Časopis Myslivost

Nedávno jeden skalní zastánce 223 Rem. v jedné diskusi na webu napsal, že tuto ráži používá na veškerou spárkatou zvěř bez ohledu na zákon, protože si tak prý ušetří „kopanec“ od 308 Win.. Kulovnici v ráži 30-06 údajně kvůli zpětnému rázu prý musel nastřelovat po dva dny. Odhlédnu-li od nepochopení smyslu zákona v dané věci, musím konstatovat, že 308 Win. jako ráže pouze středního výkonu zajisté žádné „kopance“ nedává. Tedy, rozhodně nikoli tomu, kdo užívá při střelbě správnou techniku a umí ránu skutečně vypracovat. Opravdu dobrý střelec zvládá jakoukoli loveckou ráž (s výjimkou nesmyslných experimentů typu .577 Tyrannosaur apod.) a zasáhne na vzdálenost 200 m cíl velikosti pivního tácku ráží 30-06 Sprg. nebo .375 Hol.Hol. stejně spolehlivě jako s 223 Rem.
Tolik vychvalovaná přesnost malých rychlých ráží tak má reálný smysl jen pro toho, kdo se silnější ráží není schopen dosahovat uspokojivých výsledků. Kdo je ale fakticky schopen přesně střílet byť jen z ráží středního výkonu od 270Win. po 30-06, pro toho mají malé ráže jenom samé nevýhody, velkou citlivostí na vítr počínaje a nespolehlivou, zásah od zásahu se lišící, ranivostí konče. V tom vidím druhý racionální důvod proti jejich užití k lovu spárkaté.
Při lovu spárkaté zvěře po zkušenostech již nepoužívám ráže, které nedosahují alespoň E ₁₀₀ 2600 J. Hmotnost zvěře je proto druhotná a lhostejno, zda se při čekané na srnčí nečekaně objeví třeba černá. Při volbě ráže zohledňuji přednostně aktuální podmínky lovu (viditelnost, vzdálenost, terén, porost apod.).
Ve dne a v otevřeném terénu, kde připadá v úvahu i lov na nad 150 m, dávám přednost 30-06 s střelou o hmotnosti 10,7 g pro její dobrou vnější balistiku a velmi dobrý účinek na veškerou zvěř ve větší vzdálenosti.
Při lovu v lese za světla i za šera, kdy je vzdálenost střelby prakticky vždy menší, volím raději 8x57JS pro její lepší účinek na krátkou a střední vzdálenost.
K nočnímu lovu černé si přesto těžko umím představit lepší ráži, než je 9,3x62. Především je třeba říci, že její kvality se v žádném případě netýkají větší dopadové energie, která dosahuje asi E₁₀₀ 4000 J. Tolik na žádnou u nás žijící zvěř není třeba. Kvalitní 18,5 g těžká kule (Nosler Partition, CDP, EVO) jakýkoli kus černé spolehlivě prostřelí a značná část energie se tak jako tak ztrácí. Pro její velmi dobrý účinek je rozhodující především velký průměr střely, který se uplatní tím více, čím je zvěř těžší. Není ovšem pravdou, že se všechny na komoru zasažené kusy zlomí v ohni, jak nekriticky tvrdí někteří kolegové. Při střelbě do 100 m zhasíná černá nad 40 kg hmotnosti pravidelně poblíž nástřelu (do10 m) a velké kusy většinou opravdu zůstávají v ohni.
Je ale také třeba říci, že u slabších kusů se kule méně deformuje a útěková vzdálenost může být větší. Sele o hmotnosti 18 kg s průstřelem obou plecí a plic bez zásahu kosti, střelené ze vzdálenosti 50 m, zhaslo až 60 m od nástřelu. Několik kusů černé jsem střelil i na sněhu ve vzdálenosti nad 100 m a zde byl účinek opravdu vynikající i u selat kolem 20 kg hmotnosti. Žádné nezhaslo dál než 5 m od nástřelu (Nosler Partition).
Když menší kus přece jen z nástřelu odběhne, je v takových případech u 9,3x62 výhodou velmi dobré barvení po zásahu kvalitní střelou. Barvení je obligátně tak intenzivní (zajisté podle umístění zásahu), že nečiní problém nalézt zhaslý kus bez použití psa i několik desítek metrů daleko. Zvěř po zásahu ráží 30-06 a 8x57 JS barví slušně, ale nikoli tak intenzívně jako po 9,3x62, o rážích menšího průměru ani nemluvě.
Další výhodou 9,3x62 je velmi dobře slyšitelný úhoz kule při zásahu, jakož i jistá šetrnost ke zvěřině. To platí ovšem pouze při užití kvalitních střel a jen při zásahu měkkých tkání včetně svaloviny. Její vlákna již několik centimetrů od střelného kanálu nejsou potrhána, jako tomu bývá u menších a rychlejších ráží. Podlitiny se proto prakticky nevytvářejí.
Při zásahu velké kosti je destrukce okolních tkání samozřejmě značná, i když ani tak nedosahuje míru devastace třeba po stejném zásahu 30-06. Z tohoto důvodu se mi 9,3x62 osvědčila také při odstřelu srnčí zvěře. Výstřel nikdy nebyl větší než 5 cm v průměru.
Někteří myslivci poukazují u 9,3x62 na poněkud strmější balistickou křivku. Při užití kvalitní munice se však tato ráže ukázala být i velmi přesnou. S kulovnicí Mannlicher classic a střelou EVO se rozptyl ve 100 m pohybuje okolo 3 cm. ONV je u laborací s 18,5g těžkou kulí 155m, což je ve většině případů naprosto dostačující. Kdo požaduje víc,může užít některou z nových bezolovnatých střel z materiálu s nižší specifickou hmotností, které prodlouží její ONV (EVO Green 11,9g má ONV 177m) a zvýší tak její účinný dosah za hranici 200m.
Často kladenou otázkou je intenzita zpětného rázu. Zde je třeba říci,že přehnané obavy nejsou na místě a to ani při délce hlavně 51cm, kterou užívám. Subjektivně vnímám zpětný ráz jako jen o něco málo silnější než u 30-06. Při dobré technice střelby a po pevném zatlačení zbraně do ramene pouze jednou rukou držící předpažbí, není zpětný ráz 9,3x62 problémem ani pro průměrného střelce. Při lovu jej vůbec nevnímám. Přesto bych tuto ráži nedoporučoval ženám a střelcům, kteří sotva zvládají ráž o průměru 7mm.
V souhrnu lze říci, že ráže 9,3x62 je velmi dobrá, univerzálně použitelná ráže na veškerou evropskou zvěř, včetně losa i medvěda hnědého s dobře zvládnutelným zpětným rázem. Při použití kvalitních střel ji lze dobře využít do vzdálenosti cca. 230 m. Pouze slabá černá zvěř zvěř někdy může z místa nástřelu odbíhat až 100m. Zásah však bývá pravidelně provázen silným barvením, což významně usnadňuje dosled.
MUDr. M. KREJČÍ