Eurokomisařka Věra Jourová navštívila olomoucké myslivce
Myslivost 1/2017, str. 116 Jiří Zbořil
V rámci své pracovní cesty do Olomouckého kraje navštívila eurokomisařka Věra Jourová také Okresní myslivecký spolek Olomouc. V přátelské atmosféře jsme jí představili činnost naší organizace, roli myslivců v dnešní hospodářské krajině a především význam myslivosti pro regulaci početních stavů zvěře, péči o zvěř a jako součást naší tradiční lidové kultury.
Paní eurkomisařska navštívila náš velký přednáškový sál, jehož modernizace byla kofinancována v rámci našeho projektu „Příroda kolem nás“ z Evropského fondu pro regionální rozvoj, z operačního programu přeshraniční spolupráce Česko – Polsko. Rovněž jsme představili naši novou knihovnu a zasedací místnost zrekonstruovanou v letošním roce za finanční spoluúčasti Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce.
Samozřejmě jsme využili této příležitosti a zeptali jsme se paní Jourové na její vztah k přírodě a k myslivosti a zavedli řeč také na aktuální témata, které se v oblasti myslivosti řeší na půdě Evropského parlamentu.
Paní eurokomisařko, jak vnímáte myslivce a myslivost v rámci české společnosti a vůbec jejich roli v krajině a na venkově?
Velice si vážím práce všech, kteří se podílejí na ochraně přírody a na zachování rázu krajiny a venkovského prostoru. Náš způsob života, který nás žene k čím dál většímu konzumu a často k chování typu „po mně potopa“, s sebou nese pro přírodu závažné, často nevratné důsledky. Proto je třeba nespoléhat na to, že to lidem dojde a začnou se chovat zodpovědně, ale vytvářet pravidla a investovat do větší ochrany přírody. Tato pravidla jsou nutnou podmínkou, nikoli však dostačující. Potřebujeme instituce a lidi, kteří jsou plně oddáni potřebě ochrany přírody, což jsou pro mne myslivecká sdružení a myslivci samotní. Při setkání na půdě Českomoravské myslivecké jednoty v Olomouci jsem měla možnost se seznámit s celým širokým rozsahem činnosti myslivců a oceňuji zejména velmi důležitou práci v oblasti vzdělávání a osvěty, zejména vůči dětem a mládeži. Ráda bych také zdůraznila zásadní význam mysliveckých spolků, které vzorně přispívají ke kvalitě, rozsahu a užitečnosti spolkového života v České republice.
Máte nějaký osobní vztah k myslivosti a setkala jste se v minulosti někdy s myslivci? Měla jste třeba myslivce mezi příbuznými a známými?
Můj dědeček byl profesionální myslivec, pamatuji si ho jako vzpřímeného elegantního pána v zeleném kabátě, v klobouku s pérem a se psem Donem po boku. Bohužel mě jako holku moc nebral, přál si vnuka, a tak mě ani nikdy s sebou do lesa nevodil a nikdy mi o své práci nepovídal. Určitě bych dnes měla k přírodě a lesu bližší vztah. Je smutné, když pomyslím, jak je to dlouho, kdy jsem se byla projít po lese, bude to asi už pár let.
Jaký je podle Vás význam toho, že česká myslivost byla jako první v Evropě zařazena na seznam národního nehmotného kulturního dědictví?
Je to především velký úspěch a ocenění práce a výsledků českých myslivců. A zcela jistě i odrazem dlouhotrvající tradice, která odráží hluboký vztah Čechů k přírodě a myslivosti.
Setkáváte se na půdě Evropské komise a europarlamentu s otázkami myslivosti?
Vzhledem k mému portfoliu evropské komisařky pro spravedlnost a ochranu spotřebitele se s touto problematikou vůbec nesetkávám. A je tomu tak dobře, protože jak je asi patrné z odpovědí výše, jsem v této oblasti totální laik. A navíc se domnívám, že Evropská unie má v oblasti myslivosti poměrně zúžené kompetence.
Jak dalece jste angažovaná v otázce momentálně projednávaných regulací střelných zbraní ze strany EU či v otázce nově vydaných směrnic a seznamů k omezování nepůvodních a invazních druhů živočichů? Jaký je Váš názor na tato témata?
Uvedené regulace nepatří do mého portfolia a nejsem na ně odborník. V oblasti střelných zbraní věřím tomu, že se nakonec podaří nalézt vhodný kompromis, abychom dokázali postihnout nebezpečí, které skýtá nelegální obchod se zbraněmi zejména pro účely terorismu a závažné kriminální činnosti, a abychom zároveň ponechali možnost slušným občanům držet zbraně, pokud splní náležité předpisy a podmínky. K omezování nepůvodních a invazních druhů živočichů mohu dodat jen tolik, že seznam vytvářejí odborníci z členských států, kteří, jak doufám, vědí proč a jaké živočichy na seznam dát.
Děkujeme za podporu myslivců a čas věnovaný našemu setkání.
RNDr. Jiří ZBOŘIL
předseda Redakční rady časopisu Myslivost