Časopis Myslivost

Prostředí a přebohatá historie svätoantonského zámku, myslivecké muzeum - mimochodem letos pětapadesátileté - vytvořily vhodné podmínky k tomu, aby daly nejlepší základ k realizaci svatohubertských oslav, dnes celoslovenských národních mysliveckých slavností.
„Při organizování prvního ročníku nikdo nepřemýšlel nad tím, do kdy budou tyto oslavy existovat, byla zde pouze naděje na vznikající tradici. Skromný program, hrstka návštěvníků a významných hostů, neupravené nádvoří, stěny zámku tehdy zdobilo lešení. Nadšení organizátorů však říkalo, že chceme jít dál a realizovat vše z toho, co dosud bylo jen kdesi v nejtajnějších snech,“ říká ředitel muzea ve Svätom Antone inženýr Marián Číž.
A tak se také stalo. Je zajímavé sledovat vývoj Dnů svatého Huberta nejen po organizační stránce, ale vidět změny i na tvářích stálých zaměstnanců, účinkujících, hostů, tradičních návštěvníků, ale i v prostředí.
Časem se změnil vzhled zrekonstruovaného zámeckého nádvoří, ale i samotného zámeckého objektu, historické sýpky, změnily se výstavní prostory, anglický park, technické zázemí. „Dnes je místem konání mysliveckých slavností honosný areál s udržovaným parkem. Dny sv. Huberta z roku na rok získávají na popularitě. V běhu času stoupala návštěvnost. Jestliže na první ročník přišlo nějakých dvanáct set návštěvníků, tak v roce 1998 už to bylo pět a půl tisíce lidí a rekordní účast jsme zaznamenali v roce 2001, kdy se odhadovalo až deset tisíc přítomných. Nejinak tomu bylo letos. Při zachování svým způsobem tradičního programu, samozřejmě v závislosti na počasí, termínu oslav apod. dosahuje průměrná účast sedmi tisíc návštěvníků a hostů,“ konstatuje ředitel muzea.
Dny sv. Huberta ve Svätom Antone nejsou svátkem jen pro myslivce, ale i širokou veřejnost z celého Slovenska. Akce se zúčastňují významné osobnosti politického, společenského a veřejného života, včetně exprezidenta republiky, ministrů, zástupců univerzit, výzkumných ústavů, středních škol, lesních závodů, stejně jako nejvyšší představitelé mezinárodních mysliveckých organizací, vzácní hosté z Bulharska, Polska, Maďarska, Polska, Rakouska a dalších zemí.
Se stoupající popularitou a návštěvností bylo nezbytné pozměňovat i program Dnů svatého Huberta, a to tak, aby byl zajímavý jak pro odbornou, tak i laickou veřejnost. „Dnes má každý návštěvník možnost výběru z programu, který se souběžně koná jak v zámeckém parku, tak především na zámeckém nádvoří a v sýpce. Samozřejmě během akce probíhá i pravidelná prohlídka stále expozice, jak historické, tak lesnické a myslivecké, stejně jako tematicky zaměřených konkrétních výstav výtvarníků, fotografů a řezbářů. Tradiční je výstava nejlepších snímků z fotosoutěže Zlatý jelen Slávy Štochla. Dramaturgie programu vždy byla a je zaměřená zejména na tradice i současnost myslivosti a s ní související činnosti,“ prozradil nám ředitel muzea Marian Číž.
Jak dále uvedl, v prvních ročnících to byly jen ukázky vábení zvěře, zejména královské jelení, z čehož se časem stala celonárodní soutěž a v letech 2001 a 2007 se ve Svätom Antone uskutečnilo dokonce Mistrovství Evropy v této nelehké disciplíně. V roce 2006 bylo součástí Dnů sv. Huberta Mistrovství Evropy juniorů. Rok 2004 bude navždy spojen s úspěšným pokusem slovenských vábičů o zápis do Guinnessovy knihy rekordů v hromadném napodobování hlasu říjícího jelena.
V běhu času pochopitelně vznikaly i další výstavy a soutěže, jejichž popularita trvá dodnes a je lákadlem pro početné návštěvníky. Byly a jsou to například módní přehlídka loveckých oděvů, ukázka střelby z historických kuší, luků a replik palných zbraní Antonský diviak, v posledních letech je velice populární laserová střelnice. Vznikla také soutěž o nejhezčí a nejfunkčnější lovecký nůž, lovecký šperk, o nejlépe nazdobený myslivecký klobouk, dámská soutěž Hájnikova žena a Hubertova vařečka, silákům patří soutěž Házení flinty do žita. „Oblíbenou soutěží pro pány je soutěž o největší či nejdelší myslivecký plnovous. I zde došlo k zápisu do Guinnessovy knihy rekordů, to když byla v roce 2004 naměřena společná délka vousu všech soutěžících 4695 centimetrů,“ říká ředitel svätoantonského lesnického a mysliveckého muzea.
K myslivosti a připomínce patrona všech myslivců pochopitelně patří i lovecké trofeje, psi a dravci. Proto je na Dnech sv. Huberta pravidelně možné shlédnout nejhodnotnější a rekordní trofeje lovné zvěře ze slovenských honiteb, letos to byly Kysuce. Ve Svätom Antone se každoročně koná klubová výstava alpských brak jezevčíkovitých, ukázka práce sokolníků ze Základní školy Maximiliána Hella v Štiavnických Baniach, jediné školy na světě, kde se tento předmět vyučuje.
Zvláštností posledních ročníků Dnů je tzv. Svätoantonská kapka krve, kdy účastníci slavností mohou dobrovolně věnovat svou krev, těm, kteří ji mohou akutně potřebovat. Ke speciálnímu zdravotnickému pracovišti umístěnému v parku poblíž zámeckého objektu směřují každoročně desítky dobrovolných dárců nejcennější tekutiny.
Pochopitelně tak významná akce, jako jsou slovenské celonárodní myslivecké slavnosti Den sv. Huberta, je mimořádnou kulisou pro odevzdání rezortních vyznamenání a pamětních medailí sv. Huberta zasloužilým myslivcům a lesníkům. „V posledních letech pak tento významný a neopakovatelný ceremoniál má svůj vrchol v uvedení nejvýznamnějších osobností do Síně slávy slovenské myslivosti, letos to byl gróf Ľudovít Károlyi, spoluzakladatel CIC,“ doplnil ředitel.
Zlatým bodem dvoudenního programu Dnů sv. Huberta a poděkováním všech účastníků slavností Bohu za živou přírodu, bývá nedělní svatohubertská mše, korunovaná slavnostním průvodem s uloveným jelenem, obětními dary, za zvuků fanfár a lesních rohů. Pocta patronovi myslivců byla rovněž vzdaná složením hymnické písně o sv. Hubertovi v roce 1996, která od té doby vždy svätoantonské svatohubertské dny doprovází.
Ve stručnosti jsme se prošli historií i současností tohoto unikátního a mimořádně významného kulturně společenského podniku přesahujícího svým významem hranice Slovenska. Svatohubertské dva dny ve Svätom Antone se za dobu svého konání staly skutečným mysliveckým svátkem nejen slovenských myslivců, ale i jejich početných přátel ze zahraničí, včetně myslivců z České republiky, z nichž mnozí se sem každoročně rádi vracejí a Dny jsou i jejich svátečním dostaveníčkem. Jsou součástí nejpůsobivějších tradic slovenské a české myslivosti, proto se o jejich světlé budoucnosti nedá nikterak pochybovat.
Budoucnost myslivosti je totiž právě v pochopení jejího poslání širokou veřejností a v odhodlání myslivců dále chránit, zušlechťovat a myslivecky obhospodařovat zvěř, stejně jako v rozvíjení početných tradic myslivecké kultury a etiky, ke kterým jubilující Dny sv. Huberta rozhodně a plným právem patří.
Oldřich KOUDELKA
Ilustrační snímky Jan HLAVÁČ