Již jako kluk jsem, bez loveckého lístku, lovil špačky a racky, kteří nám likvidovali na zahradě třešně. Dědovou šestnáctkou, dvojkou „belgičankou“. Nekopala a trefovala. Byla to radost si z ní vystřelit.
Později, když jsem již vlastnil lovecký lístek, koupil mi táta kulobrok ZHáčko, a já jsem si později dokoupil brokové hlavně. ZHáčko bylo v té době, před padesáti lety, zbraní pro všechny. Zbraň dobrá, přesná, finančně dostupná, sériová výroba. Sloužilo mi léta a mám ho dodnes, ale již jen jako brokovnici, kulobrokové hlavně jsem prodal již před léty.
Více >