Výživa zvěře je jedním z hlavních, ne-li vůbec hlavní faktor, určující v případě spárkaté zvěře její prospívání, vývoj škod na lese, ale také kvalitu trofeje. V případě drobné zvěře, je vhodná pastevní nabídka, především v kritických obdobích, limitujícím faktorem pro úspěšné přežití a reprodukci. O tom svědčí řada exaktních prací z Německa, Slovenska i od nás.
O významu pastevních ploch v honitbách již bylo popsáno mnoho papíru a nikdo o něm nepochybuje. To bohužel platí jen na obecné úrovni, v praxi založení i malého políčka, téměř vždy narazí na nějaké „nepřekonatelné“ problémy. Ve skutečnosti se však, pokud je zde opravdu snaha o zlepšení prostředí honitby, vždy nějaký volný kousek půdy najde a nemusí to být na celý rok nebo dokonce více let – existují přeci i meziplodiny.
Druhým problémem je, že velmi často, pokud mají myslivci k dispozici alespoň malé políčko, nebo plochu pro výsev pastevního porostu, jsou tyto osévány kukuřicí nebo vojtěškou, popřípadě jinou zemědělskou plodinou nebo běžnou jetelotrávou. V případě černé zvěře pak takové plochy slouží k usnadnění lovu. Do krajiny se ale takovým způsobem nedostává tolik potřebná vyšší kvalita – potravní nabídka, pro drobnou a spárkatou zvěř.
Kromě toho takové porosty nepomáhají prodlužovat období s nabídkou zelené pastvy až do kritických období po sklizni zemědělských kultur. Přitom je třeba především drobné zvěři, ale i přežvýkavé spárkaté zvěři, poskytovat pokud možno pestré druhové složení porostů, které v potravě postrádá. Běžné komerční směsky sestávající ze tří až pěti druhů kulturních trav (kostřavy, jílky, bojínek někdy s příměsí jetele) tento problém neřeší.
Pokud tedy chceme opravdu rozumě využít pozemky, nebo jejich části, které máme k dispozici pro zakládání pastevních ploch pro zvěř, je třeba vědět kromě toho, které zvěři chceme pomoci, zvážit i jaká potravní nabídka v honitbě již existuje. Při současné situaci, kdy je naše krajina „přeplněna“ porosty řepky, je například zakládání ploch s krmnou kapustou diskutabilní (příbuzné druhy), samozřejmě kromě lesních porostů a místních podmínek. Podobně je to i s kukuřicí bez podrostu.
Zásadou při využívání půdy pro políčka a pastevní porosty by měla být snaha o prodloužení pastevního období na konci a začátku vegetační periody, a k tomu slouží většinou jednoleté směsky meziplodin nebo i monokultur, jako je například lesní žito.
Diverzitu - početnost druhů zase do pastvy zvěře dostaneme spíše víceletými pastevními porosty s různými travinami a bylinami, které zvěři v krajině tak chybí (jitrocel, žebříček, heřmánek, ale i pohanka, sléz nebo pískavice).
Společnost VVS Verměřovice se rozhodla ke svému hlavnímu programu krmiv pro zvěř připravit pro uživatele honiteb, oborníky i farmáře nabídku pastevních směsek, které pomohou zvýšit kvalitu výživy zvěře přirozeným krmivy, a to jak ve vegetačním období, tak i období hladovém.
Premin směska „Vytrvalá jetelotráva“ je víceletý luční porost, vhodný pro spárkatou i drobnou zvěř, s vysokou stanovištní tolerancí. Směska představuje sdružený porost lučního společenstva. Zastoupení trav vhodně doplňuje jeteloviny a obsazuje plochy eventuálně uvolněné. Atraktivitu porostu, především v prvním roce po výsevu, zvyšuje příměs pohanky, krmného slézu a aromatické pískavice řecké. Porost je atraktivní jak pro spárkatou, tak pro drobnou zvěř. Kromě kvalitní pastvy nabízejí plochy oseté touto směskou i možnost produkce kvalitního sena, při jedné seči ročně (podle pastevního tlaku zvěře).
Výhodou tohoto porostu je jeho tolerance ke stanovištním podmínkám a odolnost vůči spásání a sešlapu. Pro výsev vyžaduje směska středně hlubokou orbu. Osivo zapravujeme mělce, vyséváme 40 kg/ha od dubna (včetně) až do poloviny srpna. Časnější výsev je ovšem vhodnější, pokud možno v období dešťů.
Premin směska „Hladové období“ je směska, která prodlužuje dobu, kdy má zvěř přístup k zelené pastvě tj. i v mimovegetační periodě. Již v nadcházejícím podzimu a dále v zimě a na jaře dochází ke strádání zvěře a nevyvážené potravní nabídce. Spárkatá zvěř poškozuje lesní porosty i zemědělské plodiny, klesá kondice a schopnost přežití u zvěře drobné. Nabízená směska přispívá k řešení těchto problémů. Produkuje velké množství biomasy, které je pro zvěř přístupné v období nastávající nouze. Po celou zimu je pro zvěř dostupná zelená pastva ve formě krmné kapusty, lesního žita, ovsa setého a dalších složek, ve vyváženém množství s menší příměsí řepky. Pohanka zase kromě jiného obsahuje řadu dietetických látek. Zorané plochy je vhodné přihnojit dusíkatým hnojivem (až 100 kg/N/ha), které prospěje především brukvovitým rostlinám. Vyséváme v období od července do srpna 36 kg/ha, do hloubky asi 2 - 3 cm.
Premin směska „Krmný biopás“ odpovídá svým složením požadavku Programu rozvoje venkova pro období 2014 - 2020 schváleném vládou 9. 7. 2014. Hlavním cílem krmných biopásů je zvýšení potravní nabídky a podpora rozvoje především ptačích společenstev, ale i ostatních živočišných druhů vázaných na polní stanoviště a ekosystémy spojené s polními lokalitami.
Využití dotace na krmné biopásy má přesná pravidla, její výše je 670 EUR/ha/rok. Dále je možnost dle Nařízení vlády č. 30 ze dne 19. 2. 2014 čerpat 5000 Kč/ha na založení nebo údržbu zvěřních políček pro spárkatou nebo drobnou zvěř. Myslivci mají dnes tedy dvě možnosti, jak získat podporu na založení zvěřních políček nebo krmných biopásů.
Premin směska „Krmný biopás“ obsahuje jarní obilovinu (oves setý, pšenici jarní, ječmen jarní či jejich směsku), pohanku obecnou, proso, krmnou kapustu a lupinu bílou. Výsev této směsky je 112,4 kg/ha.
Kromě směsek nabízíme osiva
krmné kapusty. Jednoletý porost dosahuje výšky až 150 cm. Poskytuje pastvu po celou zimu, zelená hmota snáší mrazy kolem patnácti stupňů celsia bez snížení krmné hodnoty. Produkce zelené hmoty na jeden hektar se podle podmínek a odrůdy pohybuje mezi 100 - 140 tun. Výsev 2 - 3 kg/ha v květnu, po výsevu doporučujeme válcování (není podmínkou).
Žito trsnaté je dvouletý nenáročný druh, velmi atraktivní pro zvěř. Výsev jako monokultura, nebo jako krycí plodina pro trvalé jetelotravní porosty. Výsev na „svatého Jána“ (svatojánské žito), lze vysévat i do starých, proředěných lesních porostů. Výsev asi 200 kg/ha. Podle klimatických podmínek a intenzity pastvy může docházet již v roce výsevu ke kvetení, tomu je třeba zabránit sežnutím.
Čirok vyžaduje střední i písčité půdy, na kterých dobře vzdoruje přísuškům, avšak dostatek vláhy a světla výrazně zvyšuje jeho produkci. Zelená hmota má vyšší obsah vlákniny a jako pastevní porost není příliš významná. Vysoký porost však poskytuje zvěři kryt a semena. Čirok lze vysévat v směsce s hrachem, sójou, kukuřicí nebo konopím, je vhodný především do bažantnic. Výška porostu až 2,5 m. Výsev v květnu, 40 kg/ha.
Další podrobnější informace jako balení, objednávky atd. jsou uvedeny na
www.sparkata.cz.
Ing. Ondřej FALTUS, Ing. František HAVRÁNEK, CSc.