MYSLIVOST / Stráž myslivosti

„o nás bez nás“? Říkáme NE, a poprvé v historii organizujeme platformu s půlmilionem myslivců, rybářů, lesníků, včelařů, zemědělců, zahrádkářů... Tisíc palců nahoru v anketě pro muflona a kamzíka, palce dolů pro invazní nepůvodní mývaly a norky Více >

V několika posledních měsících vyšly ve dvou denících celostátní působnosti ne příliš lichotivé články o stavu naší přírody. Na úvod následujícího zamyšlení si dovolím uvést několik problému, kterým se zmiňované články věnovaly. Česká krajina je ve špatném stavu, krajina od padesátých let minulého století přišla o 49 tisíc kilometrů mezí, takže vodě nestojí nic v cestě, chybí zásoby vláhy, do řek odtéká nejen voda ale také životně důležitá ornice, z polí mizí život. Česká republika vede evropský žebříček v počtu vyhynulých druhů motýlů. Na venkově žije méně koroptví, skřivanů nebo strnadů než před třiceti lety, což zapříčinila i intenzivní velkovýroba. Více >

Byť bývá letní čas obdobím oddychu, relaxace a dovolených, doba cválá stále dál a přináší někdy i zcela nečekané příběhy. Přiznám se, že jsem nečekal, že mne požádá místopředseda Ing. Jiří Červenka, zda bych mohl přijít na sekretariát s diktafonem, že by měl námět na rozhovor. Hovor se stočil na události, které právě v letním čase tak trochu pootočily běh dějin týkajících se Všeobecné pojišťovny Halali. Více >

Před několika dny se ve sdělovacích prostředcích opět objevila zpráva o neúměrných stavech spárkaté zvěře u nás. Ne že by se s tímto tvrzením lokálně u některých druhů spárkaté zvěře nedalo souhlasit. Chybou je, že se při všech těchto konstatováních vychází z porovnání normovaných stavů buď se stavy sčítanými či celkovým lovem. To jsou však údaje, které nelze porovnávat. Proč? Pokud nebude v celé ČR ve všech honitbách či oblastech kde se v současné době spárkatá zvěř vyskytuje a kde to podmínky umožňují normována, tak nelze říci, zda je či není zvěř přemnožená. Více >

S velmi smíšenými pocity jsem pročítal seznam nežádoucích nepůvodních druhů uveřejněný v časopise Ochrana přírody 2016/2. U zamýšlených eradikací jsem plně souhlasil, avšak škodlivý ekologický dopad většiny uvedených invazivních druhů mi byl zcela neznámý, u jiných jsem nevěřícně kroutil hlavou a nevěděl, zda se mám smát či brečet. Například u norka amerického není pochyb o tom, že je to host nevítaný. Jeho lovecké schopnosti a téměř do mrtě vyčištěná koryta potoků a říček od hryzců, ryb a raků nenabízí jiné řešení, než úplné odstranění této invazivní šelmičky z naší přírody. Množit se více a obsazovat nová území by nepřineslo nic než zmar. Více >

Na říjnovém zasedání rozhodla Myslivecká rada ČMMJ o změně na pozici jednatele jedné ze svých obchodních společností – jednatelem Interlov, s.r.o. se stal Ing. Miloš Fischer, MBA. Jelikož je to samozřejmě změna podstatná, požádal jsem nového pana jednatele o odpovědi na několik prvních otázek. Více >

V letošním roce na veletrhu IWA 2016 v Norimberku, představila firma Blaser novou brokovou kozlici F16. Ta by se měla stát nástupcem stávající kozlice F3. Obě zbraně pak mají stejného otce, konstruktéra ruského původu Sergeje Popikova, kterého možná není od věci představit alespoň trochu podrobněji. Více >

Zákon č. 204/2015, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích a některé další zákony včetně zákona č. 449/2001, o myslivosti, nabyl účinnosti dne 1. 10. 2016 a přinesl také novinky v oblasti myslivosti, které se dotknou nás všech. Základním cílem zákona bylo obecně zpřísnit trestání bagatelní kriminality a zavést přísnější postihy recidivy vybraných závaznějších druhů přestupků. Za tím účelem se nově zřizuje evidence přestupků vedená Rejstříkem trestů a zákon upravuje podmínky jejího vedení a podmínky zápisu přestupků do evidence. Celý proces by měl nově usnadnit postup stanovování přestupkové spolehlivosti a bezúhonnosti fyzických osob podle zvláštních zákonů. Nově se také začíná evidovat opakované páchání přestupků – přestupková recidiva, která je důvodem pro zpřísnění postihů a sankcí. Více >

K výrobě a následně pak ke konstrukci nožů jsem se dostal náhodně, když mi v sedmdesátých letech dnes již minulého století při práci prasklo zajišťovací pero jinak velice dobrého zavíráku Mikov. Měl jsem, protože mám rád ostré nože, z toho pořezané tři prsty a následně jsem na zavírací lovecké nože jako tvrdě pracovní zanevřel. Ono ale tenkrát sehnat pevný a ještě k tomu i líbivý lovecký nůž nebyla vůbec jednoduchá záležitost. Byly zde sice tři typy pevných nožů Mikov (za 40, 50 a nebo 60 Kčs), ale měly, a dosud mají, střenky z umělého paroží, nepraktickou pochvu a hliníkovou záštitu, stejně tak jako zakončení rukojeti, což špiní pracující ruku. Je to škoda, protože nože byly z dobré oceli, dobře padly do ruky, zvláště s tím za 60 Kčs se dobře stahovalo. Tyto nože jsou v současné době opět vidět na trhu, ale bohužel se stejnými nedostatky. Více >

V listopadovém čísle loňského ročníku časopisu Myslivost jsme uveřejnili článek na téma Dohady a skutečnosti o zajících, který byl obecně zaměřený na základní faktory, ovlivňující život a přežívání zajíce polního v kulturně pozměněné krajině. V tomto příspěvku se podrobněji zaměříme na skutečnosti, týkající se výběru a porovnání základních typů stanovišť, které se vyskytují v zemědělsky intenzivně obhospodařované krajině, a na možnosti jejich ovlivnění mysliveckým hospodařením. Dále pak poukážeme na skryté působení kvality stanovišť na zaječí zvěř. Více >

Jméno Karla Podhajského je nerozlučně spjato se základy české myslivecké kynologie a její organizace. Příklad jeho životního díla je vzorem lásky k přírodě, myslivosti a zejména pak k lovecké kynologii, které věnoval všechnu svou píli a volný čas. Karel Podhajský, rodák z Litomyšle, miloval přírodu a myslivost, poznatky získané neúnavným studiem si ověřoval vlastní praxi. Spolupůsobil při zakládání první československé myslivecké organizace v roce 1923 a stal se zakladatelem a vedoucím Československé plemenné knihy psů. Byl vynikajícím chovatelem ohařů, jejichž chovu, vlohám a výcviku věnoval celý svůj život. Bohaté vědomosti a zkušenosti, které v životě načerpal, předával hojně v odborném tisku. Jeho práce přesáhla rámec své doby natolik, že teprve dnes dochází plného docenění a stále živá myšlenka, že bez dobrého loveckého psa není myslivosti, platí i v dnešní době. K uctění jeho památky se letos již po 78. konala vrcholná soutěž ohařů Memoriál Karla Podhajského. Více >

S velkým zájmem jsem si přečetl článek pana Fischera „Průběrný odstřel v chovu srnčí zvěře“ a rád bych na něj reagoval několika postřehy a připomínkami. Autor prokázal hlubokou znalost problematiky a jeho pohled a návrhy reprezentují, řekl bych tradiční nazírání na tuto oblast myslivosti. S řadou jeho závěrů nelze než souhlasit, k mnohým můžeme mít připomínky, ale po odborné stránce jsou podloženy vážnými argumenty. Bohužel autor prezentuje i některé návrhy, které bych označit za vyloženě nešťastné. Více >

Jako už tradičně se v rámci výstavy nožů v Příbrami konala soutěž časopisu Myslivost o nejlepší lovecký nůž, tedy nejlepší lovecký nůž na této výstavě, z nožů, které mohli přihlásit přítomní nožíři. Kategorie jsou předem dané - lovecký nůž pevný, lovecký nůž pevný zdobený, lovecký nůž zavírací, lovecký nůž zavírací zdobený a myslivecký tesák. Více >

Spory o náhradu škod způsobených zvěří jsou dnes realitou, kterou je třeba respektovat. Jako nájemce honitby v okresu Prachatice s ní mám osobní zkušenost, s níž by se rád s kolegy podělil. „Překážka“ je lesní honitba a černá zvěř se zde vyskytuje převážně od podzimu do jara. Na sklonku jara odchází do polí v okolních honitbách a jen občas se do lesa vrací kalištit. Na Překážku s jen asi deseti procenty zemědělských pozemků se černá pravidelně vrací až s podzimem. Více >

V myslivecké legendě o svatém Hubertovi jsem vždy spatřoval starodávnou hloubku, energii, jež nám, myslivcům, byla zahalena rouškou tajemství. Bezesporu jsem nebyl a nejsem sám. Odpověď na otazníky jsem hledal u paleontologů, historiků, kulturologů, znalců folkloru, umělců i kněžích. A pochopitelně u starých mysliveckých bardů. Chtěl jsem se dostat na kloub té legendy, v čemž mi pomáhali ti, kteří se k podobnému kroku odhodlali dávno přede mnou a byli v onom bádání úspěšnější. Více >

Rumunská Bukovina. Jak příhodné sousloví a jak lahodně zní mysliveckému sluchu! Okamžitě se nám vybaví hornatý a lesnatý kraj, kde žijí velké šelmy, silní karpatští jeleni a svobodní a hrdí horalé. Je to kraj, který má s námi společnou historii. Vždyť Bukovina roku 1775 připadla podle Konstantinopolské dohody Rakousku, nejprve byla spravována jako část Haliče a v letech 1849–1918 byla korunní zemí habsburské monarchie. Na kolonizaci severní (město Černovice) i jižní části Bukoviny se tehdy podíleli také rodiny českých Němců ze Šumavy. Od dob císaře Josefa II. na Bukovině existovalo ukrajinské, rumunské, německé, polské, maďarské a židovské školství. Více >

Jednou ze tří na jaře v Senátu oceněných honiteb za ekologický přístup krajině je honitba Mysliveckého spolku Borovina Vidonín. Honitbu znám, před více lety se zda objevila první koroptví oblast a odtud vzešla myšlenka biopásů. Rád jsem proto po čase zavítal do známých míst a chvíli popovídal s mysliveckým hospodářem Josefem Holým a členem sdružení Ivo Mühlhanslem. Více >

Vysokého přebytku energie střely v cíly lze dosáhnout hmotností střely nebo její vyšší rychlostí. Obojí možnosti mají svá pro a proti a také určitá omezení. Negativním jevem je zde zpětný ráz, který je přijatelný u zbraní komorovaných na náboj 308 Winchester a zcela nesnesitelný je u extrémní ráže .577 Tyrannosaur (střela 48,6 g, E0 = 13668 J). V článku si připomeneme náboje, z nichž se některé v našich podmínkách vyskytují a jejich úsťová energie se pohybuje od 4000 J a výše. Zcela výjimečně je zde zařazen náboj 10,75x68, který svým výkonem nepatří do starého železa a nemělo by se na něj zapomenout. Více >

Škody působené zvěří jsou problémem dlouhodobým a nelze ani do budoucna počítat s tím, že se nám je podaří zcela vyřešit. Existence zvěře v naší přírodě je dána a současně podmíněna potravou, která je pro její život a existenci nezbytná. Volně žijící zvěř v naší přírodě je součástí našeho národního bohatství a podle toho bychom měli ke zvěři i ke škodám zvěří přistupovat. Více >

Asi největším přáním a snem každého myslivce je lov jelena v říji a nejinak tomu bylo i u mě. Sen, který jsem se neúspěšně pokoušel různými způsoby naplnit několik let. V letošním roce mé odhodlání a touha konečně slavily úspěch …. Již z kraje roku jsem aktivně hledal možnost lovu jelena pro sebe i pro mé dva kamarády, kteří se ke mně přidali. Ač to stálo spoustu času a energie, podařilo se mi vše domluvit. Bohužel, když jsme měli vše stvrdit oficiálně, došlo ke zrušení domluvy. Zklamání bylo veliké, ale odhodlání silnější. Vše se vrátilo na začátek. Více >

V souvislosti se zvýšeným odlovem divokých prasat a především s podmínkami, v jakých se loví, tj. téměř výhradně v noci, dostávám stále více dotazů k volbě vhodného přístroje, který by zlepšil výsledek lovu a především zvýšil jeho etiku přesnějším rozpoznáním loveného kusu zvěře (jeho poloha, větší jistota, že se nestřelí bachyně, že nedojde k postřelení na měkko záměnou předku za zadek zvěře a v neposlední řadě i bezpečnost pro ostatní osoby pobývající nebo pohybující se v oblasti lovu, což může být důvod naprosto prioritní). Mohu konstatovat, že zájem o tyto přístroje je zřejmě velmi vysoký, protože na žádnou zbraň, náboje nebo doplněk nedostávám tolik dotazů jako na přístroje umožňující lepší vidění a lov v noci. Více >

Na historicky prvním Mistrovství Evropy mysliveckých trubačů, které se konalo ve dnech 30. 9. a 1. 10. 2016 v Mariánských Lázních, zaznamenali fenomenální úspěch čeští trubači. V obou kategoriích opanoval nejvyšší stupínek soubor Trubači OMS Přerov. Byť se osobně známe dlouhá léta, vyrazil jsem do Přerova na rozhovor, mými hostiteli byli pánové Vladimír Sekera a Ján Garláthy. Více >

V malebném prostředí Malenovic pod Lysou horou jsem si povídal s naším předním tanečním odborníkem, porotcem televizní soutěže StarDance Zdeňkem Chlopčíkem. Naše setkání proběhlo prakticky hned po telefonní žádosti o rozhovor. V reálném životě není pan Chlopčík ten přísný a nesmlouvavý porotce, jak jej známe z televizní obrazovky, ale člověk velmi příjemný, se kterým jsem si mohl povídat o tanci i myslivosti. Více >