Časopis Myslivost

Vytváření vhodných biotopových podmínek pro divokou populaci bažanta obecného v kulturní krajině – 3. část

Myslivost 5/2016, str. 24  Tomáš Zíka
Management travních porostů Zastoupení směsi travních porostů v krajině je podstatným a základní faktorem k zajištění vhodného biotopu pro hnízdění a odchov kuřat a má přímý vliv na zvýšení početnosti bažanta obecného (Clark and Bogenschutz, 1999), podíl by však neměl přesahovat 50 % (Trautman, 1982; Haroldson, 2005; Nielson et al., 2006). Základním předpokladem pro výběr hnízda samice je zbytková vegetace z předcházejícího roku o minimální výšce 25 cm, která kryje hnízdo v době, kdy okolní vegetace začíná teprve růst.
Pro hnízdění jsou optimální velké bloky porostů nelineárního charakteru o výměře 10-16 ha, s celkovým rozsahem alespoň 32-65 ha (PF, 2004). Úzké pruhy zvyšují náchylnost hnízd k predaci, neboť často slouží jako migrační koridory pro predátory (Warner et al., 1984). 
Pro tyto účely jsou vhodné víceleté porosty travin a bylin, které nejsou pravidelně zemědělsky obhospodařované (optimálně asi 20 %). Tyto plochy poskytují bezpečný hnízdní kryt, dostatečnou nabídku hmyzu, semen a kryt po sklizni zemědělských plodin. Traviny by měly zajišťovat hustý hnízdní kryt a bylinná složka by měla poskytovat nižší hustotu porostu u země a zlepšit průchodnost pro pohyb slepic s kuřaty.
Aby prostředí splňovalo podmínky nejen pro hnízdění, ale i odchov mláďat, je nutné v pravidelných několikaletých intervalech provést opatření, která zabrání vzniku pouze husté travinné kultury s omezenou průchodností. Lze využít např. posekání (likvidace hustých trsů), diskování (naruší travinný drn a zlepší se podmínky pro růst bylin s nižším zápojem), dosévání bylinami atd. Takto zvolený extenzivní management zajistí optimální podmínky pro bažanta obecného (Veverka et al., 2013).
Stejný účel splní i oddělené bloky travin (hnízdění) a navazující odchovný kryt (pohybová propustnost, hmyz), kde převažují rostliny bylinného charakteru. Ideálním případem je, pokud jsou tyto plochy rozmístěny pravidelně v krajině a doplňují texturu orné půdy.
Bohužel podobný typ opatření není zakotven v zemědělské politice ČR. V současné krajině jsou travní porosty zpravidla využívány jako sečené louky, popř. pastviny. Louky, přestože poskytují zvýšenou potravní nabídku hmyzu, nejsou vhodným hnízdním biotopem, neboť termín první seče zpravidla spadá do doby hnízdění (vysečení hnízd, mortalita samic, mláďat aj.). Pravidla nastavená dotační politikou ukládají subjektům pravidelné sečení (většinou 2x ročně), kdy porost je v podzimním období znovu posekán (mulčován). Neposkytuje tak kryt a výšku vhodnou pro umístění hnízda na jaře příštího roku.
Intenzivní pastviny jsou z hlediska biotopu bažanta rovněž nevhodné díky minimální výšce spasené vegetace a eliminaci biodiverzity hmyzu a bylin (Veverka et al., 2013).
Relativně vhodné prostředí pro hnízdění a odchov kuřat alespoň na části území poskytují pastviny, které nejsou intenzivně využívány a nachází se na nich odrostlý dostatečně vysoký porost.
Velmi vhodným prostředím pro hnízdění a odchov mláďat jsou porosty vojtěšky. Ovšem při standardním zemědělském hospodaření se stávají ekologickou pastí. Sečení probíhá 3-4x ročně a dříve než u ostatních pícnin, proto hnízdní úspěšnost bývá díky zemědělské činnosti velmi nízká (Hartman et al., 1984; Klinger, 2008).
V zemědělském hospodaření se nachází v ČR významná nevyváženost mezi zastoupením jednotlivých složek biotopu. V nejúrodnějších oblastech dominuje intenzivně využívaná orná půda s minimálním zastoupením travních porostů a ve vyšších nadmořských výškách dochází k unifikaci prostředí převodem orné půdy na pastviny a louky. Důsledkem je snižování pestrosti kulturní krajiny, která je pro bažanta důležitá.
Nedostatek bezpečného a zemědělskou činností nenarušovaného hnízdního krytu je limitujícím faktorem pro reprodukci a rozšíření bažanta v kulturní krajině (Clark et al., 1999; Johnsgard, 1999; Veverka et al., 2013).
V podmínkách ČR lze využít pro naplnění požadavku kvalitního hnízdního krytu druhy: chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), jetel luční (Triforium pretense), komonice lékařská (Melilotus officinalis), lipnice luční (Poa pratensis), pýr pontický (Thinopyrum ponticum), pýr prostřední (T. intermedium), srha říznačka (Dactylis glomerata), sveřep bezbranný (Bromus inermis), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia), vojtěška setá (Medicago sativa) – porosty velmi bohaté na hmyz atd. (Sekera, 1954; Behnke and Claussen, 2007; Libosvár and Hanzal, 2010).
V oblastech, kde se nevyskytuje v průběhu zimy vysoká sněhová pokrývka, mohou plnit některé druhy trav vhodný kryt i přes toto období: proso prutnaté (Panicum virgatum), vousatka Gerardova (Andropogon gerardii), „indiánská tráva“ (Sorghastrum nutans), blíže Eggebo et al. (2003).
Jak bylo zmíněno výše, hustá vegetace je optimální pro zajištění hnízdních podmínek. Nicméně pro vlastní odchov mláďat je vhodnější, pokud porost poskytuje u země volný pohyb pro slepici s kuřaty a krytová složka je umístěna do horní části.
Draycott et al. (2009) oseli plochy určené pro odchov mláďat (0,5-3,0 ha) nízkým výsevem (10 kg/ha), aby bylo zamezeno přílišné hustotě porostu. Základní kostru směsky tvořily plodiny vojtěška setá, slunečnice roční (Helianthus annus) a řepka olejka (Brassica napus), do kterých byly přimíseny semena obilnin, bylin a trav. U rodinných hejnek, které využívaly tyto plochy, bylo přežívání v nejkritičtějším období prvních 21 dnů  66-92 %. Navíc odchovné plochy byly cíleně preferovány v porovnání s ostatními složkami biotopu (intenzivně obdělávaná pole, lesní porosty, mokřady).
 
Managementová doporučení
Zavést dotační titul k podpoře víceletých neobdělávaných travních porostů na orné půdě, nebo na již existujících porostech (asi 10-15 let). Současně umožnit po asi pěti letech management porostů, který zajistí optimalizaci struktury (zajištění průchodnosti a eliminace hustých travinatých trsů).
Dotačně podpořit posunutí termínu první seče po 31. 7.
Ponechání neposečeného travního porostu o výšce 30-40 cm od podzimu do následujícího roku.
 
Orná půda
Tato část kulturní krajiny je v důsledku zemědělské výroby nejintenzivněji využívána. Změny v hospodaření, jejichž důsledkem bylo zvyšování výměry půdních bloků; likvidace rozptýlené zeleně; nárůst používání pesticidů a průmyslových hnojiv; rychlejší a výkonnější mechanizace; meliorace; změny v druhové skladbě a pestrosti pěstovaných plodin, způsobily pokles početnosti bažanta obecného nejen v ČR, ale i v ostatních státech Evropy a USA (Farris et al., 1977; Hallett et al., 1988; Johnsgard, 1999; Draycott et al., 2002).
Tyto zásahy do biotopu negativně ovlivnily převážnou část druhů vázaných na agrocenózy. Zpravidla jediným nástrojem, kterým lze efektivně ovlivnit v širším měřítku hospodaření, je zemědělská dotační politika, a to jak pozitivně, tak negativně (Haroldson, 2005; Nielson et al., 2006).
Nejvíce je problematika vazby mezi početností bažanta obecného a přístupy k zemědělské politice popsána u severoamerických populacích (Wechsler, 1986; Haroldson, 2005; Switzer, 2009).
Hlavním nástrojem jak zlepšit hnízdní, potravní a krytové podmínky byl v převážné většině případů tzv. „set-aside management“ („rotational“ - každoroční, „non-rotational“ - víceletý). V různých formách byl aplikován jak v Severní Americe, tak v Evropě. Podstatou je, že jistý podíl zemědělské půdy je uveden do určitého režimu klidu a půda není využívána konvečním produkčním způsobem (jeden rok, popř. více let). Vhodným nastavením bylo docíleno zvýšení početnosti bažanta obecného jak v Severní Americe, tak v Evropě (King and Savidge, 1995; Draycott et al., 2002; Haroldson, 2005; Nielson et al., 2006; Switzer, 2009).
Přestože se CRP a program EU v mnoha bodech lišil, vycházel z podobných příčin a měl podobný dopad na agrární ekosystémy. Vyjmutím části plochy z běžné zemědělské produkce došlo k diverzifikaci prostředí, což mělo za následek kladný vliv na společenstva organismů vázaných na zemědělskou krajinu (Firbank et al., 2003).
V Programu rozvoje venkova ČR (2007-2013; EAFRD - European Agricultural Fund for Rural Development) se objevil prvek „set-aside managementu“ v podobě biopásů (typ „rotational“ – každoroční obnova porostu). Jedná o pruhové (6-12 m) potravní políčko pro volně žijící živočichy, které je oseto vybranou směskou plodin (pohanka, proso, kapusta, lupina bílá, obilnina – oves setý, pšenice jarní, ječmen jarní). Smyslem biopásů je zvýšit diverzitu prostředí, rozčlenit monokulturní půdní bloky a doplnit stávající nebo chybějící prvky krajinné „infrastruktury“ (např. meze, meliorační strouhy, remízy, okraje polních cest).
Porost je založen na jaře (1.5.–31.5.), není sklízen ani ošetřován pesticidy a je ponechán v krajině do následujícího roku (minimálně do 31.3.). Subjekt je povinen praktikovat opatření na půdním bloku (po okrajích, nebo uvnitř) po dobu pěti let.
Dobře míněný dotační titul má ale i své nevýhody. Liniový charakter opatření má pravděpodobně negativní vliv v podobě zvýšené predace (Wechsler, 1986; Riley et al., 1994). Zbytkový porost v jarním období může působit jako atraktivní hnízdní prostředí, ale stanoveným termínem pro zaorání a znovuosetí dochází k likvidaci hnízd mechanizací. Vhodnost biopásů spočívá v pestré potravní nabídce pěstované směsky a díky chemickému neošetřování se zvyšuje dostupnost plevelů a hmyzu. Dotační titul bohužel nenašel uplatnění v širším celorepublikovém měřítku, což bylo dáno i jeho dobrovolností.
Způsob hospodaření na orné půdě je dalším faktorem, který způsobuje snižování početnosti divoké populace bažanta obecného. Pokud nebude určité procento obhospodařované orné půdy vyjmuto z konvenčního hospodaření („set-aside management“) není možné do budoucna předpokládat zastavení úbytku početnosti bažanta obecného. Poznatky jak z USA (CRP), tak z evropských států (CAP - Common Agricultural Policy) jsou důkazem, že vhodným nastavením dotační politiky lze zvýšit početnost bažanta obecného i v podmínkách současného intenzivního hospodaření (Draycott et al., 2002; Haroldson, 2005; Switzer, 2009).
Standardní pěstování plodin na orné půdě je v ČR obdobné jako v jiných státech s intenzivním zemědělstvím. Pomocí pesticidů (několikrát ročně) je potlačováno zastoupení hmyzu a plevelů, čímž vznikají monokulturní porosty s velmi omezenou potravní nabídkou. V období po sklizni dochází velmi rychle k úbytku již omezených potravních zdrojů a krytu. Nejdéle zůstávají v krajině porosty kukuřice, které po jistou dobu udržují kryt v krajině. Nicméně z celkového pohledu je pěstování kukuřice na velkých výměrách pro bažanta obecného velmi nevhodné, neboť v převážné části roku poskytuje minimální potravní nabídku.
Koncem podzimu se na převážné části ČR nachází nízké porosty ozimů, řepky, popř. zorané plochy. Bohužel strniště, které postupem času zarůstají vegetací a mohly by v tomto období zvyšovat potravní nabídku a kryt, z české krajiny téměř vymizely nebo jsou naaplikovány neselektivní herbicidy. Např. Klinger (2008) a Veverka et al. (2013) považují strniště za důležité opatření, které zvyšuje potravní nabídku, kryt a tím i přežívání bažantů v zimním období a rovněž chrání půdu proti erozi. V některých státech USA jsou sklízeny obiloviny speciálními lištami („stripper headers“), které odstraňují hlavně klasy a ponechávají vysoké strniště, čímž se zlepšuje krytový potenciál.  
Převážná většina autorů poukazuje na to, že účinek přijatých opatření se zvyšuje s rozsahem, proto považují za zásadní faktor, který může pozitivně ovlivnit početnost bažanta obecného, vhodně nastavenou společnou zemědělskou politiku (Hallett et al., 1988; Haroldson, 2005; Veverka et al., 2013).
Jednotka „honitba“ je zpravidla příliš malá, aby se komplexní managementová opatření projevila výrazným zvýšením početnosti. Hartman and Sheffer (1971) doporučovali výměru, kde lze hospodařit s trvale udržitelnou a reprodukce schopnou populací, minimálně 4000 ha, Riley (1999) dokonce přes 10 000 ha. To vše za předpokladu vhodných podmínek biotopu.
Způsob zemědělské výroby v měřítku ČR neposkytuje základní předpoklady pro zajištění trvale udržitelné divoké populace. Na zemědělské půdě není k dispozici bezpečný hnízdní kryt; porosty vhodné pro odchov mláďat (hmyz), v podzimním a zimním období je značně eliminována potravní nabídka a kryt, který by zajistil ochranu před predátory.
V dlouhodobém horizontu se snižuje druhová pestrost plodin. Zvyšuje se zastoupení plodin, které nejsou v rozsáhlých monokulturách pro bažanta obecného vhodné (kukuřice, řepka) a v posledních desetiletích ubývá ploch obilovin, brambor, pícnin, řepy, kapusty, zeleniny atd. (ČSÚ, 2012).
Při zakládání políček pro zvěř by měl uživatel honitby brát v úvahu hlavní funkční poslání mysliveckého opatření. Jejich cílem musí být diverzifikace a zpestření krajiny plodinami, které se v ní zpravidla nevyskytují, nebo ne v optimálním zastoupení. Například v mnoha ohledech je kontraproduktivní, pokud v sousedství komerčně obdělávaného pole s pšenicí je založeno políčko pro zvěř s kulturou pšenice a podobně. Samozřejmě po sklizni okolních pozemků bude na políčku pro zvěř stále potravní zdroj, ovšem z hlediska zvýšení potravní pestrosti funkce příliš naplněna nebude.
Vhodné je rovněž na políčku pro zvěř pěstovat více plodin, a to jednotlivě, nebo ve směskách. Limitujícím faktorem pro optimální distribuci políček často bývá dostupnost zemědělských pozemků. Z celkově dostupných plodin vhodných pro divoký chov bažanta obecného lze uvést: hrách setý (Pisum sativum), hořčici bílou (Sinapis alba) – atraktivní zvláště jako meziplodina na podzim, ječmen setý (Hordeum sativum) – ozimý, konopí seté (Cannabis sativa), krmnou kapustu (Brassica oleracea), krmnou mrkev (Daucus carota), lupiny (Lupinus spp.), pohanku obecnou (Fagopyrum esculentum), pšenici setou (Triticum sativum) – ozimou, slunečnici roční (Helianthus annus) a kukuřici (Zea mays)  - ve směsi, topinambur (Helianthus tuberosus), žito trstnaté (Secale cereale multicaule) atd. (Sekera, 1954; Behnke and Claussen, 2007; Libosvár and Hanzal, 2010).
 
Managementová doporučení
* Začlenit do dotační politiky na části zemědělské půdy povinný „set-aside management“ (roční a víceletý).
* Podpořit ponechávání strnišť (nejlépe s vysokými stonky) do jara následující roku za účelem zlepšení potravní dostupnosti, krytu a ochrany půdy proti erozi.
* Omezit maximální plochu osetou jednou plodinou a více diverzifikovat počet pěstovaných plodin.
* Obnovit chybějící krajinnou infrastrukturu k zajištění migračních koridorů zvěře a ochrany zemědělské půdy před vodní a větrnou erozí (meze, větrolamy, remízy).
* Dále podporovat nekonvenční způsoby zemědělského hospodaření, které eliminují intenzitu a dopady na životní prostředí (ekologické zemědělství).
* Kompenzovat snížení potravní a krytové nabídky v průběhu roku zakládáním políček pro zvěř.
 
Na závěr bych rád zdůraznil, že cílenými opatřeními, která vychází z biotopových nároků bažanta obecného, je možné i v dnešní intenzivně obdělávané krajině dosáhnout reprodukce a lovuschopné divoké populace. Jednou z primárních podmínek, jak dokazují zahraniční zkušenosti a výzkumy, je nastavení dotační zemědělské politiky. Z tohoto pohledu je do budoucna nezbytné, aby se naše myslivecké organizace snažily lobovat a zapojovaly se do procesu tvorby programových dokumentů.
Samozřejmě ústředním orgánem, který nejvíce ovlivňuje státní zemědělskou a „mysliveckou“ politiku je Ministerstvo zemědělství. Bohužel je nutné konstatovat, že na rozdíl od zemědělství nevznikla žádná koncepční a ucelená myslivecká politika, která by jasně deklarovala zájmy státu v myslivosti v horizontu pěti, deseti, nebo dvaceti let…
Například dlouhodobým problémem myslivosti je alarmující pokles početnosti drobné zvěře. Doposud nevznikly žádné managementové plány, které by koncepčně řešily v návaznosti na zemědělskou dotační politiku obnovu divokých populací bažanta, zajíce nebo koroptve. Přitom v zahraničí se nejedná o nijak neobvyklý jev, kdy se stát snaží deklarovat své zájmy ve vztahu k volně žijícím živočichům, které následně ovlivňuje prostřednictvím dotací. Pouhou podporou vypouštění uměle odchované zvěře bez komplexních úprav prostředí to zkrátka nepůjde.
Na závěr si položme otázku, o kolik se nám za tu dlouhou dobu, kdy je finančně podporováno vypouštění uměle odchovaných jedinců koroptve polní, zvýšila její početnost…?
Pokud by se našel zájemce o citovanou literaturu, seznam je na vyžádání k dispozici u autora. V případě, že bude v některém z příštích čísel časopisu Myslivost prostor, bude uveřejněn článek, jehož obsahem bude vývoj početních stavů bažanta obecného s ohledem na vývoj zemědělské dotační politiky ve vybraných státech USA v kontrastu s vývojem početnosti v ČR.
Ing. Tomáš ZÍKA, Ph.D.
 Krajský úřad Středočeského kraje
 
Zpracování dat...