MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Téma, o kterém bylo již mnoho napsáno, a zároveň i téma, v kterém máme jako myslivci s cílem chovat kvalitní zvěř mnoho rezerv. Proč se nám ale chov srnčí zvěře po mnoha letech průběrného odstřelu obecně spíše nedaří? Od chvíle, kdy byly položeny základy chovu srnčí zvěře, se mnohé změnilo. Zvěře výrazně přibylo a zároveň se po dlouhá desetiletí chov srnčí zvěře obecně scvrknul na průběrný lov srnců. U holé zvěře lze zaznamenat dva extrémy, buď se holá neloví vůbec a plán se plní řádně naostřenou tužkou, nebo se sice holá zvěř loví do výše plánu, ale bez jakéhokoli výběru. Těch honiteb s odstřelem pouze slabých kusů holé je opravdu málo. Více >

Co je škodlivé zvíře? Prof. J. Komárek na to odpovídá: „Není nic tak relativního, jako lidské názory na zvířata a na jejich škodlivost - snad jen lidská morálka by mohla svou nestálostí s nimi konkurovat.“ Z dostupných literárních pramenů si můžeme udělat představu o změnách v nazírání na „škodlivé zvíře“ za posledních devadesát let, kdy existuje naše myslivecká organizace. Uváděné citace z publikací je nutné chápat z hlediska tehdejšího stavu krajiny a politickohospodářské situace. Více >

K následujícímu zamyšlení mne tak trochu „poňouknul“ návrh novely zákona o myslivosti, jež v mnoha bodech zákon o myslivosti vůbec nepřipomíná. A proč? Nevěnuje se totiž těm základním problémům, kterým musí čelit nejen myslivost, ale potažmo česká příroda. Neznalý pozorovatel tudíž musí nabýt dojmu, že všichni, kromě myslivců, se snaží pro přírodu činit jen to nejlepší, pouze ti „vrazi v zeleném“ to poněkud hatí. A k tomu ještě „masáž“ sdělovacích prostředků, které většinou „neví, kolikátá bije“, ale na sebemenší negativní zprávu reagují jako supi v africké savaně na tělo uhynulé impaly. Ruku v ruce s těmito atributy kráčí jakési „pokřivení“ současného pohledu na svět, na lidské konání. Preferujeme konzum a nic než konzum. Více >

V rámci seriálu rozhovorů se členy Myslivecké rady ČMMJ asi mnozí čekají na to, až vyjde rozhovor s jedinou a historicky první zástupkyní něžného pohlaví ve vedení ČMMJ. Pravda, dáma by měla dostat přednost, ale vzhledem k angažovanosti a současným milým mateřským povinnostem jsme se dostali k rozhovoru až v prázdninovém čase. O odpovědi na několik otázek jsem požádal Ing. Jiřinu Špálovou, předsedkyni Kulturně-propagační komise. Více >

Jak jsem slíbil v předchozím článku o dalekohledech, pokusím se vám dnes nastínit alespoň základní pravidla, jak vybrat puškohled. Tato pravidla jsou o dost náročnější než u dalekohledů, protože puškohled je mnohem složitější optický přístroj než dalekohled. Začneme základním rozdělením podle využití. Více >

Odpovídejte v anketě Evropská komise seznam zakázaných nepůvodních druhů již schválila, Česko jej chystá... O legislativě nepůvodních invazních druhů jsem na stránkách časopisu Myslivost informoval již mnohokráte. Obecný právní rámec EU proti šíření nepůvodních invazních druhů vstoupil v platnost již 1. ledna 2015, avšak nyní Evropská komise schválila konkrétní seznam 37 druhů živočichů a rostlin, pro které platí od 3. srpna 2016 přísná celoevropská regulace spočívající v zákazu dovozu i vývozu a v opatřeních směřujících k úplné „eradikaci“ čili vymýcení, usmrcení či zamezení rozmnožování včetně např. kastrace jedinců v soukromých chovech i zoo. Více >

Ještě ve dvanácti letech se zbraní bála, ale jednoho dne ji tatínek odvezl na střelecký tabor, kde se mezi samými kluky neztratila a kde take střelila svého prvního asfaltového holuba. Z počátečního koníčku se později vyklubal profesionální zájem o střelbu, který vedl přes obrovskou píli až k evropskému titulu. Radka Mančíková je juniorskou mystryní Evropy v brokovém skeetu. A je nejen sportovní střelkyní, je také velmi aktivní myslivkyní, kterou to táhne do lesa za zvěří. Jak náročné je prosadit se v brokové střelbě a co všechno je potřeba udělat, aby člověk vybojoval účast na olympiádě? Tyto, ale i další otázky jsem pokládal a dostával na ně velmi zajímavé odpovědi. Více >

Skutečně vzácnými drahokamy jsou zvyky a tradice české myslivosti a každý myslivec je povinen ze své pozice, ať je jakákoliv, vynaložit patřičné úsilí, aby se zachovaly pro další pokolení českých myslivců. Vždyť na zapsání do seznamu nehmotného kulturního dědictví Ministerstvem kultury mají největší zásluhy myslivecká kultura a zejména udržované ušlechtilé zvyky a tradice. Jejich udržení v autentickém, co nejvěrnějším stavu nemůže zajištovat několik jednotlivců. Zárukou je jen, když to bude drtivá většina. Všichni neseme společnou odpovědnost! Více >

Častokrát jezdím do kraje kolem jihočeské metropole České Budějovice, do kraje, který je všeobecně pokládán za jeden z nejhezčích a nejromantičtějších u nás. Je to kraj prodchnutý nejen lesy, rybníky, loukami a romantickými přírodními zákoutími, ale jsou to také místa, kde doslova dýchá historie, zvěř, myslivost a lesnictví nevyjímaje. Více >

Mathewa „Matta“ Emmonse asi není nutné podrobně představovat. Pětatřicetiletý sportovní střelec a držitel třech olympijských medailí je sice původem z amerického Mt. Holy, ale současně je to také manžel naší bývalé úspěšné olympioničky Kateřiny Emmons, se kterou má tři děti. Manželé žijí převážně v Plzni, rodném městě Kateřiny a dá se říci, že Matt se plně asimiloval. Hovoří velmi plynulou a pěknou češtinou (ve které občas zaslechnete typické „zhoupnutí“ plzeňského dialektu). Asimiloval se natolik, že ačkoliv v Riu závodil za USA, plzeňská edice Mladé Fronty Dnes ze 14. 7. 2016 jej zařadila po bok dalších 11 českých olympioniků s vazbou na plzeňský region. Z nich tři další (Adéla Bruns, Nikola Mazurová a Filip Nepejchal) také patří ke střeleckým nadějím naší výpravy. Matta od nich kromě jeho cestovního pasu odlišuje ale i aktivní zájem o myslivost. Více >

aneb Když dva zkoumají totéž Není zvykem vracet se v Myslivosti v poměrně krátké době k produktu, který jsme již jednou testovali. Ale dovolte mi v případě největšího zaměřovacího dalekohledu Zeiss V8 Victory 4,8–35x60 mm udělat výjimku. Důvod návratu je prostý – dělal jsem interview s Mattem Emmonsem, střelcem jehož kvality jsou nepochybné a přitom jsme hovořili o všem možném, včetně toho, kam jde svět, co lov a lidé … a na řeč přišly i zaměřovací dalekohledy Zeiss řady V8, konkrétně na největší z nich. Více >

K publikování příspěvku na výše uvedené téma mě přiměla návštěva jednoho klienta v mé advokátní kanceláři, který byl velmi rozčarován nad praktikami vlastníka honebního pozemku v honebním společenstvu. Stejně jako v předcházejícím příspěvku bych i tímto příspěvkem rád inicioval diskuzi na téma, které může mezi některými členy honebního společenstva vyvolat zděšení, jiní to mohou vnímat jako příležitost jak zvrátit činnost při výkonu práva myslivosti ve svůj prospěch či prospěch jisté skupiny vlastníků honebních pozemků. Více >

Letní rozhovor s Janem Matulkou, předsedou Střelecké komise ČMMJ, nejen o střeleckých závodech, financích a plánech. Více >

Danielia zver sa na Slovensku chovala len vo zverniciach. Najväčší počet ulovenej danielej zveri je známy z roku 1907, kedy sa ulovilo 903 jedincov. O tri roky neskôr to bolo 654 jedincov. V roku 1935 už iba 227 jedincov a v roku 1946 len 40 jedincov. V roku 1955 bol na Slovensku evidovaný odstrel 1 daniela, o desať rokov neskôr to bolo 199 jedincov danielej zveri. Na celoštátnej poľovníckej výstave v Bratislave v roku 2011 bol celkový počet medailových danielích trofejí z voľných revírov v počte 792 kusov. V roku 2016 v Nitre tento počet stúpol na 1366. Více >

Dokonale vyrobená a odladěná jednoranová kulovnice je schopna s kvalitní optikou a střelivem dosahovat porovnatelné přesnosti jako ostatní lovecké zbraně. Pro mnoho uživatelů se tento typ kulovnice stal pracovním nástrojem a nepostradatelným společníkem při pravidelných obchůzkách honitbou. S menším puškohledem je celková hmotnost oproti klasické kulovnici výrazně nižší, což se cení zejména při dlouhodobém nošení. V Evropě jsou jednoranové kulovnice častěji využívány také z důvodu více etického přístupu k lovu. Ve Spojených státech se v určitých regionech dokonce při použití jednoranové kulovnice prodlužuje lovecká sezona u některých druhů zvěře. Více >

Na návštěvě privátní honitby v severozápadním Rumunsku Na severozápadě Rumunska, na hranici žup Maramureš a Satu Mare se nachází myslivecky velice zajímavá oblast. V historii zde většina půdy patřila baronovi Bornemisza Elemer, který na východním svahu pohoří Codrului postavil v roce 1904 zámek. Zámek sice v roce 1940 vyhořel do základů, ale po baronovi, který zde prováděl krajinářské úpravy, zde zbyly krásné lesy, stromořadí a úžasné solitérní stromy – převážně duby cer (Quercus cerris). Více >

Statistické údaje patří do kategorie záležitostí spíše nudných, přesto mohou být zajímavé a mohou upřesnit informace o celé řadě věcí. Určitě to platí i o chovu psů, konkrétně o počtu u nás chovaných plemen a o jejich případné stoupající nebo klesající oblibě. Řeč je o plemenech uznaných ze strany Mezinárodní kynologické federace (FCI) a plemenech národních, která na uznání FCI zatím čekají. Více >

V souvislosti se snahami Evropské komise na omezení zbraní se kromě jiných „nápadů“ objevila také iniciativa, že by byly v rámci Evropy zakázány ty druhy střeliva, resp. ráží, které byly, a nebo jsou, původně vyvinuty pro armádní či vojenské účely. Ne všichni myslivci, ale hlavně asi evropští zákonodárci, vědí, které druhy ráží to vlastně jsou. Pojďme tedy na pomyslnou prohlídku. Myslivci a lovci vlastní kulovnice a kombinované zbraně komorované velmi širokou plejádou kulových nábojů od těch nejnovější až po čistě výběhové a zcela zastaralé. V několika článcích bych chtěl část těchto nábojů krátce charakterizovat – připomenout jejich historii, význam a využití. Více >

Každý myslivec ví, že musí mít a provozovat slaniska. Obecně se používá sůl, která je celoročně k dispozici, aby ji mohla zvěř brát, když jí potřebuje. Sodík obsažený v soli je velice důležitý pro správnou činnost organismu. Stejně tak ale zvěř potřebuje i další živiny, jako vápník a fosfor, tedy hlavní minerály pro rozvoj kostry a růst paroží a také hořčík, popřípadě stopové prvky. Zvláště důležité je dát širší spektrum minerálních živin zvěři v dnešní době, kdy je obecně v přírodě jejich deficit. Sypká minerální krmiva určená jako náplň slanisek toto splňují. Více >

Každý z nás se ve svém životě setkal s „mateřinkami“ a „základkami“, které si zaslouží různé přívlastky. Městské, obecní, staré, nové, domovské, chátrající, obnovené, památné. Vždy si přitom vybavíme nějakou tu „obecní školu“ vzniklou v běhu času, v níž se vystřídaly generace učitelů a pochopitelně i žáků. A konkrétní školu, kde jsme sami získávali základní vzdělání a putovali od dětství k dospělosti. Jsou však i školy, které se výše uvedeným charakteristikám jaksi vymykají, jsou nějakým způsobem originální. Jako například Základní škola s mateřskou školou Maximiliána Hella Štiavnické Bane. Na této škole se totiž jako na jediné základní škole na světě vyučuje předmět Sokolnictví, lesnictví a myslivost. Více >

Kde ta zvěř chodí? Kdy vychází ven? Proč trávím čas na místě, kde neuvidím ani chlup? Pokud vás podobné otázky napadly, tak čtěte dál. Popíšeme vám tipování loveckých míst, tak, abyste si poradili ve vašich konkrétních podmínkách. V současnosti je minimální plocha honitby 500 ha, bažantnice a obory mohou být menší, naopak některé honitby jsou velké i přes 3500 ha. V každé oblasti, v každém mysliveckém spolku platí pravidla lovu v rámci zákona a vnitřních pravidel. Jsou ale místa, kde se loví pravidelně, naopak jsou místa, kde se dlouhodobě neloví. Jak ale místa k lovu vytipovat? Více >

Již jako kluk jsem, bez loveckého lístku, lovil špačky a racky, kteří nám likvidovali na zahradě třešně. Dědovou šestnáctkou, dvojkou „belgičankou“. Nekopala a trefovala. Byla to radost si z ní vystřelit. Později, když jsem již vlastnil lovecký lístek, koupil mi táta kulobrok ZHáčko, a já jsem si později dokoupil brokové hlavně. ZHáčko bylo v té době, před padesáti lety, zbraní pro všechny. Zbraň dobrá, přesná, finančně dostupná, sériová výroba. Sloužilo mi léta a mám ho dodnes, ale již jen jako brokovnici, kulobrokové hlavně jsem prodal již před léty. Více >

Ve dnech 2.7. – 16.7. se v krásném prostředí moravskoslezských Beskyd uskutečnil 46. ročník národního finále soutěže o Zlatou srnčí trofej, kategorie ,,A“. Čtrnáctidenní soustředění vítězů okresních kol a mladých myslivců. Více >