Časopis Myslivost

Vyjádření ČMMJ k novele zákona o myslivosti

Myslivost 5/2016, str. 8  ČMMJ
Vyjádření Českomoravské myslivecké jednoty k návrhu novely zákona o myslivosti formou dopisu ministru zemědělství Ing. Marianu Jurečkovi ze dne 5.4.2016.
 
Vážený pane ministře,
jménem Českomoravské myslivecké jednoty, zasílám připomínky v rámci Meziresortního připomínkového řízení, týkajícího se návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001/Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Českomoravská myslivecká jednota sdružuje více než 65 tis. myslivců v České republice a níže uvedené připomínky jsou kompilátem vyjádření jednotlivých členů, pobočných spolků a odborných komisí.
Českomoravská myslivecká jednota, již několikrát vyjádřila svůj nesouhlas s novelou zákona o myslivosti. Na svém názoru i nadále trváme a s novelou zákona nesouhlasíme.
 
Nicméně považujeme za povinnost připomínkovat současný návrh. Doporučujeme proto zvážit následující úpravy:
  • § 2 doplnit o definici pojmu vnadiště, z důvodu použití tohoto termínu v následujících částech zákona, kdy by tento termín měl být definován jako zpevněné místo, umožňující předkládání krmiva.
  • § 2 doplnit o termín krmivo, kdy by mělo být jasně definováno, co může být použito jako krmivo nebo nikoliv, a případně zda-li tento pojem vychází ze související legislativy (např. pro chov hospodářských zvířat).
  • § 2 doplnit do výčtu druhů zvěře zubra evropského.
  • § 2 doplnit do písm. s) druhy: koza bezoárová, los evropský.
  • § 3 odst. 2 – nesouhlasíme se změnou definování normovaného stavu zvěře, kdy za normovaný stav současná právní úpravu považuje nejvýše přípustný jarní početní stav a navrhovaná úprava „nejvýše přípustný početní stav“. Změnou definice normovaného stavu by v praxi došlo k zmatečnému přístupu k hospodaření a lovu zvěře, jelikož normované stavy byly od samého prvopočátku plánování chovu a lovu zvěře zavedeny v 60. letech minulého století a vztahovaly se vždy k jarním stavům. Jarní stavy jsou logicky zjištěné po zimě a jsou základem pro roční přírůstek a následně i základem pro plán lovu, který vychází z biologických zákonitostí životních projevů zvěře a jehož účelem je udržování početní stavů zvěře na stavech normovaných. To je v podstatě princip a cíl mysliveckého hospodaření - po provedených lovech a po úhynech zvěře v zimní období dosáhnout v honitbě na jaře ještě před dalším mysliveckým rokem, který začíná 1. 4., tzv. „normovaný stav“.
  • § 3 navrhujeme změnit znění odstavce 3 písm. g) takto „umisťovat vnadiště bez souhlasu vlastníka pozemku nebo osoby, která na pozemku zemědělsky či lesnicky hospodaří“. Souhlas od jednoho z těchto subjektů je plně dostačující. V tomto směru preferujeme souhlas hospodařícímu subjektu, kterému primárně vznikají škody na jeho produkci.
  • § 3 navrhujeme přidat do odstavce 4 pro zvěř, u které je možné ustanovit oblasti chovu také srnce obecného, prase divoké a jelence běloocasého. Z pohledu chovu zvěře není důvod, aby tyto druhy byly z možnosti stanovení oblasti chovu vyjmuty.
  • § 6 doplnit do této části povinnost uživatele honitby předložit trofeje na chovatelskou přehlídku v případě, že státní správa myslivosti rozhodne o konání chovatelské přehlídky a následně stanovit sankční opatření v případě nepředložení trofejí na chovatelskou přehlídku.
  • § 21 odst. 1 písm. f) uvést i možnost předložení přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajů pro subjekty účtující ve zjednodušeném rozsahu.
  • § 32 změnit slovo odstřel v odstavci 5 za slovo lov. Slovo odstřel je nutné nahradit slovem lov z toho důvodu, že ne vždy musí být poplatkový lov prováděn střelnou zbraní. Ponechání tohoto pojmu by znemožnilo pořádání lovu s pomocí loveckých dravců za úplatu a ohrozilo by to fungování většiny sokolnických lovů, včetně národního sokolnického setkání s mezinárodní účastí v Opočně.
  • § 32 odst. 6 navrhujeme vypustit bez náhrady z důvodu nepřiměřeného zásahu do spolkové autonomie.
  • § 33 navrhujeme vypustit celý odst. 3). Podle našeho názoru toto může ohrozit spolkovou činnost a de-facto znemožní výkon práva myslivosti ostatním občanům, kteří nevlastní honební pozemky.
  • § 35 navrhujeme doplnit odst. 9 o možnost pověření pořádání odborného školení podle odstavce 1 písm. j) také mysliveckou organizaci s celostátní působností.
  • § 36 vyškrtnout z odstavce 5 prase divoké. Ponechání prasete divokého v tomto odstavci může vést k záměrnému nízkému lovu divokých prasat, případně k zatajování ulovených kusů prasete divokého. To může mít za následek možnost rozšíření nákazy svalcem stočeným prostřednictvím nelegálně ulovených jedinců prasete divokého. Obecně požadujeme zvýšení počtu ulovených kusů spárkaté zvěře v daném hospodářském roce, a to z 5 na 20 kusů.
  • § 44 Přidat za odstavec 2 nový odstavec s následujícím znění „(3) Loveckým dravcem je možno lovit druhy zvěře, které lze obhospodařovat lovem a u kterých je stanovena doba lovu pokud toto není v rozporu s jiným právním předpisem.“ Přidání tohoto znění do textu, buď jako samostatný odstavec, nebo k předchozímu odstavci by znamenalo výraznou stabilizaci sokolnictví jako uznaného způsobu lovu. Tato definice v zákoně chybí. Velmi často se setkáváme s určitým neporozuměním při jednání s uživateli honiteb či úřady a s argumentací (byť chybnou), že sokolnictví není uznaným způsobem lovu. Zároveň, by to bylo, výraznějším zakotvením sokolnictví v právní normě což by bylo naplňováním článku 13 úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví UNESCO (odkaz na právní normu se týká zákona na ochranu zvířat proti týrání  - zákon č. 246/1992 Sb., § 4 odst. 1: Za týrání se považuje, písm. a) nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly.
  • § 45 doplnit znění odst. 1 písm e) následujícím textem „nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm kromě honičů FCI skupin 5 a 6“, a to z důvodu, že při současných vysokých početních stavech zvěře černé a vysoké, je zrušení omezení kohoutkové výšky do 55 cm pro plemena honičů žádoucí. Honiči střední a vyšší velikosti jsou většinou nekontaktní psi a nedochází tak k důraznému vyhledání a nahánění zvěře. Ze statistických údajů lovu v loňském roce u zvěře černé je zřejmé, že v republikovém porovnání se více kusů uloví na společných lovech, než lovem individuálním. Stejně tak je zřejmé, že se stavy i počty ulovených kusů černé zvěře zvyšují. K úspěšnému lovu černé zvěře na společných lovech zcela jistě přispěla zkušenost, že více pořadatelů naháněk, již neloví klasickou naháňkou – nátlačkou, kdy je zvěř pomocí honců a zejména psů násilně tlačena na lovce. Stále více používaný způsob společného lovu zvěře černé je naháňka s ploužením. Jedná se o to, že úkolem honců se psy je černou zvěř zvednout a dát do jejího přirozeného pohybu. Nenásilným, nekontaktním a přirozeným způsobem. Pro tento způsob lovu, tj. práci honičů v leči, cvičí v současné době vůdci své psy a nedochází k přímému kontaktu (strhávání) zvěře psy. V zahraničí se tento způsob společného lovu spárkaté zvěře, honiči s kohoutkovou výškou nad 55 cm velmi osvědčil, a proto již ostatní státy výškové omezení ze své legislativy odstranily. Česká republika je v současné době poslední zemí Evropy, kde platí výškové omezení loveckých plemen honičů pro vyhledávání spárkaté zvěře. Jsme přesvědčeni, že zrušení omezení kohoutkové výšky u honičů by přispělo ke snížení stavů spárkaté zvěře a tím by došlo ke snížení škod způsobovaných touto zvěří.
  • § 45 uvést do souladu odst. 1 písm. g) do souladu s § 45 odst. 2, kdy kde lze povolit podle § 45 odst. 1 písm. g) a j) pouze noktovizory, ale už ne zdroj umělého osvětlení apod. Písmena g) a j) je nutno oddělit.
  • § 45 doplnit odst. 1 písm. m) o kuny a jezevce lesního.
  • § 45 doplnit odst. 2) o možnost udělení výjimky ze všech zakázaných způsobů lovu a do lovu pro účely výzkumu.
  • § 46 v odstavci 2 změnit následující text „Pro osoby lovící na společném lovu nebo sokolnickém setkání může povolenku k lovu nahradit seznam osob, které se jej účastní (hromadná povolenka k lovu).“ Přidáním tohoto znění do textu je nezbytně nutné pro výrazné ujasnění stávající praxe. Protože v praxi jsou sokolnická setkání společným lovem, a tento statut by měl být v zákoně reflektován.
  • § 52 v odstavci 2 definovat, jaká opatření jsou dostatečná. Obecné ustanovení povede k nárůstu soudních sporů mezi uživateli honiteb a uživateli honebních pozemků.
  • § 53 v odst. 1 definovat přiměřená opatření, realizovaná vlastníkem, nájemcem nebo pachtýřem honebního pozemku.
  • § 54 v odst. 2 snížit plochu s jednou pěstovanou plodinou, a to z 30 ha na 10 ha. Důvodem snížení výměry jedné plodiny pěstované na souvislé ploše je možný nástroj, jak docílit harmonickou a pestrou agrární krajinu. Lesní porost, vodní útvar a liniový interakční prvek nelze považovat za dostatečné opatření ke snížení škod na zemědělských plodinách a pozemcích. Rovněž požadujeme vypustit část třetí věty „který je tvořen lesním porostem,“ a „liniovým interakčním prvkem doprovodné zeleně“ – pás lesního porostu a liniový interakční prvek doprovodné zeleně v lánu pole neumožňuje zamýšlené usnadnění lovu spárkaté zvěře. Proto navrhujeme i 12metrové pásy při okraji lesních pozemků tak, aby došlo k minimalizaci škod na zemědělských kulturách. Uvedené pásy jsou i významným příspěvkem k celkové biodiverzitě území. Na navrhovanou úpravu by měla navazovat úprava principů zemědělské dotační politiky.
  • § 60 v této části by bylo vhodné jmenovitě uvést všechny kompetence státní správy pro jasnější stanovení kompetencí jednotlivých orgánů státní správy a jasnosti výkladu zákona.
S pozdravem „Myslivosti zdar!“
Ing. Jiří JANOTA
předseda ČMMJ, z.s.
Zpracování dat...