Časopis Myslivost

FOX 308 W – bude jen pro Afriku?

Myslivost 5/2016, str. 63  Antonín Čech
Možná vás, čtenáři, překvapí název FOX. Proč zrovna FOX? Pokud budete číst dále, tak to bude jasné. V únorovém čísle časopisu Myslivost jsem se zmiňoval o vývoji náboje určeného pro reprezentační družstvo ČMMJ na II. mistrovství světa v lovecké kulové střelbě (dříve jsem tuto střelbu nazýval terénní kulovou střelbou nebo kulovým parcourem, ale lovecká kulová střelba je přesný překlad oficiálního mezinárodního označení této střelby, které je uvedené i v mezinárodních pravidlech). Šampionát bude probíhat začátkem letošního června v africké Namibii. Je nutné vyzvednou vstřícnost a ochotu především obchodního ředitele Sellier&Bellot Vlašim Ing. Josefa Strnada a vedoucího marketingu Ing. Aleše Havlíka, kteří tomuto projektu dali zelenou. Poděkování si však zaslouží celý tým specialistů, který se do vývoje zapojil.
Nejsložitější bylo najít vhodnou lehkou a superkvalitní střelu. Omezení bylo i v tom, že tato střela musela být z produkce některého z dodavatelů naší světoznámé muničky. Vodítkem byla práce jednoho z členů družstva Jindry Mahela, který použil a nalaboroval do svých nábojů kromě jiných i střelu Hornady V-MAX a udělal si náboj, který se stal vodítkem pro specialisty ve Vlašimi. Možná i proto, po podrobném rozboru dalších možností, byla i ze strany S&B vybrána tato střela o hmotnosti 7,1 gramů (110grs).
Dále bylo nutno vybrat vhodný střelný prach používaný pro střelivo S&B a správný typ zápalky. Největší alchymií však bylo najít vhodnou navážku, aby byla úsťová rychlost co největší, ale tlaky nepřekročily maximální povolené hodnoty. Takto „nadupaný“ náboj však musí nejen létat s plochou dráhou letu, ale především musí mít co nejmenší rozptyl. Stoupání vývrtu hlavně je dáno, a tak nastal opravdu nelehký úkol.
Podařilo se. Těsně před koncem loňského roku vzniklo prvních 150 kusů nového náboje. Zkoušky z balistické hlavně dopadly velice dobře, dráha střely se blížila dráze náboje Match v ráži 223 Remington se střelou 3,36g. Rozptyl s opsanou kružnicí 24 mm se zdál také uspokojující. Při měřeních přímo na jedné zbrani CZ 557 Varmint určené pro mistrovství byla dráha ještě plošší než zmíněná 223 Rem. Prostě paráda.
Zbývalo tedy střelivo ověřit při praktické střelbě. O prvních dojmech ze střelby na střelnici jsem se rovněž zmínil v únorovém článku.
Poté proběhlo tvarování pažby, které se opravdu povedlo. Podrobně jsem o něm psal v dubnovém čísle. Kontakt pravé ruky s pistolovou rukojetí je vynikající, další nastavující prvky opravdu umožňují, aby se celá zbraň stala součástí střelce. Jak se to tedy projeví při dalším testu náboje a vlastně i celého kompletu?
Nezbývalo již mnoho nábojů z první ověřovací série, a tak jsem zvolil střelbu na 100, 200 a 300 metrů. Pár výstřely jsem vyladil nástřel středové tečky na 200 metrů a úsečky náležící 100 metrům optiky právě této vzdálenosti. Pak jsem přistoupil k pětiranným položkám na již zmíněné vzdálenosti. Polohu jsem zvolil vsedě u nastřelovacího stolu a oporou byl trámek 10x10 cm a na něm složená deka.
Začal jsem střelbou na 100 metrů. Krásně bylo vidět, jak jsou všechny zásahy velice blízko středu. Ihned jsem začal střílet druhou pětirannou položku tentokrát na 200 metrů. Vše se opakovalo, jen rozptyl byl o něco málo větší. Po úpravě paralaxy, jsem pokračoval střelbou na 300 metrů. Zásahy byly trošku vpravo (vliv odvalování střely) a nahoře, což svědčí o tom, že balistika nového náboje 308 Winchester se 7,1gramovou střelou ze S&B Vlašim má opravdu přímější dráhu letu než střela náboje Match v ráži 223 Remington.
Je úžasné, že ač bylo asi během 10 minut vypáleno 15 výstřelů, tak rozptyly byly vynikající. Vždyť opsané kružnice zásahů na terčích byly následující: na 100 metrů 30 mm, na 200 metrů 44 mm a na 300 metrů 67 mm. Toto svědčí především o kvalitě střeliva a i kvalitě hlavně a celého kompletu. Navíc se mohla projevit i drobná chyba střelce. Přece jen zbraň není upnutá tak jako balistická hlaveň.
Poté zbraň putovala opět k jejímu tvůrci – Víťovi Sedlákovi. Posloužila jako vzor pro úpravu pažeb ostatních zbraní. Současně byla pažba opatřena zdrsněním některých ploch a konečnou povrchovou úpravou. Zrodila se krásná a dokonalá zbraň, vlastně dokonalý komplet. Co by byla CZ 557 Varmint bez vynikající optiky ZD 6-24x56 RD s upravenou záměrnou osnovou přímo pro nový náboj. A oboje by bylo nanic bez individuálně naladěného střeliva ze Sellier&Bellot Vlašim, které svou plochou dráhou letu dokáže eliminovat chybu střelce při odhadu vzdálenosti a svou přesností s přehledem zasáhne i poměrně malý cíl.
To, co střelivo „umí“, mi dokázalo hned při první vycházce do honitby. Společnost mi dělala jako obvykle Helenka a naše fenečka Arrinka. Kulovnice s optikou se opravdu pronese – hmotnost kompletu 6,2 kg je znát.
Pravidelně při šoulačce honitbou si sedáme na dva ploché kameny, kde se občerstvíme čajem z termosky a hlavně máme před sebou poměrně velkou sedmihektarovou louku. Je fakt, že na této louce jsem již ulovil velké množství lišek, a tak vždy velice opatrně procházíme chodníčkem v zarostlé hrázi na „naše“ místečko. Usedáme, ale na louce není ani chlup. Popíjíme čajíček.
Najednou uvidím nějaký pohyb poblíž nejvzdálenějšího rohu. Ano je to liška a ne ledajaká. Jistě je to ten starý lišák, který mě již několikráte vypekl. Není na nic čas. Ani upravit zvětšení z nastavené šestky či zkontrolovat, že nastavení věžičky odpovídá opravdu nastřelení středové tečky na 200 metrů. Vím, že tento cíp louky je ve vzdálenosti okolo 260 metrů. Liška je jistě dost přes 200 metrů a zkracuje si cestu uhlopříčně přes roh louky. Její dráha po louce může činit asi 50 metrů.
Čas neúprosně běží tak, jako u lovecké kulové střelby. Rychle rozkládám svoji dvojnožku, zbraň opírám o jednu její nohu. Již mám lišku v optice. Má polovinu dráhy za sebou. Zkouším pískat. Ani po třetím písknutí se liška nezastavuje. Kraj louky se rychle blíží.
Chytám tedy horní hranu těla, táhnu s liškou a věřím, že se přece jen zastaví. Ne, nezastaví, bleskne mi hlavou. Pomalu přejíždím záměrnou tečkou před lišku, snažím se nezastavit zbraň. Zvyšuji tlak na spoušť. Třeskne výstřel.
Za neuvěřitelně dlouhou dobu slyším velmi silný úder kule, odpovídající spíš zásahu mnohem větší zvěře. Rychle přebíjím. Nastavuji optiku na maximální zvětšení 24x. Zdá se mi, že těsně u kraje louky vidím oháňku. Hurá, mám ho!
Teprve teď nahromaděný adrenalin dělá své. Klepou se mi ruce. Je úžasné, že i po tolika letech a stovkách ulovené zvěře kulovou zbraní mám ten úžasný a neopakovatelný pocit.
Po chvíli vstáváme a pomalu jdeme k lišce. Helenka samozřejmě hledá lišku mnohem blíže. Ne, opravdu lišák leží asi 30 metrů od rohu louky. Jeho předek leží již mezi suchou trávou kraje louky. Ano je to on. Starý lišák.
Vstřel není skoro vidět. Nakonec ho nacházím v jamce za předním během. Výstřel o průměru asi 5 cm svědčí o tom, že se střela perfektně rozložila a vykonala své. Takže nejen přesný náboj pro terčovou střelbu, ale jistě vhodný i pro lov. To je náboj! A bleskne mi hlavou FOX. Vždy, když teď vezmu tento náboj do ruky, nebo o něm mluvím, se mi toto slovo dere do úst a pro mě je to tedy náboj FOX, a proto i toto slovo uvádí celý tento můj článek.
Toto se událo 6. dubna. Den předtím jsem dostal „dodělanou“ kulovnici od Víti Sedláka a den poté, to je 7. dubna, jsem uháněl do Vlašimi nechat střelit test druhé série (snad té konečné) tohoto náboje.
Test z balistické hlavně vyšel s nižší úsťovou rychlostí a vyššími tlaky. Když mi to do telefonu Aleš Havlík sdělil, tak mě polil pot, protože logicky by při nižší úsťové rychlosti měla být dráha střely zakřivenější a zvýšení tlaků při hoření směsi má většinou za následek větší a někdy přímo katastrofální rozptyl. A to je to s čím výrobci střeliva neustále bojují. Stejný prach, ale každá série prachu je jiná. A musím podotknout, že to byl střelný prach zahraniční výroby.
Trošku mě uklidnilo, že po příjezdu měli v S&B střelenou i precizi (rozptyl) z balistické hlavně a čekalo mě milé překvapení v podobě informace o opsané kružnici zásahů s hodnotou 21 mm ve 100 metrech. To je o 3 mm méně jak u série první. Bylo provedeno měření střelby z „ostrého“ tedy soutěžního Varmintu a světe div se, ale vypočtená dráha střely byla nad 300 metrů ještě o něco málo přímější jak u první série. No to je paráda. Precize nemohla být střelena, protože není možné zbraň upnout tak, aby měření byla porovnatelná s balistickou hlavní. Chlapi, co test stříleli, měli otázku: „Co to je? Vždyť to má ve 100 metrech ještě rychlost 870 m/s?“
Je fakt, že úsťová rychlost Foxe vystřeleného z Varminta byla 961,1 m/s. Odpoledne jsem si spokojený vezl ze Sellier & Bellot 137 kusů nábojů pro další testování skutečné balistiky a rozptylu na střelnici ve Světnově u Žďáru nad Sázavou.
Díky nepříznivému počasí jsem střelil pouze 5 výstřelů na 300 metrů a výsledek s opsanou kružnicí 64 mm je opravdu vynikající, a to jsem tu horní ranku odpálil opravdu o něco výš. Do dalších testů, se však zapojí i ostatní střelci, protože každým dnem by měly být zbylé zbraně předány ostatním členům družstva a každý střelec ví, že co „chutná“ jedné hlavni, nemusí „chutnat“ druhé.
Celkově však musím říci, že všichni v Sellier & Bellot odvedli velice profesionální práci a možná vytvořili opět náboj, který nám bude závidět celý svět, tak jako náboj Match v ráži 222R a 223R, který je podle mého nejlepším sériově vyráběným nábojem těchto ráží na světě.
„Tak tedy, Foxi, ukaž, co umíš!“
Ing. Antonín ČECH
Zpracování dat...