MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Při návštěvě Českých Budějovic jsem v kanceláři Jihočeské společnosti pro ochranu přírody a myslivosti, o.p.s. zpovídal místopředsedu Českomoravské myslivecké jednoty Ing. Romana Urbance, Ph.D., jakožto jednoho z trojice těch, kteří s sebou nesou kontinuitu předchozích Rad. Určitě jsou jeho názory pro čtenáře podnětné, nicméně i jemu jsem dal na začátku obvyklý prostor pro stručné osobní představení. Více >

Jak již bylo slíbeno v lednové Myslivosti, pokračujeme v tomto čísle s představováním nových členů Myslivecké rady. A logicky po rozhovoru s panem předsedou dostávají prostor dva místopředsedové. Na krajském úřadu Karlovarského kraje jsem proto počátkem ledna zaklepal na dveře náměstka hejtmana Ing. Jiřího Červenky. Více >

Růst paroží obecně je vázán na hormonální činnost, která stanovuje zahájení jejich růstu a současně i ukončení růstu, vytlučení a posléze i jejich shození. Základním hormonem, který zahajuje jejich růst je pohlavní hormon podvěsku mozkového testosteron. Tento hormon současně iniciuje tvorbu spermií, tj. spermiogenesi ve varlatech. Začátek jeho produkce se shoduje s obdobím, kdy se začíná tvořit parožní hmota. Více >

Již pošesté jsme se setkali v sále Dvořákovy síně pražského Rudolfina, abychom se nechali v kouzelném adventním čase unést na křídlech hudby. V mnohých ze spřátelené rodiny věrných posluchačů ještě doznívalo loňské velkolepé setkání trubačů z pěti států na mezinárodním koncertě, kterým jsme společně oslavili jubilejní 5. ročník. V 6. ročníku jsme zůstali věrni názvu koncertu České myslivecké vánoce a vybírali z pokladnice české lidové, lovecké i klasické hudby. A že je to pokladnice přebohatá, povznášející a inspirující, jsme zjistili již při přípravě programu. Více >

Ve středu 18. listopadu 2015 se v pražském hotelu Beseda uskutečnila jedna z akcí loňského ročníku Pražského právnického podzimu, projektu, jehož hlavními partnery byly Soudcovská unie České republiky, Česká advokátní komora, Magistrát hlavního města Prahy, Exekutorská komora České republiky, Vysoká škola podnikání a práva, společnost PPF, Wolters Kluwer, Advokátní kancelář doktora Žižlavského, společnost Salzgitter Mannesmann, Česká asociace věřitelů a společnost IVECO bus. Generální záštitu čtvrtému ročníku poskytli Ing. Andrej Babiš, místopředseda vlády a ministr financí, JUDr. Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu, a Mgr. Adriana Krnáčová, primátorka Hlavního města Prahy. Více >

Myslivci v České republice sledovali v průběhu roku 2015 napjatě diskuze k možné novelizaci zákona o myslivosti. Ze strany zákonodárců bylo v médiích prezentováno, že opravdu k novelizaci zákona dojde, a to dokonce s možnou účinností od ledna roku 2016. Rok 2015 uplynul a novelizaci zákona zde zatím nemáme. Jak se situace aktuálně vyvíjí, jsem se ptal poslance Parlamentu a místopředsedy Vlády České republiky MVDr. Pavla Bělobrádka, Ph.D., MPA Více >

Mnoho úkolů nebo předsevzetí pro období po minulém sněmu v dubnu 2013 pro nás vyplývalo z našich "volebních programů", které jsme přednesli ve svém představení při přijetí kandidatury. Jedním z hlavních byla snaha o maximální otevřenost, komunikativnost a rychlou a včasnou informovanost vůči našim členským subjektům, partnerům ČMKJ i vůči širší veřejnosti. Osobně si myslím, že i tento úkol a předsevzetí se nám daří naplňovat. Od začátku našeho funkčního období funguje e-mailová adresa - predseda@cmkj.info a nechal jsem na webových stránkách ČMKJ zveřejnit číslo svého mobilního telefonu. A jsem moc rád, že to bylo veřejností velmi kladně přijato a ještě radši, že můžu dnes konstatovat, že jsem toho do dnes ani jednou nelitoval. Právě naopak. Více >

Zajíci vyžadují pestrou paletu bylin. Preferují různé druhy divokých rostlin před plodinami. Na plochách s menší krajinnou diverzitou mají zajíci menší tělesnou hmotnost a větší úmrtnost, než na plochách s větší krajinnou rozrůzněností a tito zajíci mají také menší potomky. Rozmanitost rostlin klesla na zemědělské půdě spolu s čím dál více intenzivním obděláváním, což znamená, že zajíci mají pouze omezenou nabídku potravy. Populace zajíce je limitována zvláště v monokulturách během léta, kdy všechny plodiny dosahují dospělosti během stejného času. Více >

Zdrojem pro evidenci nejsilnějších mufloních toulců, jsou trofeje, které byly obodovány na mezinárodních výstavách, národních výstavách, mezinárodními komisemi, nebo jsou bodovací tabulky k nahlédnutí v Evidenci význačných trofejí evidovaných u ČMMJ. Pokud některá trofej má rozdílnou hodnotu v Evidenci význačných trofejí a později byla přebodována na mezinárodní výstavě, národní výstavě či mezinárodní komisí, mají tyto hodnoty přednost. Do okamžiku, kdy je psán tento příspěvek, je veřejně evidováno již 66 trofejí mufloních toulců s bodovou hodnotou nad 240 b. CIC (nejsilnější trofeje viz připojené tabulky). Více >

Historie hodnocení loveckých trofejí II. díl V roce 1930, když probíhalo první zasedání nově vzniklé mezinárodní organizace CIC, jednalo se v rámci programu také o nutnosti sjednotit metody pro hodnocení trofejí. Prvním pokusem splnit tento nelehký úkol bylo jednání ve Varšavě (1934), kdy se zástupci několika států u příležitosti výstavy trofejí pokusili sjednotit na budoucích metodách. Výsledkem ale byla naopak značná nejednotnost, a tak se ustavila komise, která bude v jednání pokračovat na příštím zasedání. Více >

Toto je otázka, kterou si v dnešní době může položit spousta mysliveckých sdružení. I přes veškerou snahu ČMMJ přiblížit se nám stále se vzdalující veřejnosti je mnoho mysliveckých sdružení, které na tuto problematiku nehledí. Stále více ubývá akcí určených pro veřejnost, které mají za účel seznamovat právě nemysliveckou veřejnost s úskalími a prací myslivců a objasňovat důležitost redukce stavů zvěře. Stejně tak ubývá mysliveckých plesů konaných mysliveckými sdruženími, přitom plesy nejsou jen přínosem do pokladen, ale také na nich lidé poznávají charakter a přístup nás myslivců. Více >

Se zájmem sleduji počáteční diskusi kolem chování srnčí zvěře, v jejíž přítomnosti jsem vyrůstal, a i nyní mám stále možnost její životní návyky pozorovat profesionálně už více než 60 let v jedné stále stejné honitbě. Péče o tuto zvěř, stejně tak jako její lov, byla náplní mé práce. Více >

Od doby, kdy jsem se svými kolegy natočil večerníčkový seriál Tuláček, uplyne zanedlouho dvacet let. Příběhy ztraceného liščete byly úvodními z desetidílného cyklu, věnovaného zvířatům z naší přírody. Není to náhoda, že jsem jako prvního protagonistu vybral liščí mládě. Naši nejznámější šelmu jsem obdivoval od nejútlejšího dětství a stále ji řadím mezi nejkrásnější živočichy, které můžeme v přírodě potkat. Je zvláštní, že bývaly doby, kdy jsem lišky nejen obdivoval, ale i lovil. Více >

Vážení přátelé myslivosti a milovníci srnčí zvěře, v tomto příspěvku malinko odlehčím a odkloním se od složitých a úzce specializovaných témat biologie srnčí zvěře. Před několika lety jsem na stránkách tohoto časopisu zveřejnil článek pod názvem „Světová trofej srnce – genetika nebo náhoda?“ (Myslivost 11/2011). V článku jsem představil výjimečného srnce mého zájmového chovu, kterého jsem odchoval čistou formou a který v biologickém věku tří a pěti letech pokořil magickou hranici 200 bodů CIC. Tím se oficiálně stal nejsilnějším srncem světa zájmového chovu. Z důvodu skutečnosti, že tento jedinec již nežije, a stále se mne na tohoto srnce mnoho myslivců dotazuje, nevěda, že již srnec nežije, dovolím si mysliveckou veřejnost provést jeho životem a ukázat impozantní trofeje (ucelenou vývojovou řadu), které srnec v průběhu svého života vyprodukoval. Více >

Nůž je pravděpodobně nejstarším nástrojem, který člověk používal. A pokud ne úplně nejstarším, tak určitě alespoň druhým nejstarším. O tom, zda byla první ulomená větev nebo pěstní klín a kde se jednalo o použití nástroje již člověkem a kde ještě lidoopem se můžeme přít, ale valného smyslu to asi nemá. Neměnným faktem je, že pěstní klín nebyl jen nástrojem úderným, ale díky svému tvaru (již jméno napoví – pěstní KLÍN) umožňoval i primitivní řeznou akci. Více >

Městské muzeum a galerie v Lomnici nad Popelkou sídlí v neoklasicistním Šlechtově Hrubém domě. Čtyřpodlažním patricijském městském paláci z dvacátých let devatenáctého století. Původně sloužil k reprezentačním účelům rodu Šlechtů Všehrdských ze Všehrd a Hrochova, a zároveň také do roku 1911 jako textilní manufaktura. Muzeum se ve svém sbírkotvorném programu zaměřuje zejména na historii a etnografii Lomnicka, dále mineralogické a zoologické bohatství Podkrkonoší a Českého ráje. Samostatnou kapitolou je památník rodu Šlechtů s ukázkami dobového mobiliáře. Zájem návštěvníků, kterých se zde každoročně vystřídá až patnáct tisíc, se soustřeďuje i na památník básníka Jaroslava Seiferta, historii a tradice sportu na Lomnicku, církevní umění, industriální tradice města, výrobu zdejšího fenoménu Lomnických sucharů či mýtickou horu Tábor. Více >

Vážené čtenářky a čtenáři, dovolte nám, abychom s vámi zrekapitulovali další, již třetí rok života samostatné Katedry myslivosti a lesnické zoologie na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Nejdůležitější události pro katedru se staly až na konci roku 2015, proto jsme vás nestihli informovat již v lednovém čísle a zprávu podáváme až v čísle únorovém. Více >