Jak jsem se mýlil v odhadech černé zvěře
Myslivost 1/2015, str. 35 Ing. Jiří Vronský
Ve svém článku, uveřejněném v Myslivosti 10/2013, kde se zabývám vývojem množství černé zvěře, jsem předpokládal, že rok 2013 bude odlov černé zvěře dosahovat až 200 000 kusů. Mnohé tomu nasvědčovalo, ale člověk míní, příroda, resp. prasata mění. Pokusil jsem se najít odpověď a pokles lovu černé zvěře si za rok 2013 vysvětlit.
Pokud se vrátím až k roku 2006, kdy je vidět, jak nápadně poklesl odlov černé, tak jako cestář vím, že v době metání selat – tedy u „slušně“ vychovaných bachyní - měla zima svůj druhý vrchol, hlavně v množství sněhu, ale i mínusových teplot. To asi vedlo k poklesu odlovu, i když následující rok to na odlovu vidět nebylo, vzestupný trend zůstal.
Statistika odlovu černé za rok 2013 vykazuje proti roku 2012 pokles. Předně pokles 17 % nevidím nijak dramaticky. Více mi zapadá do vývoje lovu, a to už počínaje rokem 2009, kde by bylo vhodné hledat odpověď na vysoký odlov v roce 2012.
Dostanu se na naháňky v Ústeckém a Středočeském kraji a musím konstatovat, že se výrazně změnil pohled na lončáky. Předně, lončák nemá žádnou zákonnou definici, a tak téměř na všech naháňkách je na nástupu zdůrazňováno, že u nás má některý hmotnost 80 a více kg, včetně výšky do kolen, patřičně zvednutých. Velikost úlovků je patrná i z mnoha fotografií výřadů zveřejněných v Myslivosti. Obdobné to bývá i při individuálních lovech.
Nástup techniky umožňující noční lov okolo roku 2012 vidím rovněž jako jeden z důvodů vyšších odlovů černé. I když legislativa poněkud kostrbatě používání této techniky nedovolovala (mysl. zákon § 45 odst.1, písm. g), skutečnost byla zcela jiná. Jako každá hračka, tak i tato zařízení, jsou používána nejintenzivněji, pokud jsou nová.
Dalším důvodem loňského poklesu odlovu černé vidím i v lovcích - členské základně. Neustále přibývá starších členů (odhaduji průměr k 60 rokům), kteří mají hlouběji do kapsy, a tak nočních lovců nepřibývá. Pokud je domácnost důchodců závislá jen na důchodu, tak si takový myslivec techniku pro noční lov nekoupí, což zřejmě bude i hlavním důvodem, proč bude současně tvrdě odsuzovat tento způsob lovu.
Jak vypadá lov černé zvěře na Českolipsku (nikoliv českolipském okrese), je patrné z přehledů, kdy rok 2010 (rozumí se tím myslivecký rok končící vždy k 31.3.) to bylo 2038 kusů celkem, z toho 1100 selat, rok 2011 - 1412 kusů, z toho 794 selat, rok 2012 - 2242 kusů, z toho 1148 selat, rok 2013 – 2322 kusů, z toho 1226 selat a letošní rok k 31.10. je to 1209 kusů, z toho 580 selat.
Za pozornost stojí právě skokový nárůst mezi roky 2011 a 2012, kdy to je 830 kusů. Celookresně je neustále stoupající tendence, a zřejmě tomu bude i letos, protože z dlouhodobého hlediska vychází, že ke konci října bývá uloveno asi 50 % kusů černé, a tak se dá předpokládat na Českolipsku odlov 2400 kusů k 31. 3 .2015.
Zpětným propočtem, zejména podle selat, mi vychází, že populace černé zvěře na Českolipsku se pohybuje okolo 3000 – 3500 kusů. Při současných odlovech nevidím důvod, který by vedl k poklesu černé celkem, a to není dobré. Člověk - zemědělec vytváří příznivé podmínky pro černou zvěř a myslivci nedokáží v roli predátorů udržovat rovnováhu.
Z předchozí statistiky tedy vyplývá, že Českolipsko nesleduje celorepublikovou tendenci a i v letošním roce bude rostoucí trend lovu zřejmě pokračovat. Pokusím se hledat příčiny.
Velká většina loveckých změn je dána potravní nabídkou, což platí obzvláště výrazně u černé zvěře. Vzniklo zde několik bioplynových elektráren s vlivem na zemědělskou výrobu, zejména kukuřice, zvětšila se plocha pěstování zimní řepky olejky a už několikátý rok je značná úroda bukvic a žaludů. Tím je zajištěn kryt a potrava.
Co se výrazně změnilo, to je stávaniště černé zvěře, která opustila lesy a polnosti v nižších polohách, kde byla intenzivně lovena a přemístila se do našich kopečků. Zejména to je Vlhošť (613 m n.m.) a Kozel (598 m n.m.) a jejich okolí, kde je bohatě bukvic a žaludů. Honitba, kam spadá Vlhošť, se dělila na dvě části a noví uživatelé teprve začínají lovit. První naháňka svědčí o vyšších stavech černé zvěře. Tím se potvrdily i poznatky při sklizni kukuřice na polích k Vlhošti přilehlých, kde bylo mnoho černé.
Celorepubliková statistika ukazuje pokles odlovené srnčí zvěře, a to i při šetření srn. Vedle toho, že zřejmě mnoho srnčat zahyne při sekání (škody na zvěři), tak to bude i zvěř černá, která k tomu přispívá. Několikrát jsem viděl černou protahovat louky, kdy postupovala v rozvinuté rojnici a jsem si jistý, že ji unikne jen málo srnčat. V naší honitbě se poslední roky dříve dost často vyskytovaly srny, které vodily poměrně silná srnčata a daleko častěji i dvě. Opět osobní pocit – slabých ubylo, ale vedle sekaček, byly uloveny predátory, které představuje právě černá zvěř.
Na konec se vrátím k názvu článku. Podle vývoje stavů a lovu černé zvěře na Českolipsku byl můj odhad lovu černé v rámci ČR v roce 2013 nadsazený, ale v brzké budoucnosti se toto číslo naplní. Určitě k tomu dopomůže i letošní statistika, která povede k šetření bachyní a lončáků vůbec. Současní myslivci, pokud nenarazí na finanční postihy za škody způsobené černou zvěří, nebudou jednat tak, aby skutečné stavy začaly klesat.
Ing. Jiří VRONSKÝ
602 112 370
jiri.vronsky@volny.cz