Vrcholné mufloní trofeje
Myslivost 2/2016, str. 34 J.N.
Zdrojem pro evidenci nejsilnějších mufloních toulců, jsou trofeje, které byly obodovány na mezinárodních výstavách, národních výstavách, mezinárodními komisemi, nebo jsou bodovací tabulky k nahlédnutí v Evidenci význačných trofejí evidovaných u ČMMJ.
Pokud některá trofej má rozdílnou hodnotu v Evidenci význačných trofejí a později byla přebodována na mezinárodní výstavě, národní výstavě či mezinárodní komisí, mají tyto hodnoty přednost.
Do okamžiku, kdy je psán tento příspěvek, je veřejně evidováno již 66 trofejí mufloních toulců s bodovou hodnotou nad 240 b. CIC (nejsilnější trofeje viz připojené tabulky).
S hodnocením chovu ve volných honitbách nelze polemizovat. U MS Machov se jedná o unikátní situaci, kdy za špičkovým chovem zvěře nestojí silný garant (LČR s.p., VLS s.p., či silným podnikatelský subjekt), ale nadšení a obrovské množství práce J.Scholze a ostatních členů sdružení. Další výjimečnou věcí je to, že v sousedních honitbách respektují chovatelské cíle MS Machov a nechávají věkově dozrát nadějné jedince. Takové štěstí většina špičkových chovů ve volných honitbách nemá a nelegální, či předčasný lov nadějných jedinců v sousedních honitbách maří několikaleté chovatelské úsilí.
Pokud by taková forma respektu a spolupráce sousedních honiteb fungovala i na jiných místech republiky, jsem přesvědčen, že tabulka nejsilnějších muflonů z volných honiteb by byla mnohem pestřejší než ta současná.
U oborních chovů bylo do roku 2000 evidováno ve světových tabulkách 17 trofejí nad 240 b. CIC, z toho 10 na nejvyšších příčkách bylo z obory Termanec (LZ Židlochovice, LČR s.p.). V současnosti je evidováno 50 trofejí nad 240 b. CIC!
Proč nastala za posledních 15 let taková gradace bodových hodnot? Důvodů je několik.
Jednak vznik nových obor, kdy v mnoha případech stojí za vznikem a provozem obory silný podnikatelský subjekt, který má takřka neomezené možnosti. Také dnes máme mnohem více informací o výživě, zdravotním stavu a propojení vědy, výzkumu s praxí je dnes na vyšší úrovni než v minulosti. Samozřejmostí bylo také dodržení přísné selekce.
Důležitým faktorem byl také intenzivnější přesun živé zvěře (často bez veterinárního vyšetření) mezi jednotlivými chovy nejenom v rámci republiky než v minulosti a následný heterózní efekt s všemi pozitivními průvodními jevy.
Významným faktorem v gradaci bodových hodnot byly přesuny „židlochovického muflona“ (kde se snoubí rozloha, obvody, délka toulců a jiné parametry trofeje) do jiných chovů. Tak jak se v osmdesátých letech podílela na zvýšení bodových hodnot v ČR zvěř z obory Klentice a Zaječin, tak v následujících letech to byla zvěř z obory Termanec. V devadesátých letech „židlochovická zvěř“ putovala do mnoha chovů, nejenom v ČR (např. Obora Žleby, Obora Chlumek, Obora Borky, VLS.s.p. – honitba Libavá).
Velkým problémem, se kterým se potýkají snad všechny oborní chovy v ČR, je nelegální lov - pytláctví, kdy mnohdy jsou upytlačeny ty nejnadějnější jedinci chovu a kdy je zmařeno několikáté chovatelské úsilí. Mezi „vrcholy“ pytláctví patří například čtyřletý muflon, s rozlohou 63 cm, s 1. obvody 28,30 cm, s délkami 94 cm a bodovou hodnotou přes 243 b. CIC. Tento muflon by jistě v osmi letech překonal hranici 260 b. CIC.
I přes problémy, se kterými chov mufloní zvěře v ČR bojuje, jsem přesvědčen, že dominantní postavení v rámci světových tabulek zůstane pro ČR zachováno.
J.N.