Výročí Českomoravské kynologické jednoty
Myslivost 1/2015, str. 39 Pavel Štangl
Českomoravská kynologická jednota (ČMKJ) byla založena 4. prosince 1994. Oslavila tedy pomyslné dvacáté narozeniny, a to je příležitost připomenout, proč vlastně vznikla, jaké místo zastává v české kynologii a jaká je praktická náplň její činnosti. Dvacet let je přece jen dlouhá doba, leckdo již zapomněl, jak to tenkrát bylo a občas zaznívají nepříliš přesné informace.
Dne 1. ledna 1993 došlo k rozdělení Československa na dva samostatné státy. Dotklo se to celé řady věcí, včetně kynologie a vztahu obou nových států k FCI. Čeští kynologové na to reagovali s předstihem.
Dne 5. prosince 1992 se konala ustavující Valná hromada Českomoravské kynologické unie (ČMKU). S rozdělením Československa na dva státy jsme přišli o řádné členství v FCI a stali se členem asociovaným. To byla pro FCI příležitost postarat se o to, aby organizační struktura naší kynologie odpovídala mezinárodně platným předpisům. To, co se dalo odpustit státům „za železnou oponou“, nebyl již důvod tolerovat.
Získat zpět řádné členství nebylo nijak jednoduché. Organizační struktura naší kynologie byla v té době značně nepřehledná, a to jak z hlediska subjektů zastřešujících jednotlivá plemena a typy výcviku, tak po stránce administrativní, a to zvláště z pohledu plemenných knih. Pokud jsme se chtěli vrátit do FCI jako řádný člen, bylo třeba udělat celou řadu opatření.
Mezi nepříjemné záležitosti patřil vynucený odchod dvou zakládajících členů ČMKU – Českého svazu chovatelů (ČSCH) a Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ). Důvod byl jednoduchý. Podle zástupců FCI nebylo přípustné, aby jejím členem byl subjekt, který se kromě chovu psů věnuje i podnikatelské činnosti. U ČSCH vadil Zverimex, zabývající se prodejem zvířat a u ČMMJ Interlov a následně pojišťovna Halali.
V případě ČMMJ bylo problémem i to, že v rámci této organizace bylo velmi obtížné určit, kdo je opravdu kynologem - majitelem psa nebo chovatelem a kdo myslivcem bez psa. Členové ostatních organizací se obávali, že do čistě kynologických otázek budou hovořit lidé, kteří s kynologií nemají nic společného.
ČSCH byl z ČMKU vyloučen. ČMMJ problém vyřešila sama tím, že z ČMKU vystoupila. ČMKU přijala jako nového člena Českomoravskou kynologickou jednotu (ČMKJ) sdružující chovatelské kluby loveckých plemen. Pro ČMMJ to jistě nebyla příjemná situace. Organizace, která po dlouhou dobu zastupovala Československou kynologii v FCI, ztratila své výsostné postavení, s čímž se doposud leckdo nemůže smířit. Bylo to ale nevyhnutelné. Za to, že vše proběhlo kultivovaně a na úrovni, patří poděkování tehdejšímu předsedovi ČMMJ, kterým byl profesor Josef Hromas. Za kynology s ním jednali pánové Dr. Jaromír Dostál a Josef Němec.
FCI trvalo na vyřešení dalších dvou důležitých oblastí – plemenné knihy a rejstříku chovatelských stanic. V obou případech bylo požadováno, aby je vedla střešní kynologická organizace daného státu.
Relativně jednodušší byla otázka rejstříku chovatelských stanic, který s odchodem Českého svazu chovatelů přešel na ČMKU. Naopak složitější byla oblast plemenné knihy. V době, kdy se řešilo naše členství v FCI, fungovalo u nás plemenných knih několik, v řadě případů si dokonce průkazy původu vystavovaly i chovatelské kluby.
Po celkem složitých jednáních bylo rozhodnuto, že ČMKU bude mít, tak jak FCI požaduje, jednu plemennou knihu. V jejím rámci ale povedou potřebnou agendu a budou vystavovat průkazy původu pověřená pracoviště. Během tří let se podařilo většinu problémů odstranit a nejasnosti vysvětlit. Česká republika požádala FCI o řádné členství a v roce 1997 je konečně obdržela.
V současné době fungují na základě pověření ze strany ČMKU tři pracoviště plemenné knihy. Číslo 1 má Českomoravská kynologická unie, číslo 2 Český kynologický svaz a číslo 3 Českomoravská kynologická jednota.
Před dvaceti lety založená Českomoravská kynologická jednota je dobrovolným sdružením zájmových kynologických organizací, které se zabývají chovem a výcvikem psů a další zájmovou kynologickou činností. ČMKJ je v prvé řadě servisní organizací. Její hlavní činností je vedení plemenné knihy, tedy agenda spojená s vydáváním průkazů původu na štěňata, spolupráce s chovatelskými kluby, organizování výstav, delegace rozhodčích na výstavy, zkoušky a soutěže a vydávání certifikátů pro pracovní třídy. Celá činnost je zaměřena pouze na chov čistokrevných psů s průkazem původu.
ČMKJ je členem ČMKU, kde garantuje oblast výkonu loveckých plemen psů. V této oblasti na základě smlouvy spolupracuje s ČMMJ. Našimi členy ale nejsou jen chovatelské kluby loveckých plemen psů, máme mezi sebou i nelovecká plemena. Chovatelským klubům ČMKJ nezasahuje do jejich vnitřních záležitostí. Jedná se o subjekty, dnes správně řečeno spolky, s vlastními vnitřními předpisy, ke kterým se ČMKJ může vyjadřovat pouze v případě, že jsou v rozporu s předpisy FCI nebo ČMKU.
Dvacet let je pravděpodobně dostatečně dlouhá doba na to, aby se ukázalo, zda je nějaká organizace životaschopná. Potěšitelné je, že v rámci ČMKJ nedochází ke sporům a dohadům. Neméně potěšitelné je i to, že naše pracoviště plemenné knihy má mezi chovateli tu nejlepší pověst. Poděkování za výbornou práci zaslouží všechny zaměstnankyně. Zbývá si jen přát, aby se stejná slova mohla psát za dalších deset nebo dvacet let.
Pavel ŠTANGL
předseda ČMKJ
Vysvětlení použitých zkratek: FCI – Federation Cynologique Internationale – Mezinárodní kynologická federace, ČMKU – Českomoravská kynologická unie – střešní organizace české kynologie a člen FCI, ČKS – Český kynologický svaz – organizace, která nahradila původní Svazarm, zastřešuje převážně chov psů a oblast výcviku pracovních, dříve služebních, plemen, ČMKJ – Českomoravská kynologická jednota , ČSCH – Český svaz chovatelů