MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Nový myslivecký zákon, který připravuje Ministerstvo zemědělství, bude mít podle mého přesvědčení s myslivostí jen pramálo společného. Ve skutečnosti půjde o další vstřícný krok vůči zemědělské lobby. Oči pro pláč pak zůstanou těm, kteří možná naivně považují půdu, pole a lesy za něco víc, než jen pouhý zdroj finančního zisku. Více >

Hluboká a výrazná změna krajiny, která proběhla v několika obdobích minulého století ve prospěch intenzivního zemědělství je už v našich očích téměř přirozeným stavem. Ať se nám to líbí nebo ne, produkce potravin a krmiv je pádným důvodem k současné intenzivní, velkoplošné rostlinné výrobě. Na počátku devadesátých let proběhl naivní a neúspěšný pokus o návrat k drobnému, zcela soukromému zemědělství. Vývoj ale dál pokračuje k velkým plochám polí (půdním blokům, honům) 100 – 300 ha. Důvodů je mnoho. Využití výkonné mechanizace a zároveň výživy a chemické ochrany rostlin, tlak odběratelů na jednotné partie sklizených plodin, organizace a ekonomika i genetické schopnosti plodin přinést maximální výnosy pouze ve výkonných podmínkách. Více >

Považovat současné myslivecké výstavy za objektivní prezentaci chovu a lovu zvěře je nereálné, protože předkládání trofejí na chovatelské přehlídky a následně na prezentační výstavy chovu se stávají něčím, co určitá skupina myslivců a lovců nerespektuje a také nepodporuje. Vzhledem k tomu se část trofejí dokonce vůbec nehodnotí ani amatérským způsobem, a tak není ucelený přehled o chovatelských výsledcích jednotlivých populací jelení zvěře v České republice. Více >

Jak je využíváme a co od nich očekáváme Podávání minerálních krmiv je jednou z možností, jak významně zlepšit potravní podmínky zvěře v honitbě. Jejich potřeba souvisí se složením půd v daném regionu a také s potravní specializací zvěře, a může se proto lišit v různých oblastech. Pokud bychom chtěli minerální krmiva optimálně využívat, znamenalo by to přizpůsobovat jejich složení jednotlivým honitbám a v nich ještě druhům zvěře a věkovým kategoriím a také jejich složení a dávkování měnit v průběhu roku. Tyto požadavky jsou u volně žijící zvěře, navíc při nutnosti zachovat únosnou cenu této výživy, nereálné, ovšem zvěř má vysokou přizpůsobivost a s mírnými přebytky se vyrovná a ze směsí vyžije to, co aktuálně potřebuje. Více >

V dnešním čísle bych rád navázal na svůj předchozí příspěvek, uveřejněný v červencové Myslivosti, v němž jsem se pokusil popsat některé zásady a praktické zkušenosti související s vábením zvěře. Text jsem koncipoval jako pohled řadového myslivce na obecnou problematiku tohoto zajímavého způsobu lovu a přislíbil jsem, že se v případném pokračování zaměřím na vybrané druhy zvěře, které se vyskytují ve všech našich honitbách - na zvěř srnčí, černou a na menší predátory. Rád bych nyní tomuto slibu dostál. Zájemce o danou problematiku bych v každém případě nejdříve odkázal na výše citovaný text, jehož obsah je naprosto nezbytný s ohledem na správnou interpretaci následujících informací. Více >

Vydra říční (Lutra lutra) patří podle české legislativy (vyhláška č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) k silně ohroženým zvláště chráněným živočichům, chráněna je i evropskou legislativou. Zároveň však patří k tzv. konfliktním druhům, neboť může způsobovat značné škody zejména v rybničním hospodaření. Protože se jedná o konfliktní a zároveň chráněný druh, byl pro vydru říční v České republice schválen Plán péče (ke stažení např. na stránkách www.ochranaprirody.cz v sekci Záchranné programy). Tento Ministerstvem životního prostředí schválený dokument shrnuje soubor střednědobých opatření, která mají zajistit dlouhodobé přežívání tohoto druhu na našem území. Více >

Poprvé jsem zaměřovací dalekohled Zeiss řady V8 viděl na veletrhu IWA v roce 2014 a ten samý rok jsem měl možnost otestovat i jeho největší provedení, verzi 2,8-20x56. Buďme upřímní, je to skvělá optika, ale není to optika, která by z mého individuálního pohledu byla ideální. Nelovím v horách, ani v rozlehlé stepi, většina výstřelů, které vystřelím na zvěř, není dál než na 150 metrů. Lovím v průměrně zalesněné krajině na rozhraní středočeského a západočeského kraje, velmi rád šoulám, dokonce bych řekl, že šoulání je můj preferovaný způsob lovu. Více >

Myslivci a střelci používají zaměřovací dalekohledy již víc než 100 let. První zaměřovací dalekohledy byly po většinou velmi dlouhé trubice, sahaly od ústí hlavně až ke krku pažby, měly poměrně malý průměr objektivu (kolem 25-30 mm) a pevné zvětšení. Nejběžnější zvětšení bylo někde mezi 6x až 10x, ale existovaly i zaměřovače se zvětšením až 20x. Záměrné osnovy měly velmi často na svislé niti pomocné značky pro střelbu na různé vzdálenosti. Čím větší bylo zvětšení, tím složitější bylo udržet pod kontrolou kvalitu obrazu. Hlavními problémy zaměřovacích dalekohledů té doby byly těsnost (rosily se a mlžily), mechanická odolnost a způsob instalace na zbraň. V té době bylo nastřelení zaměřovacího dalekohledu primárně záležitostí seřízení prvků montáže, nikoliv vlastního zaměřovače. Více >

K napsání příspěvku mě inspiroval článek MUDr. Miroslava Krejčího (Myslivost 7/2015). Autor zaujatě popsal, co vše zemědělci dělají pro to, aby úspěšně udržovali vysoké stavy černé zvěře. S tím souvisejí škody a přijatá „opatření“ k jejich snižování a náhradě. Pokud by se zákon o myslivosti měl novelizovat pouze kvůli černé zvěři, ukazovalo by to spíš na ztrátu soudnosti či vhození ručníku do ringu. Díky mediální masáži, díky rozličným kauzám v souvislosti se škodami zvěří, díky početné populaci i díky někdy téměř hororovým příběhům ze společných lovů se černá zvěř dostala na první místo do povědomí jak myslivců, tak zemědělců i veřejnosti. Ale v honitbách je přece mnoho dalších druhů zvěře, jen jsou momentálně trochu ve stínu. Více >

Od pátku 3. července do neděle 5. července2015 se konalo na střelnici Provazce u Písku osmé Mistrovství Evropy v Kombinované lovecké střelbě. Hlavními pořadateli byly Lesy města Písku a Českomoravská myslivecká jednota. Celý šampionát zaštiťovala Asociace střelců na asfaltové terče ( ASAT). Tohoto významného závodu se zúčastnil rekordní počet 180 střelců ze 14 zemí. V soutěži šestičlenných národních družstev soupeřilo dvanáct kompletních týmů. Více >

Celý projekt „Zachraňme srnčata“ se zrodil z všeobecné bezradnosti nad každoročně vysečenými srnčaty, ale i jinými druhy zvěře a zvířat vyvádějícími svá mláďata na loukách. Iniciátorem se stal myslivecký hospodář MS Beškov – Blatce Petr Slaba, který se nemohl vyrovnat s tím, že při senoseči v roce 2014 na relativně malé ploše luk zhaslo pod lištami žacích strojů nejméně třicet čerstvě nakladených srnčat. O iniciativě a o tom, jak se přes facebookové kontakty problém vysečených srnčat dostal doslova až do pracovny ministra životního prostředí Richarda Brabce jsme už v minulosti několikrát na stránkách Myslivosti psali. Více >

Nevhodná potrava V tomto příspěvku, zaměřeném na výživu srnčí zvěře, bych se rád zaměřil na krmivo, o kterém mezi mysliveckou veřejností kolují nejrůznější mýty a dogmata a v oblasti výživy se stává stále větším strašákem. Jedná se o pšenici. V podstatě se dá říci, že všichni myslivci, se kterými na téma pšenice hovořím, toto krmivo zavrhují a jsou přesvědčeni, že v oblasti výživy je doslova hrozbou. Z výše uvedeného důvodu se ve volných honitbách spárkatá zvěř pšenicí vůbec nepřikrmuje. Více >

Asi není nic příjemnějšího než pocit, že to, co děláte, není zbytečné. Mnozí z vás čtenářů Myslivosti, kteří čtete mé články, ví, jak širokou škálu témat se snažím ve svých příspěvcích obsáhnout. Většina se však točí kolem dvou základních oblastí, a to sportovní lovecké střelby a různých novinek ze světa zbraní, optiky, střeliva a jejich použití k lovu a k již zmíněné sportovní lovecké střelbě. Vzpomenu dva čtenáře, kteří mi volali po přečtení mých příspěvků o optice. Jeden se mi ozval se zajímavým dotazem: „Pane Čech, byl jsem rozhodnut, že si pořídím na svoji kulovnici optiku Meopta ZD 6-24x56 RD. Avšak po přečtení Vašeho článku o optice Burris Ballistic III Laser Scope 4-16 x 50 jsem trochu na vážkách. Co byste mi doporučil?“ Více >

Krátká reakce na článek „Rys ostrovid v Pošumaví“, zveřejněný v časopisu Myslivost 6/2015 Úvodem děkuji autorům článku za zveřejnění a zcela nový pohled na život naší největší a asi nejkrásnější kočkovité šelmy – rysa ostrovida. Svůj příspěvek píši proto, že jsem měl poněkud jiné představy, jako asi většina myslivců, o životě této krásné šelmy. Více >

Petice Českomoravské myslivecké jednoty na zachování platných legislativních ustanovení týkajících se norování Problematika kontroly predačního tlaku v rámci platné legislativy je velice složitá. V posledních desetiletích došlo ke značnému omezení tradičních loveckých praktik, a tak má dnes myslivec k dispozici pouze tři způsoby, jak lišky, případně další predátory vyskytující se v norách, lovit. Jedním je lov pomocí střelné zbraně, druhým, spíše okrajovým způsobem, je odchyt do sklopců a třetím je redukce lišek v norách přírodních i umělých – norování. Více >

Rozhovor se členem jednoho z mysliveckých spolků, který již úspěšně předložil návrh do spolkového rejstříku příslušného krajského soudu (KS) jako zapsaný spolek Více >

V poslední době zaznamenal celosvětový trh výrazný nárůst poptávky po termovizních přístrojích. Ovšem ne jen pro účely záchranných složek, jak by se dalo předpokládat. Zájem byl zaznamenán zejména v oblasti myslivosti. Tam, kde už nevidíte běžným denním dalekohledem ani přístrojem nočního vidění, je to pravé místo, kde vás termovizní zařízení nenechá na holičkách. Právě naopak… Více >