Časopis Myslivost

Lovecké zbraně barona Dalberga

Myslivost 4/2015, str. 57  F. Pelc
Vznik a vývoj palných zbraní trvající téměř půl tisíciletí měl ve všech etapách kromě účinného dostřelu a jeho přesnosti na zřeteli také možnost rychlého a spolehlivého opakování výstřelu. O konstrukční nápady puškařů, jak tohoto cíle dosáhnout, zejména v éře křesadlových a perkusních zbraní, až taková nouze nebyla. Tyto nápady a jejich praktická realizace však byly až do vynálezu a rozšíření jednotného náboje výrazně limitovány technickými možnostmi, zejména pokud se jednalo o spolehlivost zbraně a bezpečnost samotného střelce.
Urození lovci z řad šlechticů řešili tento problém objednávkou většího počtu stejných brokových nebo kulových zbraní. Na loveckém stanovišti měl takovýto urozený pán k dispozici pomocný lovecký personál, který tyto zbraně nabíjel a střelec měl vždy jednu zbraň připravenou ke střelbě.
V honitbách panských revírů bohatých na drobnou zvěř se takovýto postup vždy osvědčil a byl vlastně jedinou možností, jak dosáhnout požadované rychlosti střelby. Soubor takovýchto loveckých pušek měl až dvanáct jednotlivě očíslovaných kusů. V každé větší zámecké zbrojnici se tyto lovecké zbraně ve větším či menším počtu dochovaly.
Tento měsíc představujeme dvě lovecké brokovnice, perkusní dvojky, ráže 16 s čísly 11 a 12, které se dochovaly ze souboru dvanácti kusů takovýchto perkusních dvojek. Celý soubor těchto zbraní vyrobil vídeňský puškař Heinrich Ebert, který působil a pracoval ve Vídni v letech 1820 až 1837.
Obě dvojky mají damaškové hlavně se širokou horní spojovací lištou, která je typická pro perkusní zbraně vyráběné v první polovině devatenáctého století. Na této liště u obou zbraní je vyryta jednoduchá signatura H. EBERT IN WIEN a na úrovni dnových šroubů mezi pistony je rytina letícího bažanta.
Zámkové desky jsou zdobeny poměrně hlubokou rytinou rostlinného motivu a opatřeny signaturou výrobce. Obdobným způsobem jsou zdobeny bicí kohouty, lučíky a ostatní vnější kovové součásti obou zbraní.
Pažby německého typu s lícnicí jsou vyrobeny z kvalitního ořechového dřeva s masivní dřevěnou opěrkou pro prsty. Krky pažeb mají dosud velmi dobře zachovanou rybinu. V jejich horní části jsou vsazeny palcové štítky se šlechtickou korunkou a monogramem majitele dačického panství a zámku v Dačicích barona Karla Antona Maxmiliána Dalberga (1792 až 1859), které nám jednoznačně definují původního majitele těchto zbraní a přibližně vymezují jejich vznik na historické období dvacátých až třicátých let devatenáctého století.
Obě perkusní dvojky jsou součástí poměrně malého, ale velmi kvalitního souboru loveckých historických zbraní, které v minulosti patřily šlechtickému rodu Dalbergů. Jedná se převážně o křesadlové a perkusní zbraně z období devatenáctého století, které jsou rozmístěny v jednotlivých prohlídkových trasách pro návštěvníky zámku.
Podstatně větší část sbírky palných i chladných zbraní rodu Dalbergů dačické i roztěžské větve byla v minulosti převezena na jihomoravský státní zámek Lednice. V současnosti však probíhá jednání o předání těchto militarií na zámek v Dačicích. Bude-li výsledek jednání příznivý, je velmi pravděpodobné, že se k loveckým zbraním Dalbergů ještě letos na stránkách časopisu vrátíme.
F. PELC
Zpracování dat...