Časopis Myslivost

K rysům na Šumavě

Myslivost 8/2015, str. 48  Václav Bernard
Krátká reakce na článek „Rys ostrovid v Pošumaví“, zveřejněný v časopisu Myslivost 6/2015 Úvodem děkuji autorům článku za zveřejnění a zcela nový pohled na život naší největší a asi nejkrásnější kočkovité šelmy – rysa ostrovida. Svůj příspěvek píši proto, že jsem měl poněkud jiné představy, jako asi většina myslivců, o životě této krásné šelmy.
Od přátel z bývalých Vojenských lesů a statků Sušice, kteří bohužel většinou již nežijí, jsem měl informace o vypuštění prvních pěti rysů na Šumavě okolo roku 1975 – na území tehdejší lesní správy Hartmanice. Tito rysi údajně byli odchyceni u tehdejšího podniku VLS Kežmarok a předáni sesterskému podniku ze Sušice. Pravdou je, že vypuštění rysů nebylo zveřejňováno, rysi měli jména a je také pravdou, že myslivci s vypuštěním rysů nebyli spokojeni.
Hlavním a celkem logickým argumentem odpůrců vypuštění rysů bylo to, že srnčí zvěř po několik generací zcela odvykla vnímat nebezpečí shora, bylo poukazováno na to, že rys bude strhávat srnčí zvěř u napajedel, krmelišť, na ochozech zvěře apod, prostě bude čekat na stromě a napadne zvěř shora. Bohužel se takové případy v Pošumaví stávaly.
Nyní spekuluji, ale asi došlo k páření i s rysy z Bavorského národního parku a k poměrně rychlému zvýšení stavu rysů a jejich postupnému rozšiřování ze Šumavy dále do vnitrozemí. Tím „poměrně rychlým“ zvýšením stavů rysů myslím období asi 15 až 25 let. V těchto letech byl zaznamenán případ, kdy se okotila samice rysa v dřevníku v Alžbětíně u Železné Rudy.
Skutečně okolo roku 1990 jsem zpozoroval rysa ostrovida v sedm hodin ráno sedícího na vysokém pařezu v lese Pavinová nad obcí Mokrosuky směrem na Hory Matky Boží. V těchto letech jsme se švagrem asi dvě nebo tři zimy po sobě nacházeli stržené srnce u jeho krmelce v lese u obce Cihelna – zhruba dva nebo tři srnce za zimu. Stržení srnci byli bez hlavy, jinak bylo tělo neporušené (pokud se našlo včas). Podle stop i na střeše krmelce jsme se domnívali, že rys čeká na této střeše a odtud útočí na srnce. Jaká byla pravda dodnes nevím, krmelec byl hojně navštěvován i lidmi, nepodařilo se jasně zdokumentovat přítomnost rysa.
Divné bylo to, že stržení srnci byli v dobré kondici, mnohem slabší kusy srnčí zvěře napadány nebyly. Pravdou také je, že v uvedených letech byla rysí populace na Šumavě a v Pošumaví asi na početním vrcholu.
V letech 1990 až 1996 jsme pozorovali několikrát rysa ostrovida v okolí Mochtína u Klatov, několikrát jsem rysa pozoroval i v blízkosti státní hranice mezi Nýrskem a obcí Všeruby.
Také je pravda, že došlo k poměrně dramatickému poklesu stavu rysů ve výše uvedených lokalitách. Osobně nevím o tom, že někde došlo k neoprávněnému odstřelu rysa ostrovida – samozřejmě, nelze to vyloučit. Spíše se domnívám, že Šumava a Pošumaví jsou už pro rysa „těsné“ a že došlo k rozšíření do dalších lokalit a tím k „naředění“ stavů rysů v Pošumaví.
Změnilo se i chování srnčí zvěře, stala se opatrnější, vychází později apod. Došlo také k poklesu stavů srnčí zvěře, ale pokles určitě nelze připsat rysům. Myslím, že mnoho zvěře zahyne na silnicích – v úseku Klatovy – Kocourov na silnici I. třídy je ročně sraženo průměrně okolo 25 kusů srnčí zvěře a několik divočáků, a to jsou přitom pouze ty případy, ke kterým jsme jako myslivci voláni Policií ČR. Doslova devastující pro mladou srnčí zvěř jsou rotační sekačky se záběrem 9 a více metrů, plašení zvěře před plánovanou sečí je málo účinné.
To jsou fakta, která lze přijmout – rysů je méně, srnčí zvěře také a stavy zvěře výrazně decimují jiné faktory, než přítomnost rysa v honitbě.
V poslední době se objevily fotopasti a jiná sledovací technika. Znovu se vracím k původnímu článku a fotografiím a chci říci, že autoři odvedli kus velmi dobré, odborné práce. Zdokumentování pohybu rysa mohu potvrdit, rys ostrovid, kterého jsem fotil asi před třemi lety nad osadou Bystrý směrem k Novému Dvoru cestuje dále přes Plánický hřeben – okolo Kdyně do okolí Furthu, na Lam, Prášily, Rejštejn a Plánický hřeben. Spoluprací a diskuzí s autory práce jsem se dozvěděl, že skvrny v srsti jsou u každého rysa jedinečné, nejsou stejné u jiného jedince.
Podle zdokumentovaného pohybu tohoto rysa lze objektivně uvést, že se v naší honitbě zdržuje asi 4 až 6 týdnů v roce. Uloví rys v tomto období vůbec nějakou srnčí zvěř?
Letošní jaro bylo neobvyklé, téměř žádný sníh. Převezl jsem ze silnice sraženou, neporušenou srnu na újediště v blízkosti místa, kde byl rys focen. Srnu nenačala ani prasata ani lišky, ale podle mého názoru asi po čtrnácti dnech rys ostrovid. Srna byla načata na horní straně zadní kýty, svalovina kýty byla pryč, kost pečlivě očištěna a zbytek srny byl pečlivě zakryt travou, větvičkami a částečně nahrabaným listím. Umístil jsem fotopast, bohužel došlo k poruchám a vybití baterií, a tak nemám žádnou fotodokumentaci.
Rys zbytky navštívil ještě asi dvakrát, břišní orgány a hlava zůstaly netknuté. S určitostí lze prohlásit, že rys konzumuje padlou zvěř a také se k načaté zvěři vrací. Asi je možné konstatovat, že není jeho potravou pouze zvěř srnčí a nezabíjí zvěř ze zábavy. Domnívám se, že jeho zájmem je také lov a konzumace lišek.
Zcela nové poznatky o životě těchto krásných šelem byly získány pomocí moderní techniky a mravenčí práce hrstky nadšenců ze společnosti ALKA Wildlife, NP Šumava a dalších, kteří společně pracovali na projektu Trans-Lynx.
Na základě nových znalostí je třeba se zamyslet, kdo, co a jak více škodí naší srnčí zvěři. Nemám právo vynášet soudy a stanoviska, ale mohu prohlásit, že já jsem se v názorech na škodlivost rysa mýlil a ve svých téměř sedmdesáti letech doporučuji každému myslivci využívat moderní techniku ke sledování chování zvěře a zejména sledovat výsledky práce jiných. Smyslem našeho konání je přispět k zachování rovnováhy v přírodě a zachovat vzácné druhy zvěře pro naše potomky.
Ano, je možné vést diskuzi jak zachovat zbytky populace tetřívků, jeřábků, tetřeva hlušce na Šumavě, ale to už je zase trošku jiná kapitola. Myslím, že rys ostrovid do naší přírody patří a poděkování patří všem, kdo svou prací k jeho ochraně přispívají.
Ing. Václav BERNARD
Zpracování dat...