Časopis Myslivost

 
Jirko, nejde se na začátku nevrátit o několik měsíců zpět. Nikdy jsem od tebe neslyšel tvůj názor na situaci ohledně odstoupení J. Palase a ukončení pracovního poměru J. Kostečky? Proč to trvalo tak dlouho?
Domnívám se, že to byla eskalace dlouhodobé situace v Myslivecké radě. Na jednáních jsem nevnímal dobrou atmosféru, členové na jednání nejezdili rádi, což se také projevilo na absencích řady z nás.
Jsem přesvědčen, že hlavním důvodem odstoupení tří jmenovaných osob byl tlak vyvinutý Mysliveckou radou na ně. Dlouhodobě nebyly podávány pravdivé a transparentní informace a často také nebyly plněny zadávané úkoly ze strany jednatele a sekretariátu, který má jednatel povinnost řídit. Nebylo tedy divu, proč se tu a tam začaly objevovat výhrady členů Myslivecké rady na nefungování Sekretariátu, neplnění úkolů při kontrolách zápisů z MR či na mlžení informací. Dokonce se objevovaly i nepřesné či zkreslené informace v zápisech z jednání MR ze strany jednatele.
Bylo evidentní, že kritické hlasy byly stále častější, což vyvrcholilo v dubnu letošního roku, kdy Rada byla odhodlána odvolat jednatele Kostečku z funkce. Těmto událostem předcházelo jednání mimořádného Sboru zástupců v Neveklově, na němž v jeho úvodu proběhlo hlasování o odvolání jednatele, které sice neprošlo, ale po odečtení hlasů těch, kteří se z jakýchkoliv důvodů zdrželi hlasování, vyznělo vlastně negativně ve prospěch jednatele. Už tam bylo zřejmé, že důvěra v jednatele a síla jeho mandátu slábne.
Následně bylo svoláno mimořádné zasedání MR, které mělo řešit především vyhodnocení Sboru zástupců a také na to navazující otázku dalšího působení jednatele. Hned v úvodu jednání oznámil předseda Palas, že obdržel výpověď jednatele z pracovního poměru a že také on sám, stejně tak i místopředseda Papež odstupují ze svých funkcí. Tudíž k vlastnímu odvolání jednatele Radou nedošlo.
Dodnes nevíme, z jakého důvodu odstoupil pan místopředseda Papež. Stejně tak ani neznáme skutečné důvody odstoupení předsedy. Důvody jím udávané na Sboru zástupců, přednášené v jeho populistickém a nekvalitně připraveném projevu, o nedostatečném a problematickém financování ČMMJ, nejsou jistě těmi pravými.
 
Vy jste byli takto postaveni před hotovou věc? A vůle odvolat jednatele v Myslivecké radě byla až po mimořádném jednání v Neveklově?
Jak jsem již zmiňoval, nespokojenost s prací jednatele trvale již déle. Jednání v Neveklově a především hlasování k vyslovení důvěry jednateli samozřejmě situaci urychlilo. Myslivecká rada vyzvala jednatele, aby vyvodil odpovědnost. Vzhledem k nemalým mzdovým nákladům na jeho pracovní pozici, k neplnění úkolů, vzhledem k tomu, že bylo zřejmé, že se nevěnuje naplno pracovnímu úvazku, že má spoustu jiných soukromých aktivit, že Sekretariát nebyl řízen, takže ani nemohl plnit ty úkoly, které mu byly zadány, tak proto jsme byli odhodláni ho na další Myslivecké radě odvolat.
 
Předseda i místopředseda jsou ale přece součástí orgánu zvaného Myslivecká rada, jak je vůbec možné, že vás neinformovali?
Domnívám se, že právě jedním z důvodů nespokojenosti řady členů MR, byla špatná informovanost ze strany vedení, podávání kusých, neúplných a netransparentních informací. Těžko se o problému jedná a rozhoduje, když člověk pracuje s neúplnými informacemi a fakty. I co se týká mzdových prostředků. Velmi těžko se na toto téma diskutovalo s řadovými členy Myslivecké rady. Ze strany pana předsedy byli tazatelé odbýváni informací o zákonu na ochranu osobních údajů, pan předseda nikdy diskusi na toto téma vlastně ani nepřipustil. Řekl, že je vše v souladu s pracovněprávní smlouvou, která je uzavřena, veškeré platové výměry, odměny atd. jsou podepsány dvěma statutáry a že na základě zákona o ochraně osobních údajů nebude tyto informace zveřejňovat. Já jako člen Myslivecké rady od roku 2010 jsem tyto informace nikdy neobdržel.
 
Jak to, že se nenašla vůle k odvolání jednatele ještě před tím, než to hlasováním, byť zprvu neprůchodným, dokázali delegáti v Neveklově?
Na tu otázku nedokáži odpovědět, síla se prostě nenašla, nebyli jsme natolik silný kolektiv, abychom to dokázali. Možná jsme stále doufali, že se situace zlepší….
 
Jakou roli v tom hrál předseda Ekonomické komise? Vždyť sám řekl před delegáty Sboru zástupců, že je jednatel pro ČMMJ příliš drahý, takže informace musel mít.
Nedokáži posoudit, jak přesné a konkrétní informace měl ohledně mezd a odměňování pracovníků ČMMJ Ing. Kraus. Informace, že pan jednatel je příliš drahý, zazněla poprvé na dubnové Myslivecké radě. Bylo zmíněno, že takto drahého jednatele si už nemůžeme dovolit. Dřív ta informace nepřišla. Jsem však přesvědčený, že tento stav trval již déle. Každopádně o něm museli vědět dva statutární zástupci podepisující dokumenty, tj. předseda a místopředseda.
 
Chceš říci svůj názor na fungování nového jednatele?
Jakožto člen MR jsem byl členem výběrové komise na pozici jednatele. Zúčastnil jsem se obou kol výběrového řízení. Jsme přesvědčen a ostatně bodový výsledek všem přítomným potvrdil, že pánové Horálek a Orlovský byli výrazně lepšími kandidáty na jednatele, než zbylá pětice. Po peripetiích kolem Mgr. Horálka, o nichž bylo mnoho napsáno, byl osloven druhý v pořadí, tedy Ing. Josef Orlovský, který nabídku přijal.
S panem jednatelem jsem nikdy před výběrovým řízením do kontaktu nepřišel. Názor na něj si teprve formuji a poznávám ho. Podle prvních dojmů z jednání mysliveckých rad, se mi jeví jako člověk, který je pro tuto práci zapálený. Vnímám z něho ochotu řešit problémy, nadšeně pracovat pro myslivost a Sekretariát a přeji si, aby mu to vydrželo. Je to člověk komunikativní, umí se velmi dobře vyjadřovat, vyzná se v problematice celé Českomoravské myslivecké jednoty, což byla a je jeho výhoda. Je ve zkušební době, ale pokud se bude profilovat tak, jak jsem ho zatím poznal, tak věřím, že bude mít dobré hodnocení.
 
Myslivecká rada dostala na posledním Sboru zástupců tři hlavní úkoly, uspořádat výstavu Natura Viva, připravit nové Stanovy a připravit podzimní sjezd a volbu nových orgánů. Prvním úkolem je výstava Natura Viva, myslíš, že se to zvládne bez problémů?
Jsou to akce, které se pravidelně organizují a jsou s nimi zkušenosti. Jednota je již několikrát organizovala, já sám byl v roce 2005 a 2009 součástí kolektivu, který se kolem výstavy točil.
Předseda Myslivecké komise pan Ing. Diviš s tím má zkušenosti. Je to lehčí úkol z těch tří a jsem přesvědčen, že ho zvládneme.
Důležitá zůstává otázka finanční, abychom se vešli do dotačního rozpočtu. Jinak věřím, že akce proběhne ke všeobecné spokojenosti a že bude hojně navštívená. Jednou za pět let se dělá významná výstava trofejí s prezentací naší myslivecké činnosti. Tím, že to dokážeme dobře zvládnout, snad přineseme i důkaz myslivecké veřejnosti, že Myslivecká rada a Sekretariát ČMMJ umí také někdy dobře pracovat..
 
Podle toho, jaké budou stanovy, tak se bude na podzim 2015 volit, jaké myslíš, že jsou takové ty diskutabilní body stanov?
Není problém zvládnout sjezd, na každé Myslivecké radě se bavíme o harmonogramu příprav, to běží, to funguje. Sekretariát a Myslivecká rada ví, v jakém termínu a co mají udělat pro to, aby sjezd řádně proběhl.
Myslím si, že sjezd v roce 2010 proběhl perfektně, včetně hlasování, skrutátorů, sčítání výsledků a vůbec celkový průběh byl hladký a bezproblémový. Ten systém je zaběhnutý a procedurálně V. sjezd není problém připravit a zvládnout.
Zásadnější otázkou je otázka přípravy stanov. Je nesporné, že organizace potřebuje nové stanovy, aby mohla fungovat perspektivě další roky. Navíc je tu nový občanský zákoník, kterému je třeba některá ustanovení uzpůsobit.
Nové stanovy jsou hlavně důležité z hlediska struktury naší organizace, jak vůbec budeme do budoucna fungovat. Já osobně si nejsem zcela jistý, zda jsme v současné době, v té rozbouřené situaci, schopni stanovy v nějaké rozumné době dotáhnout do konce, jak si představujeme.
Pracovní skupina, která byla v roce 2013 ustanovena, nevyvíjí aktivitu, jakou bychom si představovali. Proto část úkolů přešla na Mysliveckou radu, která má uloženo koordinovat tyto přípravy. Ale čas běží strašně rychle, je čas Vánoc a my nemáme pořád v rukou hmatatelný materiál, který by mohl jít do připomínkového řízení na okresní myslivecké spolky nebo jednotlivým členům a odborníkům, kteří by se k tomu mohli vyjádřit. Tuším 21.3.2015 má být Sbor zástupců, který se má stanovám věnovat. Třicet dnů před Sborem zástupců musí být projednávané materiály zaslány na OMSy. Máme tedy už jen dva měsíce, což je velmi krátká doba.
(redakční poznámka: rozhovor probíhal před prosincovým zasedáním Myslivecké rady, které se navíc J. Zbořil nezúčastnil).
 
Komise byla vytvořena, ale dosud z komise nic nevypadlo, přitom podle nových Stanov by se už měly volit okresní orgány…
Ano, pracovní skupina byla vytvořena na základě toho, že se Sboru zástupců zdála malá aktivita Organizačně-právní komise, proto byla zvolena tato jedenáctičlenná komise z různých zástupců okresů. Bohužel však její aktivita a výsledky práce, alespoň podle mého názoru, zůstaly za očekáváním. Řada členů komise přestala pracovat a komunikovat. Těch pár statečných, kteří zůstali, mají bohužel svoji pracovní vytíženost a své povinnosti. Je zřejmé, že vytvoření nových stanov, které budou v souladu jednak s novým občanským zákoníkem, a jednak s potřebami naší organice, je úkolem těžším, než se původně zdálo..
Rok 2015 je rokem volebním jak na úrovni okresní, tak celostátní. Tudíž by podle nových stanov měly proběhnout i okresní volební sněmy a být zvoleny okresní orgány. Bohužel řadě okresních orgánů končí mandát dříve, než vůbec mohou být přijaty nové stanovy Sborem zástupců. Takže tyto okresní myslivecké spolky se musí uchýlit k volbě podle stávajících Stanov, což je menší zlo nebo menší riziko, než aby vypršel mandát a okresní myslivecký spolek neměl vedení.
 
Tvoje představa je, že by na některých okresech fungovaly okresní myslivecké rady s omezeným mandátem nebo prozatímní? Jak se to pak vyřeší?
Náš okres patří také mezi ty, kdy bude muset být provedena volba podle stávajících stanov. Neuvažujeme o žádném zkráceném či prozatímní mandátu. Jednoduše co možná nejprecizněji zajistíme přípravu a svolání okresního sněmu s následnou volbou dle dikce stanov a zvolíme nové vedení s délkou mandátu dle stanov , tedy 5 let. A necháme se překvapit, co přinesou nové stanovy. Budou-li změny natolik zásadní, že bude potřeba nová volba, tak ji učiníme.
 
Co říkáš na iniciativu v Kostelanech na poradě jednatelů, že z vlastní iniciativy se svolají jednotlivé okresy a domluví si, co by mělo být ve stanovách. Chápu to, že to je vytváření paralelního Sboru zástupců. Co ty na to?
Podle mě iniciativa týkající se formování hlavních tezí stanov je správná. Přeci bylo okresním mysliveckým spolkům uloženo, aby posílaly náměty a připomínky k novým stanovám. Pokud mám správné informace, přišlo jich ale zatím velmi málo, což není dobrý signál. Bohužel to dokladuje, že okresní myslivecké spolky mnohde a mnohdy nemají zájem participovat na tvorbě svého vlastního předpisu. Předpisu, který bude zásadní pro naše další fungování, perspektivu a celkový směr. Proto se domnívám, že každá aktivita, která přinese nové náměty, myšlenky s nějakým obecným souhlasem, jenom pomůže komisi či pracovní skupině vytvořit co nejlepší návrh Stanov. Čím víc námětů vznikne, tím ta skupina bude mít práci jednodušší. Bohužel tyto aktivity měly přijít minimálně o rok dřív.
 
Hodně diskutovanou otázkou je struktura organizace jako takové, okresy skončily, jsou kraje, diskutuje se o krajské struktuře, jaký je tvůj názor?
Náš OMS jsme asi druhý největší myslivecký spolek, máme 1700 členů, vlastní budovu a bohatou činnost. Proto zatím necítíme potřebu se s někým spojovat. Celý Olomoucký kraj jsme pro zachování okresní struktury s právní subjektivitou pobočných spolků. Pakliže se ale některé myslivecké spolky chtějí dobrovolně spojit a mají pro to vůli, tak nechť to udělají. Budou mít pak širší základnu a v rámci většího území mohou lépe zajišťovat akce a organizovat mysliveckou činnost. Myslím si, že pro malé okresy, podle mě tak pod 800 členů, je to aktuální téma.
 
Co ty na názory, že by kraje měly mít krajské zastupitele a tito zastupitelé by tvořili Mysliveckou radu?
Ano, s těmito názory jsem se již setkal a možná, že některé teze této myšlenky vzešly ode mne. Já osobně mám svoji vizi struktury orgánů ČMMJ. Tím nejvyšším by mohl být i nadále Sbor zástupců, kterému já bych dal pouze volební právo a pravomoc rozhodovat o zásadních otázkách – například o prodeji majetku či vysokých investicích. Mysliveckou radu by tvořilo 14 zástupců krajů (z každého kraje po jednom), kteří by byli voleni shromážděním okresů v kraji. Tato rada by pro běžné věci jako je schvalování rozpočtů, výsledků hospodaření atd. suplovala vlastně roli dnešního Sboru zástupců. Myslivecké rada by se scházela jedenkrát měsíčně.
A nově bych zvolil, respektive Sbor zástupců by zvolil, tzv. gremium, vlastní výkonný orgán, který by tvořil předseda a čtyři místopředsedové.
Domnívám se, že vedení organizace a vůbec její struktura musí být pružná a dynamická a tento model by to umožňoval. Navíc by byla kvalitnější zpětná vazba na pobočné spolky.
 
Málo platné, jak funguje jednatel, tak funguje okres, nebylo by vhodné i z celostátního pohledu důležitou pozici jednatele ČMMJ posílit ve Stanovách tak, že by jednatel byl výkonným místopředsedou? Vždyť jednatel je právě ten, který má dnes a denně fungování organizace v kompetenci, je vlastně nejvýše postaveným profesionálním pracovníkem.
Já v tom nevidím problém, dokonce se domnívám, že je to správná myšlenka. Ostatně na okresní úrovni je to podle platných stanov možné, tak proč by tomu tak nemohlo být i na úrovni celostátní.
Já jako jednatel okresu Olomouc jsem členem okresní myslivecké rady. Je to podle mě správné, myslím, že by měl být velmi úzký vztah jednatele, ať už bude místopředsedou nebo ne, a toho grémia (nejužšího vedení ať je nazváno jakkoliv). Budou se pravidelně scházet, společně řešit problémy a měli by mít poměrně velkou důvěru a velkou rozhodovací schopnost. Takovéto nejužší vedení na celostátní úrovni se musí práci věnovat naplno. Musí za to být však také adekvátní finanční ohodnoceni. Na druhou stranu také úplná zodpovědnost, včetně trestně právní. Podle mého názoru by to měl být model obdobný jako u kvalitně fungujících obchodních společností.
 
No vždyť fungování organizace je vlastně obchodování se členy….
Je to tak. Pořád má naše organizace, včetně obchodních společností, obrovský majetek v řádu stovek milionů. Právě proto se domnívám, že řídit tak velkou korporaci nemůže podle stávajícího modelu Myslivecká rada složená z dobrovolníků a odborníků na ekologii, kynologii či střelectví. Myslím si, že nejužší grémium by měli tvořit samozřejmě myslivci, ale především lidé, kteří jsou schopni kvalitně vést naši korporaci po ekonomické i manažerské stránce.
 
Co je podle tebe důležité, aby Myslivecká rada byla složená z odborníků na jednotlivé oblasti nebo by to měli být spíše manažeři a lidé s větším nadhledem a širším rozhledem?
V Myslivecké radě (ať složené ze zástupců krajů či jinak) musí být především lidé, kteří jsou časově nezávislí a mají chuť a možnost se dané funkci věnovat. Vždyť většina členů stávající Myslivecké rady tráví v Praze na jednáních dvacet i více dnů ročně. O tento čas samozřejmě ochuzuje jejich firmu, jejich zaměstnavatele nebo třeba jejich rodinu. To je nutné si objektivně uvědomit. Navíc to tito lidé dělají zcela zadarmo, pouze za opravdu minimální cestovní náhrady.
Členové Myslivecké rady nemusí být nutně odborníci na to či ono odvětví myslivosti. Musí to být lidé, kteří jsou schopni kvalitně tlumočit a přenášet informace, lidé průbojní, s manažerskými schopnosti. Lidé, kteří mají zkušenost s vedením firem nebo jsou ve vedoucích funkcích v jiných společnostech.
Pro odborné záležitosti máme přece odborné komise. Jmenujme osm, deset špičkových odborníků na příslušnou oblast z celé republiky, kteří jsou fundovaní a ti můžou být přizváni na jednání Rady nebo grémia a poskytnou kvalitní informaci tomuto výkonnému orgánu.
 
Co říct členovi, normálnímu řadovému myslivci, proč bych měl být dál v ČMMJ, co mi přináší?
Vždy začínáme se známým klišé, že „v jednotě je síla“, že jsme organizací s devadesátiletou tradicí atp. To dnes již bohužel nestačí.
Naše organizace musí být kvalitním servisem pro své členy, musí jim být otevřená, transparentní. Musí být korektním partnerem pro stát, vládu, ministerstva, na nižším úrovni hejtmanství a i vůči jiným subjektům.
Bohužel se to odvíjí od rozpočtu organizace a jejich složek. S vyšším rozpočtem lze dělat činnost kvalitněji, to je zřejmé. Pořád je však naše činnost na okresních úrovních nesmírně bohatá a dělá se mnoho kvalitní práce, organizují se skutečně perfektní akce. Mnoho lidí to tak vnímá a ví, že je to díky naší organizaci. Ale ten kdo být členem prostě nechce, tak si vždy najde ten „svůj „ důvod.
 
Jeden z členů Klubu autorů nedávno sdělil, že demonstrativně vystupuje celé jejich myslivecké sdružení z ČMMJ, protože nesouhlasí s tím, co se děje. To je přece krátkozraká politika ne?
Ano, je krátkozraká. Protože tím, že z něčeho uteču, tak nemám možnost s tím bojovat, nemohu se do toho zapojit a potřebnou změnu nemohu ovlivnit ani přinést. Díky událostem, které se v naší organizaci staly v letošním roce, tak se někteří ke kroku vystoupení asi rozhodnou. Kdyby se to stalo v našem okrese, tak já prostě oslovím statutárního zástupce, pokusím se dostat pozvání na členskou schůzi a pokusím se osobní dialogem a na základě konkrétních argumentů členy přesvědčit. Pokud se mi to nepodaří ani tak, tak nemám jinou možnost. Přesto budu dál kvalitně pracovat, abych třeba za dva za tři roky dokázal, že Českomoravská myslivecká jednota má smysl pro myslivce a že budou mít důvod se k nám vrátit. Pár takových případů jsme za poslední tři roky zažili, že řada členů se k nám vrátila.
 
Jaký je tvůj názor na diskuse, proč je spojeno členství s pojištěním? Nepomohlo by oddělit členství a pojištění? A co povinné členství?
V případě, že by se oddělilo členství od pojištění, tak členů ubyde, to je nesporné. Protože většina členů chodí na OMS platit a říká „ jdu si zaplatit pojištění“ . Nehovoří o členském příspěvku.
Vrátím se k principu oddělení členství a pojištění. Máme úzkou spolupráci s polským mysliveckým svazem, kde v Polsku je povinné členství v mysliveckém svazu. To členství není levné, stojí v přepočtu asi 2430 Kč, musí je každý polský myslivec zaplatit na centrále, která přerozděluje tyto prostředky na nižší strukturální úrovně. V tom ale není pojištění, to si musí každý doplácet sám a stojí asi dalších 800 Kč. Skutečně je proto na místě otázka povinného členství v organizaci. Je to samozřejmě citlivá otázka otázka, ale podle mě to, že je něco povinné, vůbec nezavání dobou minulé historie.
Podívejme se na jiné organizace, které jsou analogické naší a mají povinné členství. Já například v mládí hrál fotbal. A pokud jsem chtěl hrát fotbal za nějaký klub, musel jsem mít průkazku fotbalového svazu, musel jsem být jeho členem, jinak jsem nemohl hrát. Vždyť na tom není nic špatného. Já jsem se dobrovolně rozhodl být myslivcem. To mě nikdo nenutil. Ale když už se jím stanu, měl bych být členem té dané komunity a dodržovat její pravidla.
Je plno otázek, které by se v režimu povinného členství daly lépe zvládat. Nemyslím represe a sankce. Myslím i pozitivní stránky, že by v rámci organizace byly povinné vzdělávací kurzy, že by se jinak organizovaly zkoušky a vzdělávání mladých myslivců, jinak by se daly řešit legislativní otázky a další věci.
 
Nemyslíš si, že by se měla prolomit ta hranice, která se stanovila před pár lety, co se týče výše členského příspěvku? Nemělo by se diskutovat o tom, že příspěvek zvýšit, ale tím zkvalitnit služby?
V roce asi 2011, kdy došlo ke skokovému navýšení příspěvku z 500 na 800 Kč, byl hlavní odliv členské základny, tam meziročně klesl počet členů o 15 % . V dalších letech už ten pokles nebyl tak dramatický, byl jen adekvátním projevem demografické struktury naší organizace.
Tehdy bych osobně volil šetrnější, jemnější navýšení členského příspěvku. Dnes je příspěvek už čtyři roky na stejné výši. Kdyby se mě teď někdo zeptal jako člena výkonného orgánu, jestli budu hlasovat pro zvýšení příspěvku, tak řeknu, že nebudu. Z pohledu částky, která zůstává okresnímu mysliveckému spolku, je to suma dostačující, i za tuto částku jsem schopen nabídnout kvalitní servis. To, co jde na ústředí, nedokážu posoudit, jestli je to dostatečné. A to co jde na pojišťovnu, to musí posoudit ona, jestli plnění pojistných událostí v těchto letech odpovídá výši pojistného. Okresy by si měly hlavně shánět peníze jinde, než z členských příspěvků.
 
Souhlas, jakým tedy způsobem si okres Olomouc dokáže sehnat finance z vnějších zdrojů?
Jsem rád, že mohu být na okrese, který funguje, kde je dobrá atmosféra, kde se dělají kvalitní akce a kde myslivost a myslivecké akce žijí. Získávání finančních prostředků z vnějšku, ať už na úrovni okresní nebo celostátní, je zásadní a měl by to být jeden z prioritních úkolů jednatele.
Důležité je získat prostředky z vnějších zdrojů. Tím prvním jsou naši partneři, sponzoři a donátoři, kteří podporují naši činnosti a námi pořádané akce. Druhým zdrojem financí jsou veřejné prostředky, ať už ze státního rozpočtu nebo z fondů EU.
Okresní spolky by měly navázat úzkou spolupráci s krajským úřadem, kde je spoustu množností získání finančních prostředků od drobných projektů v řádu tisíců korun až po významné projekty v řádu stovek tisíc korun. Nám se to každoročně daří díky kvalitní spolupráci s hejtmanstvím, díky tomu, že je informujeme o našich akcích, jednáme s nimi, pravidelně se s nimi scházíme. V rámci kraje je nás 5000 myslivců, tak jsme jakási masa potenciálních voličů a činnost, kterou děláme, je veřejně prospěšná, takže z krajských úřadů se dá celoročně čerpat desítky, stovky tisíc na mysliveckou činnost.
Třetí směr je pokusit se v rámci přeshraničních programů, v rámci mezinárodní spolupráce, z Evropského fondu pro regionální rozvoj, čerpat finanční prostředky. Od roku 2015 je nové plánovací období a budou vyhlášeny nové výzvy. Je třeba se na to připravit a pokusit se získat evropské peníze.
Nám se podařilo ještě na konci minulého programovacího období získat částku 114 000 EUR na spolupráci s polským mysliveckým svazem. Projekt je primárně zaměřen na vzdělávání mládeže v oblasti myslivosti a ekologie a výměnu dobrých zkušeností při pořádání mezinárodních akcí mezi ČMMJ a polským mysliveckým svazem. V projektu je víc než sto besed, přednášek s žáky základních škol, se kterými budeme diskutovat na téma přírody, ekologie, myslivosti. Jsem přesvědčen, že právě oblast vzdělávání, environmentální výchovy a výuky mládeže je tou správnou cestou do budoucna pro naši organizaci.
Vzniknou kvalitní propagačně naučné materiály z evropských prostředků. Co je nevýhodou, tak je patnáctiprocentní kofinancování projektu ze stran organizátorů. Takže 15 % do toho musíme vložit sami, což je asi 450 000 Kč. Rozpočet takového projektu však počítá i se mzdovými prostředky, režijními náklady na provoz atd. Takže, když se to v závěru sečte, tak to zase tak dramatické není a realizují se přitom aktivity, na které by jinak ze standardního rozpočtu finance jednoduše nebyly.
 
S díky za rozhovor
Připravil Jiří KASINA