Časopis Myslivost

Bohužel se nám podařilo přesvědčit pouze jednoho zemědělce, který osel minimální výměru, kterou tehdy platná pravidla podmiňovala, tedy pouhé 2 ha. V poměru k celkové výměře (2086 ha) naší v drtivé většině polní honitby byla tato plocha absolutně nedostačující.
Proto jsme se (samotné myslivecké sdružení) zaevidovali jako zemědělský subjekt. Následně jsme si od několika vlastníků půdy podporujících naši snahu související s návratem koroptve polní do přírody pronajali zemědělskou půdu. K pronajatým pozemkům myslivecké sdružení zakoupilo dalších 6,2 ha zemědělské půdy.
Nabyté pozemky byly zaměřeny v terénu, byly provedeny směny pozemků tak, že na Zemědělské agentuře Příbram, byly zaevidovány v LPIS půdní bloky, na kterých by bylo možné, podle minulých pravidel pro setí biopásů (max. šíře biopásu byla 12 m osetých po krajích, popř. uprostřed půdního bloku), tyto biopásy osévat.
V mnohých případech tak byly vytvořeny a zaevidovány půdní bloky o šíři 13 m a délce 100 – 1000 m.
Jako druhý způsob jsme zvolili variantu, kdy například na bloku půdy o výměře 1,5 ha, zaevidovaném a zaměřeném podle skutečných katastrálních hranic, byl po obvodu pozemku oset biopás o šíři 12 m a na zbylé ploše byla oseta jetelotravní směs (zahrnuto do mysliveckých políček pro zvěř – podpora vybraných mysliveckých činností podle zákona o státním rozpočtu na příslušný kalendářní rok). Celkem jsme měli různě po honitbě oseto asi 14 ha biopásů.
K nelibosti některých velkoplošně hospodařících zemědělců, opakovaně žalujících naše myslivecké sdružení u soudu za škody způsobené černou zvěří, došlo v několika případech k výraznému rozčlenění lánů monokultur.
Efekt, který takto oseté plochy přinesly, byl však nad očekávání! Vypuštěné koroptve a ostatní drobná zvěř v jetelotravním porostu, chemicky neošetřovaném, nacházela krytové podmínky téměř během celého roku. K podzimu, kdy začaly dozrávat plodiny na biopásech, byly tyto plochy hojně navštěvované jak mladou koroptví, bažantí a zaječí zvěří, tak i zpěvným ptactvem (zvláště, když dozrálo proso). Přes zimu pak v námi obhospodařovaných plochách nebylo problémem zvednout hejnka koroptví.
Zároveň došlo k neoddiskutovatelnému drobnému zpestření krajiny a zvýšení její rozmanitosti. Rozdělením lánů monokultur bylo též umožněno zvýšení odlovu černé zvěře a škody způsobené divočáky byly minimální!
Naše aktivity související se zvýšením pestrosti a členitosti krajiny výrazně vnímala i nemyslivecká veřejnost a spoluobčané. Zvláště v situaci, kdy například monokulturou řepky ozimé bylo v naší honitbě oseto asi 650 ha a biopásy a myslivecká políčka byla jedinými plochami s jinou plodinou, ale zvláště bez intenzivního chemického ošetřování!
Výše popisovaným způsobem jsme bez problémů hospodařili až do roku 2014.
Během roku 2014 jsme s napětím sledovali informace týkající se příprav podmínek pro období zemědělské politiky na léta 2015-2020. S napětím zmiňuji proto, že během roku pronikla informace, že „biopás“ by měl být jakýsi kousek půdy umístěný „někde v rohu“ půdního bloku. Podrobně návrh na nové možné podmínky, jak by měl biopás vypadat, popsal v jednom měsíčníku Myslivosti člen Okresní myslivecké rady Příbram Radek Podhorecký.
V našem mysliveckém sdružení jsme ale byli optimisté. Doufali jsme, že podmínky zůstanou stejné. Zvláště po zjištění, že dotační titul biopásy bude oproti minulému období rozšířen o tzv. „biopásy nektarodárné“. Protože v řadách našeho mysliveckého sdružení je i několik včelařů, naskytla se též úvaha o setí tohoto druhu biopásů. Nektarodárné biopásy vhledem ke složení osiva (např. mrkev, jetel, vojteška) a podmínkám údržby (seč jedenkrát ročně v termínu červenec-září) by měly též obrovský význam pro zvěř.
V polovině dubna 2015 (asi 14 dní před začátkem podávání žádostí o dotace pro rok 2015!) bylo zveřejněno Nařízení vlády č. 75/2015 o provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření. Tímto skončily naše optimistické úvahy.
 
V § 21, podopatření biopásy, jsou ve většině případů uvedeny podmínky shodné s podmínkami pro minulé zemědělské období - žadatel vytvoří biopás:
a) o šíři
1. nejméně 6 metrů, - shodné jako v minulém období – bez problémů
2. nejvýše 24 metrů, - rozšířeno o 12 m – bez problémů
b) v souvislé délce nejméně 30 metrů, - bez problémů
d) při okrajích nebo uvnitř dílu půdního bloku ve směru orby a - shodné jako v minulém období – bez problémů
e) nejméně 50 metrů od dálnice, silnice I. nebo II. třídy nebo od dalšího biopásu. - shodné jako v minulém období – bez problémů
 
Schází-li vám písmeno c), zcela úmyslně jsem toto „problematické“ písmeno nechal až na závěr:
c) o souhrnné ploše nejvýše 20 % rozlohy příslušného dílu půdního bloku. Bohužel tento bod omezuje nejen nás (viz výše popisovaný způsob hospodaření), ale též ostatní drobně hospodařící zemědělce na malých plochách, kteří by měli zájem zapojit se do dotačního titulu biopásy!
Aby totiž bylo možné vstoupit do podmínek podle stávajícího nařízení vlády s minimální výměrou 2 ha biopásů, podle znění v písmenu c), je nutné obhospodařovat minimálně 10 ha zemědělské půdy v jednom, maximálně ve dvou půdních blocích! V našem případě, kdy jsme do března roku 2015 obhospodařovali roztroušeně po honitbě asi 14 ha biopásů, na tuto výměru bychom podle nových podmínek potřebovali obhospodařovat plochu o celkové výměře asi 70 ha zemědělské půdy vedené v LPIS!
Jsem přesvědčen, že tímto bodem dojde k situaci, že dotační titul biopásy bude využíván minimálně a v daleko menší míře než v přechozích letech. Drobní zemědělci, mající zájem o pestrou přírodu a ekologický způsob rostlinného hospodaření na svých pozemcích, tento titul nebudou moci využívat z důvodů omezení uváděném v písmenu c).
Velkoplošní zemědělci titul pravděpodobně využívat nebudou, neboť jsou to pro ně vícenáklady (opětovné vracení do již osetého půdního bloku, složitější způsob hospodaření než když celý půdní blok bude osetý monokulturou – viz zkušenosti z jednání se zemědělci uvedené na začátku článku)
Stejně tak jako moji kolegové v MS i já osobně, jako „drobný zemědělec“, provozující činnost pouze za účelem setí biopásů, vnímáme písmeno c) v nařízení vlády č. 75/2015 Sb., jako obrovský krok zpět a v neprospěch pestrosti krajiny a zvěře!
To, zda-li jsou naše obavy oprávněné, bude v době otištění tohoto článku již asi možné z údajů SZIF statisticky porovnat celkovou plochu osetých biopásů v roce 2014 s plochou osetou v roce 2015.
 
Zbývající podmínky uváděné v § 21 zůstávají stejné jako v minulém období (minimální výměra 2 ha osetého biopásu, se kterými musí žadatel začínat, atd.).
Na základě výše popsaného bychom chtěli tímto požádat Mysliveckou radu ministra zemědělství, popř. členy Zemědělského výboru Parlamentu ČR o přehodnocení nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o projednání možnosti vypuštění písmena c) v § 21 z nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření.
Pak by určitě i drobní zemědělci a majitelé půdy (včelaři, myslivci) mohli v daleko větší míře dotační tituly biopásy využívat! Jak pozitivní dopad na přírodu by toto opatření mělo, není třeba více popisovat.
Je jen škoda, že podobným omezením, které je uvedeno ve výše zmiňovaném nařízení vlády k setí biopásů, není například v podmínkách setí obrovských lánů řepek, popřípadě jiných monokultur pěstovaných mnohdy ne za účelem zajištění potravin, ale za účelem zajištění chodu bioplynových elektráren.
Jsem přesvědčen, že každého drobného zemědělce, myslivce, majícího zájem alespoň o minimálně pestrou přírodu by moc potěšilo, kdyby si k otázce, uvedené v záhlaví mého příspěvku, zda zmizí biopásy z honiteb a z české krajiny, mohli sami odpovědět, že nezmizí….
Petr CHLUMECKÝ
myslivecký hospodář
Hubert Malá Hraštice
okr. Příbram