Vyhráli jsme velkou bitvu, ale ještě ne válku. Takže nyní, což takhle dát si senát?
SCHVÁLENO! Pro ústavní právo na zbraň v závěrečném 3. čtení ve sněmovně hlasovalo 28. června 2017 po nervydrásající 150minutové rozpravě velkou ústavní většinou 139 poslanců ze 168 přítomných.
Kdyby ještě před rokem někdo tvrdil, že se budou zákonodárci vůbec uvažovat o změně ústavního zákona za účelem zakotvení práva slušných občanů na zbraň, považoval bych jej za snílka. Naše dlouhodobé mravenčí úsilí však bylo korunováno úspěchem.
Je třeba velmi poděkovat všem, kteří se na tom přímo podíleli, i těm, kteří přispěli třeba jen nepřímo svým podpisem pod Peticí nebo emailem poslancům.
Samozřejmě však musíme dále zabojovat, aby novelu ještě schválil senát, a neusnout na vavřínech v úspěšném poločase. Proto prosím ještě naposled seberte odvahu, a kontaktujte senátory e-mailem, telefonem či nejlépe osobně, abychom vše dotáhli do zdárného konce.
Už to není jen náš boj, ale počínání naší malé středoevropské země dnes bez nadsázky sleduje celý lovecký a střelecký svět díky celosvětovému mediálnímu rozruchu, který jsme tím způsobili.
Ze zbraní jsme udělali hlavní volební téma a způsobili nejvyšší poslaneckou účast za celý rok
Všechna předchozí jednání ve sněmovních výborech i první dvě čtení ve sněmovně proběhla (nikoliv náhodou) hladce, avšak když jsme přijeli jako diváci onoho středečního rána 28. června do sněmovny, nejvíce jsme se báli, že závěrečné schvalování znemožní neúčast poslanců.
Také jsme měli neoficiální informace o tom, že hlasování bude velmi těsné, snad jen o pár hlasů. Byla totiž potřebná tzv. ústavní třípětinová většina, tedy minimálně 120 poslanců. Zde na rozdíl od normálních zákonů platilo, že poslanec, který nehlasuje nebo chybí, má stejný efekt jako by byl proti.
Naštěstí, když nás ráno po deváté pustili na galerii hostů, kterou jsme zcela zaplnili, tak bylo přítomno již 150 poslanců z 200, což dávalo dobrou šanci. Později během dlouhé rozpravy přibyli další, a v jeden moment bylo přítomno dokonce 172 poslanců, což byla snad nejvyšší účast za tento rok.
Mohu říci, že atmosféra na galerii byla v té chvíli skvělá. Kdo by to řekl, že nějaké zbraně zvednou naše zákonodárce takto ze židle, a přimějí sněmovnu k takové účasti v předvečer dovolených!?
V přetlačované ve sněmovně nakonec zvítězil David nad Goliášem
Prostřednictví zákonodárců přesvědčilo 0,3 milionů držitelů zbraní těch 10 milionů nedržitelů, že ústavní právo na zbraň je krokem k zachování našeho skvělého zákona o zbraních a zachování vnitřní i vnější bezpečnosti nás všech. Nakonec hlasovala velká ústavní většina 139 poslanců PRO, jen 9 PROTI, a zbytek ze 168 přítomných poslanců se zdržel nebo nehlasoval.
Nikdo takový jasný úspěch nečekal a někteří politici-odpůrci zbraní štkají dodnes, jak je to možné. A chcete vědět jmenovitě kdo a z jaké strany hlasoval PRO, a kdo PROTI nám? Třeba to pro někoho může býti zajímavou informací pro říjnové volby, aby každý věděl kdo je s námi a kdo ne. Tak zde odhalení, jak se kdo vybarvil:
www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?g=66611
A co ústavního vlastně sněmovna schválila?
Novela ústavního zákona spočívá v přidání dvou vět jako odst. (3) článku 3:
(3) Občané České republiky mají právo nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo k naplňování úkolů uvedených v odstavci 2. Toto právo může být zákonem omezeno a zákonem mohou být stanoveny další podmínky jeho výkonu, je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, veřejného pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví nebo pro předcházení trestným činům.
a ten stávající odstavec (2) zní:
Čl. 3 (2) Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby jsou povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti České republiky. Rozsah povinností a další podrobnosti stanoví zákon.
Ústavní právo na zbraň je krokem k zachování skvělého českého zákona o zbraních a zachování vnitřní i vnější bezpečnosti nás všech.
Sice jen dvě nové věty, avšak velmi důležité z praktického i symbolického hlediska. Již dříve Českomoravská myslivecká jednota ve svém prohlášení jednoznačně vyjádřila podporu ústavnímu právu na zbraň, a odmítnula kontroverzní směrnici EU o zbraních, která omezuje legální držitele zbraní. Držitelům zbrojního průkazu bude dáno ústavní právo nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo, takže ani slovo o „střílení teroristů“, ani o použití zbraní jako na divokém západě, ani o rozvolňování pravidel, ale ani o vyzbrojování, jak se snaží mlžit někteří odpůrci.
I když to všem nemusí vonět, důležité je držet jednotu se sportovními střelci a ostatními držiteli zbraní
Kdybych to měl přirovnat, tak Evropská komise je jako tlupa jezinek, která napřed jen strčí prstíček, aby se ohřála... Tedy napřed udělají „kompromis“, aby nás rozdělili na lhostejné žáby, krátkozraké žáby, dalekozraké žáby, a pak pěkně začnou přihřívat vodu pod kotlem. Vtip je v tom, že pokud se těm dalekozrakým žábám nepodaří zavčas přesvědčit ty krátkozraké, aby společně udělaly vlnu v kotli, na které by se vyvezly ven, tak pak později už nebudou mít sílu vlnu udělat, zvláště když lhostejné žáby budou jen sedět a krátkozrace vlny brzdit, tak se nakonec uvaří všichni.
Prostě je důležité, abychom jako myslivci drželi s ostatními střelci, i když nás směrnice ZATÍM zasáhne méně než ostatní.
Přesto se nás však směrnice EU dosti dotkne, ne že ne. Už jenom to, že kvůli implementaci směrnice (pokud k ní dojde) se bude muset zrušit současný a léty skvěle vyzrálý zákon o zbraních, a nahradit několika novými zákony, které budou obsahovat řadu omezení i pro nás myslivce, nehledě na další administrativu související se zkrácením platnosti zbrojních průkazů z 10 na 5 let a registraci každé „znehodnocenky“ visící jako dekorace někde mezi trofejemi nebo nad krbem.
Je libo salám à la Monsieur Juncker?
Zde je citace šéfa Evropské komise pana Junckera, jak nepokrytě popisuje princip salámové metody:
„Na něčem se dohodneme, necháme to ležet a čekáme, co se stane. Pokud nikdo nezapříčiní rozruch, protože většina lidí nerozumí tomu, co bylo rozhodnuto, pokračujeme krok za krokem, dokud není cesty zpět“.
Psedopacifisté a zelení: o naši ochranu se prý postará jedině stát, který si na to platíme
Politici z řad tzv. pacifistů a zelených často tvrdí, že jednotlivci nepotřebují zbraně, a že na to máme stát, který si platíme, který se již o naši ochranu a obranu postará. Tváři tvář faktům je však naprosto zřejmé, že tito jsou buďto naprosto naivní snílci nebo populisté nebo neumí počítat.
Zde jsou surové počty a fakta: u nás je asi 40 000 policistů a 20 000 vojáků. Avšak budou-li pracovat na tři směny s víkendy a dovolenými, už by to bylo jen maximálně 10 000 policistů, resp. 5000 vojáků, kteří by teoreticky mohli býti v ulicích (kdyby se nevyšetřovala kriminalita a nebyli dopraváci). V ČR je podle sčítání lidu a Českého statistického úřadu: 1 800 000 domů, 82 000 ulic, 6250 obcí, takže prostým vydělením to máme suma sumárum v průměru doslova jeden a půl policisty na obec, jeden policista na 8 ulic nebo 180 domů. Opravdu si ještě někdo může myslet, že policisté a vojáci mohou být vždy a všude v každé ulici nebo dokonce, že nám zajistí bezpečnost každého domu?
Nejlepší ochrana a obrana je vždycky několikastupňová
Pokud se chci proti něčemu chránit a bránit, tak v různých krizových situacích není nejlepším nápadem spoléhat se jen na stát, ale naopak použít několika stupňů - od občanské nejrychlejší a nejbližší pomoci, až po tu profesionální státní, která je ale bohužel nejpomalejší a nejvzdálenější.
Je zde několik zjevných příkladů, které fungují. Hasicí přístroj jako nástroj na řešení místní krizové situace - dobrovolný hasič - profesionální státní hasičský sbor. Nebo lékárnička jako nástroj na řešení místní krizové situace - občan (znalý první pomoci) - profesionální státní záchranná služba. A pak také zbraň jako nástroj na řešení místní krizové situace - občan (prověřený držitel zbraně) - státní policie.
Neimplementace a žaloba na neplatnost EU směrnice o zbraních
Vláda již 14. června rozhodla, že v srpnu pošle žalobu na EU směrnici o zbraních. Ministerstvo vnitra nespěchá, a o to bude žaloba kvalitnější, takže můžeme býti mírní optimisté, jelikož je směrnice nesmírně kontroverzní a velmi nekvalitní z faktického, právnického i technického hlediska.
I kdyby ústavní právo na zbraň nakonec kvůli senátu neprošlo, naše úsilí nepřijde vniveč, a o to větší pak bude veřejný tlak na alternativní řešení - což může býti neimplementace směrnice i pod hrozbou sankcí, tedy nepřevedení evropské legislativy do našeho práva.
Senátorská aritmetika
K definitivnímu schválení ústavního zákona je třeba opět třípětinová většina, ale naštěstí ne všech, ale „jen“ přítomných senátorů. Například kdyby bylo přítomno všech 81 senátorů, tak by bylo potřeba 49 hlasů PRO, když bude přítomno 50 senátorů, tak bude potřeba 30 hlasů PRO, což je drobná výhoda oproti hlasování ve sněmovně, kde každý chybějící poslanec měl stejný účinek jako by byl PROTI.
Počet senátorů je 81, což je menší počet než 200 poslanců. Osobní oslovení tak bude mít větší účinek, nehledě na to, že senátoři se cítí býti většími osobnostmi, protože se volí většinovým systémem, a jsou tak méně závislí na mateřské politické straně.
Další drobnou výhodou je, že ústavní zákon po schválení sněmovnou a senátem platí i bez podpisu prezidenta. Podpis prezidenta zde má jen ceremoniální význam, takže v této věci už nehrozí žádné další obstrukce.
Zvyšte šanci na definitivní přijetí ústavního práva a oslovte senátory
Nechcete věc jen sledovat a držet palce na rukou či nohou? Překonejte tedy ostych a napněte veškeré síly k osobnímu oslovení a přesvědčení senátorů, aby podpořili návrh. V seznamu senátorů (
www.senat.cz/senatori) jsou k dispozici adresy kanceláří, telefony asistentů i e-maily. Hromadné neosobní e-maily však prosím neposílejte, ty nemá rád nikdo. Vyhledejte senátora z vašeho volebního okrsku či z vaší oblíbené strany a navštivte jej či pošlete alespoň osobní e-mail.
Ještě jednou všem díky, a brzy na čtenou s pozdravem dnešní nelehké doby:
Myslivosti zdar, moru zmar!
Bohumil STRAKA,
předseda výboru Mezinárodní asociace pro sokolnictví IAF
Více informací o vývoji zbraňové legislativy na www.straka.eu/zbrane-strelivo a www.budpritom.cz