V prosincovém čísle časopisu Myslivost vyšel komplexní článek od kolegyně Tamary Latini z Oddělení bezpečnosti potravin Ústřední veterinární správy Státní veterinární správy, ve kterém jsou vyjmenovány a komentovány všechny možnosti využití zvěřiny mimo situaci, kdy je zvěřina distribuovaná přes schválené a registrované zařízení pro nakládání se zvěřinou (zvěřinový závod).
V tomto příspěvku je opakovaně zmiňováno povinné vyšetření zvěřiny divočáků na svalovce (na trichinely). Je zde zmíněna možnost vyšetření zvěřiny divočáků kompresní metodou pouze v případě využití zvěřiny pro osobní spotřebu a dále je zdůrazněna nutnost vyhovujícího výsledku vyšetření na svalovce trávicí metodou provedené v akreditované laboratoři v ostatních případech.
V roce 2014 byly publikovány v časopise Myslivost celkem čtyři články o trichinelóze. V březnovém čísle vyšel článek autorů Ing. Ivana Pavláska, DrSc., Ing. Ondřeje Máci, a Ing. Kristýny Mikové ze Státního veterinárního ústavu, Praha a MVDr. Zbyňka Semeráda, ředitele odboru SVS ČR ochrany zdraví a pohody zvířat věnovaný prvnímu nálezu trichinel u lišky vyšetřené ve Státním veterinárním ústavu v Praze v rámci „Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2014“.
V dubnovém čísle se věnují Ing. Ivan Pavlásek a Ing. Ondřej Máca, doktorand Fakulty tropického zemědělství, ČZU Praha, oba pracovníci Státního veterinárního ústavu, nálezům trichinel u divokých prasat na území České republiky a v sousedních státech.
V květnovém čísle Myslivosti vyšel článek nazvaný „Trichinela divokých prasat a jezevců“ od stejných autorů, jehož součástí je „Přehled o počtech vyšetřených vzorků svaloviny divokých prasat (
Sus scrofa) v trichinoskopické laboratoři SVÚ Praha v období let 2008 až 2013 v jednotlivých krajích a okresech“ a „Přehled o počtech vyšetřených vzorků svaloviny jezevce lesního (
Meles meles) v trichinoskopické laboratoři SVÚ Praha v období let 2008 až 2013 v jednotlivých krajích a okresech“.
Čtvrtým článkem stejných autorů je příspěvek uveřejněný v srpnu 2014 pod názvem „Trichinella stále hrozí“, ve kterém autoři podrobně referují o výsledcích vyšetření divokého prasete z Libereckého kraje a výsledcích vyšetření divokého prasete v Plzeňském kraji.
Všechny zmiňované příspěvky zdůrazňují význam a přítomnost trichinelózy u volně žijících zvířat na území České republiky a v různé formě apelují na myslivce, aby nepodceňovali vyšetření zvěřiny divočáků na přítomnost larev trichinel.
Cílem tohoto příspěvku je informovat čtenáře časopisu Myslivost o aktuální epidemii humánní trichinelózy v Belgii, při které byla potvrzena jako zdroj infekce zvěřina divočáka konzumované v rámci zvěřinových hodů. Na dostupných informacích o této epidemii lze ilustrovat okolnosti vzniku epidemie trichinelózy, jejichž znalost může být užitečná také pro českou mysliveckou veřejnost.
V odpoledních hodinách v pátek 5. prosince 2014 rozeslal Edoardo Pozio, který vede Evropskou referenční laboratoř pro parazity (EURLP), všem národním referenčním laboratořím informaci o trichinelóze u 11 lidí, kteří konzumovali zvěřinu divočáka či divočáků importovaného ze Španělska.
Při hledání na webu autoři tohoto příspěvku zaznamenali informaci na belgickém zpravodajském serveru z dopoledne 5. prosince 2014 o závažném onemocnění 9 obyvatel města Limburg na jihovýchodě Belgie, kteří se nakazili trichinelami ze zvěřiny divočáka (divočáků) při zvěřinových hodech ve dvou limburských restauracích. Současně se v této zprávě konstatuje, že zvěřina ze stejné dodávky bylo pravděpodobně také dodána do dalších restaurací v Antverpách.
Trichinelóza byla potvrzena u 14 pacientů, kteří si pochutnávali na zvěřině z divočáka v celkem třech různých belgických restaurací. U sedmi z nich byly ke dni 13. prosince 2014 potvrzeny v krvi protilátky proti trichinelám a tři pacienti souhlasili s odběrem vzorku svaloviny. Tyto vzorky svaloviny byly vyšetřeny trávicí metodou, která se používá při vyšetření masa domácích i divokých prasat a další monitorovaných zvířat.
Výsledkem těchto vyšetření byl nález různého počtu larev druhu
Trichinella spiralis, který považován za nejvíce patogenní ze všech doposud u člověka zachycených druhů trichinel. O zdravotním stavu pacientů nejsou ve dosavadních zprávách uvedeny žádné další podrobnosti.
Odpovědný belgický úřad (Belgian Federal Agency for the Security of the Food Chain (FASFC) v současnosti vyšetřuje všechny zásilky zvěřiny divočáků, které bylo dodáno belgickým restauracím od španělského dodavatele z katalánského města Girona na severu Španělska. Zvěřina divočáků byla v různé fázi uskladnění či zpracování a všechny vzorky zvěřiny byly vyšetřeny trávicí metodou s negativním výsledkem. Jinak řečeno, doposud se belgickým odborníkům nepodařilo zajistit zvěřinu konkrétního zvířete, které bylo infikováno trichinelami, Tímto zjištěním se zvyšuje předpoklad, že zdrojem infekce byla zvěřina pouze jednoho divočáka, který doposud nebyl identifikován ve smyslu místa ulovení.
Pro Belgii je nová epidemie trichinelózy výjimečná, neboť trichinely byly v Belgii u lidí zjištěny naposledy v roce 1893, kdy zdrojem infekce bylo maso domácích prasat. U divokých prasat odlovených v Belgii jsou trichinely opakovaně zjišťovány, avšak počet pozitivních divočáků je velmi nízký. Například podle poslední zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority - EFSA), který shromažďuje informace ze všech zemí Evropské unie, byly v Belgii v roce 2012 trichinely potvrzeny v mase dvou divočáků z celkového počtu 11 691 vyšetřených.
V souladu s nařízením (ES) č. 2075/2005 a také na základě nízkého výskytu trichinel u volně žijících zvířat byla Belgie společně s Dánskem uznána v roce 2011 za území se zanedbatelným rizikem trichinelózy. Status země nebo oblasti představující zanedbatelné riziko trichinelózy již však není podle platné legislativy uznáván, nicméně aktuální epidemie trichinelózy řadí Belgii nově mezi země s aktuálním výskytem humánní trichinelózy.
Jiná je situace ve Španělsku, kde je každoročně zaznamenáno několik případů humánní trichinelózy a také počet divočáků s trichinelami je výrazně vyšší. V zprávě EFSA za rok 2012 je uvedeno, že trichinelózu v roce 2012 prodělalo ve Španělsku celkem 10 lidí a larvy trichinel byly potvrzeny u 245 divočáků z 123 597 vyšetřených.
Uvedená epidemie není první případem „přeshraniční“ trichinelózy a pohled do statistik ukazuje, že současný globální pohyb lidí, zvířat, surovin i zboží ovlivňuje šíření trichinelózy. Zatímco za 25 let v období mezi roky 1975 do roku 2000 proběhlo celkem 17 „přeshraničních“ epidemií trichinelózy, tak od roku 2000 do současnosti to bylo již 25 epidemií včetně té poslední španělské. Z prvního období je možno zmínit „přeshraniční a španělskou“ epidemii trichinelózy, při které bylo infikováno na přelomu roků 1998 a 1999 celkem 44 lidí po konzumaci tepelně neopracovaného masného výrobku, tzv. métského salámu, který byl připraven ze španělského infikovaného vepřového masa.
V období po roce 2000 je možno charakterizovat jako „přeshraniční a španělskou“ epidemií trichinelózy z roku 2007, při které onemocnělo celkem 21 lidí ze Španělska a Švédska po konzumaci klobás ze zvěřiny divočáka uloveného ve Španělsku.
Návštěvníci zvěřinových hodů v belgickém Limburgu asi nepředpokládali, že jim předkládaná zvěřina divočáka nebyla vyšetřeno na trichinely a že nebyla důkladně tepelně opracována.
Je proto třeba i závěrem tohoto příspěvku k problematice trichinelózy zdůraznit nutnost vyšetřování zvěřiny všech ulovených divočáků na trichinely a je třeba doporučit důkladné tepelné zpracování zvěřiny divočáků bez ohledu na předpokládaný vyhovující výsledek vyšetření.
Prof. MVDr. Břetislav KOUDELA, CSc.
Ústav patologické morfologie a parazitologie
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
e-mail: koudelab@vfu.cz
MVDr. Jiří HARNA
Národní veterinární laboratoř pro parazity
Státní veterinární ústav Olomouc
e-mail: jharna@svuol.cz