Časopis Myslivost

První půlrok byl jakýmsi testovacím obdobím, počty přístupů a počet vkladů dat do aplikace byly pro nás pozitivním překvapením. Aplikace tedy vstupuje do dalšího roku plnohodnotného života, a nejen proto jsem před koncem letošního roku zazvonil u dveří CDV v Olomouci, zapnul diktafon a pídil se po informacích, které snad budou zajímat i ostatní čtenáře, a řidiče, Myslivosti. Mými hostiteli byli pánové RNDr. Michal Bíl, Ph.D. – geograf a vedoucí oblasti geoinformatiky a Mgr. Jiří Sedoník – GIS analytik a kartograf.
 
I když se v kartografii nijak významně neorientuji, podle mých znalostí je metodika použitá při sběru dat na www.srazenazver.cz vcelku unikátní. Je to pravda?
SED Na počátku byla naše metoda KDE+, kterou jsme nedávno vyvinuli, metoda shlukování. Účelem bylo sledovat dopravní nehody na komunikacích, sumarizovat je a na základě shlukování vytipovat kritická místa. Aplikace www.kdebourame.cz obsahuje shluky dopravních nehod podle různých členění, jsou tam havárie, srážky dvou vozidel, shluky podle různých příčiny, vlivy počasí, čelní srážky apod. Co se týká srážek se zvěří, je tam zobrazeno dvacet pět nejhorších shluků za  období 2009-2013, takže to je jedna z kategorií. Když jsme se dívali na výsledky,  zaujalo nás, že oproti sumarizaci klasických nehod typu srážka dvou vozidel, či náraz jednoho vozidla například do stromu nám shluky srážek se zvěří vycházely jako podstatně zajímavější. Takže to byla příčina, proč jsme se zaměřili samostatně na zvěř.
 
Takže jste měli nejprve metodu na sledování dopravních nehod obecně a ta metoda shlukování je vaše know-how?
BIL Od roku 2011 jsme řešili projekt Technologické agentury ČR zaměřený na GIS analýzy dopravních nehod. Od roku 2007 mají všechny dopravní nehody v ČR GPS souřadnici. Tím, že jsme geografové, jsme k tomu chtěli přistoupit nějak jinak, než se klasicky z inženýrského pohledu dělá. Vzali jsme si GPS souřadnice a analyzovali polohu dopravních nehod v rámci jednotlivých úseků silnic. Vynalezli jsme metodu KDE+ (plus), která využívá standardní přístup KDE (Jádrový odhad hustoty), jenž je potom námi vylepšený a dokáže objektivně říct, kde leží nebezpečné místo na komunikaci. Jak říká kolega, dopravní nehody se zvěří vyšly zajímavě. Zjistili jsme ale, že v policejním formuláři o dopravní nehodě není kolonka o druhu zvěře, je tam jen obecný zápis nehoda se zvěří. Přemýšleli jsme, jak zjistit druh zvěře, jak získat více informací, a odtud už vedla myšlenka na vytvoření vlastní aplikace, která by nám pomohla tyto informace shromáždit.
 
Z hlediska celosvětového je ta aplikace unikátní nebo funguje to jinde v jiném státě?
BIL Spousta lidí v různých zemích se snaží hledat místa koncentrací nehod, postupů je hodně, my jsme také použili standardní postup, ale nové je jeho vylepšení. Ten standardní postup vrací desítky, stovky shluků, to naše vylepšení umožňuje shluky významně redukovat a setřídit podle důležitosti. Naše vylepšení je asi unikátní, zdá se nám, že se nám podařilo něco, o co je zájem. Kolegové byli v září na konferenci IENE ve Švédsku, kde jsme získali kontakty z celého světa a prvním výsledkem je naše spolupráce s lidmi, kteří se zabývají srážkami se zvěří právě v této severské zemi. Budeme pro ně zpracovávat shluky na celé silniční síti, což svědčí o důvěře, jakou mají v naší metodu. Data jsme také již dříve analyzovali pro Katalánsko, zkoušeli jsme KDE+ aplikovat na dvě významné komunikace v Izraeli a máme příslib další spolupráce.
Metoda KDE+ se již využívá i v ČR. Loni jsme například ve spolupráci se zoology z Masarykovy univerzity zjistili, že v místech, kde jsou shluky dopravních nehod se zvěří, což jsou v naprosté většině velcí savci, se také koncentrují nálezy drobných obratlovců (myši, hraboši, ptáci, obojživelníci). To může ukazovat, že oficiálně zaznamenané dopravní nehody jsou jenom špičkou ledovce a lokalizují místa, kde dochází k úhynům zvířat, která nemohou způsobit dopravní nehodu. Má tedy smysl jít tímto směrem výzkumu. Od letošního roku se také podílíme na výzkumu účinnosti pachových ohradníků. Pomocí naší metody jsme vytipovali deset úseků v ČR, na kterých se tato technologie bude aplikovat. Bylo důležité vybrat místa, kde je více záznamů, aby se vliv ohradníků mohl ověřit.
 
Z jakých zdrojů nebo jaká data se do aplikace momentálně dostávají?
BIL V současné době se do aplikace dostávají data od registrovaných uživatelů. Každý, kdo by měl zájem přidávat data, se musí nejprve zaregistrovat, to je první krok k tomu, abychom odfiltrovali případné neseriózní vkladatele dat. Tím, že se člověk zaregistruje, tak i kdyby zadával nějaká zmatená data, tak ho můžeme na základě jeho ID snadno odfiltrovat. Data se nyní zadávají výhradně od stolního počítače nebo z tabletu.
V nejbližší době plánujeme nové zadávání dat, a to, že každá srážka se zvěří, kterou šetří Policie, se též objeví v Jednotném systému dopravních informací. Tento systém umožňuje formou kódovaných zpráv sdílet tato data. My už tato data pro účely jiného projektu odebíráme nyní. Připravili jsme si sérii filtrů,, které nám identifikují srážky se zvěří, což bude druhý vstup dat do aplikace         .
 
Jakým způsobem se do aplikace dostávají data od Policie, pojišťoven a správ silnic?
BIL Momentálně se k nám data přímo od pojišťoven nebo správ silnic oficiální cestou nedostávají. Zde je prostor pro spolupráci a rozšíření.  Již jsme jednali se třemi krajskými úřady a snažíme se domluvit, aby do aplikace plynula i data ze správ silnic. Pojišťovny jsme zatím neoslovili, ty si dělají vlastní data, která obvykle nemají přesnou prostorovou složku a vlastní mapy.. Ředitelství dopravní policie o aplikaci ví, mají k ní vstřícný přístup, někteří policisté se už zaregistrovali. I na Ministerstvu zemědělství se k aplikaci staví příznivě, slíbili, že budou informovat hospodáře honiteb, aby se do aplikace zaregistrovali. Ministerstvo dopravy o aplikaci ví rovněž, bylo mi řečeno, že bude v nejbližší době tisková zpráva BESIP o aplikaci. Ještě máme před sebou ale v propagaci aplikace mnoho možností.
 
Kolik mapa nyní obsahuje záznamů?
BIL Mapa, což je v podstatě zobrazení obsahu databáze, v tuto chvíli obsahuje asi 8000 záznamů, přibližně 7000 je importováno z databáze Policie. Aplikace byla spuštěna v září a po informaci v časopisu Myslivost se začali registrovat další uživatelé, v podstatě za poslední dva měsíce roku jich přibylo asi 140, kteří aplikaci aktivně využívají. To reprezentuje celkem onu další asi tisícovku záznamů. Věřím, že dalších zaregistrovaných uživatelů a jimi vkládaných dat bude nadále přibývat.
 
Vím, že v aplikaci je také zanesena vrstva honiteb, jak toto funguje?
BIL Poloha každého nového záznamu vloženého do mapy se promítne do všech vrstev, které jsou v aplikaci, a jedna z těch vrstev je vrstva honiteb. Pak je tam vrstva katastrů, katastry pokrývají celý prostor státu, každá nehoda má tedy informaci o katastru. To však neplatí o honitbách, protože jsou území, která jsou vyjmuta z honebních ploch. Takže pouze pokud se údaj trefí do prostoru honitby, se mu přiřadí informace o názvu a čísle honitby. Další proces je takový, že zaregistrovaný hospodář dané honitby dostane informaci o tom, že na území jeho honitby byl přidán nový záznam, uvidí, co je to za uživatele, zda se deklaroval jako myslivec, kterého by měl znát nebo je to běžný uživatel. Hospodář tak může mít každodenní přehled o srážkách se zvěří na komunikacích, které procházejí jeho honitbou.
 
Dost často silnice tvoří hranice honiteb, jakým způsobem se sražená zvěř přiřazuje do honiteb?
BIL Přiřazení nálezu do dané honitby je záležitostí aplikace a probíhá automaticky. Závisí tedy na přesnosti dat v daném místě, což nemůžeme ovlivnit. Jde o data honiteb a průběhu komunikací. Pokud hospodář ví, že nález patří do jeho honitby, může zažádat o editaci, případně při vkládání posunout nález mírně na tu stranu silnice, kde začíná jeho honitba. My můžeme také jednoduše přesunout místo nehody do jiné honitby. Pro následné analýzy nebezpečných míst v GIS „lepíme“ automaticky nálezy sražené zvěře vždy k nejbližší komunikaci, pokud srážka nebo zvíře je zaznamenáno deset metrů od komunikace, tak ho nejkratší cestou připojíme na komunikaci. To je ale záležitostí analýz a neprojeví se přímo v mapě.
 
Dobrá, když srazím zvěř, mám sice asi jiné starosti, ale pokud budu chtít dát záznam o srážce do aplikace, nebude to příliš složité? Myslíte, že to zvládne běžný myslivec nebo běžný řidič?
BIL Určitě to zvládnout lze, nemělo by smysl dělat aplikaci tak, aby s tím lidé měli zbytečné problémy. Pokud mám u sebe chytrý telefon nebo fotoaparát, mohu si nález vyfotit a pak jakmile přijdu k počítači,  zapnu si aplikaci, vložím nový záznam a vyplním všechny povinné položky nového záznamu a nahraji foto. Je to rychlý postup, údajů, které jsou povinné, tam není mnoho. Ještě bych zmínil, že na přelomu roku nabídneme uživatelům zdarma k dispozici mobilní aplikaci. Kdo bude na komunikaci, tak si nebude muset zapisovat údaje na papír, ale pokud bude mít u sebe chytrý telefon se systémem Android, tak si bude moci záznam pořídit velice rychle.
 
Chápu dobře, že mi chytrý telefon zaznamená GPS polohu? Nemusím hledat, na jaké jsem silnici?
BIL Přesně tak, aplikace v telefonu počítá s tím, že při zadávání záznamu použije polohu GPS. Pokud nebude v daném místě signál GPS, tak na to aplikace uživatele upozorní a vybere mu poslední známou polohu. Po návratu k počítači si může uživatel záznam upravit na www.srazenazver.cz. Telefon nabídne zadání druhu zvěře, automaticky nabídne i připojení snímku k záznamu, vše je řešeno co nejjednodušeji a uživatelsky co nejpříjemněji.
 
Budou moci myslivci zaznamenat srážku i na železnicích, když třeba myslivec prochází honitbou a najde sraženou zvěř vlakem?
SED Při tvorbě aplikace jsme s tímto počítali, takže je tam též doplňující informace, zda se jedná o silnici nebo železnici, případně místo mimo pozemní komunikace. Aplikaci je jedno, odkud se záznam zadá, některé záznamy mohou být hodně vzdálené komunikaci, zvíře je sice sraženo, ale může odběhnout.
 
Jak je zajištěná duplicita záznamů?
BIL Hospodáři honiteb mají v této aplikaci speciální roli a ta spočívá v tom, že mohou hodnotit záznamy ostatních uživatelů a mohou se k nevěrohodným nebo duplicitním záznamům vyjádřit. Pokud k něčemu takovému dojde, je na hospodáři, aby na to upozornil. Nyní pracujeme na funkci editace dat přímo hospodáři v jejich honitbách.
 
Takže při zpracování budete vyhodnocovat, jestli v tu samou hodinu na tom samém místě nebo v okolí není třeba jeden a ten samý srnec hlášen třikrát?
SED Data jsou vložena v databázi, mají svoji prostorovou a časovou informaci, takže až budeme jednou za čas data zpracovávat, tak počítáme s tím, že můžeme upozornit na duplicity.
 
Je už nějaký přehled o tom, jaké druhy zvěře jsou nejčastěji sraženy, nebo máte nějaké zajímavosti? Pokud tam někdo zadá sraženou žirafu nebo nějaký nesmysl, jakým způsobem je toto ošetřené?
BIL Srazit se dá cokoliv, od Policie jsme měli záznam, že byl sražen pštros, který utekl z farmy. Ale tím, že každý záznam by se měl objevit u hospodáře, který by se k němu měl vyjádřit a měl by hodnotit kvalitu záznamu, tak potom můžeme některé uživatele přeřadit do nedůvěryhodných a jejich záznamy do souhrnných statistik vůbec nedávat. Co se týče nějakých přehledů zvěře, tak v této aplikaci si každý hospodář může stáhnout záznamy za svoji honitbu. Z hlediska zajímavých druhů jsou v aplikaci zaznamenáni dva netopýři, ještěrka, holub, slepýš, ťuhýk, užovka, máme tam 74 plazů, čtyři tchoře tmavé. Export dat z aplikace ve formátu Excel je možný podle rolí, každý uživatel si může vyexportovat pouze svá data, hospodář si může navíc vyexportovat všechna data ze své honitby. Prohlížet data na mapě může kdokoli.
SED Hodně nám pomohly záznamy z diplomové práce pana Kůty, který sledoval srážky na Benešovsku. Pokud by měl někdo podobná data z nějakých diplomových, disertačních, ročníkových, a nebo jiných výzkumných prací, budeme za spolupráci vděčni.
 
Takže kdyby někdo měl i z minulosti za posledních třeba pět, deset let data a kdyby vám je chtěl poskytnout, tak není v tom problém?
SED Není v tom problém a nebyl ani v případě pana Kůty, který poslal vlastní excelovou tabulku, kterou jsme si upravili pro import do databáze.
BIL Dokonce lze zmínit obecně, že pokud by někdo chtěl přispět a měl by více záznamů, dejme tomu padesát a více, tak nemusí trávit čas tím, že by je tam přidával po jednom, ale může se s námi spojit, poslat nám data v domluveném souboru a my pak vše jednorázově do aplikace naimportujeme.
 
Sám jsem se setkal s tím, že řada hospodářů říká, nebudu vám dávat data, protože jakmile bych přiznal, kolik nám zvěře srazila doprava, tak o to se nám sníží možnost lovu. Jak jsou v tomto smyslu data ošetřena, kam dál se předávají?
BIL Zatím jsme data nikomu nepředávali a ani to neplánujeme., Náš hlavní a primární zájem byl čistě výzkumný – zjistit druhové složení zvířat uhynulých v důsledku kolize s vozidly., Také neposkytujeme nikam dál informace, že zrovna v té či oné honitbě je tolik a tolik záznamů o sražené zvěři. Chtěli jsme rovněž hospodářům za to, že nám budou poskytovat svoje data nabídnout protislužbu, takže nyní si může každý hospodář vést přehled o úhynech právě v této databázi, data jsou mu k dispozici – může si je stáhnout do Excelu. V naší databázi jsou data, na rozdíl od běžných počítačů, v naprostém bezpečí, protože naše systémy pravidelně zálohujeme. Pokud by tedy hospodář teoreticky přišel o všechny svoje záznamy, z aplikace si je může bez problémů stáhnout.
Ohledně vaší otázky, tak je tedy spíše na zváženou pro státní správu myslivosti, zda by se neměla nějak přizpůsobit myslivecká statistika z hlediska vykazování úhynů. Zda vést úhyny ze srážek odděleně apod. Z našeho pohledu laiků je nelogické, aby se nějakým způsobem údaje zatajovaly, to asi nepřispívá nikomu.
 
Co kromě mobilní aplikace se objeví nového v aplikaci, na čem pracujete?
BIL Zmínil jsem už data z JSDI, přibydou nám stovky a tisíce dat, takže aplikace bude více odpovídat realitě, mobilní aplikaci jsme zmínili také. Zmínil bych rád taky možnost nastavení reportu pro jednotlivé honitby, uživatelé honiteb by si mohli snadno vygenerovat za různé období statistiku, kterou by mohli pro své účely používat.
 
Určitě by bylo zajímavé vnést i údaje o plodinách v okolí komunikace …
SED Určitě by to bylo velmi zajímavé .Na to jsme již mysleli, protože je jasné, že přechod zvěře přes silnici velmi ovlivňuje, jaký porost či jaké plodiny se nacházejí po jedné či druhé straně silnice. Proto jsme již kontaktovali firmu, která analyzuje družicová data, zjišťuje a sumarizuje porosty plodin jako je řepka či kukuřice. Pokud by se nám podařila tato data zajistit, byl by to velmi výrazný krok kupředu. Ale je to zatím jen úvaha do budoucnosti.
 
V aplikaci jsou ale různé možnosti výstupů a filtrů. Můžete některé zmínit?
BIL V aplikaci je možné nastavit různé možnosti filtrů a exportů. Určitě zajímavé je sledovat nejen jaké druhy zvěře figurují v nahlášených případech úhynů, ale dají se extrahovat třeba data a přehledy o denní a roční době srážek, podle typu komunikace, samozřejmě také podle regionů apod. Například naše analýzy  dopravních nehod od Police ukazují, že od roku 2009 do roku 2013 roste podíl srážek se zvěří na všech nehodách od 2 % v roce 2009 na více než 6 % v roce 2013. Pak je tu zajímavost, o které asi myslivci vědí, počet srážek se zvěří vztažený k počtu hodin před východem a po západu Slunce. Dvě hodiny po západu Slunce se děje 30 % srážek se zvěří, přičemž si uvědomme, že po západu Slunce obecně klesá intenzita dopravy, takže o to je údaj významnější. Tato data máme rovněž přepočítána na měsíce v roce. Takové analýzy lze dělat již nyní, ale bez informace o druhovém složení zvěře. Právě proto vítáme spolupráci co nejvíce uživatelů z řad myslivců. Snažili jsme se vyjít lidem vstříc, aby zadávání údajů bylo příjemné a rychlé a jsme otevření podnětům na případná zlepšení. Kdokoli by měl podnět ke zlepšení, zvýšení informační hodnoty, tak nás může kontaktovat a my se v každém případě nad každým podnětem zamyslíme a odpovíme.
 
Na závěr kromě poděkování patří tentokrát i výzva, aby se do aplikace zaregistrovalo co nejvíce uživatelů a svými záznamy pomohli k přesnosti a výmluvnosti aplikace. Čím bude více záznamů, čím delší dobu bude aplikace fungovat, tím více bude vzrůstat vypovídací hodnota údajů. Tato aplikace je totiž asi historicky první možností, jak sumarizovat opravdu reálná data, jak se dobrat relevantních údajů, se kterými lze následně argumentovat při všech možných jednáních. Samozřejmostí by pak mělo být to, že se vytipují ta opravdu riziková místa a zde se udělají příslušná opatření. Zvěři totiž nemůžeme zakázat přecházet volně v krajině, nemůžeme vše zaplotit, přehradit, segmentovat, zvěř patří do krajiny stejně tak jako my lidé. Tím hlavním cílem by vždy mělo být, abychom si se zvěří vzájemně nepřekáželi, zbytečně se nepoškozovali. Zvěř se řídí zákony přírody a člověk je jen navíc obdařen rozumem, proto z pozice rozumu jsme na tahu právě my lidé.
Připravil Jiří KASINA
 
 
Obrázek: Ukázka stránky z připravované mobilní aplikace. Místo srážky jsou souřadnice, které si načte aplikace přímo z GPS. Druh zvěře lze vložit textově nebo je možnost rychlého vložení pomocí ikon nejčastěji nalézaných zvířat. Tyto ikony můžeme časem upravit, pokud by se ukázalo, že jiná zvířata jsou četnější. Další údaje jsou shodné s těmi z aplikace www.srazenazver.cz.