Udělen první kamzičí řád
Myslivost 6/2015, str. 70 Jiří Pecháček
V souvislosti s jesenickými kamzíky se od roku 2010 setkávají čtenáři Myslivosti s občanským sdružením Jesenický kamzík. Toto sdružení, jehož zakladateli byli Ing. Milena Hamerská, Ing. Jaromír Latner, Ing. Jiří Mlčoušek, Bc. Zdeněk Pavlíček a Ing. Jiří Pecháček, mělo na počátku své činnosti za cíl připravit důstojné oslavy a mezinárodní konferenci ke stému výročí vysazení kamzíků v Jeseníkách a podpořit iniciativu tříčlenného petičního výboru, který vyhlásil petici za záchranu a zachování kamzíka horského v Hrubém Jeseníku.
Brzy se ukázalo, že ohlasy na tyto akce ze strany veřejnosti byly nečekaně pozitivní. Výrazná podpora, která se petičnímu výboru a sdružení a jeho aktivitám dostalo, měla pak za následek, že převážnou většinu záměrů se podařilo realizovat. V srpnu 2011 byla petice Senátem PČR přijata a podpořena. V říjnu téhož roku došlo na Ministerstvu životního prostředí k jejímu ukončení rozhodnutím, že kamzíci v Jeseníkách zůstanou.
V letech 2012, 2013 a 2014 proběhlo v podhůří Jeseníků mnoho kulturních akcí formou výstav a besed pro širokou veřejnost, na nichž bylo vzpomenuto stého výročí dovozu prvních kamzíků do Jeseníků. V říjnu 2012 proběhla na zámku v Bruntále mezinárodní konference, která byla zaměřena na chov kamzíků. Konference se zúčastnila více než stovka odborníků, a to jak tuzemských, tak i zahraničních. V průběhu této akce bylo předneseno mnoho odborných referátů ve prospěch dalšího chovu kamzičí zvěře.
Mohlo by se zdát, že splněním tří původně vytyčených cílů, tedy přípravou oslav, zorganizováním konference a naplněním petice, může být práce o. s. Jesenický kamzík ukončena a sdružení zrušeno. Ukázalo se však, že takováto organizace tady dosud chyběla a že je dobře, že vznikla. Její činnost má i nadále plné oprávnění, aby pokračovala ve své práci.
Začala se orientovat na plnění cílů, které vytýčila mezinárodní konference v Bruntále. Ukázalo se, že Poradní sbor pro chov kamzičí zvěře v Hrubém Jeseníku potřebuje ke své práci partnera, který je schopen vykonávat specifické úkoly, ke kterým poradní sbor sám nemá potřebnou zákonnou oporu. Z těchto důvodů se o.s. Jesenický kamzík stalo neodmyslitelnou součástí práce poradního sboru.
Díky nové náplni činnosti se podařilo svolat první oficiální schůzku s vedením Správy CHKOJ do Hlavnice v září 2014 (viz Příloha časopisu Myslivost, Myslivecké zábavy 6-2014, str. 20) a na základě jejích závěrů došlo 29. ledna 2015 k jednání Pracovní skupiny k problematice kamzíka horského v Hrubém Jeseníku, které svolala Správa CHKOJ. Tohoto jednání se zúčastnili zástupci Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, které vykonává státní správu myslivosti a řídí poradní sbor, zástupci Lesů České republiky, Okresního mysliveckého spolku ČMMJ v Šumperku, MěÚ Rýmařov a samozřejmě o. s. Jesenický kamzík. První informaci o jednání přinesl časopis Myslivost 5/2015 na straně 112.
Pro všechny zúčastněné byl potěšující zejména výsledek terénního monitoringu Správy CHKOJ. V roce 2014 bylo zjištěno nejmenší poškození zvláště chráněných druhů rostlin (především okusem) za posledních pět let. Nebyl zaznamenán žádný, před mnoha lety dokumentovaný, okus mimořádně vzácného jitrocele černavého. Fotopasti zaznamenaly v nejvíce sledované lokalitě (Velká Kotlina) v letech 2013 - 2014 minimální pohyb kamzíků. Ze získaných snímků také vyplynulo, že je třeba věnovat pozornost i dalším druhům býložravé zvěře. Fotopasti zachytily pohyb zejména zvěře jelení, srnčí a zaječí, tedy druhů, které pastvením mohou rovněž způsobit škody na chráněných bylinách. Zaznamenán byl nepovolený pohyb osob.
V této souvislosti je vhodné zmínit, že vloni na konferenci k 45. výročí CHKO Jeseníky na Ramzové zaznělo, že vzácné rostliny mohou mít na svědomí i sběrači herbářových rarit.
Pracovní skupina také doporučila stanovit minimální a normované stavy kamzičí zvěře v honitbách Hvězda, Karlov, Malá Morávka a Hubert, dosud bez bonitace.
Přítomní vysoce hodnotili současnou úroveň spolupráce a komunikace mezi o. s. Jesenický kamzík, Správou CHKOJ a ostatními subjekty. Na základě historických zkušeností zaznělo, že Jeseníky jsou schopny unést bez škod na lesních kulturách okolo 450 kusů kamzičí zvěře. Zástupce Správy CHKOJ konstatoval, že na základě krátkodobého monitoringu nelze dělat jednoznačné závěry a je žádoucí v této započaté činnosti pokračovat. Opětovně upozornil, že dohodnutá velikost kamzičí populace byla asi 200 ks, ale připustil, že i aktuální vykazovaný počet asi 300 kusů neohrožuje podle současných zjištění botanické zájmy ochrany přírody.
Závěrem bylo dohodnuto, že Správa CHKOJ bude pokračovat v monitoringu kamzíka a bude se snažit přitom zapojit do výzkumu vědecká pracoviště a studenty, dále že normováním kamzičí zvěře bude umožněno závazné myslivecké hospodaření s kamzíkem ve všech honitbách oblasti chovu, že zainteresované strany budou spolu nadále vzájemně komunikovat a že bude vhodné příští jednání pracovní skupiny uskutečnit v měsíci srpnu v terénu přímo na zájmových lokalitách ochrany přírody.
V úvodu jsem napsal, že Ing. Jiří Mlčoušek byl zakládajícím členem o. s. Jesenický kamzík. Avšak ještě daleko dříve, v šedesátých létech minulého století, byl především on iniciátorem mysliveckého hospodaření s kamzičí zvěří. Na jeho popud již tenkrát vznikl Poradní sbor pro chov kamzičí zvěře v Hrubém Jeseníku. Dlouhá léta byl jejím tajemníkem, po legislativním zániku oblasti chovu v letech 1993 - 2004 zajišťoval chov této zvěře v mezích svých možností prostřednictvím Inspektorátu LČR ve Frýdku Místku, na jehož návrh před vánocemi 2004 mohl Krajský úřad v Olomouci obnovit kamzičí oblast chovu.
Byl u toho, když se vytvářela současná nová chovatelská oblast kamzičí zvěře v Hrubém Jeseníku.
Ing. Jiří Mlčoušek hojně publikoval, podrobně prozkoumal a popsal historii kamzíků v Jeseníkách od roku 1913 až do roku 2000, vytvořil dodnes platná odborná kritéria chovu a hodnocení kamzičí zvěře, a dokud mu to zdravotní stav dovoloval, nesměl při hodnocení kamzičí zvěře na přehlídkách trofejí chybět. Je mnohdy až neuvěřitelné, co vše dokázal a stihl udělat. Své znalosti a zkušenosti s kamzíky předával i kolegům ve vzdálených Lužických horách. Stručně se dá říci, že byl „kamzičím tátou“.
Ing. Jiří Mlčoušek podpořil vznik Petice na záchranu a zachování kamzičí zvěře v Jeseníkách a přijal s nadšením založení o. s. Jesenický kamzík, kterému neocenitelně přispěl svými radami.
Z důvodu prohlubující se nemoci požádal v roce 2011 o uvolnění ze sdružení s tím, že bude jen z dálky podle možností sledovat další vývoj události a konstatoval, že členové sdružení vyvíjí svou činnost v jeho duchu, že sdružení dobře pochopilo cíle jeho snažení. Ing. Jiřímu Mlčouškovi se dostalo velkého zadostiučinění, když petice na záchranu kamzíků byla úspěšná a byla podpořena více než 25 000 podpisy.
Krajský úřad Olomouckého kraje svěřil pořádání letošní kamzičí chovatelské přehlídky za rok 2014 Mysliveckému sdružení SOUŠ Hubertka v Hanušovicích. Na přehlídku bylo předloženo k hodnocení osm kamzičích trofejí. Členové hodnotitelské komise přímo na trofejích konzultovali s Ing. Jiřím Mlčouškem odborné detaily určování věku a chovatelských kritérií.
Před slavnostním zahájením přehlídky se zde dne 13. března 2015 konalo zasedání poradního sboru oblasti chovu Hrubý Jeseník. Ing. Jiří Mlčoušek byl přizván jako špičkový odborník. Cílem jednání bylo vyhodnotit dosavadní populační dynamiku kamzičí zvěře v oblasti chovu a předložit účastníkům výsledky jednání pracovní skupiny dne 29. ledna 2015 v Jeseníku. Z úst našeho kamzičího přítele a kamaráda, po vyslechnutí závěrů jednání pracovní skupiny, zazněla tato slova: „O toto jsem usiloval 50 let, dočkal jsem se, tímto závěrem jednání se naplnilo mé snažení o jesenické kamzíky. Teď už mohu zemřít.“
Následně, při slavnostním zahájení za účasti senátora Parlamentu ČR, starostů měst a obcí, dalších významných hostů a veřejnosti, předalo sdružení Jesenický kamzík v naplněném velkém sále kulturního domu Ing. Jiřímu Mlčouškovi, jako vůbec prvnímu, svůj „Kamzičí řád.“ Řád vytvořil ve svém ateliéru v Holešově dřevořezbář Pavel Brodský, myslivec tělem a duší. Předání se ujal předseda sdružení Jesenický kamzík Bc. Zdeněk Pavlíček: Vážený pane ing. Mlčoušku! Milý nám příteli, kamaráde a rádče! Při dobrém jméně české myslivosti, našich mysliveckých patronů sv. Huberta, Eustacha a Jiljí, všech dobrých myslivců, všech členů a příznivců občanského sdružení Jesenický kamzík a všech obdivovatelů a ochránců jesenických kamzíků dovol, milý Jiří, abych Ti před tímto váženým Poradním sborem a všemi přítomnými hosty s úctou a obdivem jako ocenění a poděkování za vše, co jsi pro jesenické kamzíky za celý svůj život udělal, slavnostně předal nejvyšší vyznamenání o. s. Jesenický kamzík Kamzičí řád.
Myšlence zachování kamzíků pro Jeseníky a Jeseníků pro kamzíky, kterou naplňoval Ing. Jiří Mlčoušek svou prací po celý život, se dostalo 13. března 2015 konkrétního zaslouženého ocenění.
Bohužel, jeho závěrečná slova o naplnění jeho snažení byla až nečekaně prorocká a zanedlouho, dne 26. dubna 2015, nás všechny zarmoutil odchodem do kamzičího nebe.
Naplňování jeho myšlenek tady na zemi však bude jistě pokračovat dál. O kamzičí zvěř se významnou zásluhou Ing. Jiřího Mlčouška starají odborně zdatní myslivci a lesníci. Vychoval si i jinak zdatné nástupce, např. Ing. Miroslava Kvapila, který v jeho duchu řídí již léta poradní sbor. Také sdružení Jesenický kamzík, u jehož kolébky stál, získalo výrazné společenské renomé a rádo zve k účasti všechny aktivní zájemce.
Ing. Jiří Mlčoušek bude navždy v historii Jeseníků „kamzičím tátou“.
Čest jeho památce.
Jiří PECHÁČEK
Ilustrační foto autor