Časopis Myslivost

Jak jsme se stali spolkem

Myslivost 8/2015, str. 52  Jiří Vronský
Rozhovor se členem jednoho z mysliveckých spolků, který již úspěšně předložil návrh do spolkového rejstříku příslušného krajského soudu (KS) jako zapsaný spolek
 
Začnu otázkou – už je vaše myslivecké sdružení zapsáno do spolkového rejstříku příslušného krajského soudu (KS) jako zapsaný spolek?
Ano, došlo k tomu, že jsme byli usnesením krajského soudu jako Myslivecké sdružení Peklo Babylon o.s. vymazáni včetně adresy sídla, které jsme měnili.  Zapsáni jsme nyní jako Myslivecký spolek Peklo Babylon z.s., včetně nového sídla. Současně je v zápisu uveden nejvyšší orgán spolku – členská schůze, statutární orgán – výbor a kontrolní komise, členové jmenovitě.
Uplynutím odvolací doby, kdy vlastně jediný účastník, který by mohl usnesení  napadnout, je naše myslivecké sdružení, a to nemá důvod, se stává usnesení platné. Je možno zaslané usnesení  poslat KS k vyznačení právní moci, ale není to nutné, je to vlastně nahrazeno zápisem do rejstříku.
 
Návrh na zápis změny zapsaných údajů do spolkového rejstříku má místo pro nalepení kolkových známek. V jaké hodnotě jste známky vylepili?
Až do 30.6.2016, se na návrh změny žádné kolkové známky nevylepují. Po tomto datu bude každá změna, tedy i jednoho jediného funkcionáře zpoplatněna částkou 1000 Kč.   
 
Pokud si na stránkách justice otevřu příslušný zápis, třeba podle identifikačního čísla, dozvím se kdo a jak je oprávněn jménem spolku jednat.
Součástí zápisu v rejstříku je jeho účel – doslova opsaný obsah stanov v příslušném článku – účel a poslání a vyjmenovaní funkcionáři statutárního orgánu s tím, že například u nás tito jednají každý samostatně.
 
Dozvěděl jsem se, že vašemu prvnímu podání krajský soud nevyhověl a vyzval vás usnesením k nápravě.
Dopustili jsme se několika chyb a myslím si, že pro další MS bude vhodné se o nich zmínit. První výtka byla v názvu spolku. Několikrát jsme název spolku četli, ale nenacházeli jsme chybu, která tam přesto byla. V zápisu členské schůze byl název spolku napsán tak, že první písmena byla velká a ostatní malá. Na stanovách, které jsme chtěli esteticky vylepšit, byl název spolku celý písmeny velkými. V celém podání, na všech dokumentech, kterého jsou stanovy součástí, musí být zápis vždy přesně stejného provedení.
Druhá chyba byla v zápisu účelu spolku, který jsme proti stanovám uvedli ve zkrácené formě.
Třetí výtka byla k umístění textu: „Jménem spolku jedná řádně zvolený předseda, myslivecký hospodář a finanční hospodář, a to každý samostatně“. Krajský soud požadoval, aby to byl jako jeden z bodů  článku „Statutární orgán - Výbor “.
V usnesení je vždy uvedena lhůta, do kdy musí být požadavku krajského soudu vyhověno, bývá to zpravidla 15 dnů. Pokud vše stihnete v této době, řízení se nezastavuje, ale pokračuje.
 
Vy máte uvedeny tři členy výboru a ještě k tomu jednají samostatně. Co vás k tomu vedlo?
Jednoduše a stručně řečeno – zkušenost a dlouholetá praxe. Jak si to kdo upraví, tak to bude. Pokud se jedná například o účet v bance, tak tam není nutno toto respektovat a může tam být uvedena jiná kombinace podpisů, např. z vyjmenovaných to musí být vždy dva.
 
Jak jste se vypořádali s datem vzniku členství a funkcí výboru včetně kontrolního výboru?
Tak jako většina sdružení - spolků máme pětileté volební  období výboru - statutárního orgánu a revizní komise. U nás proběhly volby v roce 2013 a tuto skutečnost jsme doložili ověřenou kopií zápisu volební schůze. Potom je datum vzniku členství a funkce výboru volebním dnem.
Poněkud nás zaskočilo, že za členy statutárního orgánu krajský soud považuje i členy revizní komise – kontrolního výboru, když podle Občanského zákoníku (NOZ)  nejsou pro spolek výslovně povinné.
 
Jak je to s adresou spolku?
Ve spolkovém rejstříku je uvedena adresa sídla spolku a krajský soud jinou než uvedenou adresu nepoužívá. Proto musí být přesná, rozhodně nestačí jen Dolní Lhota, ale musí tam být uvedena ulice, tedy pokud v obci ulice jsou, a číslo popisné, popř. i evidenční. V každém případě musí být v zasílaném návrhu uveden souhlas vlastníka, nebo vlastníků (všech!) nemovitosti, kteří jsou ve výpisu (pozor – platnost výpisu je 2 měsíce)  z katastru nemovitostí. Pokud budete uvádět jako sídlo mysliveckou chatu, tak vám vše z krajského soudu bude na tuto adresu posíláno. V případě, že sem bude zasláno usnesení o zapsání spolku, tak odvolací doba 15 dnů bude počítána od data převzetí. Proto sem bude muset v době očekávání doručení chodit oprávněný člen k převzetí  každý den. 
 
Nebylo by řešením na členské schůzi, kde se schvaluje transformace občanského sdružení na zapsaný spolek zvolit celý nový výbor?
Tento názor považuji za nepřijatelný. Podle stanov našich občanských sdružení je volba výboru určena většinou pětiletým obdobím a to neskončilo. Obejít pětileté období  by bylo možné odstoupením, nebo odvoláním výboru.
 
Jak je to v rámci usnesení  se stanovami, které jste k zápisu připojili v nové podobě, dostali jste zpět od krajského soudu potvrzenou kopii?
Stanovy jsou na webových stránkách krajského soudu a může do nich nahlédnout každý. Spolek žádnou kopii, jak jsme byli zvyklí v minulosti, se schvalovací doložkou nedostane. Proto bych doporučoval, aby si spolek důkladně uschoval jejich přesnou kopii a všechny pracovní verze vyhodil.
 
Jaké jste použili stanovy vy?
Stanovy jsme připravovali už v loňském roce a jsou výsostně naše dílo. Samozřejmě, že jsme nahlédli i do jiných stanov, ale skutečně jen nahlédli. Dnes už by měly naše stanovy jinou podobu, jsou příliš podrobné.
 
Narazili jste při nahlížení do jiných stanov na nějaké zvláštnosti?
Na skutečné rarity jsme narazili. V jednom sdružení mají například uvedeno: Spolek má 20 členů, z toho je 10 rodáků z Horní Lhoty a 10 rodáků z Dolní Lhoty, nebo Spolek má 20 členů z místa sídla spolku a jeho okolí. Je třeba si uvědomit, že v případě soudního sporu bude mimo jiné probírána i otázka, zda tento počet byl dodržen. Pro nás je nepřijatelná rarita, že se ještě dnes o členech hlasuje veřejně, v některých návrzích stanov je uvedeno, že tajné hlasování musí veřejně odhlasovat 2/3 členů. Prosazovatelé tohoto ustanovení vědí, proč to dělají a co se nechtějí dozvědět.
 
Položím otázku poněkud spekulativní - co když v nových stanovách bude uvedeno a odhlasováno něco, s čím stávající člen zásadně nesouhlasí?
Do chvíle, kdy nabyde zapsání do rejstříku právní moci, jsme stále občanské sdružení, a to má ve svých stanovách, že je oprávněno hlasovat o přijetí stanov. Pokud by s nimi některý člen nesouhlasil, tak má možnost použít oprávněné opravné prostředky ke zjednání změny. Když nebude úspěšný, tak se musí přizpůsobit, nebo ukončit členství.
Ke stanovám všeobecně – není mezi myslivci běžné, aby věděli, kde mají stanovy založeny, a už vůbec aby je dodržovali. Ostatně jeden názor, který to potvrzuje – nepotřebujeme se stále ohánět stanovami, stačí nám usnesení ze schůze - a já dodávám a to i když je v rozporu se stanovami.
 
Setkal jsem se s názorem, že přechod z o.s. na z.s. stačí udělat až v roce 2016 do 31.12.
Kdo nestihne zapsání do rejstříku do 31.12.2015, tak ztratí právní subjektivitu a bude bez náhrady vymazán. V tom případě končí i jeho právní osobnost a vše, co na ní bylo vázáno, padá, tedy i smlouva o nájmu honitby. Dále platí, že vše co není ve stanovách upraveno, tak se řídí novým občanským zákoníkem. Většina mysliveckých sdružení nemá například upravenu dobu svolání členské schůze, a tak platí, že to musí být 30 dnů před jejím konáním.
 
Končí polovina roku 2015 a spousta sdružení nemá zápis do rejstříku vyřešen. Čemu to přičítáte?
Mohu prezentovat pouze svůj názor. Sdružení většinou čekají, až jim někdo dá stanovy, do kterých dopíší pouze základní údaje. Pokud předložené stanovy budou mít alternativy, tak už vznikne veliký problém, kterou si vybrat a co vypustit.
Zde vidím nefunkčnost okresních mysliveckých spolků na některých okresech, kde vlastně pro svou členskou základnu dělají minimum. Dát na své stránky pouze předlohy je málo. Musí to být individuální práce, nějaké hromadné školení, kde bude najednou 30 až 50 členů je zbytečné. Účastníci, kteří potřebují základní orientaci v problematice, budou mít jen větší pocit marnosti.
 
Co by měli členové mysliveckých sdružení po zápisu do rejstříku udělat, aby mohli dále spokojeně fungovat?
Především by měli mít ve stanovách určeno, že prováděcím předpisem je „Provozní řád“ a ten by měli přizpůsobit stanovám, které zaslali na příslušný krajský soud. Tento vnitřní dokument musí být se stanovami a vlastně s celým právním systémem ČR v souladu, ale jeho text je výlučně v kompetenci sdružení a kromě nejvyššího statutárního orgánu – členské schůze, jej nikdo další neschvaluje.
 
Vidíte inspiraci v nových stanovách ČMMJ pro MS?
Asi nebudu pro svůj názor vítaný, ale stanovy, které mají 156 paragrafů, musí mnohé od jejich studování odradit. V těchto stanovách se například připouštějí úlevy pro některé starší členy. Většina stanov mysliveckých sdružení tam toto ustanovení zřejmě bude mít také. Vím, že je to velice citlivé téma, ale pokud někdo bude mít například finanční úlevu, tak mu na ní musí ti bez úlev přispět.
Vzhledem k velice vysokému průměrnému věku myslivců (asi 65 let) a malému přílivu nových členů, které dost často tito starší nechtějí přijímat, budeme brzo spíš spolek důchodců, kteří ale i přes svoje nesporné zásluhy nevytvořili myslivecký penzijní fond, ze kterého by mohli úlevy čerpat. Nebudu to dál rozebírat. Ekonomické zákony jsou objektivní. Jsou poznatelné, ale pouhou vůlí nezměnitelné. My máme ve stanovách úlevy také uvedeny, ale s dovětkem, že úlevy nemohou být finančního rázu.
 
Co byste uvedl na závěr?
Změnou na zapsané spolky se stáváme pro všechny občany ČR více čitelnými, a pokud bude někdo něco požadovat, tak v rejstříku najde vedle jména adresu patřičného funkcionáře, a tak riziko konfrontace podstatně  vzrostlo. Přesto přeji všem, aby si užili mysliveckou pohodu a byli úspěšní ve své činnosti. K tomu mohu na závěr popřát jen Lovu zdar.
Otázky pokládal Ing. Jiří VRONSKÝ
Jiri.vronsky@volny.cz
Zpracování dat...