MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Nedávno si mi jeden známý stěžoval, že při vycházce honitbou na něho pokřikoval hlouček dětí „vrahu“. Ne, že bych něco podobného nezažil, ale v onu chvíli jsem si také ukřivděně říkal „proč?“ Ale již tenkrát mi bylo celkem jasné, že za nastalou situaci mohou nepochybně média, která nám vyloženě nefandí a … my. V žádném případě nehodlám nijak kritizovat „z jedné vody načisto“ všechny myslivce, to by bylo více než kontraproduktivní, protože jsem jedním z nich. Ale opravdu ruku na srdce – nenabíháme si tak trochu sami? Více >

O tom, že peníze světem hýbou, není asi třeba nikoho moc přesvědčovat. Nakonec známé rčení praví, že peníze nic neznamenají, ale vše se na ně počítá. A důležitou podstatou fungování organizací typu Českomoravské myslivecké jednoty je dostatek finančních prostředků a hospodaření s nimi ve prospěch svých členů. Proto byla logickou volbou po rozhovorech s předsedou a místopředsedy požádat jako dalšího v pořadí „mysliveckého ministra financí“, nově zvoleného předsedu Ekonomické komise ČMMJ Ing. Vladimíra Nechutného. Více >

Evropská komise navrhla omezení legálního držení zbraní Uchrání nás to před teroristy lépe stejně tak jako likvidace všeho špičatého v pohádce O Šípkové Růžence? Pod záminku boje proti terorismu po listopadových útocích v Paříži představila Evropská komise návrh na zpřísnění unijní směrnice o nabývání a držení zbraní, který ve skutečnosti míří na legální držitele zbraní místo teroristů. Více >

Snad bychom se měli radovat z krátké a teplé zimy. Ale příroda mírného pásma je stále nastavena na zimu s několika obdobími mrazu a dostatkem sněhu, je to nutné střídání vegetace a klidu většiny rostlin. Jejich látková výměna i odolnost vůči škůdcům a chorobám se vyvíjela v souvislosti s klimatem našeho pásma. Mrazy hmyzu nesvědčí a populaci většiny škůdců decimují. Vysoké zimní i letní teploty znamenají zrychlení vývoje i zvýhodnění hmyzu a netýká se to jen lýkožrouta. Vlhko a teplo znamená rozvoj houbových chorob ve stařině i nárůst spor v prostředí, seno uložené v jeslích i špatně řešených senících přijímá snadno vlhkost, rychle se tedy znehodnotí. Vidíme to a obměňujeme je na krmných místech? Myšovití škůdci zase poškozuji porosty i zásoby krmných obilovin. Více >

Bažant obecný (Phasianus colchicus) patří z hlediska mysliveckého (loveckého) managementu mezi nejdůležitější druhy pernaté zvěře na světě. Důvodem je rozsáhlý původní areál výskytu a introdukce na další kontinenty. Značnou popularitu si jako lovná zvěř získal především v Evropě a v Severní Americe. V důsledku negativních antropogenních vlivů primárně souvisejících s intenzifikací zemědělské výroby se začala od druhé poloviny 20. století ve vyspělých státech „západního“ světa snižovat denzita divokých volně žijících populací. Analogický trend se dotkl jak českých zemí, tak ostatních států, které aplikovaly moderní intenzifikační přístupy k zemědělské výrobě. Více >

Po mnoha letech jsem se odhodlal napsat malé povídání o chodu událostí v naší celkem běžné honitbě. Myslivost provozuji zhruba od roku 1974, tedy pamatuji ještě „zlatá léta“ z hlediska stavů drobné zvěře. Sice jsem se honů zúčastňoval jako honec, ale zážitky to byly překrásné. Myslivost jako taková pro mne začala složením mysliveckých zkoušek v roce 1983. Pamětníci vědí, že to už bylo střídavě oblačno, alespoň v naší honitbě v Polabí na Pardubicku. Zemědělství se se k přírodě nechovalo zrovna nejlépe, mnoho krásných míst pro vše živé bylo zničeno, chemizace a těžkotonážní mechanizace byla na vzestupu. Pěstovala se stále cukrovka (v té době jsme si toho nevážili), obiloviny, něco kukuřice na siláž, vojtěška či jetel, který byl doslova hrobem pro zajíce a srnčata. V té době také zatím v malém rozsahu začínalo pěstování řepky. Více >

Poprvé jsem zaměřovací dalekohled Zeiss řady V8 viděl na veletrhu IWA v roce 2014 a ten samý rok jsem měl možnost otestovat jeho tehdy největší provedení, verzi 2,8–20x56. O necelý rok později jsem si vyzkoušel další V8 se zvětšením 1,8–14x50. Ta je mému způsobu lovu v zalesněných kopečcích středozápadních Čech přeci jenom bližší. Více >

V lednovém čísle časopisu Myslivost byl uveřejněn článek Jana Škarky, ke kterému jsem si dovolil dopsat krátký dovětek. Oba příspěvky se týkaly změn v chování naší nejběžnější spárkaté zvěře - srnčí. Velmi mne proto potěšilo následující číslo, v němž na uvedené názory navázal můj kolega z Klubu autorů při ČMMJ, pan Vladislav Krop. Jeho vstup do diskuse je o to cennější jednak proto, že se jedná o zkušeného myslivce - celoživotního lesáka z praxe - a za druhé proto, že popisuje stav v oblasti Beskyd, které se svými přírodními poměry odlišují prakticky od všech ostatních regionů České republiky. Jeho zkušenosti navíc podtrhují závěr, který jsem zformuloval ve výše zmíněném textu - změny nabývají plošného charakteru a začínají se týkat opravdu všech přírodních podmínek napříč celým naším územím. Více >

Karabina je označení pro vojenskou pušku kratší než standardní pěchotní zbraň. Typicky se jedná o zbraň jezdectva, dělostřelců a dalších speciálních druhů vojska, kterým by pěchotní puška plné délky překážela. Jedním z uživatelů karabin byly ve své době také myslivecké, horské a výsadkové jednotky, které s výhodou využívaly při pohybu v náročném terénu či transportu zmenšené rozměry zbraně. Pozornost střelců ke karabinám obrátil znovu známý propagátor praktické střelby všeho druhu, Jeff Cooper, který propagoval karabinu jako ideální zbraň pro střelce, který se potřebuje pohybovat volně v krajině. Vznikl koncept tzv. scout rifle – univerzální pušky pro lovce a tuláka divočinou. První zbraně, které si nechal podle svého nového konceptu postavit, pověstné Baby a Sweeetheart, vznikly na základě systému vynikajících uherskobrodských kulovnic ZKK řady 600. V praxi se mu osvědčily, ale prvním, kdo koncept přijal za svůj, byla firma Steyr Mannlicher se svojí kulovnicí Scout. Více >

V článku „Co přinese a vyřeší novela zákona o myslivosti?“ (Myslivost 8/2015, str. 32, autor P. Štěpán) zaujala mnohé čtenáře zmínka o judikátu jednoho městského soudu v Německu, který se, zjednodušeně řečeno, ve sporu o náhradu škod způsobených černou zvěří na kukuřici přiklonil na stranu myslivců a žalobu zamítl. O stručný komentář k tomuto zřejmě i v německých poměrech přelomovému rozhodnutí jsme požádali vedoucího autorského kolektivu publikace „Zákon o myslivosti - komentář“ (Wolters Kluver, 2015) a místopředsedu Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Bohuslava Petra, Ph.D. Více >

V prvním pokračování jsme skončili práci na kamenech. Pokud máte dostatečně jemné kameny, práce sice trvala notnou chvíli, ale nůž je ostrý (aspoň trochu tahá za vlasy). Přesto lze jeho ostří dál vylepšit. Více >

Do konce sedmdesátých let minulého století krkavců v Moravskoslezských Beskydách téměř nebylo. Jestli k jejich občasnému pozorování došlo, tak ho zaznamenali jen zainteresování ornitologové. Více >

Mezi mysliveckou veřejností je dlouhodobě zakořeněn názor, že zlomeniny či kontuze končetin různého stupně či charakteru a jimi druhotně způsobená kulhavost jsou příčinou asymetrického růstu paroží. Podle odborných výzkumů a prací různých autorů, kontuze či přímo fraktura přední končetiny údajně způsobuje atypický růst parohu na té straně, na které ke zranění došlo, avšak kontuze či zlomenina zadní končetiny brzdí růst parůžku na opačné straně tedy takzvaně „do kříže. Více >

O tvorbě a dalších zajímavostech kolem bezoárových kamenů či také zvaných bezoárových koulích napsal zajímavý příspěvek kolega Pavel Scherer v prvním čísle letošního roku našeho časopisu Myslivost. Tímto příspěvkem bych rád na jeho příspěvek navázal a doplnil jej. Na fotografiích přiložených k mému příspěvku jsou další bezoáry, a to dva ze žaludku srnčí zvěře a zbylé z žaludku hovězího dobytka. Více >

Myslivost má v českých zemích dlouhou tradici a díky Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze (dále FLD) ji lze studovat i na vysokoškolské úrovni. Představujeme unikátní obor Provoz a řízení myslivosti, který pojímá danou problematiku komplexně, je totiž třeba nezapomínat, že myslivost není jen otázkou hospodaření s přírodou a se zvěří, ale její stejně důležitou složkou je člověk. Proč tedy studovat myslivost na vysokoškolské úrovni a jak to vypadá? Více >

Každý lukostřelec vám poví něco jiného, a to podle toho, kdo má s jakou zvěří zážitky. Záleží také na místě lovu a spoustě dalších okolnostech. S mojí partou kamarádů v našem Loveckém klubu o tom diskutujeme poměrně často. Každý z nás má své zážitky, každý má ten svůj „nejnáročnější lov“ za sebou, ale poměrně často se shodneme na dvou druzích úlovků. A to na lišce v evropských podmínkách a paviánovi v Africe. Tím samozřejmě nemám na mysli paviány neustále obtěžující návštěvníky v turistických oblastech, kde se neloví a kde jsou tak oprsklí, že jsou až nebezpeční. Více >

V jednom z rozhovorů v novinách jsem se dočetl zajímavé informace o herečce Andree Kerestešové, známé ze seriálu Vyprávěj, Cesty domů nebo filmu Rafťáci. Hezky se vyjadřovala o přírodě a myslivosti. V rozhovoru zaznělo, že vyrůstala v myslivecké rodině a moc ráda chodí do přírody. Rozhodl jsem se oblíbenou herečku Andreu Kerestešovou kontaktovat a zjistit, co všechno má společného s lesem a myslivostí. Více >

Čtvrtého března 2016 tomu bude přesně deset let, kdy se v Praze, v tehdejším sídle Českomoravské myslivecké jednoty v Jungmannově ulici, uskutečnila ustavující schůze Klubu autorů při ČMMJ. Byl tak završen několikaletý proces zrodu a formování této instituce navazující na nejlepší tradice českého a československého loveckého a mysliveckého písemnictví a další umělecké tvorby. Více >