Časopis Myslivost

 
V úvodu prosím o stručný názor na momentální stav naší organizace z pohledu Dozorčí rady.
Současný stav se snažíme stabilizovat do té doby, než budou nové stanovy, než budou zvoleni noví statutární zástupci ČMMJ. Je potřeba aby byly včas rozdané podklady stanov, návrhy, ať už bude jeden nebo pět, ať si z toho každý vybere, aby z toho vyběhl jeden koncept, který bude mít nějakou souvislost se současným stavem. Nic na světě není dokonalé, ale bezpodmínečně je potřeba nějaký návrh stanov vytvořit, který bude legislatině připraven tak, aby právně obstál a byl mysliveckou veřejností uznán alespoň na nezbytnou dobu pro toto období, kdy nemáme moc času na zbytečně rozsáhlé a složité řešení. Informaci o řešení Dozorčí rada očekává již od roku 2013 od jmenované skupiny pro tvorbu Stanou, kterou jmenoval Sbor zástupců ČMMJ jako nejvyšší orgán.
 
Do jakého termínu by měly být návrhy připraveny?
Ten termín je teď, o termínu se zmiňuji v předchozím bodě, návrh by měl už dávno ležet na stole, zasílat jej funkcionářům, okresům, probíhají okresní myslivecké rady, mezi myslivci je přece celá řada legislativců, řada velmi zkušených praktiků s mnoha letými zkušenostmi, kteří jsou schopni vznést připomínky, doplňky, navrhnout praktická a hlavně potřebná ustanovení, která v dosavadních stanovách nebyla. Stanovy spolku nejsou přece zákonem, který může mít stovky paragrafů, Stanovy by měly mít, podle mého názoru, maximálně třicet až padesát odstavců. Věřím tomu, že zkušení právníci s mnohaletou zkušeností, kteří jsou jmenováni pro tvorbu stanov, to v tomto kontextu cítí a budou se tím řídit. Proto si také divím, proč již není návrh stanov předložen veřejnosti, když není tak náročný. Myslím si, že když někdo souhlasil se jmenováním do komise, musí být natolik zodpovědný a měl by mít úkol tolik na vědomí, že buď bude dělat vše, aby úkol zvládl, a nebo se musí omluvit a dát včas šanci někomu jinému a ne to nechat takto vyhrotit. Jsem zvědav, jak se k postupu tvorby Stanov a postoji ze strany některých členů komise vyjádří Sbor zástupců ČMMJ, kterému je jmenovaná skupina pro tvorbu stanov odpovědná!
 
Kdo by měl návrhy sepsat a fyzicky připravit? (redakční poznámka: rozhovor probíhal před jednáním Myslivecké rady, která informovala, že návrh Stanov bude do Vánoc 2014).
Sumarizovat je musí Myslivecká rada, je vytvořena komise pro tvorbu stanov, jak jsem už uvedl, do jejího vedení si tato skupina právníků zvolila pana Tomáška, který je opakovaně dotazovaný, v jaké fázi příprava Stanovy jsou. Z tohoto týmu mělo již dávno něco vypadnout. Vzhledem k již vážné nejistotě, zda budou smysluplné stanovy včas připraveny ke schválení jednak Sborem zástupců, potažmo Ministerstvem spravedlnosti, se začíná v některých mysliveckých kruzích, ať už na úrovni OMS, tak na úrovni krajů, mluvit o náhradním řešení, které by bylo připraveno zajistit funkčnost celé naší organizace ČMMJ jako celku. To je důkaz, že vážný stav si většina funkcionářů uvědomuje a to je velmi dobře.
 
Kdo další může dávat návrhy?
Pro mě za mě, to může dávat každý odborník, který těmto věcem právně a věcně rozumí, proč by to nemohl dělat kdokoli jiný, nevím, proč bychom to někomu zakazovali. Je to pro celkový výrobek jen dobře.
 
Tvůj názor tedy je, že je potřeba, aby vůbec nějaké stanovy byly a že stačí malá technická novela…
Již jsem se vyjádřil v předchozích slovech. K tomu, abychom mohli na okresních mysliveckých spolcích zvolit zástupce do nových orgánů, musíme ze stanov vycházet, musíme vše připravit k funkčnosti voleb na okresních mysliveckých sněmech. Sněmy vygenerují kandidáty do vyšších orgánů a ti pak volí na celostátním Sboru zástupců, tedy sjezdu. Je velmi důležité, aby se otevřela cesta k řádným a regulérním volbám nového vedení ČMMJ na podzim 2015. Nové vedení, a to je důležité, zvolené tak, že se poučí z předchozích chyb, a mám na mysli jak Mysliveckou radu, tak všechny nejvyšší orgány ČMMJ, bude mít možnost nedostatky napáchané minulostí postupně odstraňovat včetně případných nedostatků nových Stanov.
 
Je názor Dozorčí rady na to, že jedenáctičlenná komise na přípravu Stanov nefunguje, správný?
Vzhledem k tomu, že na zasedáních Dozorčí rady stále bavíme dokola v podstatě jen o tvorbě Stanov a o problematice kynologie (nedodržování pravidel zkušebních řádů), stále se ptáme, kdy budou Stanovy k nahlédnutí, ke korektuře, dotazujeme se Myslivecké rady, Sekretariátu, voláme některé členy skupiny pro tvorbu stanov, ale stále nenacházíme odpověď. Prostě je nikdo ještě neviděl, nečetl, skupinu nikdo nekoordinuje. Takže panuje velká obava, zda myslivecká veřejnost, včetně Sboru zástupců, dostane včas a v potřebné kvalitě návrh Stanov. Naše obava je více než oprávněná.
 
Myslíš si, že to je záležitost jen té skupiny, která byla vytvořena? Nebo jaká by měla být role Myslivecké rady? Chápu dobře, že je tu zmiňována jistá nespokojenost s angažováním se Myslivecké rady v této věci?
Já být na místě Myslivecké rady, tak od chvíle, kdy byla tato skupina ustanovena a jestli do pěti nebo šesti měsíců jsme od skupiny pro tvorbu stanov nedostali ani řádek, je to pro mě signál hledat nějaké řešení a Stanovy paralelně vytvořit. Toto bych bral jako významnou výpomoc jednání Sboru zástupců na připravovaném zasedání dne 21.3.2015.
 
Takže to vidíš jako pochybení Myslivecké rady?
Částečně to vidím jako pochybení Myslivecké rady, že nenavrhla Sboru zástupců po roční nečinnosti skupiny pro tvorbu stanov jiné řešení. Hlavní a rozhodující chybou je vůbec to, jak byla skupina pro tvorbu stanov řízena! Tam se budeme nejvíce ptát, jak bude požadavek Sboru zástupců řešit. Určitě si myslím, že to bylo velké podcenění důležitosti rozhodnutí. Samozřejmě se omlouvám, po válce je každý generál a je nám všem jasné, v jaké momentální situaci se tato věc řešila.
 
V té skupině jsou ale i členové Myslivecké rady…
Já tomu rozumím, celá skupina pro tvorbu stanov byla jmenována Sborem zástupců, takže to je orgán, který se zodpovídá tomu, kdo ho jmenuje. Jak jsem výše uvedl, Dozorčí rada se dotazuje a má velký zájem být o těchto věcech informována. Proto se účastní zástupce Dozorčí rady v tomto období jednání každé Myslivecké rady a ví o tom, že pan Tomášek je na každou Radu řádně zván, ale bohužel vždy je podle našich informací omluven. Je na posouzení každého z Vás, zda je toto jednání o takto důležité věci od pana Tomáška správné a odpovědné?
 
Ale ve skupině jsou členové Myslivecké rady, takže to by měli být asi ti, kteří by měli přinášet informace?
Ano, určitě proto tam jsou. Pokud vím, tak ale žádný zásadní podklad ke tvorbě Stanov za poslední dobu dán nebyl. Současný stav přípravy stanov se mi jako členu Dozorčí rady, jako předsedovi OMS Praha západ i jako řadovému členu ČMMJ od roku 1967 hrubě nelíbí a ani se neslučuje s morálními vlastnostmi člena myslivecké organizace. Přece základem všeho musí být to, že budu komunikovat, mluvit, ptát se a radit se ze zkušenými, dát dohromady tým chlapů a vyříkat si problematiku kterou mám řešit. Tomu se také říká myslivost! Postrádám kolektivní spolupráci, vždyť Stanovy jsou základním dokumentem nás všech! Když něco nefunguje, tak nic nebrání tomu, aby se vyvinula jiná nějaká i individuální iniciativa pro tvorbu stanov, klidně ať se tvoří stanovy paralelně, klidně dvoukolejně, jen ať se stanovy nebo novela Stanov opravdu vytvoří.
 
Dozorčí rada by měla dozírat na správnost fungování orgánů, na dodržování stanov atd., má Dozorčí rada páky, aby donutila tuto skupinu víc konat?
Upozornili jsme při posledním jednání na nefunkčnost této skupiny, hledali jsme nějakou cestu, jak legislativně mít ošetřeno to, abychom měli právo považovat Stanovy za vlastní dílo ČMMJ. Objevily se totiž názory, že na tvorbu Stanov by se měla vztahovat autorská práva. Toto jsme v Dozorčí radě projednávali, není to nějaká objednávka, a nebo smlouva se skupinou právníků, zadal to Sbor zástupců, je to rozhodnutí nejvyššího orgánu ČMMJ. Já osobně si velmi bedlivě pohlídám, aby to byly stanovy všech členů bez rozdílu a nějakých autorských omezení.
 
Co ty na tvrzení, která se objevují, že Sbor zástupců pověřil tuto skupinu, takže nikdo jiný nemá právo stanovy tvořit?
To si nemyslím, s tím já nesouhlasím, probírali jsme to i na krajské koordinační radě, kde jsem to rozporoval, ani to není v zápisu Sboru zástupců, nejsme toho názorů, že kdokoli ostatní by nemohl Stanovy vytvořit, to si nemyslím.
 
Zmiňovali jsme skupinu na přípravu stanov, Mysliveckou radu, pořád jsme nezmínili ale ještě jeden orgán, a to je Organizačně právní komise. Jakou ta by měla sehrát roli? Nezaspala i tato komise?
Je to v tuto chvíli velmi složité se k tomu vyjádřit. Přesné původní zadání podrobně neznám. Když se vžiju do role předsedy Organizačně-právní komise, tak mu vůbec nezávidím. Tato komise by měla sdružovat ty nejlepší právníky a sehrát nejdůležitější koordinační spojku v tom smyslu, aby stanovy byly vytvořeny. V tomto případě si ale myslím, že komise za původního vedení neměla dostatečnou podporu ostatních členů Rady, která byla částečně pod vlivem rozhodovacích pravomocí předsedy ČMMJ, ať už v dobrém nebo špatném. To se vyhrotilo i za přispění právního oddělení Sekretariátu ČMMJ právě na jednání Sboru zástupců ČMMJ v TOP hotelu, kde se zvolila skupina pro tvorbu stanov. Tím se vliv pro tvorbu stanov této komisi uzavřel. Pakliže toto nastalo, tak si myslím, že by měla Organizačně-právní komise zaujmout samostatné stanovisko a nějak řešit tuto situaci i jinou cestou a nečekat na zázrak.
 
Jak z pohledu člena Dozorčí rady vidíš funkčnost současné Myslivecké rady v překlenovacím období do voleb na podzim 2015? Jaké jsou hlavní úkoly Myslivecké rady?
Bavím se o tom denně s mnoha lidmi, které toto téma zajímá, a já říkám, že potřebujeme tři základní věci. Za prvé mít funkční stanovy pro volbu nových orgánů. Za druhé mít přehled o jednotlivých krocích stávající Myslivecké rady, aby usilovala o stabilizaci ČMMJ do sjezdu ČMMJ. A za třetí připravit trpělivě a důsledně volby pro sjezd ČMMJ v roce 2015. Jsem přesvědčen, že to nejdůležitější máme již za sebou. Mysliveckou radu musíme donutit k tomu, aby použila všechny nástroje k tomu, aby byly včas připraveny funkční stanovy v termínu před konáním okresních sněmům a byly řádně zvoleny okresní orgány, následně pak na podzim celostátní orgány. Toto jsou nejdůležitější skutečnosti, které potřebujeme k dalšímu životu organizace. V neposlední řadě důležitým požadavkem je uhlídat ekonomiku, zkonsolidovat současný stav ekonomiky, což při účasti na jednáních Myslivecké rady pozorujeme s konstatováním, že se děje!
 
Hlídá to podle tebe dostatečně?
Předpokládám, že funkčnost nového jednatele, který je ekonomem, bude ke spokojenosti všech, předpokládám, že si po předchozích událostech na to dá pozor, ano, neodstraní třeba hned všechny chyby, které dobíhají a které podědil, s některými se bude muset ještě hodně poprat. Přišel, aby tyto chyby řešil a ne, že nastoupí, a bude vše rázem vyřešené. Funkci jednatele hlavně vidím jako obraz celé ČMMJ!
 
Další úkol byla příprava mezinárodní výstavy Natura viva, to vidíš jako úkol složitý?
Z mého pohledu a podle mých informací, které jsem získal na posledních zasedáních Myslivecké rady, si myslím, že výstava byla svěřena z hlediska organizace schopným lidem, bude uspořádána na slušné úrovni, nedokáži snad jen dnes odhadnout ekonomiku, která je na výstavu navázána, rozhodující budou dotační peníze, které jsou stále ještě vyřizovány. Výstavu mají v pravomoci dostatečně erudovaní lidé, kteří mají s touto činností velké zkušenosti.
 
Jak Dozorčí rada vnímá výhrady z některých okresů, že Myslivecká rada s nimi málo komunikuje, že se nedostatečně předávají informace, že spolupráce vázne? Považuješ to za problém a myslíš, že v tomto směru by se mělo něco zlepšit? A pokud ano, pak co?
Dozorčí rada v minulých třech či čtyřech letech zvala na svá zasedání jednatele Kostečku a vyčítala mu, že kancelář sekretariátu nekomunikuje s okresními mysliveckými spolky. Ing. Kostečka nám tvrdil, že komunikuje, ale nic se dlouho neměnilo. Nyní nový jednatel a zástupci Myslivecké rady objeli doslova celou republiku, informace začaly znovu plynout do okresů, kdo chce, informace má. I časopis se snaží uveřejňovat více informací, protože jich taky více dostává. Je nutné, aby myslivecká veřejnost dostala věrohodné, co nejsrozumitelnější informace o tom, co bylo na Myslivecké radě projednáno, může si tak udělat úsudek a může hlídat to, co dělá vedení do té doby, než se zvolí vedení nové. Já jsem předsedou OMS Praha – západ od roku 1987 a takový žalostný stav, Sekretariátu ČMMJ nepamatuji. Snad proto jsme byli ve Středočeském kraji tak „tvrdí“ a iniciovali jeho odvolání. To ale už máme za sebou a pracujme na tom, co bude třeba zítra. Minulost nezměníme, ale poučme se z ní !
 
Přece jen, neměli by samotní členové Myslivecké rady více sdělovat své názory? Nepřipadá ti, že sice známe názory celé Rady, ale jednotliví členové nikde nic vlastně nepublikují?
Ano, vím, to je tvoje dlouhodobá připomínka k jednotlivým členům Rady. Členové Myslivecké rady by měli myslivecké veřejnosti pravidelně sdělovat, co a jak dělá která komise, to platí pro všechny, kteří jsou předsedy odborných komisí. Pravidelně třeba jednou za půlrok napsat, co se projednávalo, projednává, jaké jsou cíle a úkoly do dalšího období, napsat jak to, co se povedlo, tak ale i to, co se nepovedlo. Jen tak si mohou řadoví členové udělat úsudek. Ale zase na druhou stranu, jsou to námi zvolení představitelé, takže má možnost každý ze členů oslovit jednotlivé členy Rady, má právo vědět jeho názor a členové by se také měli aktivně snažit informace získat. Je to podobné jako v mém případě starosty obce, já musím být vlastně 24 hodin denně připraven odpovědět na dotaz občanů a občané se mohou kdykoliv přijít zeptat, informovat, nahlédnout do věcí, které jím jsou nejasné, nebo o nich nejsou informováni.
 
No právě, členové mnohdy jen kritizují, ale po informacích se ani nepídí. Co ty na to?
Ale ano, souhlasím, náš koníček by měl fungovat tak, že jestliže mě to baví a jsem do funkce zvolený, tak se musím taky adekvátně chovat. Nakonec na to se ptám u zkoušek každého adepta, ptám se, jak chce myslivost dělat, jestli to s činností mezi myslivci myslí vážně a zodpovědně. Každý náš člen prostě musí k členství přistupovat aktivně, se zájmem, ale taky s vědomím, že musí něco obětovat.
 
Co odpovíš členovi, který se zeptá, proč by měl být organizovaný v ČMMJ?
Vezmu to podle sebe, pocházím z rodiny zemědělců, lesáků a moji předkové byli vždy organizovaní v mysliveckých organizacích, ať už to bylo před válkou nebo po válce. V té době to byl respektovaný cech myslivců a každý cech má být organizovaný, ať už je to cech pekařů, zemědělců, kovářů, i my máme svůj cech, a je stále funkční, byť momentálně s problémy, ano, máme určitou krizi, ze které se ale musíme dostat a s mysliveckým cechem nějak hospodařit, vážit si ho a pracovat s ním. Nemůžu jen stále pasivně čekat, co mi přinese. Když budu aktivním myslivcem, budu nejen chovat a lovit zvěř, ale se také aktivně podílet na všech dalších formách mysliveckého života, když se budu aktivně snažit utvářet další směřování organizace, pak mi cech přinese uspokojení, ochranu, pocit vzájemné sounáležitosti a spolupráce a to není málo.
 
Ano, ale i tak je realitou, že počty členů trvale klesají. Co je příčinou?
Počty členů klesají dvěma způsoby. Klesají tím, že populace myslivců stárne rychleji, než se doplňuje, není takový přítok mladší populace, ale to se odehrává ať už ve sportu nebo kdykoli jinde v podobných zájmových organizacích. Za druhé to mohla být současná nedůvěra ve vedení ČMMJ v nedodržování pravidel, kterých jsme v poslední době byli svědky. On je to v současné době určitý celospolečenský jev si dát pravidla a pak je nedodržovat. Ano, vím, že to tak mnozí cítí, těžko je asi přemlouvat, ale jestliže se nechtějí organizovat, pak ať také nežádají výhody a ochranu. Takovým lidem bych odpověděl také třeba poznáním mého kamaráda z Kanady, kterého jsem znal třicet let a který vždy vysvětloval, že nic horšího si nikdo na člověka nevymyslel, než je demokracie, ale kdo vymyslel co lepšího? Demokracie je o dodržování pravidel, které si společnost či organizace dá, pokud je budeš dodržovat, je to pro tebe jednodušší a jistější. Chtěl bych se s podobným setkávat alespoň v našem cechu myslivců v ČMMJ.
 
Ale někteří členové vystupují na protest, že nesouhlasí s tím, co se nyní v ČMMJ děje. Znám případy, kdy protestně vystoupilo třeba celé myslivecké sdružení.
Při nadcházející volbě okresních orgánů by měli myslivci dbát, aby si zvolili člověka, který bude na jejich názory reagovat, který bude požívat vážnosti a bude mít respekt. To je základ. Koho si zvolíme, takového budeme mít. Utíkat z boje si nemyslím, že je dobré, nemám to za zlé člověku, který asi v tom sdružení ovlivnil svými názory všechny ostatní. Mezi členy musí převládat chuť něco společně dělat, být hrdý na členství. Pokud to není, asi momentálně nejde nic dělat, ale jsem přesvědčený, že se mnozí po čase zase zpět vrátí, znám již takové příklady. A kdybych já byl funkcionářem v okrese, kde takto vystoupí protestně celé sdružení, asi bych nebyl tím správným předsedou, pokud by se toto dělo, musel bych hledat příčinu a snažit se ji vyřešit, promluvit s představiteli tohoto záměru a urovnat situaci. Mohou zde hrát roli i různé osobní důvody.
 
Je veřejným tajemstvím, že na řadě okresních mysliveckých spolků začínají dřít bídu s nouzí, odcházejí členové, nemají finance, jsou okresy, které mají několik málo stovek členů a přitom se stále snaží fungovat jako okresní myslivecký spolek. Nenastává doba slučování?
Řeknu to z pozice předsedy okresního mysliveckého spolku, ne z pozice člena Dozorčí rady. Okresní myslivecký spolek je postaven na tom, kolik mám členů, tolik si můžu dovolit. My o tom mluvíme tak deset let zpět, kdy nastal úbytek členské základny, byli jsme na počtu asi 1000 členů, dnes máme kolem 600 členů. Usilovali jsme o to, abychom se sloučili s okolním spolkem, vždy to ale bývá o tom, v jakém osobním vztahu okresní myslivecké rady jsou. Ekonomickou injekcí pro funkčnost OMS bylo navýšení členského příspěvku, to hodně spolkům pomohlo, udrželo je to nad vodou, ale to nemůže trvat věčně. Hodně záleží na počtu adeptů, u nás je to v tomto směru překvapivě v poslední době pozitivní, snad i proto, že se začíná dbát na dodržování pravidel a plnění podmínek pro zkoušky z myslivosti, víš jistě, kam mířím. Mívali jsme kolem 8 - 12 adeptů, nyní se hlásí a dělá zkoušky asi 25 adeptů. Ale zpátky k tomu slučování, u nás to není asi tak jednoduché proto, protože tvoříme takový půlměsíc kolem Prahy, před časem jsme uvažovali o sloučení s Prahou 5. Takže možná by bylo nejlepší, kdyby se naši členové případně přidali k okresům vně Prahy jako je Beroun, Příbram a nebo Mělník. Tak to máme promyšlené, ale to nechme vývoji. V každém případě o tom mluvit musíme, určitě taková situace nás v budoucnu čeká.
 
Co tvůj názor na krajské struktury?
Je velmi dobré, když v rámci kraje vědí jeden okres o druhém, když společně mohou koordinovat třeba kynologii, volbu statutárních zástupcům, společně projednat problematické věci týkající se nějakého regionu, kraje tomu rozumím, ať si předávají informace, mohou společně působit na krajskou státní správu a podobně. Ale aby byly kraje samostatným právním subjektem v legislativním uspořádání ČMMJ, si opravdu nemyslím. Ano beru, ať fungují, ať se spolu v dobrém dohadují, ale chci, aby byly okresy nadále samostatným právním subjektem. Tato spolupráce příkladně při volbách do nevyšších orgánů ČMMJ funguje v některých krajích již řadu let. Dobrým příkladem je v poslední době intenzivně fungující koordinační rada Středočeského kraje, která se semkla právě v době, kdy ČMMJ a její ústředí potřebovalo radikální pomoc vyřešit něco, co se v tu chvíli nedařilo řešit jednotlivcům.
 
Dokázal by sis představit, že čtrnáct zástupců z krajů by tvořilo to nejvyšší vedení?
Úplně schůdné by to asi nebylo, pakliže bychom dosadili fundované zástupce podle jednotlivých komisí, což si myslím, že se nemůže podařit, pak tomu rozumím. Ale abychom lpěli na tom, aby z každého kraje byl jeden statutární zástupce, to si nemyslím. Buďme silní v tom, že prosadíme schopné, pracovité slušné kandidáty do významných funkcí vedení ČMMJ, jsme koneckonců více než řádně poučeni.
 
Má být Myslivecká rada sestavená z jednotlivých odborníků na jednotlivé odbornosti nebo by to měli být spíše manažeři, politici, vyjednávači? Na odbornost přece máme odborné komise.
Vycházím ze své vlastní zkušenosti, když jsem přišel na Prahu-západ do myslivecké rady, tak jsem dělal předsedu střelecké komise, já jsem o tom vůbec nic nevěděl, bylo to pro mě složité. Ale byla to určitá zkušenost se fungováním OMS seznámit. Do ústředních, nejvyšších funkcí ČMMJ, musí kandidáti splňovat vlastnosti manažerů, musí umět komunikovat, musí to být odborníci jednotlivých profesí, rozhodně ne politici, ale pro myslivecký cech musí soustředěně a stabilně co nejlépe pracovat. Ještě snad jeden postřeh, jak je důležité vybrat funkcionáře s odborným zaměřením. Vzhledem k tomu, že již něco pamatuji tak si dovolím tvrdit a dát za příklad Střeleckou komisi současného vedení. Nepamatuji v historii na tomto postě lepšího odborníka, tak pro tuto věc oddaného, jako současného předsedu Střelecké komise. To je jeden z důkazů potřeby odborníků do nejvyšších orgánů ČMMJ.
S díky za rozhovor
Připravil Jiří KASINA