Časopis Myslivost

 
Pane inženýre, tak jako u všech nových členů Rady prosím o krátké představení se, jak jste se dostal k myslivosti, co jste vystudoval, zda máte v rodině nějaké myslivecké kořeny či co vás k myslivosti inspirovalo.
Narodil jsem se na hájence, tatínek byl lesník skoro celý život, pouze před důchodem dělal několik let na obecním úřadě tajemníka. Takže více méně asi tady byly moje první počátky směřování k myslivosti. Vystudoval jsem rybářskou školu, byť tatínek chtěl, abych šel na lesárnu, ale ryby mě v tu dobu zaujaly víc. Mám tedy absolvovanou Střední rybářskou školu ve Vodňanech. Tam jsem také dělal v roce 1989 zkoušky z myslivosti, což byl nepovinný předmět. Na kurz se nás přihlásilo pětadvacet, nakonec nás zkoušky dělalo jen sedm. Po střední škole jsem šel studovat do Brna na dnešní Mendelovu univerzitu, absolvoval jsem zootechnický obor na Agronomické fakultě.
 
Takže tím bylo asi také předurčeno vaše současné povolání ve firmě VVS Verměřovice, což je firma zabývající se převážně výrobou minerálních krmiv pro živočišnou výrobu?
Víceméně ano, po škole jsem nastoupil tady, hledal jsem zaměstnání, už jsem měl rodinu a potřeboval jsem ji uživit. Shodou okolností moje švagrová byla a stále ještě je klientkou firmy. Zeptala se mi ve VVS na práci, šel jsem k pohovoru k panu Bryndovi a k panu Stejskalovi. Nastoupil jsem a jsem tu dosud. Jak jste již řekl, hlavním výrobním sortimentem jsou minerální krmiva pro živočišnou výrobu, máme ale i další programy, např. koně, zvířata v zoologických zahradách a také krmiva zvěř.
 
A jakými funkcemi jste dosud prošel z hlediska mysliveckého?
Protože jsem se přiženil do rodiny, kde tchán byl aktivní myslivec, tak jsem nastoupil do sdružení v Horních Heřmanicích nejdříve jako adept a potom od roku 1992 jsem tam členem. Až poslední tři roky dělám v mysliveckém spolku hospodáře.
 
A myslivecké funkce v rámci okresu nebo okresního mysliveckého spolu?
Od loňska jsem členem myslivecké komise v Ústí nad Orlicí. Před třemi lety jsem začal vypomáhat s chovatelskou přehlídkou trofejí, a potom, když pan Záleský, který to měl u nás na okrese na starosti, zemřel, tak jsem po něm přehlídky převzal. Mám na starosti především odbornou část hodnocení.
 
Kdybyste mohl stručně říct, myslivost je multidisciplinární obor a hodně široký, ale co vás nejvíc na myslivosti láká?
Ten pobyt v přírodě.
 
A co trofeje, výživa….?
Chov zvěře a péče o zvěř samozřejmě také ano, to mě asi zajímá nejvíce. Já jsem obyčejný myslivec, možná zprvu ani ne moc aktivní. Jelikož jsem měl mladou rodinu a stavěli jsme dům, času jsem moc neměl. Byly doby, kdy mi tchán hodně pomáhal o starost o přidělený krmelec. Provozoval jsem běžnou základní myslivost. U mě nastal zlom až v roce 2003, když mi zavolal doktor Ctibor Babička, byl členem Myslivecké komise ČMMJ, a s profesorem Ševčíkem a dalšími přišli s myšlenkou ověřit zvýšení chovné hodnoty srnčí zvěře ve Velkých Losinách pomocí minerálních krmiv, které si u nás zadali vyrobit. Ověřování a sledování pokračovalo až do roku 2008. Dr. Babička  posléze začal publikovat o praktických výsledcích články ve Vašem časopise. Výsledkem publikací v časopise Myslivost byly telefonáty a reakce myslivců a čtenářů z různých částí republiky, měli zájem o krmiva o poznatky. To byl pro mne impuls, abych se začal ještě více o myslivost odborně zajímat.
 
A to byl asi i impuls pro firmu, aby začala dělat krmné směsi pro zvěř?
Určitě, nedělali jsme do té doby pro zvěř nic, ani mě to vlastně nenapadlo, opravdu prvotní byl impuls v podobě ohlasů od myslivců na základě článků, které publikovat pan doktor Babička v Myslivosti. A protože myslivci nejen volali a chtěli poradit, ale chtěli, abych za nimi přijel a konzultoval nejen výživu přímo u nich v honitbě, poznal jsem, že bych toho měl vědět víc o chovu zvěře jako takové. Takže po nějaké době jsem se zapsal na zkoušky pro mysliveckého hospodáře, aby mě to přinutilo zopakovat si a doplnit myslivecké vědomosti a  znalosti. Abych si rozšířil znalosti ohledně hodnocení trofejí,  zapojil jsem se aktivně také do hodnocení trofejí v našem okrese.
 
Za tu dobu se ale jistě i změnilo složení krmiv, případně se rozšířilo spektrum nabízených krmiv…
No po pravdě, my vlastně neděláme mnoho navíc, než to, co u nás kdysi začal doktor Babička. Vždyť zásady správné výživy pro jednotlivé druhy zvěře stále platí a dodržování zásad správné výživy je stejně důležité, jako krmiva sama. Stále držíme druhy krmiv z období spolupráce s Dr. Babičkou, jen jsme třeba rozšířili sortiment  sypkých krmiv o granulované formy. Z hlediska tržeb firmy je to orientačně asi jen jedno procento. Kdybychom krmiva pro zvěř nevyráběli, tak by to ani v celkové produkci firmy nebylo poznat.
 
Pojďme k vaší nové funkci předsedy Myslivecké komise ČMMJ. Co vás vedlo k tomu, že jste kandidoval do Myslivecké rady? Inspiroval vás někdo nebo navrhnul?
Do MR ČMMJ mne navrhla Myslivecká rada OMS Ústí nad Orlicí. Když mne oslovili, řekl jsem si, proč ne. Přišlo mi i nevhodné důvěru našeho OMS odmítnout, na našem okresním spolku je dobrá parta. Takže to byl ten důvod, kandidovat nebyl můj nápad. Dostal jsem ale i podporu od okresů Svitavy, Chrudim a Pardubice z našeho Pardubického kraje.
 
Můžete tedy prosím stručně formulovat hlavní úkoly, kterým by se myslivecká komise měla věnovat?
Upozornil bych na hlavní tři problémy, které jednak vidím v naší honitbě, kde dělám hospodáře, tak i jinde. Jsem i denním kontaktu se zemědělci a slyším jejich názory. Takže tři hlavní témata jsou škody černou zvěří na zemědělských pozemcích, potom nedostatek drobné zvěře, a pak také škody na zvěři, jak na silnicích, tak při sklizni na zemědělských pozemcích. O těchto problémech bychom měli v rámci myslivecké komise nejvíce diskutovat a zkusit hledat nějaké možnosti řešení. Rozsah myslivecké komise velice široký, takže témat je daleko více.
 
Takže vaše představa je třeba z řad členů myslivecké komise vybrat ty, kteří by se zapojili do nějakých výzkumů nebo o uvedených námětech více psali do médií, nebo jak si prosím představujete řešení?
V myslivecké komisi jsme vytvořili sedm pracovních skupin, které se budou věnovat specifickým tématům. Většina členů MK již v rámci své praxe se na mnohých projektech či výzkumech podílí a chtěl bych proto využít jejich znalostí a zkušeností.  V myslivecké komisi je i zástupce agrární komory, se kterým budeme hledat diskutovat problematiku mezi myslivci a zemědělci.
 
Takže jako členové myslivecké komise byste se zúčastňovali jednání na ministerstvech nebo v rámci myslivecké komise, agrární komory apod.? Takovou máte představu?
V rámci myslivecké komise se chceme zamýšlet nad tím, co můžeme poradit nebo s čím můžeme pomoci myslivcům v jejich praxi v honitbách. Jestli k tomu bude nutné jednat na nějakých institucích nebo se setkávat s jinými organizacemi, tak to učiníme.
 
Co by měl být ale konkrétní výstup? Nějaká zpracovaná metodika, která by se rozeslala myslivcům nebo publikace článků v časopise?
Nevím, zda nějaké takové výstupy jsou možné během jednoho funkčního období komise. Myslím si, že spíše ne. V každém případě chceme diskutovat, scházet se a zkusit najít nějaké možnosti řešení problematik týkajících se chovu zvěře, to je pro mne nejdůležitější. Jedna z hlavních věcí je diskuse se zemědělci a hledání společného řešení problémů, jak škody zvěří, tak i na zvěři. Můžeme ale připravit semináře a připravovat témata, která budou na sebe navazovat a budou dobrá pro použití v praxi. Ale to bych předbíhal. Zatím diskutujeme v rámci pracovních skupin náplně své práce.
 
Jelikož zastupuji časopis Myslivost, mohu požádat o publikací vzešlých myšlenek a názorů na řešení a doporučení ve formě článků pro náš časopis?
Určitě, to samozřejmě chci. Chtěl bych, aby každý člen naší komise připravil minimálně jeden článek pro vás za svoji odbornost, kterou zastupuje.
 
Mluvíme-li o škodách, jistě jste zaregistrovali i v komisi návrh novely zákona o myslivosti, která se snaží v některých pasážích právě problém škod nově řešit. Jaký je prosím váš názor na navrženou novelu z hlediska těch škod? Byť vím, že jste asi zatím oficiálně v komisi návrh novely neposuzovali…
Obecně novela nemá moc kontroverzních ustanovení, jsou ale i taková, která jsou z mého pohledu špatná. Například plánování lovu nenormované spárkaté zvěře při ulovení více než pěti kusů, to si nedokážu představit u černé zvěře, jak by to fungovalo. Vůbec nevím, co si mám představit, jak to navrhovatel myslel, to je věc, která je s velkým otazníkem. Pak jsou tam velmi diskutabilní další paragrafy, například sankce a jejich uplatňování. Když jeden udělá to a to, druhý neudělá ono, není to nijak blíže specifikované, to může vnést spory mezi myslivce a zemědělce. Vždyť už teď například zemědělci musí používat plašiče při sklizni, ale nic takového neexistuje, účinný plašič neznám.
 
Já osobně považuji za nejdůležitější moment celé novely, že se otvírají dveře nejen vlastníkům, ale i nájemcům zemědělských pozemků. Že budou moci myslivecké hospodaření a život v rámci mysliveckých sdružení více ovlivňovat nejen vlastníci pozemků, ale i nájemci a pachtýři. Nepřinese to jen problémy v době, kdy na pozemcích hospodaří v nájmu velké agrární akciovky bez nějaké bližší místní vazby?
To po pravdě hned teď na místě neumím odhadnout. Vždy je nutné se dohodnout v místě honitby s majiteli či nájemci pozemků, Je pravdou, že u velkých podniků s menší lokální vazbou můžou být dohody spolupráce těžší.
 
Vraťme se k náplni práce myslivecké komise, pod ní spadá i hodnocení trofejí a chovatelské přehlídky. Jak chcete ovlivnit nebo jak motivovat myslivce nebo i státní správu, aby se chovatelské přehlídky konaly na úrovni a zodpovědně, aby byly vizitkou myslivců a propagací na veřejnosti. A jak budete školit hodnotitele trofejí?
Připravujeme proškolení členů okresních hodnotitelských komisí. Už jsme rozeslali na jednotlivé okresy dotazník,  abychom zjistili, kde mají zájem o toto školení a kolik mají hodnotitelů pro jednotlivé druhy zvěře. Na základě těchto informací chceme připravit školení, která by byla účelná. Ne pro velké skupiny najednou, ale tak, aby si všichni mohli prakticky hodnocení trofejí ozkoušet a osahat. Představuji si zahájení školení na podzim. Jednáme o spolupráci s odborníky z oboru hodnocení trofejí dle CIC i s odborníky na odhad věku zvěře, abychom zajistili odbornou úroveň školení.
 
 Jaký je váš názor na chovatelské přehlídky, aby se chovatelská přehlídka nestala jen přehlídkou kostí, ale aby to byla i zároveň propagace myslivosti? Jak toto chcete podpořit v rámci myslivecké komise?
Kdyby se projednávala novela zákona, bylo by dobré doplnit povinnost předkládat trofeje, byl bych jednoznačně pro. Třeba u nás na okrese Ústí nad Orlicí předkládají trofeje všechny honitby. Kdyby se všichni chovali jako u nás dosud, žádná úprava zákona by ani nebyla nutná.
V rámci přehlídky trofejí, která se již po řadu let koná v Lanškrouně, zdejší MěÚ a OMS pořádají i doprovodný odborný program. V rámci chovatelské přehlídky je pořádán městským úřadem i den pro děti, kdy přijdou na čtyři stovky dětí z mateřských školek a základních škol. Děti mají připravené přednášky o přírodě i soutěže s mnoha stanovišti v sousedních prostorách chovatelské přehlídky. Neznám ale detailně, jak to funguje jinde, vím jen, že někde problémy jsou. Myslím si, že když se podaří zvýšit prestiž myslivecké organizace, když jednotlivé komise budou pracovat, pak i myslivci by mohli raději své trofeje na přehlídky předkládat.
 
Jakou vidíte pro práci myslivecké komise oporu v sekretariátu? Co myslíte, že by se mělo změnit? Každá komise by asi měla mít svého tajemníka, není přece možné, že jeden tajemník slouží pro čtyři komise.
Na sekretariátu, aby byl plně funkční, by měl být schopný jednatel, který by měl s mysliveckou radou rozhodnout, kolik lidí je nutných pro to, aby sekretariát fungoval. Nevím, zda každá komise by měla mít jednoho tajemníka. Záleží také přímo na člověku, někdo stihne více, někdo méně. Kde je přesně ta hranice, kolik lidí by mělo být na sekretariátu zaměstnaných, nedokážu posoudit. Mně je osobně jedno, zda tajemník myslivecké komise bude dělat dalších deset věcí, měl by ale stihnout zařídit mnou zadané úkoly. Jsem ve funkci nový, učím se za pochodu, zatím informací moc nemám, také jsem mnoho informací nezdědil. I současný tajemník komise není na sekretariátu dlouho, Tak nevím, jestli to, že jsme tam oba krátce je handicap nebo spíše výhoda.
 
 
A jaký je váš pocit z myslivecké rady? Už pár zasedání proběhlo, už se se přece jen poznali.
Pocit mám zatím dobrý. Myslivecká rada se snaží něco změnit, já věřím, že k lepšímu. Pan předseda to, co deklaroval před volbami, po volbách drží a vykonává své předsednictví v souladu s tím, co dopředu prezentoval. Předsedové odborných komisí se snaží být aktivní, já to vidím zatím dobře, optimisticky. Nakolik se co ale změní, můžeme zhodnotit až po pěti letech.
 
Co myslíte, že by se mělo zlepšit? Kde vy osobně, kdybyste měl možnost hned něco změnit, co byste první učinil?
Já si myslím, že důležité pro tuto mysliveckou radu bude, aby jednotlivé odborné komise pracovaly aktivně, určitým směrem, aby jejich činnost byla náležitě prezentována. Pak jednotliví myslivci poznají, že se v naší organizaci něco děje, že nastávají změny, a to k lepšímu.