ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Naši plši

Myslivost 10/2015, str. 26  peter Adamík
V létě, krátce kolem západu slunce, vylézají ze svých denních úkrytů nenápadní obyvatelé našich lesů – plši. U nás žijí celkem čtyři druhy: plch velký, plšík lískový, plch lesní a plch zahradní.
První dva jsou nejběžnější. Plch velký se nejčastěji vyskytuje ve starších a rozsáhlejších listnatých lesích, nejpočetnější je v bučinách a doubravách.
Plšík je nejmenší ze všech čtyř a vyhledává zejména mlaziny, hustě zarostlé okraje lesů nebo remízky navazující na větší lesy.
Plch lesní je výskytem omezen na severozápadní část republiky a plch zahradní se zase vyskytuje na několika málo lokalitách zejména v západních Čechách.
Plši jsou praví zimní spáči. Od konce srpna až do října postupně zalézají pod zem a probouzejí se až na jaře. Nejdelším spáčem je plch velký.
V letech, kdy neplodí duby a buky, mají velice krátkou letní sezónu a někteří jedinci dokážou prospat až 10 měsíců z roka.  Naopak, v semenných letech se probouzejí mnohem dříve, přičemž samci přibližně o měsíc dřív než samice.  Ve velkém pak požírají žaludy a bukvice a tvoří si z nich tukové zásoby.
Koncem července a v průběhu srpna mají v dutinách stromů nebo i ptačích budkách jeden vrh o průměrném počtu 6–7 mláďat. Samice odstavují mladé po přibližně 30 dnech a samy potom velice rychle nabírají na hmotnosti. V době před vstupem do zimního spánku mají dospělí jedinci kolem 200–250 gramů, což je dvojnásobek oproti tomu, s jakou hmotností se probouzejí na jaře. Právě na podzim jsou plši tak vykrmení, až to někdy na pozorovatele působí legračně.
Již staří Římané věděli o tomto podzimním váhovém přírůstku a s oblibou si připravovali jídla z plchů. Dokonce využívali výhod plší hibernace a skladovali si ve studených sklepech, ve speciálních hliněných nádobách, zimující plchy. Takto měli k dispozici čerstvé maso po dobu několika měsíců.
Dodnes tradice lovení plchů přežívá např. v Slovinsku nebo Chorvatsku, kde se dosud jedná o běžné a hojné druhy.
U nás patří plši mezi ohrožené druhy živočichů a jsou proto zákonem chránění (patří mezi tzv. zvláště chráněné druhy). Je zakázáno je zabíjet, rušit nebo ničit jejich životní prostředí.
Zároveň je důležité sledovat jejich rozšíření a udržet si přehled o tom, zda plchů u nás ubývá nebo přibývá, popř. ve kterých oblastech.
V přírodě se asi nejčastěji setkáme právě s plchem velkým – rád zalézá do seníku, krmelců a kazatelen. Někdy dokážou být i otrlí, a to právě když jsme v letních měsících na čekané na posedu nebo kazatelně. Asi již nejednomu myslivci dokázali „zpříjemnit“ noční čekání tím, že běhali kolem v korunách stromů nebo přímo na posedu. Například v Nízkém Jeseníku znám lokality, kdy noční návštěva lesa v semenném roce připomíná výlet do džungle. Plši ve velkém běhají v korunách stromů – skáčou po větvích, u toho padá na zem plno bukvic nebo žaludů a do toho se neustále ozývají. Nahrávku typického nočního volání plcha velkého si můžete vyslechnout na http://www.riz.cz/erhie
Tento rok probíhá mapování výskytu plcha velkého v České republice a tímto článkem chceme požádat čtenáře Myslivosti o spolupráci při hlášení výskytu všech druhů plchů. Pokud jste se někdy při svých pochůzkách a čekaných v honitbě setkali s plchy a chcete se podělit o svá pozorování, nebo potřebujete poradit, o jaký druh se jednalo, napište nám. Předem děkujeme všem za spolupráci!
Svá pozorování či dotazy můžete zasílat na tyto kontakty:
Elektronicky:
peter.adamik@upol.cz
katerina.polednikova@alkawildlife.eu
Telefon: +420 606 598 903
Poštou: ALKA Wildlife, o.p.s., Lidéřovice 62, 38001 Dačice
Peter ADAMÍK
Zpracování dat...