Časopis Myslivost

Jedním z „lákadel“ pro mladé lidi, kteří se rozhodnou studovat na lesnických školách je i myslivost, která je odjakživa spjata s lesnictvím. O tom, že se na naší „Alma mater viridis“ myslivost „nedělá“ zase až tak špatně a má zde letitou tradici, svědčí i množství jejich absolventů, z nichž někteří, se v oblasti myslivosti staly významnými osobnostmi, ať už v dobách dávno minulých, či současné době, a to zejména v oblastech mysliveckého vzdělávání, výzkumu, sportovní střelbě, chovu zvěře, lovecké hudbě či vábení.
Následující článek, přináší povídání o výuce myslivosti a všem, co s ní souvisí, na České lesnické akademii v Trutnově, což je současný název školy, platný od 1.1.2008, kdy vznikla sloučením dvou škol VOŠL a SLŠ Trutnov s SŠLZ Svoboda nad Úpou a Školního polesí SLŠ Trutnov.
 

Historie výuky myslivosti na škole, až do dnešní doby
Historie výuky myslivosti na Lesnických školách v Trutnově, sahá do hluboké historie, kdy v Bělé pod Bezdězem byla v roce 1855 započata výuka klasických lesnických disciplín, včetně předmětu myslivost. Jednalo se o nejstarší lesnickou školu v českých zemích. V roce 1904 byla odtud přesunuta škola do Zákup, kde se ve výuce myslivosti pokračovalo až do roku 1945. Dne 15. října 1945, v 8:00 hodin, započala slavnostně výuka v budově bývalé chlapecké školy - v budově dnešní lesnické školy.
V prvních letech působení školy v Trutnově, se postupně škola „dovybavila“ o potřebné sbírky a pomůcky tak, aby byla konkurenceschopná a splňovala všechny požadavky odborného lesnického vzdělávání. Myslivost, jako předmět, měl již od počátku své pevné místo v učebních osnovách, a tak jako dodnes, stále patří mezi nejoblíbenější vyučované předměty na škole. Postupně byl na škole i zřízen kabinet a odborná učebna myslivosti, ve které vzdělávaly studenty mnohdy celorepublikově uznávané kapacity.
V současnosti dochází k renovaci a modernizaci tohoto kabinetu, včetně sbírek vycpanin, tolik potřebných v praktické výuce tohoto předmětu. V nedávné době byly sbírky z části obnoveny o nové preparáty, od absolventa školy z roku 2008, Pavla Višňáka, který patří v současnosti mezi nejlepší světové preparátory.
V současnosti na škole fungují i mimoškolní aktivity, ve kterých hraje i myslivost důležitou roli. Nejlepší studenti mohou po získání loveckého lístku a zbrojního průkazu vykonávat právo myslivosti v obou školních honitbách.
Rovněž mohou také navštěvovat trubačský kroužek vedený zkušenými profesionály. Mladí trubači jsou velice žádaní při loveckých akcích a dobrých výsledků dosahují i při akademických soutěžích.
Velký „boom“ na škole prožívá vábičský kroužek, za který stojí zmínit jméno maturanta Marka Peikera, který je již nyní nejlepším vábičem v ČR ve své kategorii.
Dalšími oblíbenými kroužky, jsou sokolnický a kynologický. Studenti si své „mazlíčky“ mohou nechat přes týden ve voliérách a kotcích v areálu školy.
Preparátorský kroužek je zase „zásobárnou“ preparátů ve třídách, kabinetech a chodbách školy. A za zmínku stojí i nově postavený včelín a včelařský kroužek.
Pro potřeby střeleckého kroužku či cvičení z myslivosti, slouží kulová a pistolová střelnice v areálu školy a broková střelnice v areálu školního polesí, u školní chaty „Vobešlovka“. Trutnovská „lesárna“ byla v minulosti vyhlášená výbornou prací s mládeží v brokové střelbě. Avšak poslední sportovní střelecká třída maturovala v roce 2005. Spousta střelců - našich absolventů, udělala celému národu v nedávné minulosti medailovou radost i na olympijských hrách v brokové střelbě.
 
Výuka předmětu myslivost na škole
Velká pozornost je věnována i samostatnému předmětu myslivost, který se vyučuje na škole ve 3. ročníku u oborů Lesnictví a Ekologie a životní prostředí. Celková dotace předmětu v průběhu školního roku je 66 hodin teorie a 33 hodin praktických cvičení. Studenti již ve 2. ročníku absolvují mysliveckou zoologii a biologii zvěře v rámci předmětu Lesnická zoologie a postupně na něj naváží ve 3. ročníku zvyky a tradicemi v myslivosti, loveckým střelectvím, zákonnými předpisy v myslivosti, výživou zvěře, péčí o zvěř, lovectvím a kynologií.
Praktická cvičení jsou zaměřena na složení zkoušky k získání zbrojního průkazu (brokové a kulové střelby, manipulace se zbraněmi), myslivecké plánování, určování věku a chovné hodnoty zvěře, bodování trofejí a na stavbu a seznámení s mysliveckými zařízeními v honitbách. Trutnovská škola každoročně pořádá ve svých prostorách oblastní chovatelskou přehlídku trofejí a právě na její přípravě se studenti podílí, kdy hodnotí chovnost a věk ulovené zvěře. V tomto směru je na výborné úrovni spolupráce s OMS Trutnov.
Rovněž studenti ve čtvrtém ročníku absolvují 1-2 školní hony v bažantnicích. Výborná je v tomto směru spolupráce se šlechtickými rody Kinský dal Borgo a Kolowraty, v jejichž bažantnicích se každoročně objevuje na výřadu školních honů v průměru okolo 100, ale i více kusů bažantí zvěře. Dále studenti jezdí v rámci předmětu Praxe do bažantnice Bříšťany, kde se seznamují s praktickým provozem a chodem bažantnice a i zde mají ve 4. ročníku některé třídy bažantí hony. Na posledních lečích těchto akcí, jsou pak dodržovány striktně všechny myslivecké zvyky a tradice - pasování na myslivce, pasování na lovce zvěře, vyhlášení krále honu, myslivecký soud, dražba a tombola. Pro spoustu studentů bývají tyto akce nezapomenutelným zážitkem na celý život.
Kromě těchto akcí jezdí každým rokem skupina pedagogů školy na sever Německa k dlouholetým přátelům školy na nezapomenutelné lovy husí a naháňky na spárkatou zvěř v těsné blízkosti Baltského moře.
Je dbáno i na kvalitu vzdělávání učitelů v oblasti myslivosti, která je zajištěna spoluprací s oběma lesnickými fakultami v rámci kurzů, školení, seminářů a loveckých akcí. Řada pedagogů figuruje i na vrcholných pozicích na OMS Trutnov a současně je zkušebními komisaři a přednášejícími lektory, při zkouškách z myslivosti pořádanými OMS Trutnov. Tyto zkoušky se každým rokem konají v budově školy. Do budoucna je připravován na škole volitelný předmět zaměřený na myslivost, ve kterém si budou moci zájemci rozšířit znalosti např. v oblastech sokolnictví, oborních chovech zvěře, intenzivních chovech zvěře, střelectví atd..
Studenti mohou po úspěšném absolvování předmětu myslivost zažádat o vydání loveckého lístku. Po jeho absolvování získají studenti vyšší odborné myslivecké zkoušky a zkoušky pro myslivecké hospodáře. Rovněž přímo při studiu na škole mohou studenti získat zbrojní průkaz skupin B a C.
 
Školní honitby
Jak střední škola (obory lesnictví a ekologie a životní prostředí), tak vyšší odborná lesnická škola, mají v učebním plánu povinný vyučovací předmět „Myslivost“, a v souladu se zákonem č. 449/2001 Sb. o myslivosti připravují své absolventy jako myslivce z povolání – absolventi školy tak získávají kvalifikaci mysliveckých hospodářů a zkušebních komisařů pro myslivecké zkoušky.
Pozitivní vztah k myslivosti je také jedním z významných zdrojů specifické identity České lesnické akademie. Žáci a studenti ČLA mají v rámci studia možnost věnovat se činnostem spjatým s provozem myslivosti ve školních honitbách Školní polesí SLŠ Trutnov a honitbě Javorník. Honitby poskytují žákům školy dostatečný prostor pro výkon mysliveckých praxí, vybraných témat odborného výcviku (stavba mysliveckých zařízení, jejich instalace v honitbě, následná pravidelná údržba a zimní přikrmování zvěře) a po dovršení 18 let věku a získání odborné způsobilosti (lovecký lístek, zbrojní průkaz, zákonné pojištění) i možnost výkonu práva myslivosti. Při těchto aktivitách jsou žáci po odborné a organizační stránce vedeni zkušenými myslivci z řad zaměstnanců školy.
 
Honitby Školního polesí Trutnov
Honitba Školní polesí Trutnov vznikla k 1. 1. 1962. V honitbě se v té době nacházela zvěř srnčí, jelení, mufloní, černá a drobná - zajíc. Mufloní zvěř se od roku 1965 v honitbě Školní polesí Trutnov už nenachází. Populace této zvěře, byla zlikvidována jednak lovem, ale hlavně odchytem a následným prodejem. Normovaný stav mufloní zvěře, který činil 10 ks, byl zrušen až v roce 1975 Okresním národním výborem v Trutnově s odůvodněním likvidace mufloní zvěře v důsledku škod na porostech.
Odstřel zajíců společnými hony se konal do roku 1973. Poté se společné hony pro nízký počet zaječí zvěře nekonaly. V současné době, není v honitbě Školní polesí Trutnov a Javorník, stanoven normovaný stav zajíce.
Normované stavy zvěře v současné době jsou: srnčí zvěř 50 ks, jelení zvěř 10 ks a černá zvěř 8 ks. Vzhledem k přírodním podmínkám je kvalita srnčí zvěře uspokojivá, za zmínku stojí bronzový jelen ulovený v roce 2011. Z pohledu škod dochází k občasnému poškození mladších porostů ohryzem a loupáním vysokou zvěří. Škody okusem a ohryzem jsou zanedbatelné - ochraně mladých porostů je věnována zvýšená pozornost při praktické výuce.
V posledních letech vzhledem k mírným zimám a soustředěnému pěstování kukuřice a řepky na zemědělských pozemcích v okolí honitby Školní polesí Trutnov došlo k výraznému zvýšení stavu černé zvěře, jejíž lov se těší zejména ze strany studentů stále se zvyšující oblibě. Černá zvěř je lovena pouze při individuálních lovech.
Z hlediska územně správního se honitba Školní polesí Trutnov nachází na území východních Čech, v severovýchodní části Královéhradeckého kraje, v obvodu Trutnova jako obce s rozšířenou působností. Honitba je situována severně od města Trutnov.
Počáteční celková výměra honitby Školní polesí SLŠ Trutnov při jejím vzniku k 1. 1. 1962 činila 1150 ha. Výměra honitby se vždy měnila při úpravě hranic a při uzavírání nových nájemních smluv. V roce 1993 činila celková rozloha honitby 1080 ha. Současná celková výměra honitby Školní polesí SLŠ Trutnov byla Rozhodnutím Městského úřadu Trutnov stanovena na 1104,4 ha. V celkové výměře honitby jsou zahrnuty následující pozemky: 1008,6 ha lesních pozemků, 77,6 ha zemědělských pozemků, 18,1 ha ostatních pozemků a 0,1 ha vodní plochy.
Honitba Školní polesí SLŠ Trutnov leží v nejzápadnějším výběžku Žacléřsko – svatoňovické vrchoviny. Jedná se o území geomorfologicky značně pestré s výskytem mírných, středních i prudších svahů většinou pozitivních tvarů, hřebenů, potočních zářezů a údolí. Výškový rozdíl činí mezi nejnižším bodem honitby u řeky Úpy v Trutnově asi 400 m n. m. a nejvyšším bodem Větrný vrch 673 m n. m. Dalším významným vrcholem je Zámecký vrch – 635 m n.. m. Dominantní dřevinou v této honitbě je smrk, z listnáčů buk.
 
Honitba Javorník
Honitba se nachází v členitém terénu v nadmořské výšce v rozmezí 600 – 800 m. n. m., na území ochranného pásma Krkonošského národního parku. Celková výměra honitby Javorník činí 769,84 ha, z toho je 602 ha lesní půdy, 148 ha zemědělské půdy, 8 ha vodních ploch a 12 ha ostatních ploch. Hranice honitby probíhají na linii Svoboda nad Úpou, Hofmanovy Boudy, Bolkov, konec Javorníku, Kolaříkův kopec, Žabí potok, Janská hora a zpět do Svobody nad Úpou.
Honitba je pronajata od Správy KRNAP ve Vrchlabí, nájemní smlouva je uzavřena na další období do roku 2023. Výkon práva myslivosti je součástí celkové komplexní ochrany druhové rozmanitosti a nelze ho provozovat na komerční bázi. Je podřízen zájmům ochrany přírody a může být podle potřeby omezen nebo vyloučen. V roce 2005 byla vyhlášena oblast chovu jelena evropského – Krkonoše. Z tohoto důvodu byl také ustanoven jelenářský sbor, který každoročně schvaluje plány lovu pro oblast chovu jelena a jehož je ČLA členem. Limitujícími faktory pro normované stavy spárkaté zvěře jsou zájmy ochrany přírody a péče o les. Normovaný stav zvěře je následující - jelení zvěř je 6 ks, srnčí zvěř 28 ks, zvěř černá i přes její velký výskyt není normována.
Honitba je ideálně umístěna vzhledem k dostupnosti od školy. Využití honitby Javorník je především směrováno pro praktickou výuku žáků a studentů školy v předmětu myslivost. Škola pořádá každým rokem v lednu taktéž reprezentační naháňku, která probíhá právě v honitbě Javorník. I v této honitbě, mohou vykonávat právo myslivosti učitelé a žáci školy, přičemž u studentů je v obou honitbách lov omezen na zvěř černou, srnčí holou, srnčí I. věkové třídy a zvěř škodlivou myslivosti.
 
Problémy mysliveckého vzdělávání na středních lesnických školách
Rád bych ještě závěrem tohoto článku, jako učitel myslivosti, vyjádřil svou osobní nespokojenost a bezradnost s nastaveným systémem mysliveckého vzdělávání na středních lesnických školách v našem státě. Jsem naprosto přesvědčen, že velká řada kolegů z jiných lesnických škol i myslivecké veřejnosti se mnou bude souhlasit. Koneckonců na jednom nedávném setkání středoškolských učitelů myslivosti v rámci školení v oblasti myslivosti, jsme se v tomto směru téměř všichni shodli na tom, že nastavený systém vzdělávání, není nejšťastnější. O čem je tedy řeč?
Osobně si myslím, že získání vyšší odborné zkoušky po absolvování předmětu myslivost na lesnických školách, je přežitkem z minulosti a obecně jeho zisk mnohdy nesvědčí o nabitých vědomostech a znalostech studentů lesnických škol. Jako příklad uvádím to, že studenti, které tento předmět nebaví (a jsou na všech lesnických školách) si to při výuce „nějak odsedí se čtyřkama“, kterou podle průměru musí dostat na vysvědčení, prakticky nic neznají a podle současně platné legislativy získávají vyšší odbornou zkoušku z myslivosti! Věřte, že proti takto nastavenému systému jsou i nejlepší učitelé myslivosti na lesnických školách absolutně bez moci a bezradní! Nechci, aby to vypadalo jako útok na studenty lesnických škol, jen se snažím zodpovědně zhodnotit realitu nastaveného systému vzdělávání.
Samozřejmě i na lesnických školách je poměrně velká část studentů, které předmět baví a přistupují k jeho studiu zodpovědně a mají výborné studijní výsledky. Jedná se mi spíše o tu zbylou část, která se díky nastavenému systému „sveze“ s těmi poctivými a získá snadnou vyšší odbornou zkoušku z myslivosti. Mám několik kamarádů - nelesníků, kteří po úspěšném absolvování mysliveckého kurzu, absolvovali kurz mysliveckých hospodářů a poté vyšší odborné myslivecké zkoušky, u kterých jsou opravdu znalosti nezbytně nutné a zkoušející jsou nekompromisní, což je naprosto v pořádku. Ale mrzí mě to, že někteří studenti celý rok téměř nic nedělají, nemají žádnou znalost z jednotlivých probíraných mysliveckých předmětů, a když vědí, že jim před vysvědčením na konci školního roku „teče do bot“, tak se na poslední písemku či zkoušení naučí a ve finále jim musíme dát čtyřku na vysvědčení (takže úspěšně absolvovali předmět myslivost a získávají vyšší odborné myslivecké vzdělání) a oni vlastně neznají téměř vůbec nic! A když takový student získá například pracovní pozici v oblasti myslivosti ve státní správě a absolutně neví, „která bije“, je – s prominutím - za blbce nejen on, ale i učitel, který ho tento předmět vyučoval.
Je tedy systém vzdělávání nastaven pro všechny stejně férově a hlavně objektivně?
Do jaké míry je efektivní a zaručuje dostatečnou mysliveckou kvalifikaci a znalosti?
Budu-li chtít být myslivcem a nejsem lesnicky vzdělaný, přihlásím se do kurzu adeptů v rámci některého z OMS, budu muset mimo jiné absolvovat roční praxi v honitbě, kynologickou akci, střelby atd. Kde je tato povinnost pro studenty středních lesnických škol? Ano, odbydou si ve 4. ročníku školní hon a zúčastní se v rámci předmětu praxe jako honci honu v bažantnici, přikrmování zvěře ve školních honitbách a nějaký ten den myslivecké exkurze, to je tak zhruba vše. Myslím si, že oproti zmiňované roční praxi v honitbě, je to opravdu velmi málo.
Počet lesnických škol v České republice se v posledních letech rapidně a nesmyslně zvýšil. Každý rok chrlí doslova stovky myslivců s nejvyšším mysliveckým vzděláním. O znalostech v myslivosti některých z nich se radši nebudu zmiňovat a hodnotit je… Jak je to v tom případě férové vůči myslivcům – s nelesnickým vzděláním – kteří se přihlásí k vyšší odborné zkoušce z myslivosti, a kteří se to musí tvrdě naučit v rámci těchto zkoušek, kde je zkouší uznávané kapacity z oboru a kde jsou v případě neznalosti některé skupiny mysliveckých předmětů neúspěšní? Opravdu se nechci nikoho dotknout, ani studentů lesnických škol, jen mi přijde nefér, že pravidla nejsou nastavena pro všechny stejně.
Závěrem této části článku si ještě neodpustím poznámku, že jsem zkušebním komisařem u zkoušek z myslivosti a zcela na rovinu si dovolím tvrdit, že uchazeči mají mnohdy mnohem větší znalosti a rozhled v myslivosti, než studenti středních lesnických škol, tedy než lidé, s vyšší odbornou zkouškou a paradoxně lidé, kteří mohou jako zkušební komisaři u těchto zkoušek pak v budoucnu zkoušet.
Zdůrazňuji, že to, co jsem výše napsal, je pouze můj osobní názor a nikomu ho rozhodně nechci vnucovat. Myslím si, že možnosti, jak tuto situaci řešit určitě jsou, ale to je téma na delší povídání. Je totiž velký rozdíl mezi myslivcem, který vyšší odbornou zkoušku chce získat a důsledně se na ni také se zájmem připraví a některými studenty středních lesnických škol, které myslivost nebaví a naučí se jen to minimum, aby to na vysvědčení v červnu „nějak uhráli na čtyřku“.
Velice by mě zajímalo, jestli tolik přetřásaná a chystaná novela zákona o myslivosti přinese v tomto směru nějakých změn, které bych osobně uvítal. Otázkou je, zda vůbec něco v tomto směru zodpovědní lidé, kteří něco mohou změnit, chtějí udělat? Položí si tito lidé otázku, co je více, zda je lepší mít v České republice nesmyslně velké množství myslivců s vyšší odbornou zkouškou na úkor kvality, či raději méně, ale o to kvalitněji vzdělaných myslivců s tímto vzděláním?
 
Důstojné oslavy výročí školy a setkání generací trutnovských lesníků
Jak jste si jistě všimli, v červnovém čísle časopisu Myslivost, byla vložena pozvánka na oslavy 70 let působení Lesnických škol v Trutnově, které se uskutečnily v termínech 25. a 26. června. Vy, kdo jste tam byli, my jistě dáte za pravdu, že se oslavy nadmíru vydařily ke spokojenosti všech zúčastněných. Absolventů, spolu s pozvanými hosty, se sešlo opravdu velké množství. Oslavy proběhly v přátelském duchu, program byl opravdu bohatý a byla při něm, mimo jiné slavnostně odhalena socha sv. Huberta.
Ještě bych snad jen dodal, že myslivost doprovázela lesnictví odjakživa a i přes to, že v dnešní uspěchané době na sebe lidé nemají tolik času jako dříve a jsou ovlivňováni nejmodernějšími výdobytky dnešní doby, jsem nesmírně rád, že jsou i lidé, kteří se dokáží zastavit a najít si čas na tento ušlechtilý krásný koníček a prožívat plně všechny - mnohdy i nevšední zážitky - které nám myslivost ve spojení s přírodou poskytuje. Věřte tomu, že mezi těmito lidmi jsou i generace lesníků, které vychovala právě naše „Alma mater viridis“ a kteří na ni mnohdy prožili a strávili nejkrásnější léta života.
Tomáš HERČÍK
hercik@clatrutnov.cz