme opakovaně a jasně vyjádřili negativní stanovisko. Došlo by k účelovým převodům majetku a k ohrožení funkčnosti systému v celé republice.
Honební společenstva a jejich fungování. K tomu lze jen konstatovat, že přes různá protivenství, způsobená nejčastěji neschopností komunikace, se tento systém osvědčil a jakékoliv zásahy povedou k destrukci fungujícího systému.
Pravidla skládání zkoušek z myslivosti – jistě je potřebné nastavit pro všechny adepty stejnou laťku. Je to však velmi obsáhlé téma a není jednoduché vymyslet a nastavit správné řešení v tak krátké době, jakou máme k dispozici. Je to však jedno z témat, které by měla detailně řešit dlouhodobá koncepce myslivosti v ČR.
Rozšíření způsobů rozhodování o nahrazování škod způsobených zvěří. U tohoto bodu plánuje ministerstvo vznik institutu „rozhodce“, což by měl být člověk, kterého jsou obě strany schopny akceptovat a řídit se jeho doporučením. Tento rozhodce by musel být už uveden v nájemní smlouvě.
Přiznám se, že si fungování tohoto institutu nedovedu dost dobře představit a většina sporů stejně skončí u soudu. Lepší variantou se mi jeví smírčí komise, alespoň pětičlenná, kde budou zástupci státní správy myslivosti, agrárníků, lesáků, myslivců, tedy lidé s příslušným vzděláním k dané problematice.
Posílení pravomocí státní správy souvisí s možností kontroly plnění plánů lovu. Také je v tomto bodě potřeba vyřešit kompetenci příslušných úředníků, zda mají příslušné vzdělání a požadovat u všech zkoušku z myslivosti, tak aby se dokázali orientovat v této problematice. Zatím jsem nezaznamenal, jak by chtělo ministerstvo řešit dokládání plnění plánu lovu. Návrhy na předkládání markantů zvěře jsou, ale nikomu se do toho moc nechce (návazná likvidace předložených čelistí v kafilerii a jiné problémy).
Periodické vzdělávání mysliveckých hospodářů nepovažujeme za nic kontroverzního a podporujeme tento bod.
 
Čtvrtý okruh témat by se dal nazvat okrajová témata s nejnižší prioritou řešení:
Evidenci význačných trofejí by měl vést stát
Účastníci řízení dle ZoM
Návrh úpravy § 36 - tvorba plánů lovu a kontrola plnění
Vznik odloučených pozemků (například dálnicí)
Upravit výčet druhů zvěře
Upravit výčet druhů lovné zvěře
Upravit doby lovu zvěře
Upravit § 62 dotace
Vydávat „duplikát“ loveckého lístku
Možnost zasílání výkazů elektronicky
Bezúhonnost osoby pro účely ZoM
Upravit formulaci textu § 44 tak, aby se mohla používat i státem uznaná plemena, ne jen FCI (Patterdale teriér...)
Rozšířit držitelům a uživatelům obor možnost v omezení vstupu
 
Některé okruhy spolu souvisí, takže změny jednoho se dotknou i dalších (snížení početních stavů zvěře a tvorba plánů lovu a kontrola jejich plnění).
Jednoznačně mohu říci, že jsme proti otevření a novelizaci zákona o myslivosti. Již nyní je zřejmé, že je vše šité horkou jehlou a bezkoncepčně. To, že někdo vymezí několik témat a zahájí proces novelizace zákona bez důkladné analýzy dopadu změn (RIA analýza) je nepřípustné. Zákon o myslivosti, ač není dokonalý, tak osvědčil za dobu své platnosti funkčnost a ke sporným bodům existují judikáty různých úrovní.
Je toho ale mnoho, co nevím. Je pan ministr Jurečka politicky silný? Dokáže uhájit to, co řekl? Uvědomuje si, že jeho kroky mohou vést k destrukci toho zbytku spolkového života, který na vsích ještě žije?
Jsem si jistý, že by bylo lepší jít cestou promyšlené dlouhodobé koncepce myslivosti, která by nám vytyčila směr činností na patnáct až dvacet let dopředu. Potřebné změny totiž nejsou jen o zákonu o myslivosti, ale i zákonech dalších, například zákon o zemědělství aj., o celkovém stavu naší krajiny, o mizení zpěvného ptactva, bezobratlých i zvěře.
Co nás tedy čeká? Když slyším některé z diskutujících na probíhajících debatách, tak je mi smutno. Opět jim jde jen o řešení svých vlastních zájmů, o řešení zájmů úzké skupiny jejich souputníků a rozhodně ne o prospěch krajiny, zvěře či snad dokonce myslivosti.
Nyní je ta správná doba, aby každý z nás využil veškeré možnosti politického systému a oslovil poslance, senátory a další politiky ve svém obvodu a trpělivě jim vysvětlil, proč cesta zvolená k novelizaci zákona o myslivosti není vhodná. To, že si pár jedinců vyřeší své problémy na úkor rozvrácení zbytku republiky, rozhodně není nic, co by bylo hodné podpory.
Ing. Josef ORLOVSKÝ
jednatel ČMMJ, z.s.
 
Komentář k jednání o novele zákona o myslivosti
první kolo kulatého stolu meziresortních organizací
Z pověření MZe ČR proběhlo dne 5.5. 2015 na půdě Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) v Brandýse nad Labem první jednání k novele zákona o myslivosti. Pozvanými účastníky jsou státní instituce a podniky, univerzity a nevládní organizace, jichž se problematika myslivosti významně dotýká. Akce se zúčastnili i pracovníci MZe co by pozorovatelé.
Cílem setkání, které moderoval ředitel ÚHÚL Ing. Jaromír Vašíček, bylo nalezení koncensu zainteresovaných stran nad návrhem problematických okruhů, které připravila Myslivecká rada ministra zemědělství a které by měla novela řešit. Přestože v případě tvorby Národního lesnického programu se tento model vyjednávání relativně osvědčil, při hledání koncensu v myslivosti selhal. Ukázalo se jak hluboká je názorová propast mezi jednotlivými účastníky diskuze a po prvním jednání se domnívám, že je vyloučeno dosáhnout jakékoli shody.
Asociací soukromého zemědělství navržená a dále celý den spontánně řešená problematika změny honiteb a fungování honebních společenstev se bytostně dotýká i ČMMJ. Avšak v diskuzi, kde není zohledněno, jak širokou členskou základnu či zájmovou skupinu jaký subjekt zastupuje, je velmi složité prosadit naše zájmy. K většině vzniklých návrhů se ČMMJ musela zásadně vyhradit a s několika dalšími subjekty je odmítnout.
Ukázalo se, že dobře míněná snaha Ministerstva zemědělství se minula účinkem. Naopak hrozí, že na těchto jednáních vzniknou návrhy, které se dostanou mimo záměry Myslivecké rady i nad požadavek ministra zemědělství - neprolomit minimální výměru honitby 500 ha a nevstoupit do procesu tvorby honiteb.
Domnívám se, že Ministerstvo zemědělství by tato setkání a výměny názorů antagonistických skupin mělo využít k získání širokého spektra názorů k řešení problémových pasáží stávajícího zákona, ale nezříkat se své role vrcholného orgánu státní správy a připravit novelu na odborné bázi, v duchu naší středoevropské tradice.
Ani sebelepší zákon a ani sebedokonalejší státní správa za nás nevyřeší narušené mezilidské vztahy, závist a bezohlednost. Jedině cesta vzájemné komunikace mezi vlastníky půdy, uživateli honebních pozemků, myslivci, ochránci přírody a krajiny i návštěvníky přírody může vést ke společnému cíli - přiměřeným počtům zvěře v přírodní zachovalé krajině, kde racionálně hospodaří zemědělské a lesnické subjekty s únosnými škodami na svém majetku.
Členové ČMMJ by měli příkladně přispět k naplňování tohoto ideálu ve svých honitbách a bydlištích. Vedení Českomoravské myslivecké jednoty současně vyvine maximální úsilí, aby přispělo k přijetí takové právní normy, která bude naplňovat nejen výše uvedený ideál, ale zachová i spolkovou mysliveckou činnost jako významný atribut českého venkova.
Ing. Roman URBANEC, Ph.D.,
člen MR ČMMJ