ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Srnčí trofeje na výstavě Natura Viva 2015

Myslivost 10/2015, str. 12  Miloslav Vach
Hodnota srnčích parůžků prezentovaná v Lysé nad Labem (Natura Viva 2015) a minulých mysliveckých výstavách Srnčí zvěř žije na rozsáhlém území Evropy a Asie od pobřeží Atlantického oceánu na západě až k břehům Tichého oceánu na východě. Nejsevernější oblast výskytu, zasahující až k polárnímu kruhu, je ve Skandinávii. Nejjižněji se srnec vyskytuje v Sýrii, v přikaspických částech Íránu. Na řece Volze se stýkají areály rozšíření populací srnců obecných a sibiřských. Hranice rozšíření evropského srnce se od břehů Volhy obrací znovu zpět na jihozápad k ústí Donu do Azovského moře. Srnec obecný (Capreolus capreolus Linnaeus, 1758) má celkem pět poddruhů: srnec maloasijský (Capreolus capreolus armenius Blackler, 1916) srnec španělský (Capreolus capreolus canus Miller, 1910) srnec evropský (Capreolus capreolus capreolus Linnaeus, 1758) srnec kavkazský (Capreolus capreolus caucasicus Dinnik, 1910) srnec italský (Capreolus capreolus italicus Festa, 1925)
 
V ČR je srnec obecný původním, běžně se vyskytujícím druhem. Jeho početní stavy mají dlouhodobě sestupnou tendenci. V roce 1993 byly odhadovány početní stavy na 264 tisíc kusů a odstřel překročil hranici 100 tisíc ulovených kusů srnčí zvěře. Statistiky lovu v minulosti prognózovaly mírný početní nárůst, který se dostal nad hranici 300 000 kusů, ale od roku 2008 je patrný úbytek početních stavů.
Po roce 2010 jsou normované stavy srnčí zvěře sníženy na 284 445 kusů, ale skutečnost může být i nižší. Zvláště na Plzeňsku mají početní stavy tendenci sestupnou. Na poklesu stavů se rozhodně podílí nadpočetné populace siky japonského, kterému srnčí zvěř ustupuje.
Velká část chovatelů touží nejenom po dobrých stavech srnčí zvěře, ale také srncích s velkými a atraktivními parůžky. Mnoho jich spoléhá na to, že průběrným odstřelem slabých srnců se vytčenému cíli přiblíží. Dosud se nikomu těmito překonanými chovatelskými způsoby nepodařilo významně zvýšit trofejovou hodnotu srnců.
Naopak zajištěním plnohodnotné výživy po celý rok, zejména v době, kdy většina potravy z polí je sklizena, je nezbytné nedostatečnou nabídku energeticky vydatné potravy (jádra) nahradit umělým přikrmováním.
Přikrmování jadrnými krmivy by se mělo zahájit v polovině srpna prostřednictvím malých automatických krmelečků instalovaných podél ochozů používaných srnčí zvěří. Smyslem racionálního přikrmování je dodat srnčí zvěři konkrétní druh krmiva v té době, kdy jej nejvíce potřebuje, ale v přírodě chybí. To není v době zimy, jak mnozí myslivci předpokládají. V zimě srnčí zvěř získává potřebné živiny z tukových rezerv, pokud si je koncem léta a na podzim dokáže vytvořit. Proto v zimě přijímá minimum potravy pouze pro udržení peristaltiky zažívacího traktu a doplnění vody, která je vázaná v pletivech rostlin.
Společně s racionální výživou je nutné provádět uvážené zásahy do populací srnčí zvěře. Překonaný průběrný odstřel zvěře, který se téměř plošně zúžil na posuzování kvality zvěře podle parůžků, mnoho pozitiv nepřinesl. Už také proto, že byl zaměřen pouze na srnce, ale ve výběru nežádoucích srn z populace se prakticky neuplatnil, protože v mnoha honitbách je osvědčený trend srny nelovit.
Proto je nutné i výběr jedinců z populace podrobit objektivnějším metodám, které využívají více aspektů pro posouzení každého srnce, srny případně srnčete, zda je v chovu ponechat nebo vyřadit. Tento selektivní výběr přinese velmi brzy výsledky, které dobrý chovatel očekává.
Myslivecká výstava jakou byla Natura Viva 2015 je nejlepší vizitkou chovatelské práce myslivců v jednotlivých okresech. Podle počtu předložených trofejí srnců k hodnocení a podle bodové hodnoty je možné posoudit, jaká je kvalita populací srnčí zvěře v jednotlivých okresech. Je známé a téměř tradicí, že v některých částech českého území je výskyt geneticky hodnotných populací větší, než tomu je na ostatním území. Pozitivem tohoto stavu jsou optimální ekologické podmínky pro život daných populací.
Touto kvalitativní rajonizací chovu srnčí zvěře se už zabýval prof. J. Komárek (1942) a dosud je tato rajonizace aktuální s menšími úpravami. Pokud se provede analýza podle území členěného nikoliv na správní celky, ale na geografická území, pak je hodnocení téměř porovnatelné s prof. Komárkem.
 
Střední Čechy
Populace srnčí zvěře obývá 239 000 hektarů polních biotopů, tj. 49,8 % z celkové plochy vhodné pro chov srnčí zvěře. Předpokládaný početní stav srnčí zvěře pro polní biotop je 11 až 15 tis. kusů. Les­ních biotopů je 241 000 hektarů a tvoří 50,2 % z celkové plochy vhodné pro chov srnčí zvěře. Předpokládaný početní stav srnčí zvěře pro lesní podmínky je 14 až 15 tis. kusů.
Podle celkové kvality srnčí zvěře se řadí do první chovné ka­tegorie 33 % okresů z oblasti, do třetí 42 % a do čtvrté 25 %. Ve čtvrté kategorii jsou zařazeny okresy s vysokou hustotou obydlení a velkým podílem rekreačního tlaku na životní prostředí. Jsou to okresy Kladno, Praha-východ a Praha-západ. Do třetí kategorie se řadí okresy, v nichž se dosahují průměrné chovatelské výsledky. Jsou to okresy Benešov, Beroun, Příbram a Rakovník. Nejlepší výsledky v chovu srnčí zvěře jsou prezentovány na výstavách z oblastí Mladé Boleslavi, Mělníka, Kolína a Kutné Hory.
 
Jižní Čechy
Populace srnčí zvěře obývá 295 000 hektarů polních biotopů, tj. 46,7 % z celkové plochy vhodné pro život srnčí zvěř. Předpokládaný početní stav srnčí zvěře je 14 až 15 tis. kusů. Lesních biotopů je 337 000 hektarů a tvoří 53,3 % z celkové plochy vhodné pro rozvoj populace srnčí zvěře. Předpokládaný početní stav srnčí zvěře pro lesní podmínky je 18 až 20 tis. kusů.
Podle celkové kvality populace srnčí zvěře je možné zařadit do první kategorie 25 % okresů, do druhé kategorie 13 %, do třetí 25 % a do čtvrté 27 %.
 
Západní Čechy
Populace srnčí zvěře obývá 126 000 hektarů polních biotopů, tj. 25,2 % z celkové plochy vhodné pro chov srnčí zvěře. Na tomto území žije předpokládaný početní stav 6 až 10 tis. kusů srnčí zvěře. Lesních biotopů je 374 000 hektarů a ty tvoří 74,8 % z celkové plochy, kterou srnčí zvěř obývá. Tato plocha lesního biotopu má předpokládané početní stavy 17 až 20 tis. kusů.
Podle celkové kvality populace se řadí do první kategorie 10 % okresů, do druhé kategorie 20 % okresů, do třetí kategorie 10 % a do čtvrté kategorie se zařadily okresy Cheb a Sokolov pro výrazný podíl horských poloh a také vliv energetických a průmyslových aglomerací. Dále by se do této kategorie měly začlenit okresy Plzeň-sever, Plzeň-město a Rokycany, kde je výrazný vliv rekreace ze západočeské a severočeské aglomerace. Dalším negativním faktorem je rozpínající se populace siky japonského, která srnčí zvěř u území vytlačuje.
 
Severní Čechy
Populace srnčí zvěře obývá 150 000 hektarů polních biotopů, tj. 40,6 % z celkové plochy. Na polním biotopu s předpokládaným početním stavem žije 6 až 10 tis. kusů srnčí zvěře. Lesní biotop o výměře 219 000 hektarů s předpokládaným početním stavem 9 až 10 tis. kusů, se podílí na celé ploše oblasti 59,4 %.
Podmínky chovu srnčí zvěře v severočeské oblasti jsou zvláště v severozápadní části výrazně ovlivněny horským biotopem a rozsáhlým územím využívaným povrchovou důlní těžbou. Na mnoha místech, kde byla ukončena důlní činnost, se úspěšnými rekultivacemi krajina obnovila do podoby, která v mnohých případech poskytuje lepší životní podmínky pro rozvoj populací zvěře, než tomu bylo před zahájením důlních záborů.
Podle celkové kvality populace je možné zařadit do první kategorie 20 % okresů, do druhé kategorie 10 % okresů a do čtvrté kategorie 70 % okresů. Severočeská oblast především v Podkrušnohoří má z důvodů zhoršeného životního prostředí menší počet významných trofejí.
 
Východní Čechy
Populace srnčí zvěře obývá 262 000 hektarů plochy polního biotopu s předpokládaným početním stavem 12 až 15 tis. kusů. Tato plocha se podílí 47,0 % na celkové ploše s výskytem srnčí zvěře. Lesní biotop má výměru 296 000 hektarů s předpokládaným početním stavem 17 až 20 tis. kusů srnčí zvěře. Tato plocha tvoří 53 % z celku.
Podmínky chovu srnčí zvěře jsou dobré v jižní a jihovýchodní části oblasti a v podstatě v celém Podkrkonoší. Severní část je výrazně ovlivněna horskými polohami Krkonoš a silným tlakem celoroční rekreace.
Podle celkové kvality populace by bylo možné rozdělit do první kategorie chovu 10 % okresů, do druhé 54 %, do třetí 36 %.
 
Jižní Morava
Populace srnčí zvěře obývá 410 000 hektarů polních biotopů s předpokládaným početním stavem s 22 až 25 tis. Plocha polního biotopu tvoří 50,2 % celkové plo­chy a je to největší podíl polí v areálu výskytu srnčí zvěře v ČR.
Podmínky chovu srnčí zvěře jsou nejlepší v celé republice.
Podle celkové kvality životního prostředí a konstituce populace srnčí zvěře při­padá do první kategorie chovu 71 % okresů, 7 % okresů do druhé kategorie a 2 % do třetí kategorie.
 
Severní Morava
Populace srnčí zvěře obývá 191000 hektarů polních biotopů s předpokládaným početním stavem 9 až 11 tis. kusů.
Podmínky chovu srnčí zvěře jsou v severomoravské oblasti velmi dobré, zvláště v severovýchodní části.
Podle kvality populace i podmínek chovu se do první kategorie řadí 50 % území, do druhé 10 %, do třetí 10 % a do čtvrté, která zahrnuje území s vysokou narušeností životního prostředí průmyslem (Ostrava, Karviná), 30 %.
 
Počtem silných trofejí předložených na výstavu v počtu 20 a více se řadí opět moravské okresy s výjimkou jednoho českého okresu: Kroměříž (43), Vyškov (40), Vsetín (34), Hodonín (31), Zlín (28), Uherské Hradiště (29), Svitavy (27), Olomouc (26), Šumperk (24).
Počet předložených trofejí nemusí být absolutním vyjádřením kvality populace srnců se silnými parůžky. Dalo by se předpokládat, že počet předložených trofejí může být ovlivněn organizační aktivitou nebo pasivitou spolků a samotných myslivců, kteří ve finále předložili trofeje, které uznali za vhodné. Přesto i podle dalších kritérií je vidět převaha silných trofejí na Moravě.
Největší objem parůžků s hodnotou nad 230 cm3 měly trofeje z Břeclavi (234 cm3), Hodonína (251 cm3), Kroměříže (248 cm3), Nového Jičína (240 cm3), Olomouce (241 cm3) a Znojma (243 cm3).
Nejdelší parůžky měly trofeje z Moravy, ale i „české trofeje“ se řadí mezi prvních osm s lodyhami nad 28 cm: Vsetín (29,30 cm), Svitavy (28,90 cm), Uherské Hradiště (28,80 cm), Kroměříž (28,70 cm), Vyškov (28,70 cm), Havlíčkův Brod (28,70 cm), Jindřichův Hradec (28,70 cm), Klatovy (28,70 cm).
 
Oblasti s nejlepšími populacemi srnčí zvěře:
Litoměřicko – Mělnicko – Mladoboleslavsko – Nymbursko - Kolínsko je úzké spojené území zahrnující Polabskou tabuli a vyvýšenou plošinu sahající k Doksům a úpatí Českého Středohoří. V této oblasti je nejcennější populace Litoměřická, která se v 90. letech 20. století řadila počtem význačných trofejí na druhé místo za okres Vsetín. Po výstavě Natura Viva 2015 se Litoměřice zařadily až na 14 místo.
Dále to je Lounsko, Liberecko, Havlíčkobrodsko, Českobudějovicko, Strakonicko, Tachov­sko a Znojemsko. Tato území tvoří ostrůvkové kvalitní populace.
Větší území s kvalitní populací je pak na Prostějovsku, Blanensku, dále pak Hodonínsku, Uherskohradišťsku, Vyškovsku a Židlochovicku. V 90. letech 20. století se Vsetínsko řadilo na první místo v ČR v počtu význačných trofejí. Po výstavě Natura Viva 2015 je Vsetínsko na 3. místě. Velmi kvalitní populace srnčí zvěře je dlouhodobě prezentovaná silnými trofejemi z oblasti Vse­tínska, Frýdecko-Místecka, Novojičínska, Opavska, Přerovska, Kroměřížska a Zlínska. Tyto populace reprezentují nejkvalitnější srnčí zvěř žijící v ČR. V počtu význačných srnčích parůžků se toto území řadí mezi významné evropské oblasti chovu srnčí zvěře.
Význačné parůžky z jižní a severní Moravy tvoří 49 % z cel­kového počtu dosud ohodnocených parůžků v České republice od roku 1937 (první oficiální myslivecká výstava Berlín 1937).
 
Chov srnčí zvěře po stránce kvalitativního hodnocení v rámci Evropy má po Anglii, Švédsku, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku a Polsku své významné postavení.
Rezervy jsou především v zlepšování životních podmínek pro srnčí zvěř, racionálním přikrmování a selektivním výběru v populacích.
Pokud bude cílem myslivců předložit veřejnosti ještě lepší výsledky chovatelské práce v přírodě, pak bude nezbytné opustit zkostnatělé chovatelské předsudky a přistoupit celoplošně k racionální výživě srnčí zvěře a uplatnit sice pracnější, ale o to účinnější metodu selektivních zásahů do populací nejenom srnců, ale i srn.
Doc. Ing. Miloslav VACH, Ph.D.
Zpracování dat...