Na pár slov se členy Myslivecké rady
Myslivost 1/2015, str. 10 Jiří Kasina
Po prvotním pokusu, kdy jsem měl možnost po zasedání listopadové Myslivecké rady položit přítomným členům některé otázky k jednání, přináším nyní další podobnou prosincovou „jakotiskovku“. Ohlasy čtenářů byly vcelku pozitivní, a jelikož se ozvali někteří, že by se chtěli zeptat na to či ono, nabízím, pokud máte zájem, zašlete na mail info@myslivost.cz svoji otázku a já se pokusím za vás při příštím rozhovoru přednést a zprostředkovat tak kontakt. Prosím ale, aby byly otázky formulovány stručně, věcně, slušně a konstruktivně. A nyní již k odpovědím po jednání Myslivecké rady dne 9. 12. 2014.
Jiří Chmel: Na dnešní jednání pozvání přijal předseda Agrární komory Ing. Miroslav Toman, CSc. Probírali jsme různá témata, zákon o myslivosti, škody způsobených zvěří, spolupráci Agrární komory s ČMMJ, tlumení nežádoucích vlivů zvěře, otázky související s mysliveckým plánováním a vzájemnou podporu při novele zákona o myslivosti, kterou avizuje Ministerstvo zemědělství na projednávání v průběhu roku 2015.
Je možné zveřejnit nějaké větší konkrétnosti, co jste se domluvili, jaká opatření se udělají?
Jiří Chmel: Host vždy přichází do Rady s tím, abychom se tu oťukali, protože na každého se dá čas tak hodinu, kdy se představí členové Myslivecké a Dozorčí rady, představí svojí činnost a pak se diskutuje na volná témata. Zejména jsme diskutovali na téma jeho působení jako ministra zemědělství, poděkovali za jeho aktivitu, za prosazení toho, že bude v roce 2015 mezinárodní výstava Natura viva, která byla dotažena nyní za působení pana ministra Jurečky a vše bylo završeno naším pověřením z 12. 8. 2014, že tuto výstavu budeme realizovat. Domluvili jsme se na dalších jednáních, které budou věnovány určitým konkrétním tematickým okruhům. Při dnešním jednání to byly jen nástřely témat s jednotlivými členy Myslivecké rady a pan prezident považoval za nutné na toto reagovat, nic bližšího ani konkrétního řečeno nebylo s tím, že se sekretariáty domluví v brzké době na schůzce.
Jiří Kšica: Já bych to doplnil, že Ing. Toman tady poměrně dobře popsal problematiku, pokud se obrátíme k avizované novele zákona o myslivosti, hovořil o problematice mysliveckého výkaznictví. Současný stav neodpovídá potřebám a my jsme se tady všichni shodli, že vidíme určité nedostatky. Dále jsme velmi podrobně hovořili o mysliveckém vzdělávání. V rámci komunity myslivců i v rámci nemyslivecké veřejnosti jsme si předávali zkušenosti, které má jak Agrární komora, tak ČMMJ, chtěli bychom toto dále rozvíjet a úzce spolupracovat.
Kdo je za ČMMJ členem Myslivecké komise Agrární komory? Kdo bude ten, kdo bude přenášet myšlenky, podněty a informace?
Jiří Chmel: Členy Myslivecké komise Agrární komory za ČMMJ jsou Ing. Diviš a Ing. Vlášek. Myslivecká komise Agrární komory je jmenovaná na několik let a od začátku tam dochází Ing. Diviš.
Uvítali jsme snahu o vzájemnou spolupráci do budoucna, ať už co se týče novely zákona o myslivosti, ale i v dalších oblastech. Byl vyřčen důraz na myslivecké výkaznictví a na myslivecké vzdělávání. V těchto oblastech určitý nedostatek určitě je.
S odkazem na minulé povídání bylo slíbeno, že se začne pracovat na vzorových stanovách, v jakém je to stavu?
Jiří Kšica: Stanovy jsou základem fungování spolků. Je připravena verze vzorových stanov, ale díky tomu, že poslední týdny a měsíce jsou z hlediska členů OPK poměrně dost časově a pracovně napnuté, dosud jsme nenašli termín, abychom se sešli, ale elektronicky to máme vykomunikované, potřebujeme to jen „učesat“. Nepokročili jsme dál i proto, že jsme čekali, že se pohne dále i Parlament, ale nedostali jsme novější zprávy, že by se něco kolem nového občanského zákoníku v Parlamentu schvalovalo. Ano máme vzorové stanovy ve vysokém stádiu rozpracovanosti, potřebujeme to ještě prokonzultovat a pak zveřejnit.
Radek Mančík: Kolega Kšica neřekl, že už se zúčastnil jednání na spoustě okresů, kde byli pozváni zástupci mysliveckých sdružení. Takže informace se poskytují, ale tak, jak jsem slyšel i já, tak není momentálně důvod kam spěchat, aby si myslivecká sdružení nenaběhla. Ale s lidmi ze sdružení se skutečně pracuje.
Josef Orlovský: Já bych ještě ke stanovám obecně, poučení je jednoznačné, počkat do druhého kvartálu příštího roku se změnami. V současné době se pracuje na vychytání chyb v obecném rejstříku a zatím proces registrace moc nefunguje. Pokud sdružení počkají, stále na to budou mít dost času a pak registrace proběhne bez problémů. Nyní jsou případy, že daly své nové stanovy k zápisu do rejstříku a už třeba i čtyři měsíce neví, zda je to v pořádku nebo není, nebo zda mají něco dodat.
Kam se posunula příprava „velkých“ stanov ČMMJ od posledního jednání?
Jiří Chmel: Na Myslivecké radě jsme si dali úkol, že oslovíme členy komise, která byla řádně najmenovaná, oslovili jsme je dopisem, aby nám sdělili, v jaké fázi se práce na stanovách nachází, v jaké době je předloží Myslivecké radě a veřejnosti k diskusi. Dále jsme chtěli informaci, kolikrát se komise scházela apod. Máme tu odpovědi pouze zčásti, osobně jsem komunikoval s Mgr. Tomáškem, ujasnili jsme si otázky ohledně práce na stanovách, že je projednává Sbor zástupců a že Sbor zástupců vzal na vědomí v březnu a v červnu informaci o určitém postupu práce na stanovách. S tím, že do konce roku budou hotové a závěrem krátké informace a diskuse je to, že ve spolupráci s OMS Pardubice Myslivecká rada svolá, jakmile budou stanovy venku, poradu zástupců okresů někdy v průběhu ledna, vyřeší se některé připomínky a následně v únoru před Sborem zástupců by se třeba uspořádalo ještě jedno kolo jednání. Sbor zástupců, který bude 21. 3. v Benešově, má jako jediný bod návrh stanov ČMMJ, příslušná jedenáctičlenná komise bude překládat výsledky své činnosti a práce, co udělala, bude rozesílat stanovy v čistopisech, s panem magistrem jsme si sladili všechny termíny. Popřál jsem mu, aby se rychle uzdravil, ujistil mě, že komise do konce roku udělá vše, co slíbila. Právě dnes jsme se dozvěděli, že předpokládá, že kolem 23. 12. budou stanovy hotovy, abychom v lednu mohli udělat ono setkání na Pardubicku.
Jak pokročila příprava výstavy Natura Viva, co je v tomto směru nového?
Jiří Chmel: Byly podepsány smlouvy s Výstavištěm, byl dopracován scénář výstavy, včetně prostorového rozčlenění expozic, ten je součástí smluvní dokumentace, v tuto chvíli byla ze strany CIC přijata patřičná opatření, aby Ústřední hodnotitelská komise mohla hodnotit podle regulí CIC a mohly se udělit mezinárodní medaile. V tuto chvíli se dopracovávají detaily a po novém roce to bude o školení hodnotitelů, hodnocení a shromažďování trofejí a pak už příprava všech materiálů, které budou použity v souvislosti s výstavou, ať už na výstavišti nebo jako propagační materiály. Začnou běžet upoutávky na výstavu, akce je už na 100 % hotová.
Josef Feuereisel: My jsme měli jeden problém, že jsme neměli od CIC uznané národní certifikované hodnotitele, čemuž bránilo to, že byl požadavek, aby tito hodnotitelé byli členy CIC nebo členy organizace, která je členem CIC. Jednalo se v Düsseldorfu na exekutivním výboru CIC s výsledkem, že naše Ústřední hodnotitelská komise byla přijata za člena CIC, tím pádem členové této komise mohou žádat o přidělení statutu certifikovaného hodnotitele CIC.
Miroslav Kraus: Snad jen pár slov k financování výstavy trofejí a celé mezinárodní výstavě. Financování bylo dohodnuto jak s Výstavištěm, tak s ČMMJ, jsou zajištěné rozpočty, prostředky tak, aby výstava proběhla důstojně a aby byly naplněny cíle, které si výstava klade. Po této stránce po delších debatách tomu tak je. Je zásada, že jakékoliv akce budou na výstavě zajišťovány, tak bude děláno výběrové řízení, aby se vysoutěžila nejlepší cena a maximum prostředků se uspořilo, je zajištěná kontrola. Dotace nejsou zatím na účtu, je to ale otázka příštího roku.
Při slově dotace se nemohu nezeptat, jak to dopadlo s pokutou za špatné účtování dotací v minulých letech. Jedná se o nemalou částku 2,4 mil. Kč. Byla už pokuta zaplacena a vyvozena slibovaná osobní zodpovědnost?
Miroslav Kraus: Není to dořešeno, problém je ale pouze v tom, že se do dotací zaúčtoval pronájem prostor, kde je v nájmu ČMMJ u Interlovu. Bylo vytčeno, že jsou to firmy majetkově spřízněné, zde je ten problém. Nikam peníze neutekly, pokud by to byla jiná majetkově nespřízněná firma, tak by to prošlo. Byla napadnuta vazba, že ČMMJ vlastní Interlov Praha. Zatím toto není ukončené, je šance, že to projde.
Co dalšího z dnešního jednání byste chtěli zmínit?
Jiří Chmel: Diskutovali jsme tu otázku zkoušek z myslivosti, na poradě jednatelů v listopadu na Kroměřížsku jsme upozorňovali, že naše vnitřní směrnice říkají, jak má vypadat příprava uchazeče, jak má probíhat zkouška. Budeme psát na okresy dopis z ústředí, kde budeme připomínat, že se zkouší před devítičlennou komisí, předseda, místopředseda a sedmičlenná komise. To jsme tady diskutovali, je to důležité a je třeba na to upozorňovat.
Důležité je zmínit, že se projednával návrh rozpočtu Sekretariátu ČMMJ na 2015, Myslivecká rada po projednání všech akcí takto navržený rozpočet schválila a vrátila k dopracování do odborných komisí. Projednávat by se měl na Myslivecké radě v lednu. Projednali jsme také plán činnosti Myslivecké rady na první pololetí, v lednu jsme si naplánovali dvě zasedání, v únoru jedno zasedání včetně setkání s poslanci a senátory Parlamentu, v březnu dvě jednání a Sbor zástupců, který by měl projednávat stanovy, v dubnu a v květnu řádnou Mysliveckou radu, v červnu Sbor zástupců, který je naplánován na 6. 6. 2015 na Moravě a ještě před ním zasedání Myslivecké rady. Četnost jednání jsme trošku zvýšili.
Důležité je zrekapitulovat, že během prvního pololetí bude uspořádána Natura viva 2015 a v letních měsících musíme připravit mistrovství Evropy v lovecké kombinaci v Písku. Budeme se zabývat přípravou volebního sjezdu a ještě předtím proběhne v Mariánských lázních první Mistrovství Evropy mysliveckých trubačů. Práce se ale hlavně soustředí na Stanovy. Odborné komise a jejich plány činnosti byly na rok 2015 také schváleny. Máme doladěný harmonogram do nejmenších detailů, volební sjezd je naplánován na 17. 11. 2015, to je důležité datum.
Dnes je poslední Myslivecká rada v roce 2014. Dovolím si vás tedy všechny přítomné vyzvat, abyste každý řekl, co se vám letos z pohledu člena Myslivecké rady podařilo a nepodařilo?
Jiří Chmel: Jestliže na loňské listopadové Myslivecké radě jsme začali vážně diskutovat o financování ČMMJ, zejména ústředí, a o sestavování rozpočtu, za rok 2014 se podařilo zachovat rozpočet vyrovnaný, finanční prostředky, které přišly do rozpočtu ČMMJ, se řádně využily. Část se využila i pro potřeby okresů, samozřejmě s tím souvisely některé změny, kdy jsme sáhli i mzdovou na oblast Sekretariátu. To byl i jeden z důvodů, kdy pan jednatel Kostečka dal výpověď. ČMMJ má složité financování, ale myslím si, že má financování stejné jako obdobné spolky, část má z dotací, část od sponzorů a podle toho, jak je hromádka veliká, tak se musí rozdělit. Když jsou bohaté roky, tak se může situace vylepšit, když jsou chudší roky, tak se musí dělat restrikce.
Jestliže v červnu 2013 se začalo pracovat na stanovách, možná že za ten rok jsme mohli mít hmatatelnější výsledek, ale to jen na členech Myslivecké rady nezáleželo.
Podařilo se komunikovat s nově zvolenými poslanci, byli jsme na Ministerstvu zemědělství přijati odbornými náměstky, byli jsme u Vojenských lesů a statků a u Lesů ČR a nedávno proběhla i návštěva u pana premiéra. I když to bylo období trochu kostrbaté, tak se podařilo po výpovědi jednatele Kostečky místo obsadit, muselo se překlenout období, kdy bylo místo jednatele Sekretariátu neobsazeno.
Jiří Kšica: Od pololetí se nastoupila cesta s vizí jak do budoucna, udělala se nějaká představa, jak by to mělo jít dál. Nastoupila komunikace a rovnoprávná diskuse, jednání na různých orgánech, organizacích apod. Já vidím rok 2014 jako pozitivní a úspěšný.
Radek Mančík: Já bych chtěl požádat za svoji osobu o to, aby členové s námi komunikovali, a to cestou slušnou, nastolili jsme setkávání po krajských radách, navrhovali jsme, že budeme chodit do okresních spolků, kamkoli nás kdo požádá, nebráníme se tomu, nemáme co skrývat. Byl to můj sen, když jsem šel do Rady, že si připadám, že jsem poslanec a chci se zodpovídat lidem. Bylo nám mnohdy mnohé vyčítáno, ale jestliže nám nikdo nezavolal, nepozval, nedotázal se, tak jsem nevěděl, na co mám tedy odpovídat. Dneska už některá fakta víme a jak chodíme po krajských radách, cítíme, že je to správný směr, pokud to tak bude fungovat i nadále, tak by se mohlo vše pohnout dopředu. Nejde to ale bez důvěry členské základny a tato Rada už snad dost prokazuje, že chceme spolupracovat a čekám na to, aby spolupráce byla oboustranná.
Miroslav Kraus: Já mám dobrý pocit z toho, že za tento rok jsme dokázali zprůhlednit ekonomiku ČMMJ, byla udělaná řada zásadních opatření tak, aby neprůhledné nebo málo průhledné toky peněz byly jasně nastaveny. V tomto nás čeká neustálá práce do budoucna. Je fakt, že se nám podařilo získat dotace, které byly poskytnuty dále i na okresní myslivecké spolky. Bohužel ne všechny prostředky se dokázaly využít, protože okresní spolky nejsou všechny připraveny na to, aby mohly čerpat takto připravené peníze, aby je mohly využít pro činnost myslivců. Je to škoda, funkcionáři na okresech by se měli zamyslet, protože otevřená ruka nebude asi dlouho.
Dobré je i to, že se stabilizovala pojišťovna Halali, kdy po minulých letech, kdy na ni bylo nasazováno, tak si získává zase stabilní kredit. Chtěli bychom víc udělat v pojištění pro myslivce, ale finanční prostředky jsou takové, jaké jsou a náklady na odškodnění stále rostou, tak se musíme držet v reálných číslech. Pojišťovna Halali je v souladu s dnes s platnými předpisy a prošla kontrolou a není ohrožena na činnosti ani do budoucna, do příštích let.
Mám to chápat tak, že by se okresní myslivecké spolky měly samy naučit získávat peníze z dotací?
Miroslav Kraus: Já jsem to tak nemyslel, my prostředky, které máme, jsme dali k dispozici na vyčerpání na okresní myslivecké spolky, ale tam je nedokázali využít, vyúčtovat. Bohužel na řadě okresů není v tomto směru dostatečně kvalitní kádr lidí, kteří by si s tím poradili, je to i otázka úrovně vedení účetnictví na některých okresech. Ale víc pro to udělat my z centra nemůžeme, okresy musí vést podvojné účetnictví a musí akce, které chtějí pořádat a finančně podpořit, mít taky řádně v tomto směru zajištěné. Spolufinancování 30 % pro okresy je ale určitě zajímavé, rozsah možných akcí byl široký, ať už to byla práce s mládeží, vzdělávání, kulturní akce, takových akcí se dělá poměrně hodně, ale bohužel nebyly okresy schopné se s tím vypořádat po stránce ekonomické a administrativní.
Nestálo by za to zauvažovat, že jednou z úloh centra by mělo být to, aby Sekretariát okresům pomohl a metodicky je vedl?
Miroslav Kraus: My můžeme vše metodicky připravit, ale už nemůžeme za konkrétní okres vést účetnictví, aby ho měli podvojné, aby jakákoli kontrola, která přijde, byla bez problémů, aby byly doklady, jak mají být. Metodiku všichni dostali.
Radek Mančík: To, co říkáš, by bylo dobré, kdybychom měli na dotace někoho na Sekretariátu, ale jestliže okresy nedokázaly zvládnout ani toto, tak to nedokáží ani když jim poradí pán Bůh. Nebyl problém třeba v Jihomoravském kraji, když jsme si pozvali zástupce sekretariátů na společné pracovní setkání v Brně, předložili se faktury, doklady, řeklo se toto je dobré, toto je potřeba dopracovat, takto jsme na to šli.
Antonín Čech: Co se týče střelectví, tak se nám podařilo za rok 2014 udělat asi vše, co jsme chtěli. Celostátní přebory - díky tomu, že ze začátku roku to vypadalo různě, partneři neměli smlouvy, váhali, jistá nestabilizace byla znát, partneři nevěděli, co si o naší situaci mají myslet, tak spolupráce vypadala, že bude horší, nevěděli jsme, zda vůbec zajistíme přebory, jak jsem si představoval. Nakonec za spolupráce Střelecké komise a i díky podpoře okresů, které si vzaly přebory na starost, se nám podařilo vše zorganizovat, partneři nás nakonec i podpořili. Navštívili jsme s novým jednatelem všechny rozhodující partnery, našli jsme společnou řeč a věřím, že to půjde dál na lepší bázi než dosud. Jsem spokojen, že výkony střelců to neovlivnilo, máme zase mistry Evropy v družstvech v lovecké kombinaci z Finska, máme tam zlato, stříbro a další přední umístění i z dalších mezinárodních akcí, nejvíc ze všeho si cením, že střelci do toho šli, vložili své nemalé náklady a Češi jsou braní nadále jako výborní střelci a lovci, myslivci.
Do budoucna bych chtěl popřát všem myslivcům a členům ČMMJ, aby to dotáhli k volbám, ale chtěl bych si i přát, aby tuto Mysliveckou radu nechali v klidu pracovat, my pracovat chceme, ale abychom se zdržovali nesmyslnými připomínkami a maily, tak od toho tu nejsme, štve nás to.
Josef Vlášek: Jsem upřímně rád, a není to žádné patetické vyjádření, že jsem členem této Myslivecké rady, mám poměrně dobrou účast na zasedáních, jsem u zdroje a samozřejmě slyším určité názory a vyjádření. A tím, že jsem u všeho v nedávné minulosti byl, tak vím, jak to bylo, co jsem pro to udělal a co ne. Vážím si lidí, že přes peripetie, které se letos odehrály, vytrvali, jsem přesvědčen, že drtivá většina slušných členů ČMMJ bere členství v organizaci jako srdeční záležitost, tak jak to beru já.
Josef Feuereisel: Každopádně po peripetiích s odchodem jednatele, předsedy apod. mám celkem dobrý pocit, že se Myslivecká rada semknula, je tu určité oživení, i vztahy jsou výrazně lepší a jakoby přišel příliv nové energie, což je slibné do budoucnosti. Člověk se líp cítí a moje parketa, tedy mezinárodní vztahy, snad není také tak zlá.
Česká myslivost má stále ještě vysoké hodnocení našich zahraničních kolegů, jsme uznávaní, mohli bychom si k tomu skoro blahopřát. I u mezinárodních organizací, jako je CIC a FACE dochází k určitému propojení zájmů, dřív se tyto dvě organizace trochu hašteřily, stály konkurenčně proti sobě, teď mají podobnou náplň, spolupracují, témata jsou obdobná. Je to otázka otevření ptačí směrnice, je to pytláctví a samozřejmě i společná snaha o zapsání myslivosti do UNESCO. Když se tyto organizace jsou schopny domluvit a táhnout za jeden provaz, tak si myslím, že by to mohlo jít i u nás.
Josef Orlovský: Jakožto nový jednatel mohu zhodnotit pouze čtyři měsíce. Musím říci, že se mi se všemi spolupracovalo velmi dobře. Ať už jsme řešili mezinárodní problematiku nebo věci domácí, které nás pálí. Chtěl bych vyzdvihnout přístup našich partnerských organizací, hlavně Ministerstva zemědělství, státních lesů, vojenských lesů, Agrární komory, velmi dobrá je spolupráce napříč svazy, které působí v zemědělství, kolegy od včelařů, zahrádkářů, rybářů. Spousta problémů, co máme my, je stejná i u nich, některé problémy můžeme řešit společně.
Na setkání s panem premiérem se řešilo vzdělávání jako takové. Je to velké téma, všichni vnímají, že dneska i děti na vsi se chovají spíš jako městské děti, jejich znalosti o přírodě, vůbec o reálném, běžném životě, se odvíjejí od toho, co vidí v televizi a na počítači a s realitou to nemá moc co dělat. Musíme nějak zkvalitnit praktické vzdělávání co se týče venkova, takový pohled je i na Agrární komoře a na krajích, protože si toto začínají všichni uvědomovat, že školství se tříští a je třeba ho koncentrovat a zkvalitnit, aby absolventi škol převážně zemědělského směru byli životaschopní. To jsou témata, na kterých můžeme spolupracovat, je velká ochota to řešit a docela mě těší, že je to i jeden ze směrů, kterým by se měla ČMMJ do budoucna vydat. Vidím budoucnost kladně a všichni ze spřátelených organizací podporují přístup k ČMMJ, cítím od nich kladný pohled a společné očekávání, kam bychom se chtěli nasměrovat nebo posunout do budoucna.
Příští rok je jen o nás, máme šanci sami sebe i organizaci posunout jinam, tam, kde ji chceme vidět my, společnost od nás čeká, kam bude myslivost směřovat. Ale musíme to udělat my sami, nikdo to za nás neudělá.
S díky za odpovědi
Připravil Jiří KASINA