Časopis Myslivost

Není překvapující, že příprava stanov budí zájem a pozornost široké myslivecké veřejnosti. Bohužel se v poslední době stále častěji setkávám s tím, že o stanovách mluví ti, kteří o nich nic nevědí, a co hůře, často ani vědět nechtějí. Rád bych se proto touto cestou jako předseda pracovní skupiny pro přípravu nových stanov a jejich hlavní tvůrce vyjádřil k několika informacím, které pokládám za nepravdivé. Některé z nich jste si mohli přečíst v lednovém čísle časopisu Myslivost v článku člena Dozorčí rady Jaroslava Hrubého.
 
Věcné zadání pro nové stanovy
Tak jako cukrářovi musí zákazník říct, jaký dort si bude přát, musí i právník dostat zadání, jaké stanovy má tvořit. Jak má být složena Myslivecká rada? Přeje si Jednota zachovat stávající princip, nebo upravit zastoupení podle jednotlivých krajů, po kterém mnohé okresní myslivecké spolky volají? To je jen příklad jedné z mnoha otázek, na něž je zapotřebí odpovědět.
Již krátce po červnovém Sboru zástupců v roce 2013, kdy se pracovní skupina sešla, jsme konstatovali, že věcné zadání chybí. Z toho důvodu jsme se shodli na několika základních bodech, ze kterých budeme vycházet, zejména na majetkové samostatnosti okresních mysliveckých spolků (slovy zákona „pobočných spolků“). Ve zbylém rozsahu ale věcné zadání chybělo. Při postupné práci na tvorbě stanov jsem byl proto velmi rád nejen za návrhy zasílané z řad OMS i krajských koordinačních rad, ale i za drobnou rozmluvu s kterýmkoli myslivcem, protože pohled každého člena ČMMJ má svoji váhu.
Čím více podnětů se ke mně dostalo, tím bylo jasnější, že představy o budoucím uspořádání ČMMJ se velmi liší. Co myslivec, to odlišný názor. Z tohoto důvodu jsem opakovaně apeloval na Mysliveckou radu a na jednání v říjnu 2013 a únoru 2014 ji požádal, aby s přípravou věcného záměru, který by odpovídal potřebám a názorům OMS, pomohla. Bohužel se tak nestalo. A to ani přesto, že Rada v únoru dvěma svým členům uložila, aby zadání pro pracovní skupinu připravili.
Obdobné usnesení pak přijal i Sbor zástupců, který v březnu 2014 Radě uložil, aby věcný záměr předložila příštímu Sboru zástupců v červnu 2014. Červnový Sbor zástupců totiž skýtal ideální příležitost k tomu, abychom zadání prodiskutovali napříč celou republikou a dali tak jistotu, co ve stanovách být má a co nikoli. Mnohem lépe se totiž píší stanovy, pokud jejich autor ví, že v textu nebude muset dělat rozsáhlé a dramatické změny jenom proto, že nikdo zatím neví, co by v nich mělo být.
Bohužel ani poté žádný věcný záměr nebyl vytvořen. Když jsem se na začátku červnového Sboru zástupců dotázal, zda bylo březnové usnesení splněno a zda se tedy můžeme o věcném záměru bavit, potrestali mě „po zásluze“ někteří členové Rady svými osobními výpady. Je ovšem férové dodat, že se jednalo pouze o jednotlivce a nikoli Radu jako celek. Na vině mohlo být i celkové napětí způsobené odstoupením předsedy, místopředsedy a jednatele ČMMJ. Atmosféra byla skutečně velmi napjatá. Přestože jsem měl již doslova po krk neustálého vyvracování různých nepravd, slíbil jsem, že návrh stanov dokončím a předám okresním mysliveckým spolkům do konce roku 2014, což jsem splnil.
Závěrem dodávám, že v červnu, resp. září 2014 bylo přeci jen „něco“ vytvořeno - dokument nazvaný „Základní zásady pro přípravu nových stanov“. Z něj se čtenář může například dozvědět, že Myslivecká rada je orgánem kolektivním, nejvyšším orgánem ČMMJ je Sbor zástupců či že stanovy musí obsahovat počet členů Dozorčí rady. O užitečnosti takových informací nechť každý (právník) rozmýšlí sám.
 
Činnost pracovní skupiny
Článek pana Hrubého obsahuje velice ostrou kritiku mířící na pracovní skupinu, potažmo na mne. Předně je třeba říct, že oprávněná a konstruktivní kritika je vítaná a právo na ni má bezesporu i pan Hrubý. Nevítaná je ale kritika člověka neinformovaného, která může vzbudit mylný dojem.
V článku se můžeme konkrétně dočíst, že pracovní skupina do šesti měsíců od jejího vytvoření nenapsala ani řádek. To je zcela zásadní nepravda. Již za necelý měsíc od setkání pracovní skupiny byl vytvořen návrh první části stanov a rozeslán všem členům skupiny k připomínkování. Podotýkám, že svého zástupce v pracovní skupině má i Myslivecká rada. Návrh první i druhé části stanov byl potom v září 2013 odeslán panu jednateli a v říjnu předložen Myslivecké radě. Kdokoli má právo zhodnotit, zda šlo o dokumenty kvalitní či nikoli. Nikdo však nemá právo popřít, že byly vytvořeny.
Co se práce jednotlivých členů týče, jak už to v kolektivních orgánech bývá, někteří členové pracují lépe a jiní hůře. Výjimkou v tomto směru není ani naše pracovní skupina. Několik členů vyjádřilo své návrhy ke stanovám vícekrát, jiní alespoň jednou, někteří vůbec.  Zkrátka někdo se podílel a někdo ne.
Nepřijde mi ale správné naházet všechny do jednoho pytle. Koneckonců, termín, se kterým delegáti na Sboru zástupců souhlasili, byl splněn. Kritika činnosti pracovní skupiny tak byla při nejmenším velmi předčasná. Pro takové jednání není omluvy v situaci, kdy autor článku věděl o tom, že stanovy mají být dokončeny do konce roku 2014, a přesto ještě před jeho uplynutím neváhal celou pracovní skupinu zpražit svojí kritikou před mysliveckou veřejností. Tím spíše by měl vážit svá slova, jde-li o člena Dozorčí rady.
 
Spolupráce s Mysliveckou a Dozorčí radou
Z výše uvedeného textu je zřejmé, že komunikace s Mysliveckou radou měla k ideálu daleko. Svoji část viny na tomto výsledku samozřejmě nesu i já. Chtěl bych se však důrazně ohradit vůči tomu, že by s Mysliveckou radou nebylo komunikováno, jak je tvrzeno ve zmíněném článku. Zúčastnil jsem se několika jednání Myslivecké rady, dvou Sborů zástupců, členové Myslivecké rady se mnou hovořili i při jiných příležitostech. Na všechny písemné dotazy jsem odpověděl a vždy byl k dispozici i na telefonu.
Pan Hrubý má pravdu v tom, že jsem se z několika jednání Myslivecké rady omluvil, konkrétně ze třech. Slušelo by se ovšem dodat, z jakých důvodů. Ve dvou případech se jednání Myslivecké rady křížilo s mými neodkladnými studijními povinnostmi - obhajobou diplomové práce a promocí. Kdo by na mém místě zahodil pět let studia? Děkuji Krajské koordinační radě Libereckého kraje za to, že se mne v této souvislosti zastala.
Ve třetím případě jsem v den jednání Myslivecké rady přednášel pro myslivecká sdružení OMS Chrudim problematiku nového občanského zákoníku a změn, na které musejí myslivecká sdružení reagovat. Tento termín jsme měli dlouhodobě naplánovaný a zástupci několika desítek mysliveckých sdružení s ním již napevno počítali. Při zmíněných omluvách jsem zároveň nabídl, že se rád ohledně stanov setkám v kterýkoli jiný termín - na tuto nabídku ovšem nikdo z Myslivecké rady neodpověděl. Že nejde o pouhou frázi, může potvrdit mnoho OMS a krajských koordinačních rad (např. Středočeského kraje), které se mnou ohledně tvorby stanov intenzivně komunikovaly.
Přes výše uvedené nesrovnalosti jsem velmi rád, že jsme se nakonec s panem předsedou Chmelem na všem podstatném shodli. Vzájemné handrkování není cílem. Zájmem Myslivecké rady i všech členů pracovní skupiny je vytvořit nové a moderní stanovy. Poděkování v této souvislosti patří i panu jednateli Orlovskému, jehož energie vnesla do přípravy stanov mnoho pozitivního světla.
Co se spolupráce s Dozorčí radou týče, když jsem se dočetl, že Dozorčí rada má velký zájem být o stanovách informována, byl jsem poněkud překvapen. Za celou dobu přípravy stanov jsem totiž až do konce roku 2014 nebyl nikým z Dozorčí rady ani jednou kontaktován. Byl jsem pozván až na jednání v lednu 2015. Na něm jsme se, po vyříkání si obsahu zmiňovaného článku, novými stanovami podrobně zabývali. Šlo o schůzku velmi konstruktivní a všem členům Dozorčí rady i panu Hrubému patří velké poděkování za mnoho věcných podnětů a připomínek.
 
Termín dokončení stanov
Jak již bylo zmíněno výše, termín pro odeslání stanov okresním mysliveckým spolkům byl stanoven do konce roku 2014. Slíbil jsem jej jak na únorové Myslivecké radě, tak na březnovém a červnovém Sboru zástupců. Nešlo přitom o termín náhodný - při jeho stanovení jsem vycházel z mnoha okolností.
Předně ten, kdo si představuje, že lze napsat stanovy po jednom či dvojím přečtení zákona, je na omylu. Občanský zákoník je nejen předpisem novým a místy revolučním, ale také obsahujícím mnoho nejasností a výkladových problémů. K nim se vyjadřují nejvyšší právní autority v odborné literatuře (komentáře k zákonům, učebnice a články), na vědeckých sympoziích i při dalších příležitostech. Kdokoli potom chce brát studium občanského zákoníku vážně, musí do odborné diskuze proniknout. To vyžaduje stovky hodin práce.
Je rovněž pochopitelné, že odborná literatura, z níž lze čerpat, nevznikne přes noc. Byť se objevuje již před účinností občanského zákoníku (počátek roku 2014), ve valné většině vzniká až v roce 2014 a 2015. Nemluvě o tom, že rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, ze kterých by bylo možno vycházet, dosud nebyla, až na opravdu velmi vzácné výjimky, přijata.
V takové situaci je více než zřejmé, že tvorba stanov není činností jednoduchou. Každé slovo je nutno vážit pečlivě a ani při této péči není možné na všechny otázky podat jednoznačnou odpověď. Konečně všichni známe sousloví - co dva právníci, to nejméně tři názory.
Pominout jsem při stanovení termínu nemohl ani okolnosti ryze osobní. V roce 2014 mne čekaly dvoje státní zkoušky, obhajoba diplomové práce, stejně jako dlouhodobě plánovaná závažná operace. Povinnosti vyplývající z mého zaměstnání ani nepočítám.
Všechny výše zmíněné důvody jsem zvážil a po zralé úvaze Sboru zástupců nabídl termín konce roku 2014. Myslivost má v naší rodině dlouhou tradici a k naší organizaci chovám velký respekt a úctu. Nechtěl jsem se proto dostat do situace, abych Sboru zástupců slíbil něco, co bych posléze nebyl schopen splnit. Jsem rád, že jsem důvěru okresních mysliveckých spolků nezklamal a stanovy včas předložil. Děkuji zároveň panu předsedovi Chmelovi, který informaci o stanoveném termínu potvrzuje v již zmiňovaném čísle časopisu Myslivost na straně 10.
 
K délce stanov
Po rozeslání stanov na jednotlivé OMS se postupně začínají objevovat reakce jednotlivých okresních mysliveckých rad. Jsem potěšen, že se jedná o reakce pozitivní a věcné. Je vidět, že si okresy uvědomují důležitost nových stanov a k jejich tvorbě přistupují s patřičnou vážností.
Mám-li se pak zmínit k jedné otázce, je jí délka stanov. Stanovy mají v současné verzi necelé tři stovky paragrafů. Pro porovnání sám občanský zákoník upravuje právnické osoby a následně spolky v téměř dvou stovkách paragrafů. Některé otázky řeší velmi podrobně, jiné naopak nedostatečně. Například kontrolní komisi (dozorčí radu) v zásadě jen ve třech paragrafech.
Při přípravě stanov je nutné nejprve rozhodnout, zda opisovat některá ustanovení občanského zákoníku či nikoliv. Pokud bychom takový postup zamítli, museli bychom neustále vedle sebe porovnávat stanovy a občanský zákoník - některá otázka by totiž byla upravena v občanském zákoníku, jiná ve stanovách. Takové řešení by bezesporu bylo kratší. Nemyslím si ale, že je účelné požadovat, abychom například při jednání sněmu okresního mysliveckého spolku museli mimo stanov listovat také občanským zákoníkem.
Proto jsme jako pracovní skupina na svém jednání rozhodli, že se ve stanovách mnohá ustanovení občanského zákoníku musí objevit. Tím se samozřejmě jejich délka prodlužuje. Vynecháno naopak bylo opisování těch ustanovení občanského zákoníku, k jejichž používání bude docházet pouze zřídka, ne-li vůbec - např. sloučení několika OMS či jejich zrušení.
Za další je třeba zvážit, o jak velkou organizaci jde, jak je členitá a jak rozmanitá jsou práva a povinnosti členů a orgánů spolku. Českomoravská myslivecká jednota není spolkem deseti nadšenců, kteří si jednou za měsíc uspořádají turnaj v deskových hrách. Úprava stanov v rámci třiceti odstavců tak nepřichází v úvahu. Tím nechci říct, že v jistém ohledu nelze ubrat.
Stanovy v současné podobě obsahují i několik ustanovení, která by mohla být obsažena v jednacích řádech jednotlivých orgánů. Otázkou nicméně je, zda všechny orgány tyto jednací řády mají. To zajisté bude předmětem další diskuze a případných úprav.
Nedomnívám se ale, že zkrácení o mnoho desítek paragrafů je reálné. Bylo by na škodu a vrhlo do stanov nejistotu a zmatek. Navíc jsem přesvědčen, že všichni členové pracovní skupiny budou po schválení stanov nápomocni, aby jejich prvotní aplikace byla pro všechny co nejjednodušší. Za určitý čas se jejich používání stane samozřejmostí.
 
Základní principy nových stanov
Základním principem nových stanov je co nejširší právní a majetková samostatnost okresních mysliveckých spolků. Občanský zákoník sice váže samotnou existenci pobočných spolků (okresních mysliveckých spolků) na spolku hlavním („centrále“ ČMMJ), ve zbývajícím však ponechává stanovám prostor pro vlastní úpravu.
Předně zákoník normuje, že pobočný spolek může nabývat práva a povinnosti v rozsahu, jaký určí stanovy hlavního spolku. Proto je ve stanovách určeno, že pobočné spolky mohou nabývat práva a povinnosti v plném rozsahu jako spolek hlavní.
O ručení potom občanský zákoník stanoví, že hlavní spolek ručí za dluhy pobočného spolku v rozsahu určeném stanovami. Má-li být majetková autonomie zachována, není přípustné ručení ani jedním z obou možných směrů. Z toho důvodu se ve stanovách normuje, že hlavní spolek neručí za dluhy pobočných spolků, stejně jako pobočné spolky neručí za dluhy hlavního spolku.
Kromě úpravy majetkové autonomie ve stanovách nalezneme i jasnější rozdělení kompetencí a odpovědnosti mezi orgány spolku. Nejvyšším orgánům, tedy Sboru zástupců a sněmům okresních mysliveckých spolků, zůstává zachováno rozhodování o základních otázkách - schvalování rozpočtu a účetní závěrky, určení hlavního zaměření činnosti, schvalování stanov (v případě hlavního spolku) či volba a odvolání členů myslivecké a dozorčí rady (s výjimkou viz níže).
Není ovšem přípustné, aby nejvyšší orgán zasahoval do obchodního vedení. Rozhodování například o nákupech a prodejích movitých i nemovitých věcí musí zcela zůstat v působnosti jednotlivých mysliveckých rad. Jedině za situace, kdy bude moci sama příslušná myslivecká rada o takové otázce rozhodnout, bude možné její členy za taková rozhodnutí činit odpovědnými. A nejde zdaleka o odpovědnost malou - členové volených orgánů musí nahradit škodu, kterou svými rozhodnutími způsobí. Pokud ji nenahradí, ručí věřiteli hlavního nebo pobočného spolku za jeho dluhy v rozsahu, v jakém škodu nenahradili.
Stanovy samozřejmě obsahují i celou řadu dalších principů a změn. O některých z nich bude pojednáno v dalších číslech časopisu Myslivost.
 
Myslivecká sdružení již bez soudních poplatků
Vedle stanov Českomoravské myslivecké jednoty bychom neměli zapomínat ani na stanovy mysliveckých sdružení (spolků). I na ně se totiž vztahuje nová zákonná úprava, která jim ukládá řadu povinností. Kromě jiného přizpůsobit do 1. ledna 2017 své stanovy občanskému zákoníku, stejně jako zapsat o mysliveckém sdružení do spolkového rejstříku řadu údajů.
Z tohoto důvodu jsme ve spolupráci s mnoha OMS zejména z Pardubického a Královéhradeckého kraje uspořádali řadu školení, ve kterých byli zástupci mysliveckých sdružení seznámeni se vším podstatným, co jim nová právní úprava přináší.
Kromě těchto školení jsem byl požádán, abych pro sdružení vypracoval návrh vzorových stanov. Jeho první verze již byla mysliveckým sdružením spadajícím pod zmiňované OMS představena a na základě vzešlých připomínek dojde ještě k několika drobným úpravám. Výsledný návrh vzorových stanov bude následně rozeslán na adresu všech OMS, které je budou moci distribuovat dále mezi jednotlivá sdružení. Předpokládám, že by se tak mohlo stát v první polovině letošního roku.
Bezesporu pozitivní správou pro myslivecká sdružení je i schválená změna zákona o soudních poplatcích - napříště myslivecká sdružení (spolky obecně) budou osvobozena od soudních poplatků. Novela již byla 29. prosince 2014 vyhlášena ve Sbírce zákonů v částce 131 pod číslem 335/2014 Sb.
 
Další postup při tvorbě stanov
V lednu 2015 se nejprve (po uzávěrce únorového čísla časopisu Myslivost) sejde pracovní skupina na svém jednání v Pardubicích. Na něm budeme diskutovat jednotlivé otázky a precizovat znění stanov. Následně se uskuteční pracovní setkání okresních mysliveckých spolků v Býšti, které ve vzájemné spolupráci pořádají Myslivecká rada ČMMJ a OMS Pardubice. Tam budeme hledat kompromisní řešení, aby březnový Sbor zástupců mohl stanovy schválit bez zbytečných průtahů. Věřím, že půjde o jednání věcné a konstruktivní. Bude-li potřeba, nelze vyloučit ani další společné setkání ještě před březnovým Sborem zástupců.
 
Závěrem
Cílem všech členů ČMMJ by mělo být obnovit význam slova jednota a také důvěru členů v naši organizaci. Toho stanovy samy o sobě docílit nemohou, neboť v nich nelze upravit atributy vzájemného jednání mezi lidmi - slušnost, ohleduplnost a respekt. Stanovy však mohou pomoci nastavením vhodných mantinelů. Přeji proto ČMMJ v novém roce 2015 zejména taková rozhodnutí, kterých nebude ani za mnoho let litovat. Myslivosti zdar!
 
Mgr. Petr TOMÁŠEK
předseda pracovní skupiny pro přípravu nových stanov