Pytláctví, nelegální vjezd do lesů, porušování zákona o myslivosti, ochrany přírody a krajiny, dopravní nehody a také mnohé další trápí myslivce napříč celou Českou republikou. Jak spolupracuje Policie České republiky s myslivci, na to jsem se zeptal policejního prezidenta generálmajora Tomáše Tuhého.
Pane prezidente, myslivci se asi nejčastěji ve své praxi setkají s příslušníky policie, když řeší problematiku pytláctví…
Bohužel pytláctví je asi největším nepřítelem myslivosti a zároveň nejčastějším trestným činem proti životnímu prostředí. Policie každoročně zadokumentuje desítky takových případů. Odhalit a usvědčit pachatele je však obtížné. Mezi nezákonným lovem a jeho zjištěním bývá obvykle časová prodleva, která znehodnocuje stopy a poskytuje pachateli náskok. Navíc pytláci leckdy používají zakázané způsoby lovu a bývají přitom vybaveni moderními technickými prostředky, včetně výkonných terénních vozidel, noktovizorů nebo zakázaných doplňků zbraní, které zvětšují způsobenou škodu a zároveň představují hrozbu pro myslivce, kteří se s pytláky mohou v lese setkat. V této souvislosti je na místě upozornit, že pytláctví se dopouští nejen ten, kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby, ale také ten, kdo neoprávněně ulovenou zvěř nebo ryby přechovává, kupuje, prodává a podobně. V případě, že se takového jednání dopustí například jako člen organizované skupiny nebo třeba v době hájení, hrozí mu trest odnětí svobody v trvání až pěti let.
Jak by měl myslivec postupovat, když se stane svědkem pytláctví nebo má na pytláctví podezření?
Ať již se jedná o trestný čin pytláctví nebo o přestupek na úseku zemědělství a myslivosti, je postup myslivce v podstatě stejný. V takových případech je třeba učinit oznámení Policii České republiky, která vyslechne oznamovatele, zadokumentuje protiprávní jednání a provede další úkony potřebné k řádnému prošetření oznámené události. Nezastupitelnou roli má v tomto ohledu myslivecká stráž, která je oprávněna kontrolovat u osob, které zastihne v honitbě se střelnou zbraní, zbrojní průkaz, lovecký lístek a další doklady, je rovněž oprávněna zastavit a prohlížet v honitbě dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, může zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu, a odejmout jí zbraň. Myslivecká stráž si rovněž může v rámci součinnosti přivolat hlídku Policie České republiky na místo události. Nabádám ale k opatrnosti. Od pytláků může hrozit myslivcům nebezpečí. Proto když by byl myslivec přímým svědkem pytláctví, měl by postupovat velmi obezřetně a neprodleně toto oznámit na tísňovou linku policie.
Jak budou postupoval policisté, když například provádějí namátkové kontroly vozidel a uvidí zbraně nebo převáženou zvěř ve vozidle?
Policejní hlídky postupují při kontrole takového vozidla a jeho osádky podle zákona o zbraních a zákona o myslivosti. Kontrolují zbrojní průkazy a průkazy zbraní, lovecké lístky, povolenky k lovu a nesnímatelné plomby, kterými musí být označen každý kus ulovené nebo nalezené spárkaté zvěře ihned po ulovení.
Jak probíhá spolupráce mezi myslivci a Policií České republiky?
Zákon o Policii České republiky nám ukládá spolupracovat při plnění našich úkolů s právnickými a fyzickými osobami zejména v oblasti prevence kriminality a sociálně patologických jevů nebo vzdělávacích aktivit na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti. Tato spolupráce se uskutečňuje především na úrovni jednotlivých obvodních oddělení policie a územních odborů krajských ředitelství policie. Spolupracujeme s honebními společenstvy, mysliveckými spolky, mysliveckou stráží i jednotlivými myslivci zejména při potírání pytláctví a další trestné činnosti poškozující životní prostředí. Myslím si, že dosavadní spolupráce Policie České republiky s mysliveckými spolky, mysliveckými hospodáři a mysliveckou stráží je nastavena správně a přináší potřebné výsledky. Je nedílnou součástí spolupráce policie s orgány územní samosprávy a se zájmovými či profesními organizacemi především na místní a regionální úrovni.
Myslivce ale mnohdy honitbách trápí i další negativní jevy v přírodě, jako jsou nelegální vjezdy vozidel do lesů, neřízený pohyb motorkářů, používání sportovních čtyřkolek ve volném terénu atd.
Lesní zákon výslovně zakazuje provoz i samotné stání motorových vozidel v lesích. Zákon o ochraně přírody a krajiny rovněž zakazuje jízdu motorových vozidel mimo silnice a místní komunikace v národních parcích, chráněných krajinných oblastech a přírodních rezervacích. Policie ČR není sice orgánem ochrany přírody, avšak při kontrole dodržování uvedených zákazů spolupracuje se stráží přírody, lesní stráží či mysliveckou stráží. V rámci výkonu hlídkové a obchůzkové služby je úkolem policistů předcházet a zabránit každému narušování veřejného pořádku a páchání protiprávní činnosti. V případě zjištění konkrétních poznatků vztahujících se k možnému výskytu protiprávního jednání může policie podniknout cílená opatření a akce s nasazením většího množství sil a prostředků. V minulosti jsme akce větších rozměrů prováděli a určitě je budeme opakovat.
Jedním z velmi častých případů jsou kolize motorových vozidel se zvěří. Jaký je postup Policie, když má nahlášenou dopravní nehodu se zvěří?
V případě dopravní nehody, při které dojde ke střetu se zvěří, policisté vždy informují uživatele honitby. Ten pak uhynulou zvěř převezme. V této oblasti bych chtěl vyzvat myslivecká sdružení a popřípadě myslivecké hospodáře ke spolupráci. Někdy se stává, že se policie marně snaží sehnat zástupce uživatele honitby, aby se dostavil na místo nehody. Z obecného pohledu policie na základě vývoje dopravní nehodovosti i ve spolupráci s mysliveckými spolky vytipovává úseky s častým výskytem střetů se zvěří a v tomto směru navrhuje dopravní inženýrská opatření, jakými jsou např. pachové ohradníky, ploty a podobně, snižující riziko dopravních nehod tohoto druhu. Informace o výskytu střetů motorových vozidel se zvěří pocházející jak z policejních statistik, tak ze zkušeností mysliveckých spolků. Informace shromažďuje Centrum dopravního výzkumu v aplikaci www.srazenazver.cz, kde následně zobrazuje rizikové úseky v mapě. Informace jsou tedy dostupné na internetu všem motoristům.
Pane prezidente, vím, že máte loveckého psa a pokud máte čas, chodíte s ním do přírody. Jak Vy osobně vidíte myslivost a myslivce?
Pod pojmem myslivost si představuji určitou formu ušlechtilé tradice, užitečný způsob trávení volného času, relaxaci v souznění s přírodou, ale také důležitou ekologickou aktivitu související s péčí o přírodu a zachování druhů zvěře volně žijících na území naší vlasti.
Myslivost aplikovaná v souladu s příslušnými právními předpisy rozhodně přispívá k ochraně životního prostředí a kultivaci české krajiny. Myslivec je pro mě především ochránce přírody. A přírodu považuji za nejpříhodnější prostředí, kde lze nejlépe odpočívat a zbavit se každodenního stresu. Pokud mi to čas dovolí, rád se vracím do přírody na procházky se svým psem a vyhledávám místa, kde mohu relaxovat, uvolnit se a načerpat nové síly k řešení psychicky často velmi náročných úkolů, které s sebou přináší pozice policejního prezidenta.
Děkuji za rozhovor.
genmjr. Mgr. Bc. Tomáš Tuhý
Ve služebním poměru je od roku
1991. Začínal jako řadový policista na Obvodním oddělení ve
Městě Albrechtice, které později také vedl. V roce
2002 se stal zástupcem ředitele Okresního ředitelství
Policie ČR Jeseník, kde setrval do roku
2007, kdy se stal ředitelem Okresního ředitelství
Policie ČR Bruntál.
V roce
2010 se stal ředitelem Krajského ředitelství policie
Moravskoslezského kraje. Funkci zastával do roku
2013, kdy se stal náměstkem policejního prezidenta pro vnější službu.
Od
1. března 2014 byl prvním náměstkem policejního prezidenta a zároveň byl po rezignaci
Petra Lessyho dočasně pověřen vedením policie. Následně se přihlásil do výběrového řízení na uvolněné místo policejního prezidenta a sedmičlenná odborná komise jednomyslně doporučila ministrovi vnitra
Milanu Chovancovi jeho jmenování což také
12. dubna 2014 ministr vnitra učinil.
Dne 8. května 2016 jej prezident
Miloš Zeman jmenoval generálmajorem.