Červen / 2016
IWA 2016 – Optika a náboje
Myslivost 6/2016, str. 44 Martin Helebrant
Ačkoliv si všichni pochvalovali, že krize je asi opravdu za námi a obchody se opravdu začaly hýbat, těch velkých novinek, zejména v oblasti optických přístrojů, nebylo v Norimberku zase až tak úplně na čerty moc. Ale najít se dalo.
Především hned několik firem zvedlo rukavici zaměřovacích dalekohledů s osminásobným zoomem, hozenou poprvé před dvěma lety firmou Zeiss. Ta dnes nabízí řadu čtyřech zaměřovacích dalekohledů označených V8
Pokud shrnu vše, co jsem letos v Norimberku z optiky viděl – u skleněné optiky se špičkoví výrobci dotýkají fyzikálních mezí a do jisté míry přešlapují, co dál. Optické vlastnosti, zejména přenos světla, již mnoho možností k vylepšení a získání konkurenční výhody neskýtají. Osminásobný rozsah zoomu je podle mě definitivně potvrzenou skutečností a budeme se s ním potkávat v honitbách čím dál častěji. Osminásobek umožňuje postavit skutečně univerzální zaměřovač použitelný od naháněk až po střelbu na velké vzdálenosti. Nevylučuji, že někdo nepřijde s devítinásobným zoomem nebo s desetinásobným, ale budu asi hodně uvažovat o smyslu takového kroku.
Osobně je mi milé, že se znovu do obliby vrací zaměřovací dalekohledy se středním průměrem objektivu (asi 40-45 mm). Tenhle trend je jasný a podle mnou dotazovaných výrobců jsou za jejich návratem na výsluní tři faktory: vysoký přenos světla a velmi dobré noční pozorovací vlastnosti, snaha o dosažení nízkých hmotností, ale hlavně nástup elektrooptických zaměřovačů. Pořád ještě si dnes většina uživatelů pořizuje zaměřovače s velkými (50 a více milimetrovými) objektivy zejména proto, aby mohli lovit co nejdéle do noci. Jenže s nástupem legalizace elektrooptických zaměřovačů – a tenhle trend je jasný i v Evropě, podobně jako nástup tlumičů hluku výstřelu – roli nočního zaměřovače přejímá optoelektronika. Podle mě není dodnes ještě úplně zralá, ale již dnes je funkční a v mezích svých možností použitelná.