Časopis Myslivost

Volba střely pro používané kulové náboje

Myslivost 5/2016, str. 74  Jiří Hanák
Jedna „vychytávka“ RWS k jejich správnému výběru Volba vhodné střely k lovu je velmi podstatným a jedním z nejdůležitějších předpokladů úspěšného lovu. V tomto článku se nechci věnovat výběru vhodné střely podle její ranivosti a vyvolání spolehlivého smrtícího efektu, účinnosti nebo šetrnosti ke zvěřině, ale zcela jinému aspektu, který je důležitý zejména při lovu na větší vzdálenosti, a to volbě střely z hlediska přesnosti zásahu. K přesné střelbě se konstrukce a technologie výroby zbraní i střel od svého vzniku výrazně změnily. Pro takový názorný příklad třeba mohu uvést, že první kulovnice s hladkým vývrtem měla „přesnost“ střelby takovou, že na 100 m bylo možné sotva trefit terč o rozměru 1x1 m.
Později u drážkovaných vývrtů se přesnost střelby několikanásobně zvýšila, ale přesto z dnešního hlediska byl rozptyl střelby stále „obrovský“, zatímco dnes již rozhodují doslova milimetry, či úhlové vteřiny, podle toho jaké měřítko použijeme.
K výrobě hlavní kulovnic se používají speciální oceli vyrobené podle zvláštních receptur, lišících se druhem a množstvím legur, někdy připomínají i svým utajením recept jak na Becherovku.
Tvary hlavní jsou speciálními programy optimalizovány tak, aby bylo docíleno nejen co největší pevnosti, ale zejména tuhosti hlavně s maximálním omezením kmitů hlavně při výstřelu. Optimalizace složení hlavňových ocelí, tvar hlavní a jejich výroba je podřízena vnitřní balistice. Celý proces vnitřní balistiky, tzn. děje, které probíhají od úderu úderníku na zápalku náboje až po výlet střely z hlavně, počínající správným a přesným uzamčením náboje v nábojové komoře, správným navedením střely do přechodového kuželu, spolu s průběhem vývinu rány, který ihned po explozi prachové náplně vyvolává rázovou vlnu, která se šíří celou hmotou hlavně, to vše předurčuje přesnost střelby.
Rázová vlna vzniklá po iniciaci výstřelu rozkmitává hlaveň tak, že ústí hlavně již kmitá před průchodem střely ústím a dává tak střele nežádoucí vychylující radiální impuls. Z toho důvodu se hledají materiály a tvary hlavní, které co nejméně podléhají uvedeným kmitům.
Výrobní technologie hlavní se také změnily tak, aby se docílilo co nejpřesnějších rozměrů vývrtů hlavní. Jednoduše řešeno, optimalizují se všechny prvky, které mají nebo mohou mít vliv na způsob a průběh vnitřní balistiky, a tím přesnost střelby. V posledních letech se právě vnitřní balistice a jejímu vztahu na výslednou přesnost střelby věnuje u renomovaných a špičkových výrobců zbraní vysoká pozornost.
Plášťovaná střela kulového náboje od svého vzniku, což je už zhruba 150 let, vypadá na první pohled a z vnějšku jakoby stále stejná, ale tak, jako u automobilů, kde je princip motoru stále stejný, přece jen se jejich konstrukce změnila velmi významně.
U střel se sleduje samozřejmě spolehlivost smrtícího ranivého účinku, při různých zásazích těla zvěř, zvýšení účinku ke zlomení v ohni atd. K tomu jsou hledána různá složení materiálu jader střel, jejich spojení s pláštěm k vytvoření řízeného částečného rozkladu střely při dopadu na cíl, udržení kompaktnosti a celistvosti střely při průchodu cílem, vytvoření řádné ranivé kaverny v těle zvěř atd.
V neposlední řadě se střely konstruují s ohledem na zvýšení přesnosti střelby, a to nejen u terčových střel, ale i u loveckých, protože dnes už je obvyklé lovit na vzdálenosti delší než průměrné.
Ke zvýšení přesnosti střel se optimalizují tvary střel, osazují se balistickými špičkami, konce střel se modelují do tvaru zádi lodi k omezení vlivu prachových plynů na střelu těsně po jejím výletu z hlavně a především se vybírají k výrobě jader, případně celokompozitních střel, materiály s vysokou homogenitou tak, aby každá střela měla těžiště umístěné ve stejném místě. U střel s jádrem se volí takové technologie výroby, které zaručí co nejpřesnější sesazení jádra s pláštěm bez jakékoliv excentricity nebo vzduchové bubliny.
Hledají se také materiály nebo povrchové úpravy střel pro co nejhladší průchod střely vývrtem hlavně se současnou tvárností pro snadný zářez polí vývrtu do povrchu střely k jejímu dokonalému vedení. Uvedené opět platí jen pro nejlepší výrobce střeliva s nejvyšší kvalitou.
Nyní přicházím k jádru problému. V případě, že mám velmi kvalitní zbraň a vysoce kvalitní střelivo, neznamená to, že každá střela, byť nejkvalitnější, bude mít stejnou přesnost, tedy stejně veliký rozptyl střelby.
Uvedu jeden příklad. Myslivci se mne často ptají na situaci, kdy používají do zbraně náboje od stejného výrobce, ale podle situace s různou hmotností střely, a dotaz většinou zní, jakoby logicky, o kolik centimetrů bude zásah těžší střely níže než zásah střely lehčí?
Mojí odpovědí bývají zklamáni, protože to prostě nevím. Skutečně správná odpověď pro konkrétní případ totiž neexistuje.
V úvodu jsem stručně uvedl prvky, které ovlivňují vnitřní balistiku s výsledným efektem na přesnost střelby. K tomu je třeba doplnit, že každá technologie výroby hlavňových ocelí a samotných hlavní, i ta nejpřesnější, má určité tolerance, a to jak ve složení materiálu hlavní, tak i jejich rozměrů. Tedy každá hlaveň je svým způsobem v mikrometrických měřítcích jiná a je originálem, a tedy každá hlaveň, opět v mikrometrických měřítcích, se z hlediska vnitřní balistiky chová poněkud jinak.
Z uvedeného vyplývá, že ne z každé hlavně je u stejné střely stejně přesná střelba, což není chybou ani zbraně, ani střely, ale jedná se o to, jak si vzájemně „sednou“.
Když se vrátím k příkladu použití těžké a lehké střely, je jejich vzájemná odchylka zásahu z každé zbraně jiná a dokonce těžší střela nemusím zaznamenat z některé zbraně vždy výškovou odchylku, ale jen stranovou.
Z toho důvodu ten lovec či střelec, který potřebuje nebo chce střílet co nejpřesněji a rozhoduje se mezi různými náboji stejně vysoké kvality, měl by konečný výběr učinit po vyzkoušení přesnosti střelby každého z uvažovaných nábojů.
K tomuto účelu německý výrobce špičkového střeliva přišel vcelku s dobrým nápadem. Aby totiž zájemce o vyzkoušení přesnosti střelby ze své zbraně náboji s různými střelami nemusel kupovat vždy celou krabičku nábojů a tím plýtvat náklady, uvedl na trh krabičku s náboji s názvem PERFORMACE TEST PACK. V krabičce jsou obsaženy náboje po pěti kusech se čtyřmi různými střelami porovnatelného použití. Tak si zájemce může velmi ekonomicky vyzkoušet, která ze střel je pro jeho zbraň nejvhodnější a z hlediska přesnosti střelby zbrani nejvíce „chutná“.
Ke krabičce „zkušebních“ nábojů výrobce dodává i terčový list s barevným rozlišením terčů pro jednotlivé střely. Podle mého názoru velmi dobrá, úsporná a chytrá vychytávka.
Dr.Ing. Jiří HANÁK
 
Zpracování dat...