Časopis Myslivost

 
Ke společnému stolu zasedl Petr Lípa, nově zvolený předseda OMS Česká Lípa. Členem ČMMJ je od roku 1978, myslivosti se věnovala a věnuje celá jeho rodina, myslivecké tradice se přebírají již od dědy. Petr Lípa posledních pět let pracoval ve funkci předsedy kynologické komise.
Jako funkcionářský nováček, ale hned do funkce místopředsedy, byl zvolen Ing. František Beránek, MBA, který byl také zvolen jako zástupce OMS Česká Lípa do Sboru zástupců ČMMJ. Jak sám uvedl, myslivost nepraktikuje tak dlouho, lovecký lístek má od roku 1998, momentálně je předsedou Mysliveckého sdružení Zelený vrch a místopředsedou Mysliveckého sdružení Klíč.
Jako další zasedl ke stolu Petr Slaba, kterého čtenáři znají jako autora a kreslíře z našeho časopisu. Členem ČMMJ je od roku 1986, v současnosti pracuje jako jednatel MS Výr Dubá a též jako hospodář MS Beškov Blatce. Letos byl opětovně zvolen do funkce předsedy okresní kulturně-propagační komise.
Novou jednatelkou OMS Česká Lípa je Zdeňka Fazekašová. Členkou ČMMJ je od roku 1984 a od stejného roku je i členkou MS Výr Dubá, před pěti lety ve volbách kandidovala do okresní dozorčí rady a pět let vykonávala funkci předsedkyně, letos na volebním sněmu kandidovala do okresní myslivecké rady, byla zvolena a v současné době zastává funkci jednatele. Paní jednatelka má zelenou krev po předcích, dědeček Oldřich Kejha byl velký kynolog a rozhodčí, otec Jindřich Kejha pracoval na OMS Česká Lípa dlouhá léta jako předseda disciplinárního senátu, oba byli členové MS Výr Dubá. A aby toho nebylo málo, myslivci jsou jak manžel, tak i syn, takže nelze ani náhodou pochybovat o mysliveckých obzorech paní jednatelky.
Jelikož jsme byli hosty MS Obrok Tuhanec, společný stůl a naši debatu sdíleli i předseda sdružení Josef Větrovský, místopředseda Jan Česaný – myslivec z rodiny zakládající zdejší sdružení, a také hospodář Radek Černý, který je členem ČMMJ od roku 1985 a mnozí ho možná znají jako majitele úspěšné zvěřinové restaurace a cateringu.
 
Měli bychom asi začít představením okresu  Česká Lípa…
Lípa: Celkem je na okrese Česká Lípa evidováno 585 členů, máme tu 63 uznaných honiteb. Asi všude klesly počty evidovaných členů ČMMJ, ale tady u nás je situace v podstatě stabilizovaná, ten úbytek není letos až takový, Před pěti lety jsme měli kolem sedmi stovek členů a teď jich máme necelou šestistovku, ale už ten propad není tak velký, jako býval. Ale vždyť i celkové počty ČMMJ jsou takové, že ještě relativně nedávno nás myslivců bylo přes sto tisíc a dnes je nás necelých šedesát tisíc. Je fakt, že jsou u nás takoví, kteří dříve byli členy, odešli, ale věřím, že pochopí, že ČMMJ je pro ně nejlepší organizace a že zase přijdou zpět.
Vždycky se ale každý zeptá, a co z toho mám? Ale proč by z toho konkrétně měl každý něco mít? Je to podle mne taková čestná povinnost, když jsi myslivec, tak je hrdostí a ctí být v ČMMJ. Mělo by to být skoro až povinností být v ČMMJ. Někteří členové mi říkali, že dělali myslivost 45 let, že odešli, že se jim nelíbilo, jak organizace funguje, ale uvažují, že se vrátí. Takže já věřím tomu, že členskou základnu se nám podaří zvýšit. Myslím si ale, že to by měl být prioritní úkol celého ústředí, dbát na celek, dbát na to, aby členové neodcházeli, abychom naopak lákali nové členy, abychom pro ně něco dělali a poskytovali jim zázemí. Toto by měl být hlavní cíl ČMMJ.
 
Dobrá, co tedy každý z vás odpovíte, jak budete argumentovat myslivci, který řekne, nechci být v Jednotě, proč, co mi to přináší?
Fazekašová: Na výroční schůzi ve sdružení jsem to říkala přede všemi, členství je stavovská čest, to je pro mě to nejdůležitější. Je ale pravda, ve sdružení je nás 34 členů, třetina v nedávné době odešla, uvidíme, jestli se vrátí.
Slaba: O početnou členskou základnu jde z toho důvodu, že my si musíme uvědomit, a to všichni myslivci, že Jednota je silná organizace, která za nás může jednat ve vládě, v Parlamentu, se státní správou a s jinými organizacemi ohledně zákonů, vyhlášek a jiných záležitostí odpovídající silou počtu evidovaných členů. Jestliže se vnitřně oslabíme, jestli se organizace rozpadne, tak myslivci nebudou mít zastání a dovolání, nikdo s nimi už nebude jednat jako s respektovanými partnery. Menší organizace nemohou pak mít tak zásadní slovo, tak to vidím já, a tak je to pro mě důležité.
Černý: Většina našich členů, kteří vystoupili, tak vystoupili kvůli ceně pojistného, protože se pojistí jinde údajně levněji, tady se platí víc.
Slaba: Ale neplatí, jsou dezorientovaní, tvrdí, že platí 800 Kč, to je zažité, ale oni nevědí, že pojištění je jen 250 Kč, 140 Kč jde do centra a 410 Kč zůstává na okrese. Irituje mě, jak to někteří stále nechtějí pochopit, přitom se to už tolikrát psalo!
Černý: Já to vidím stručně a jasně, členství je prostě čest. Já jsem začínal jako patnáctiletý v družině mladých myslivců, ta byla organizovaná pod OMS Praha 9, tři roky jsme se připravovali na zkoušky. Ani jsem neuvažoval, že bych členem ČMMJ nebyl! A je třeba vidět, že Jednota organizuje zkoušky psů, kynologické a střelecké akce, pořádají se přece pro členy, pro jejich vyžití, každý musí být aktivní ve svém spolku. Když nebude a pojede si sám po své soukromé linii, dlouhodobě ničeho nedosáhne.
Fazekašová: Přesně tak, oni si neuvědomují, že jakmile se jednotnost roztříští, tak akce nebudou, to jsou spojené nádoby.
Beránek: Jak říkal Petr Slaba, je opravdu zavádějící, když se hovoří o tom, že se platí pojistné pojišťovně Halali ve výši 800 Kč. Za prvé, více než polovina, tedy 410 Kč zůstane okresu, 250 Kč se pošle Halali na pojistné, Sekretariátu ČMMJ se pošle 135 Kč a zbývajících 5 Kč do fondu na podporu a rozvoj myslivosti. Není to pojistné, ale členský příspěvek, a to základní. Dále jsou členské příspěvky snížené. Musíme si navíc uvědomit, že pojišťovna Halali je majetkem ČMMJ, takže její kapitál je vlastnictvím členů ČMMJ.
Za druhé, pojišťovna Halali je úzce profilovaná na myslivost, na výkon práva myslivosti a má s touto činností nejvíce zkušeností, protože mnozí její pracovníci jsou také myslivci.
Koncem roku 1992 jsem byl pověřen ministrem obrany konstituovat Vojenskou zdravotní pojišťovnu ČR a šestnáct let jsem byl jejím generálním ředitelem. Podařilo se nám do zákonů o Armádě ČR a zákonů souvisejících s veřejným zdravotním pojištěním prosadit povinné členství vojáků v činné službě u této zdravotní pojišťovny. Obdobnou výhodu má i pojišťovna Halali, protože všichni členové ČMMJ musí být pojištěni u ní. Proto především ona by také měla mít zájem o co největší členskou základnu ČMMJ.
Česaný: Ale úbytku členů si, myslím, opravdu právě i pojišťovna nahrává, znám několik případů, že plnění nebylo stoprocentní, nebo nebylo vůbec, odškodnění se protahovalo. Takže asi nejeden si řekl, no proč tam být?
Beránek: A takto by to vůbec nemělo být. Pojišťovna Halali si musí vážit svých pojištěnců. Dělat vše pro to, aby pojištěnci byli spokojeni s její činností, zůstávali jejími zákazníky, to znamená byli členy ČMMJ. Je to spojená nádoba a vedení ČMMJ musí přijmout opatření, která to zabezpečí.
 
S dovolením se zeptám paní jednatelky, zda si myslí, že je snadné dostatečně vysvětlit členům, z čeho se skládá členský příspěvek?
Fazekašová: Já samozřejmě vím, z čeho se příspěvek skládá, stejně tak ale vím, že to někteří neznají a bohužel ani po vysvětlení nechtějí pochopit. A je taky někdy těžké přesvědčit členy mysliveckých sdružení, aby členský příspěvek zaplatili, třeba právě proto, že mají ne zrovna dobré zkušenosti s odškodněním úrazů, znám pár členů, kterým se stal úraz a odškodnění nedostali vůbec.
Beránek: Chápu snahu managementu pojišťovny Halali, aby pojistné plnění bylo co možná nejmenší. Je to ale krátkozraké a v konečném důsledku na to, že mnozí myslivci odcházejí z ČMMJ kvůli pojišťovně Halali a jejímu chování, doplácíme všichni členové ČMMJ. Myslím si, že vedení ČMMJ nemá jednoznačný koncepční názor, jak s pojišťovnou Halali dál, a nevím, co pro to dělá management pojišťovny. Navíc mi chybí masivnější propagace pojišťovny. Prostě, uměl bych si představit, že pojišťovna Halali se bude vyvíjet jiným způsobem. A to proto, že i já jsem zatím jejím vlastníkem, a mám zájem, aby byla nejlepší.
 
Bavili jsme se o úbytku členů a jakým způsobem je získat a nalákat. Jaké výhody by měl tedy okres poskytovat vlastním členům?
Lípa: ČMMJ je nositelkou tradic, tvoří ji většinou starší lidé a my musíme získat hlavně ty mladé. Co budeme dělat, až nám ti starší odejdou? Je potřeba jít dál s dobou. Ani ti starší nereagují na posun a vývoj jako ti mladí. Ty mladé musíme získat, ne jim nabízet jen pojištění, ale vyvinout iniciativu, aby se dostali do honiteb, aby tam měli někoho, kdo je zpočátku povede, kdo poradí od oblečení až po zásady průběrného odlovu. Ty mladé nezískáme tak, že jednou za rok uděláme výroční schůzi, je to o systematické práci ve sdruženích, samozřejmě i na úrovni okresního spolku, musíme pořádat zajímavé akce. Například u nás v okrese je akcí spousta, mladé je třeba zapojit, aby přišli pomoci a viděli organizaci už jako adepti, a mohli se na akcích aktivně podílet. Navíc, protože jsem duší kynolog, vidím, že je dobré na mladé myslivce působit právě přes psy, každý myslivec by měl mít psa, takže i tímto mladé přitáhnout. My nabízíme kynologům příspěvek 200 Kč na zkoušky a 400 Kč na všestranné zkoušky. A pokud je na kynologické akci poplatek třeba 1000 Kč, tak člen ČMMJ platí polovinu, a pokud je z našeho okresu, tak má slevu dalších 200 Kč, takže takový člověk zaplatí jen 300 Kč. I to je stimul, i to je prostředek, jak získat další členy.
 
Já myslím, že je třeba to vidět ve dvou rovinách – v jedné rovině to, co může a jaké služby nabízí okres svým řádným členům, aby neodcházeli, a ve druhé rovině to, co dělat, aby se nalákali mladí a noví členové.
Slaba: Myslím, že hlavní náplní by měla být informovanost členů, když budou mít třeba nějakou právní potřebu, aby věděli, kam se obrátit, kde informace získat. A jedná se o informace a pomoc v oblasti nejen právní, ale i daňové, ekonomické, z oblasti střelectví, veteriny a další. Aby věděli, že když přijdou na okres, tak jim tam takové služby poskytnou, anebo zprostředkují. A aby také členové věděli a byli dostatečně informováni o všech akcích v okolí, aby okres dokázal obhájit myslivce v médiích, jednal se státní správou. Sám okres se musí snažit obhájit svoji činnost a vše co dělá pro členy dostatečně zmedializovat. Členové musí práci okresu vidět a musí mít pocit, že je někdo obhajuje.
Beránek: Však také první, co jsme si v novém složení rady řekli, bylo to, že je nutné zajistit lepší komunikaci s našimi členy. Chceme být jako okresní myslivecká rada vidět, musíme zabezpečovat našim členům co nejlepší servis. Členové nejsou pro nás, ale my pro ně. Petr nabídl spolupráci s informatiky tak, aby to, co jsme si předsevzali, jsme mohli realizovat. Oslovíme všechna myslivecká sdružení našeho okresu a požádáme je o aktualizaci informací o jejich, respektive našich členech. Budeme se snažit především o internetovou komunikaci, ale je nám jasné, že budeme muset využívat i Českou poštu. Ne všichni naši členové mají přístup k internetu a právo na informace z ČMMJ a OMS mají všichni. Budeme hledat všechny možnosti spojení, včetně telefonů, sms zpráv atd. Naší ambicí je komunikace s jednotlivými členy. Všichni členové okresní myslivecké rady své funkce děláme zadarmo, jsme myslivci, dostali jsme důvěru svých kolegů a kamarádů a i po skončení našeho volebního období se jim chceme zpříma podívat do očí. Teď se například bude projednávat novela zákona o myslivosti, budou se řešit výměry honiteb atd. Víme, jaká je snaha soukromých vlastníků pozemků, uděláme vše pro to, aby kulturní dědictví našich předků spojené s myslivostí nedoznalo změn, aby se naopak tradice myslivosti prohlubovala a nenastal konec české myslivosti.
 
Dovolím si poznámku, že, bohužel, ale stále někdo nechápe, že myslivecké sdružení není součástí ČMMJ, je to samostatný právní subjekt, takže nelze oslovovat myslivce – členy ČMMJ jen prostřednictvím hospodářů nebo předsedů sdružení.
Beránek: Ano, je to pravda. Okresní myslivecký spolek reprezentuje své členy, členy ČMMJ. Vedení jednotlivých mysliveckých sdružení či spolků nemusí být vždy tvořeno členy ČMMJ. Proto je nutné komunikovat s některými členy ČMMJ přímo. Navíc máme různá členství v ČMMJ a je nutné to respektovat. Uděláme vše pro to, aby náš systém, i když bude organizačně náročný, fungoval ke spokojenosti všech.
 
Vy určitě i tady v okrese máte členy, kteří nejsou v mysliveckém sdružení, i ty je přece nutné oslovit?
Beránek: A proto jsme velmi jasně řekli, že se budeme snažit oslovovat všechny členy ČMMJ v oblasti naší působnosti. Budeme si muset zajistit funkční databázi, to znamená i spojení všech našich členů.
Fazekašová: Bývalá jednatelka už elektronické kontakty shromažďovala, já budu doplňovat další, bude to mravenčí práce, ale je nutná. Já taky vidím problém v tom, že mnozí předsedové a hospodáři mysliveckých sdružení, na které kontakty máme, už dnes nejsou členy ČMMJ.
Lípa: Je ale smutné, že i když myslivce oslovíte, pozvete je na akce, reakce je někdy rozpačitá. Když vezmu třeba kynologické akce, tak v koroně mnohdy skoro nikdo není. Před dvěma lety jsme začali pořádat hubertskou jízdu v České Lípě, bylo tam jen pár myslivců. Letos s jízdou počítám taky, budeme se snažit oslovit členy, aby přišli, aby se přišli alespoň na hubertskou jízdu podívat. Vždyť je to propagace nás všech myslivců, musíme se ukázat veřejnosti. Musíme na veřejnosti taky náležitě vystupovat. Víme, jaké jsou články v novinách o myslivcích, jak napadají myslivce, to je vždy selhání jednotlivce, protože to nejde brát tak, že to je celá Jednota. Ale my tyto negativní informace musíme vyvážit těmi pozitivními. Například okresní přehlídka trofejí musí ukázat naši mysliveckou organizaci úplně jinak, že to není jen o střílení, těžko se to lidem ale vysvětluje, když pak otevřete televizi a tam nás jen napadají.
 
Je před námi hodně práce, to souhlasím, mnohokrát jsem slyšel stesky, jak jsou na tom myslivci lépe třeba v Rakousku nebo Bavorsku. Asi je to pravda, ano, třeba v Rakousku jsem viděl, že šly děti do první třídy, troubili jim tam myslivci, jakožto zástupci vážené součásti venkovské pospolitosti. Tuto pozici si ale museli vybudovat rakouští myslivci sami, to za ně nikdo taky neudělal.
Fazekašová: Ano, oni jsou někde úplně jinde, tady mám pocit, že se lidé bojí být myslivci, protože jsme v očích veřejnosti vrahové zvířátek a jinak nás laická veřejnost nevidí. V tom je problém, že nás nehájí ČMMJ v médiích, jeden myslivec udělá průšvih, ale všichni jsme v jednom pytli. Někde najdou postřeleného nebo otráveného orla, ne že by to mohl být pytlák, oni napíší automaticky, že to byl určitě myslivec. A přitom z našeho ústředí nejde ihned nějaká odezva, dementi, neexistuje tiskové prohlášení za celou ČMMJ, že takové jednání jako myslivci odsuzujeme.
Slaba: Já na to hned s dovolením navážu, když se tady zmínila televize a informovanost, před zástupcem Myslivecké rady, který byl na našem okresním sněmu, jsem toto kritizoval a Ing. Kraus přede všemi tvrdil, že nejde proniknout do televizí. Přitom třeba myslivci na Ostravsku mají pravidelné příspěvky, umí prosadit zprávy ze svého regionu. Proč to nejde centrálně? Jednotě chybí PR a záštita myslivosti v médiích a na veřejnosti. To je to know-how, které umí využívat naši oponenti, že nás medializují ve špatném světle je fakt, ale nikdo se nás z vedení v médiích nezastane, není žádná odpověď, reakce, to je chyba.
Černý: Ono vše souvisí se vším, před patnácti dvaceti lety byly myslivecké plesy těmi nejvyhlášenějšími, byl problém sehnat lístky, všichni se na ně těšili. Takové tradice už zanikají, je potřeba, aby se myslivci snažili o větší kontakt s lidmi. Na vesnici je to snazší, lidí je tam míň a každý druhý je myslivec, ve velkém městě je to horší. Média nás myslivce pořád masírují, pak všichni mají dojem, že myslivci jsou škůdci, přitom je to ta nejčestnější aktivita, staráme se o přírodu, o zvěř, myslivci přece nechodí do lesa, aby zabili, co vidí.
Lípa: Já bych měl jednu poznámku - s panem profesorem Hromasem odešla respektovaná myslivecká osobnost, po něm už, bohužel, nevidím žádného podobného ve vedení. Pokud chce ČMMJ pokračovat, tak musí nějakého odborníka vybrat, aby organizaci vedl silou osobnosti. Pan profesor byl respektovaný odborník, ale pak se udělal nešťastný krok s politikem v čele, to nás citelně poškodilo. Bohužel, pokud dnes odborníci jsou, tak se nijak více ve prospěch ČMMJ neangažují a dokonce asi ani nejsou našimi členy. Přitom oni by mohli mít vliv na laickou veřejnost, dávat argumenty a za Jednotu vystupovat a obhajovat činnost členů naší organizace.
 
Nezlobte se, ale z toho trochu cítím požadavek – najděte odborníka, my ho tam chceme mít, dělejte něco. Ale odborníky a osobnosti musí vygenerovat právě to podhoubí, okresy…
Lípa: ČMMJ musí změnit tvář a odborníci se vrátí. Než se stane odborník známý, tak to chvíli trvá, vyrůstají stále noví, takže na ČMMJ by je měli oslovit, třeba už jako nadějné studenty, a vrátit je k práci pro naši myslivost, aby se myslivost rozvíjela a pokračovali jsme v hlavních tradicích, které máme a které někde už upadají. Když veřejnost uvidí tyto lidi na našich akcích, hned budeme v jiném světle.
Beránek: ČMMJ není politický orgán. Vedením Jednoty by měli být pověřeni především odborníci, kteří mají respekt a důvěru svých kolegů, myslivců, ale nejen těch. Oni musí prosazovat a obhajovat jejich zájmy, v souladu s celospolečenskými zájmy, a tyto zájmy jsou podle mého názoru společné. Měly by to být osobnosti schopné přesvědčovat politiky napříč politickým spektrem o prospěšnosti myslivosti v zájmu obecného blaha a nutnosti jejího zachování. V současné době mi schází zapálení funkcionářů ČMMJ pro věc. Jednu z možných příčin vidím v personálním složení.
 
Jak jste na tom v okrese s počtem adeptů?
Lípa: Drží se to poslední roky tak nějak stejně, od patnácti do dvaceti lidí. Ale je zde problém, všichni, než jdou na zkoušky, jsou členy ČMMJ, když zkoušky udělají, odejdou, s bídou polovina zůstává členy ČMMJ. Já vidím chybu v hospodářích, že už nejsou mnohde myslivecká sdružení, ale honební společenstva, kde jsou pouze majitelé pozemků. Takže mladí se nám do praktické myslivosti nedostanou, odcházejí, a to je chyba. Přitom se snažíme odmala vychovávat mladé, fungují tu dva myslivecké kroužky, předchozí předseda to dobře nastartoval, výborně funguje kroužek mladých myslivců přímo v České Lípě.
 
Myslíte, že to, že přestávají být členy ČMMJ, je i z jiných důvodů, než že se nedostávají do sdružení?
Lípa: Je to i z jiných důvodů, nemají zájem z různých důvodů, ale hlavně necítí hrdost být členy ČMMJ.
Slaba: Anebo bývají ovlivněni stávajícími členy sdružení, když tam přijdou, tak mladé přemluví, ať si jen zaplatí pojistku jinde než u Halali a že členství v ČMMJ jim stejně nic nepřináší. Jsou tu sdružení, kde jsou dva nebo tři chlapi u ČMMJ a zbývajících dvacet je pojištěných u jiných pojišťoven.
Beránek: Je nutné se také zamyslet nad tím, jakou šanci mají mladí dostat se do mysliveckých sdružení. Některá sdružení preferují pouze rodinné příslušníky. Zajímalo by mě, jaký je průměrný věk členů ČMMJ.
 
Ještě k adeptům se zeptám, jak jste na tom v současné době se zkušebním senátem nebo s komisaři?
Lípa: Co se týče senátu na zkoušky adeptů, přednášejících zatím máme dost, pořádáme jak zkoušky o první lovecký lístek, tak pro hospodáře, lektoři se nám střídají. Jsou to starší ročníky, ale  odborníci, chlapi na svém místě, mladší se taky najdou, ale převažují starší, bude třeba to řešit.
Jakým způsobem tady v okrese se oslovuje mládež?
Slaba: Jeden kroužek je na Novoborsku a jeden v České Lípě, ten v České Lípě má teď ale úbytek členů. V minulosti jsme pořádali okresní kolo soutěže Zlatá srnčí trofej, jezdily k nám děti z litoměřického okresu, byly to hezké soutěže. Ale nevím, jak to bude letos, děti nám ubyly, hlavně v tom základním kroužku. Besedy ve školách a přednášky dělají myslivecká sdružení, a to by bylo potřeba hodně podpořit.
Fazekašová: Zatím nemám přesný přehled, jen ze svého okolí kolem Dubé vím o čtyřech sdruženích, která besedy s dětmi dělají, ale vidí, že zájem ze strany učitelů klesá, protože starší učitelé se vyměnili, jsou tam mladší a většina z nich má zafixovanou tu nešťastnou zkratku myslivec rovná se lovec a vraždí zvířátka a my vás tady proto nechceme.
Slaba: Taky jsem se setkal s tím, že mi řekli – na co kroužek při škole, my ho tady nepotřebujeme. Souvisí to s tím, že nám chybí propagace, menší organizace nebo spolky potřebují podporu a zviditelnění. Přitom vím, že dělají besedy, snad každý spolek, který znám, dělá myslivecký den pro děti, to je potřeba jen podporovat.
 
Protože jste někteří z vás v nových funkcích rady, mohli bychom na závěr probrat jednotlivé komise a mohli byste říct, co se doteď dělalo, čím se okres Česká Lípa může pochlubit a naopak co byste chtěli zlepšit a na co byste se chtěli zaměřit?
Slaba: Začnu asi já za kulturně-propagační komisi. V uplynulém období se pořádala Zlatá srnčí trofej, plus jsme pořádali soutěž ve vaření zvěřinového kotlíkového guláše, takže v tom bych chtěl pokračovat. Ale jednoznačně hlavním cílem je už zmiňované zlepšení informovanosti o dění v okrese a toku informací k obyčejným myslivcům, kteří jsou u nás ve spolku.
Lípa: Ke kynologické komisi mám nyní jako předseda dál, ale co se týče kynologie, tak pořádáme tady všechny zkoušky loveckých psů, které jsou. Je to náročná práce, problém je s rozhodčími, protože nám stárnou a nových nepřibývá, ale zatím se problém zvládá.
Díky VLS, kde stavy zvěře jsou na tak dobré úrovni, že zde bez problémů můžeme pořádat  lesní zkoušky, zkoušky honičů a předběžné zkoušky barvářů, a tím jsou tyto zkoušky na vysoké úrovni. Co se týče drobné zvěře, je jí málo, ale máme zase to štěstí, že je tu bažantnice pana Procházky, kde máme možnost získat bažanty, a kde také pořádáme podzimní zkoušky, které jsou výborné Máme tedy na všestranné zkoušky dostatek kvalitní zvěře, nemáme co se týče zajištění zvěře se zkouškami problém.
Pracuje nově také myslivecká komise pod vedením Jana Kašíka. Jejím momentálně hlavním úkolem je řádně připravit okresní chovatelskou přehlídku trofejí 6. 5. ve Skalici u České Lípy. Velkým úkolem je odborná krajská konference ve Skalici, kde se bude probírat nejen situace v myslivosti na okrese, ale bude také diskutována otázka oceňování škod zvěří na zemědělských kulturách, ochrana porostů a důležitá část bude věnována novému občanskému zákoníku. Dále komise zajišťuje medikovaná krmiva pro honitby a velmi aktivní je při instalaci pachových ohradníků podél silnic.
Beránek: Za střeleckou komisi tu není kolega, nechci za něho hovořit, ale myslím si, že střelectví je důležitá součást našich okresních aktivit. Je nutné využít všech našich členů, aby se podíleli na této činnosti. V našem mysliveckém spolku Zelený vrch je velmi erudovaný a zapálený myslivec, Jindřich Ramiš, který provozuje střelnici v Novém Boru. Jsem přesvědčen, že se nebude bránit užší spolupráci s námi.
Lípa: OMS Česká Lípa má tradici, má na co navazovat, máme na co navázat po předchozím předsedovi, akcí se tu pořádá dost. Jen kynologických akcí máme plánováno šestnáct, k tomu přehlídka trofejí, pořádají se tu střelecké závody, bude i zmiňovaná hubertská jízda. Budeme také pořádat krajskou odbornou konferenci. Myslím, že všichni máme práce dost a dost. Hlavní úkol už ale řekl Ing. Beránek, je stabilizovat členskou základnu, aby se nesnižovala. A musíme udržet myslivecké tradice a odkaz našich předků a pokračovat v aktivitách tak, aby myslivost v okrese nejen nezanikla, ale abychom byli vidět v rámci naší republiky.
 
Při cestě z Tuhance jsem přemýšlel, že to vlastně není třeba tak špatné, jak se někdy líčí činnost v okresech, že se možná letos v mnoha okresech koná generační výměna, že přijde celá řada nových tváří s novými nápady a myšlenkami. A to je pro život organizace jen dobře. Bude ale záležet na tom, jak se nastaví vazby a vztahy po podzimním volebním Sboru zástupců, když už budou konstituovány všechny okresní myslivecké rady a začne pracovat nová centrální myslivecká rada. Na oněch vazbách a vzájemném naslouchání a porozumění si bude totiž úspěch postaven, orchestr dobrých muzikantů nemůže být nikdy vynikající bez dobrého dirigenta a naopak. Protože jsem optimista, věřím, že si dokážeme vydiskutovat vnitřní předivo a vztahy v organizaci a hlavně, že si zástupci okresů na podzimním sjezdu zvolí do čela takové vedení, které bude sdílet stejné noty s okresy, bez falešných tónů a nesouladu nástrojů.
Připravil Jiří KASINA