Časopis Myslivost

 
Africký mor prasat je vysoce nakažlivé virové onemocnění divokých a domácích prasat, které ve většině případů vede k rychlému uhynutí nakaženého jedince. AMP byl objeven v Africe u afrických druhů čeledi prasatovitých (prase bradavičnaté, prase savanové, prase pralesní) a odtud se šířil do několika oblastí světa. Nákaza se postupně vyskytovala v Jižní Americe, Evropě a Asii.
Ve všech oblastech znamenal výskyt AMP významný zásah nejen do volně žijících populací prasatovitých, ale vždy měl zásadní vliv na chovy domácích prasat a odvětví na tyto chovy navazující.
V Evropě se AMP poprvé vyskytnul v 60. letech ve Španělsku a Portugalsku, kam se rozšířil ze severní Afriky. Zde boj s virem trval více než 30 let, než mohla být tato oblast prohlášena za prostou nákazy AMP.
V 70. letech byl virus rozšířen na Sardinii, kde se vyskytuje dodnes.
Současná vlna šíření má svůj počátek v přenosu viru do oblasti Kavkazu (Gruzie 2007), odkud se postupně rozšířil na velkou část evropské i asijské části Ruska, Běloruska, Ukrajiny a v lednu 2014 se poprvé objevil AMP v Litvě a následně v Polsku. Během tří let se AMP masivně rozšířil do všech Pobaltských republik (Litva, Lotyšsko, Estonsko) a v Polsku se zatím vyskytuje pouze na severu u hranic s Běloruskem.
Zajímavá je situace v Bělorusku. To oficiálně nikdy nákazu nepotvrdilo, i přesto, že neoficiální zprávy mluví o výskytu na celém území Běloruska, stejně tak jako o téměř úplném vymizení černé zvěře.
 
Původcem onemocnění AMP je DNA virus z čeledi Asfarviridae a rodu Asfivirus, v Evropě vysoce infekční pro prase domácí a prase divoké. Pro jiné živočišné druhy včetně člověka není tento virus patogenní.
Virus AMP je inaktivován vyššími teplotami poměrně rychle, již při teplotě 56 ^oC dochází k inaktivaci viru AMP za 70 minut, při teplotě 60 ^oC dochází k inaktivaci za 20 minut. Virus AMP je však vysoce rezistentní vůči nízkým teplotám, ve vhodném prostředí či zbytcích živočišných tkání (krev, trus, orgány a svalovina) zůstává infekční pod dobu až 6 měsíců. Zvláště nebezpečné jsou tepelně neupravené či nedostatečně tepelně upravené výrobky z masa prasatovitých.
Vektorem infekce AMP může být kromě přímého kontaktu nemocných zvířat či pozření infikovaného materiálu také krevsající hmyz. Prokázané je množení viru v těle klíšťat rodu Ornithodoros. Možný je také přenos člověkem či dopravními prostředky – vždy po jejich předcházejícím kontaktu s nemocným zvířetem či jeho tkáněmi.
 
Infekce virem AMP vyvolává u prasat horečnaté onemocnění doprovázené výskytem krvácenin na kůži, sliznicích a vnitřních orgánech. Typickým patologicko-anatomickým nálezem u AMP jsou kromě různě lokalizovaných krvácenin silně překrvené mízní uzliny (viz snímek) a výrazně zvětšená slezina.
 
K onemocnění jsou vnímavé všechny věkové kategorie prasat domácích i prasat divokých.
Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o historicky první výskyt onemocnění africkým morem prasat ve střední Evropě, lze předpokládat u naprosté většiny infikovaných prasat s akutním až perakutním průběhem onemocnění, který končí v průběhu 3-6 dnů po infekci úhynem postiženého jedince bez vzniku klinických příznaků, které by bylo možné využit při diagnostice onemocnění u ještě žijících zvířat. Lze předpokládat, že mortalita (úmrtnost) bude u postižených kusů dosahovat 100 %.
Pokud se bude onemocnění AMP vyskytovat na území delší dobu, lze z důvodů oslabení (atenuace) viru a zvýšení odolnosti populace prasat očekávat u některých silnějších jedinců chronický průběh onemocnění s následnou možností dlouhodobého vylučování viru.
Proti infekci virem afrického moru prasat není možné použít vakcinaci, neboť dosud žádná účinná vakcína neexistuje. Také neexistuje u AMP účinná léčba, která by však byla z hlediska možnosti dalšího šíření nákazy nežádoucí.
 
Jedinou účinnou metodou snížení nebezpečí šíření nákazy AMP je výrazné snížení jejího hlavního vektoru, tedy snížení početnosti volně žijících populací prasete divokého.
Orgány Evropská unie se od roku 2014 intenzivně zabývají řešením otázek, jak čelit šíření viru AMP, ale dosavadní výsledky jsou pouze částečné. Byly vytipovány země, do kterých by se mohl AMP rozšířit nejpravděpodobněji (Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko) a tyto země byly intenzivně připravovány na tuto hrozbu. Bohužel, Česká republika mezi nimi nebyla.
Na začátku roku 2014 se objevilo několik zpráv z odborných veterinárních kruhů o této nákaze, ale dále se tomu problému státní autority intenzivně nevěnovaly. V myslivosti to bylo podobné. Na začátku 2014 panovaly obavy z masivního a rychlého šíření nákazy, ale protože se nenaplnily, většina myslivců začala považovat tuto nákazu za ne tak nebezpečnou a rovněž si myslela, že riziko zavlečení do České republiky je minimální. Tu a tam se pouze objevili odborné články o situaci v Pobaltí a v Polsku.
Dne 26. června ovšem přišla zpráva jako blesk z čistého nebe. Na Zlínsku byl potvrzen výskyt afrického moru prasat u dvou nalezených kusů černé zvěře. Celou situaci, týkající se výskytu AMP na území ČR včetně navazujících opatření, bychom popsali chronologicky k datu 16. července (den uzávěrky časopisu Myslivost 8/2017) .
 
Pondělí 26.6.2017
V pondělí ráno Státní veterinární správa (SVS) vydala tiskovou zprávu o prvním výskytu AMP: „V České republice byl potvrzen historicky první výskyt afrického moru prasat (AMP) v populaci prasat divokých. Vyšetření provedená ve Státních veterinárních ústavech v Olomouci a Jihlavě prokázala nákazu u dvou kusů uhynulých divokých prasat nalezených 21. a 22. 6. v katastrálním území Příluky u Zlína. Zdroj nákazy a další okolnosti jsou aktuálně předmětem šetření Státní veterinární správy (SVS). Nákazou mohou onemocnět všechny věkové kategorie prasete domácího i divokého. Není však přenosná na člověka ani další živočišné druhy.“
Informace okamžitě obletěla celou republiku a naplnila přední strany zpráv všech medií. Ministr zemědělství Marian Jurečka k situaci svolal tiskovou konferenci, kde oficiálně oznámil potvrzení nákazy a naznačil následující postup.
Byl oznámen vznik odborné skupiny složené z veterinářů, myslivců, odborníků na nákazy zvířat a expertů na volně žijící zvířata. Ta bude mít za úkol vypracovat eradikační plán k vymýcení nákazy na území ČR. Ten budou schvalovat jednotlivé členské země Evropské unie.
Českomoravská myslivecká jednota také tento den ihned vydala tiskovou zprávu vydanou jménem předsedy Jiřího Janoty: „Dne 27. 6. 2017 bylo ohlášeno první ohnisko výskytu afrického moru prasat v České republice. Nález viru byl potvrzen u dvou jedinců prasete divokého na Zlínsku. Českomoravská myslivecká jednota, z.s., jako organizace zastupující 62 tis. myslivců v ČR, považuje současnou situaci za kritickou. Výskyt afrického moru prasat a jeho případné rozšířené na zbytek území České republiky bude mít katastrofické dopady pro populaci divokých prasat, ale také pro velkochovatele i malochovatele domácích prasat. Podle zkušeností z Pobaltských států, kde se africký mor prasat vyskytuje od rok 2014, předpokládáme velice rychlé šíření viru.
Neexistují účinná opatření k zabránění šíření viru, s výjimkou totální depopulace černé zvěře, která v současných podmínkách není možná.
Masivní rozšíření nákazy s sebou přinese mnoho negativních jevů. Rozsáhlými opatřeními budou postihnuti zemědělci, myslivci i zpracovatelé masa.
Myslivci jsou zároveň jedni z nejdůležitějších složek systému, který bude mít v rychlosti šíření a eradikace nákazy významnou roli. Zejména ve fázi odhalování nakažených kusů a jejich odstraňování z volné přírody, kdy je nutné kadáver uhynulého zvířete objevit a zlikvidovat co nejdříve, protože představuje nejpravděpodobnější zdroj přenosu viru.
K tomu, aby byl systém funkční, je nutné postupovat koordinovaně a co nejefektivněji. Proto Českomoravská myslivecká jednota vyzývá státní autority, aby bezodkladně začaly jednat a připravovat nástroje k eradikaci nákazy na základě aktuálních vědeckých poznatků a zkušeností z Pobaltských republik, a to s aktivním zapojením myslivců.
Zároveň ČMMJ vyzývá svoje členy, aby realizovali preventivní opatření související s šířením nákazy. Tím je zejména výrazné snížení populační hustoty divokých prasat tak, aby se omezila pravděpodobnost přenosu viru. Zkušenosti z Pobaltí ukazují, že limitující hodnota je 5 ks divokých prasat na 1000 ha. V oblastech s vyšší hustotou dochází k téměř 100% úmrtnosti divokých prasat a rychlému postupu virů.
Dále myslivce a všechny, kdo se pohybují v přírodě, žádáme, aby neprodleně oznámili výskyt mrtvého kusu černé zvěře Státní veterinární správě (www.svs.cz, KVS pro Zlínský kraj tel: +420 720 995 201). Neohlášení uhynulého kusu černé zvěře je velice nezodpovědné a pouze přispěje k rychlejšímu šíření nákazy, protože uhynulý kus je zdrojem infekce po týdny, někdy až měsíce.“
 
Úterý 27.6.2017
Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Zlínský kraj (KVS) nařídila mimořádná veterinární opatření k zamezení šíření nebezpečné nákazy – afrického moru prasat.
Byla vymezena tzv. zamořená oblast a stanovena opatření v této oblasti. Zamořená oblast byla stanovena pro několik katastrů v okolí ohniska nákazy. V jejich rámci byl uživatelům honiteb v těchto katastrech uložen zákaz lovu, přikrmování a vnadění divokých prasat. Na místně příslušnou krajskou veterinární správu musí být hlášena nalezená uhynulá divoká prasata.
Chovatelům domácích prasat bylo nařízeno provést soupis všech kategorií prasat, chovaných na jejich hospodářství a dále jim byla sdělena všechna opatření, která souvisí s ochranou chovu před zavlečením této nákazy. Chovatelů musí také v předstihu hlásit KVS domácí porážky prasat. Mimořádná veterinární opatření vstupují v platnost dnem vyhlášení.
 
Středa 28.6.2017
Na Státní veterinární správě se uskutečnilo setkání zainteresovaných subjektů. Mezi zúčastněnými subjekty byly Ministerstvo zemědělství, státní veterinární ústavy, Českomoravská myslivecká jednota, Svaz chovatelů prasat, asanační podniky, Agrární komora a Komora veterinárních lékařů. ČMMJ, z.s. zastupovali Martina Novotná a Miloš Ježek.
Ústřední ředitel SVS Zbyněk Semrád informoval podrobně o aktuální situaci a okolnostech souvisejících s objevem nakažených dvou kusů černé zvěře ve Zlínském kraji. Zároveň probíhalo důkladné šetření, zaměřené na odhalení zdroje nákazy.
Státní veterinární správa uvedla, že stanovila mimořádná veterinární opatření podle platných veterinárních předpisů. Ty vycházejí ze standardních veterinárních postupů a spočívají především ve vymezení tzv. pásma mimořádných veterinárních opatření, které je v současné době v okruhu 10 km od ohniska nákazy.
Po jednání s Evropskou komisí došlo od pondělí 3.7.2017 k rozšíření této oblasti na celý okres Zlín. V této oblasti je pak zakázán lov divokých prasat a jejich krmení.
Platnost těchto mimořádných veterinárních opatření bude minimálně 2 roky. Nicméně, jejich podoba se bude moci měnit na základě vývoje aktuálního stavu. V současné době byly učiněny nezbytné kroky k zabránění šíření nákazy, které bylo nutné provést okamžitě, a nyní je období, kdy je potřeba stanovit konkrétní podobu eradikačního postupu v tomto případě.
Na tomto jednání tak byla ustanovena odborná komise, která má za úkol vypracovat eradikační program, který schvalují orgány Evropské unie a jednotlivých členských zemí. Komise byla sestavena ze zástupců zainteresovaných subjektů a ústřední ředitel SVS apeloval na konstruktivní a věcné jednání s důrazem přenosu zkušeností ze zemí, kde se již africký mor prasat vyskytuje.
Součástí setkání byla i diskuze a vyjádření jednotlivých zúčastněných. Českomoravská myslivecká jednota, z.s. potvrdila v případě masivního šíření viru v populaci černé zvěře negativní dopad nákazy na činnost svých členů. Jednatelka ČMMJ Martina Novotná jasně deklarovala zájem o úzkou spolupráci s odpovědnými orgány.
ČMMJ upozornila na nepřipravenost myslivců a uživatelů honiteb na možné vypuknutí nákazy i přesto, že ostatní subjekty byly ze strany státních orgánů připravovány již od roku 2014. Toto musí být v co nejkratším možném termínu napraveno. Nicméně ČMMJ oceňuje současnou aktivní práci státních orgánů a ochotu řešit vzniklý problém i s nestátními institucemi.
ČMMJ dále upozornila na nutnost stanovit jasné postupy a pokyny pro myslivce, zejména ve vztahu k omezení lovu. Je potřeba stanovit postup, jak mají myslivci zacházet s uhynulými, a v případě změny mimořádných veterinárních opatření a povolení lovu, i ulovenými divočáky. Kdo bude zajišťovat případnou likvidaci kadáveru a jeho odstranění z prostředí, jakou formou mají být odebírány vzorky z ulovených divokých prasat apod.
ČMMJ také zmínila nejasnost v odpovědnosti za škody, způsobených zvěří na zemědělských pozemcích v perimetru ohniska nákazy, tzn. zda zůstává i v takovém případě, že byl zakázán lov, odpovědnost za škody, způsobené zvěří na uživateli honitby?
 
Čtvrtek 29.6.2017
Ve Zlíně-Lužkovicích bylo nalezeno uhynulé sele prasete divokého. Vyšetření, provedené SVÚ Jihlava, potvrdilo přítomnost viru afrického moru prasat. Lokalita se nachází uvnitř zamořené zóny. Mimořádná veterinární opatření platná pro vymezenou oblast zůstávají beze změny.
 
Pátek 30.6.2017
Referenční laboratoř Evropské unie pro africký mor prasat (Madrid, Španělsko) informovala ohledně prvních výsledků re-testování vzorků zaslaných ve středu z SVÚ Jihlava. Testy v referenčních laboratořích rovněž potvrdily pozitivní výsledek na přítomnost viru AMP v zaslaných vzorcích. Byla také zahájena základní genetická charakterizace viru AMP.
Předběžné výsledky ukazují, že se podle očekávání jedná o shodný virus s ostatními izoláty „Evropského“ genotypu II viru AMP. Tzn., že se jedná o stejný virus, který se nachází v Pobaltí a v Polsku.
Proběhlo také jednání „Celostátního krizového centra tlumení nákazy“. Bylo zaměřené na stanovení požadavků na vytvoření Programu eradikace nákazy afrického moru prasat. Za ČMMJ, z.s. se zúčastnili Jiří Janota a Miloš Ježek a kromě jiných subjektů (SVS, MZe, Svaz chovatelů prasat, Asociace soukromých veterinárních lekářů, asanačních podniků) také expert na africký mor prasat Evropské unie Vittorio Guberti.
Úkolem odborné komise je sestavit tzv. eradikační plán nákazy, který nahradí mimořádná veterinární opatření, která jsou platná v současné době. Ten by měl být sestaven v řádu několika týdnů.
Jednání se týkalo zejména volně žijících divokých prasat a způsobu jejich obhospodařování. Jako infikovaná oblast byl potvrzen okres Zlín, a mimořádná veterinární opatření budou od pondělí 3.7.2017 platná právě pro tento okres.
V rámci diskuze byla probírána zejména témata týkající se lovu divokých prasat, zacházení s ulovenými kusy a manipulace s nalezenými kadávery.
Vittorio Guberti zdůraznil obrovský význam biologické bezpečnosti v celém systému manipulace s potenciálními ulovenými kusy nebo nalezenými těly divokých prasat. Proto bylo rozhodnuto, že do doby stanovení zásad biologické bezpečnosti a proškolení všech zúčastněných (myslivců, dopravců, veterinářů, zemědělců apod.) bude platit zákaz lovu divokých prasat v zamořené oblasti.
Diskutovalo se také nakládání s ulovenými kusy a jejich další zpracování. Jako ideální se jeví řešení, kdy všechna ulovená divoká prasata budou umisťována do předem určených míst a ta následně budou likvidována v kafilérii bez ohledu na to, zda se jedná o pozitivní kus nebo ne. Stát bude uživatelům honiteb poskytovat kompenzace za takto ulovená prasata. Samotný proces svozu a vyplácení náhrad bude diskutován v nejbližších dnech.
Dále se také otevřela otázka odpovědností škod způsobených zvěří na zemědělských pozemcích v oblasti, kde je zakázán, nebo omezen lov. Budou se proto hledat cesty, jak v takových případech postupovat, a ČMMJ bude striktně požadovat, aby uživatelé honiteb byli v těchto případech této povinnosti zproštěni.
 
Jedno z hlavních preventivních opatření by mělo být výrazné snížení početnosti divokých prasat v okresech navazujících na okres Zlín. Tento krok ČMMJ, z.s. považuje za logický a apeluje na uživatele honiteb v těchto oblastech, aby zintenzivnili lov všech věkových kategorií a to zejména bachyní, protože jediný nástroj na zastavení nebo zpomalení nákazy je intenzivní lov a snížení populační hustoty v širším okolí ohniska (tzn. v okolí okresu Zlín). Proto by uživatelé honiteb v těchto oblastech neměli být lhostejní a měli by aktivně přistupovat k aktuální situaci a snažit se skutečně početnost černé zvěře zredukovat. O systému a pobídkách lovu a snížení početnosti v této oblasti jednáme.
 
Pondělí 3.7.2017
Dochází v souvislosti s nákazou afrického moru prasat k rozšíření zamořené oblasti ze současného pásma (několik katastrů v okolí prvního nálezu) na celý okres Zlín. To znamená, že současná mimořádná veterinární opatření platí na území celého okresu. Mezi veterinární opatření, která v dané oblasti platí, patří zákaz lovu a krmení divokých prasat, monitoring divokých prasat, a také vyšetření evidovaných chovů prasat domácích v této zóně.
Počet nalezených uhynulých divokých prasat se zvýšil na 17 ks. Tyto kadávery byly nalezeny uvnitř oblasti zamoření. Z těchto 17 kusů byly doposud laboratorně pozitivně vyšetřeny 4 kusy, výsledky vyšetření zbývajících kusů dosud nejsou známy.
 
Úterý 4.7.2017
Počet nalezených uhynulých těl prasat divokých se zvýšil na 18. Laboratorní testy prokázaly pozitivní nález AMP u 10 kusů uhynulých divočáků a naopak u čtyř divokých prasat byly výsledky negativní. Výsledky zbývajících čytř kadáverů nejsou ještě k dispozici. Uhynulá divoká prasata byla nalezena uvnitř oblasti zamoření.
 
Pátek 7.7.2017
Celkový počet nalezených uhynulých divokých prasat v oblasti zamoření se zvýšil na 34 ks. Počet kadáverů s pozitivním nálezem na africký mor prasat stoupl na 22 ks a oproti tomu 8 uhynulých těl divočáků mělo negativní výsledek laboratorního vyšetření. Ve čtyřech případech nejsou výsledky k dispozici. Všechna uhynulá těla byla nalezena v oblasti zamoření, tedy v okrese Zlín. Kromě lokalit, ve kterých se již divočáci našli (Lužkovice, Příluky, Hvozdná), byly nově čtyři kadávery objeveny v katastru obce Kostelec.
 
Pondělí 10.7.2017
K dnešnímu dni eviduje SVS celkem 38 nahlášených nálezů uhynulých divokých prasat. Laboratorní vyšetření dosud potvrdilo africký mor prasat u 24 uhynulých těl. V deseti případech skončilo vyšetření negativním výsledkem. Ve čtyřech případech nejsou výsledky zatím k dispozici. Všechny dosud potvrzené případy pocházejí z oblasti zamoření – okresu Zlín.
 
Úterý 11.7.2017
ČMMJ, z.s. publikuje odborný materiál s návrhy, jak postupovat a dál řešit aktuální situaci s AMP. Materiál byl vypracován společně s Odborem státní správy lesů, myslivosti a rybářství, Sekcí lesního hospodářství Ministerstva zemědělství. Text stanoviska je uveden zde:
 
Stanovisko ČMMJ k současné situaci výskytu Afrického moru prasat v České republice
Nákazová situace ve Zlínském okrese je vzhledem k výskytu AMP kritická, ale v současné době ji nelze nijak významně kontrolovat. Eradikace nákazy AMP je v tuto chvíli téměř nemožná a zřejmě nelze předpokládat její rychlé zastavení. Stanovení protinákazových opatření je plně v kompetenci orgánů Státní veterinární správy.
Na základě vývoje současné situace a zkušeností z ostatních zemí, kde se Africký mor prasat nachází, navrhujeme současnou situaci řešit v rámci dvou oddělených zón.
Tou první je zóna zamořené oblasti, kde by mělo být postupováno s nejvyšší obezřetností a cílem minimalizace přenosu viru pomocí antropogenních faktorů (přenos při manipulaci s ulovenými kusy, zpracování masa, nebo jeho distribuce). Jako nástroj pro zastavení šíření považujeme především vytvoření nárazníkového pásma s minimální hustotou prasat, v rámci tohoto pásma by mělo v co nejkratším intervalu dojít k silné redukci stávající populace prasete divokého
Vycházíme ze schématu, který se osvědčil v Polsku, kde se díky této nárazníkové zóně podařilo šíření viru zastavit. To je znázorněno na obr. č. 2, kdy se během krátké doby podařilo početnost divokých prasat snížit a je také patrné, že ohniska u divokých prasat (červené body) se vyskytovala pouze v oblastech s vyšší hustotou černé zvěře, zatímco u domácích chovů (modré trojúhelníky), se vyskytovala i mimo ně, což ve většině případů bylo zapříčiněno nedodržováním zásad biologické ochrany. A je evidentní, že nákazu u černé zvěře se daří držet v malé oblasti, která je ohraničená oblastí v nízkou hustotou (0,2-0,4 ks/100 ha).
Tento návrh vychází i z pokynů Evropské agentury pro ochranu a zdraví potravin (EFSA), která tento postup publikovala v roce 2015 ve vědecké práci (Lange 2015).
Po vytvoření těchto zón navrhujeme následující postupy a nařízení. Ty by měly být vyhlášené prostřednictvím mimořádných veterinárních opatření (MVO). Zejména vzhledem k tomu, že na některé navržené postupy nelze udělit výjimka podle zákona o myslivosti a jedinou cestou jejich legalizace je vyhlášení v rámci MVO, které jsou v tomto případě nadřazeny speciálnímu právnímu předpisu.
 
1. Návrh opatření v zamořené oblasti
 
V rámci MVO uložit uživatelům honiteb následující:
1) Lovit černou zvěř lze pouze individuálním způsobem lovu na čekané nebo šoulačce. Je zakázán společný lov pro všechny druhy zvěře (drobnou i spárkatou). Dosled a dohledávku je možné provádět pouze se psem lovecké upotřebitelnosti na barvářském řemenu, nikoliv volně.
2) Lze lovit veškerou černou zvěř bez omezení věku a pohlaví
3) Lze lovit zvěř pomocí zdrojů umělého osvětlení, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů,
4) Lze lovit černou zvěř s pomocí mechanismů, pohybujících se po zemi,
5) Lze lovit černou zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků,
6) Lze lovit černou zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby, a v těchto vzdálenostech umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení.
7) Je zakázáno přikrmování a vnadění černé zvěře. Přikrmování ostatní zvěře je možné provádět pouze při dodržení minimální výšky předkládání krmiva 1 metr nad zemí
8) Ulovené divoké prase musí být bezprostředně po lovu transportováno na sběrné místo. Vývrh ani výhoz nesmí být proveden mimo asanační místo
 
Lov v zamořené oblasti by měl být povolen za následujících podmínek, které by uživatel honitby musel splnit:
* Zajištění a obsluha sběrného místa, kde by se ulovená divoká prasata uchovávala do doby vyšetření, případně asanace.
* V areálu sběrného místa musí být k dispozici tekoucí voda k umytí a dezinfekci.
* Uživatel honitby pověří osobu odpovědnou za provoz sběrného místa.
* Sběrná místa mohou být vytvořena pro několik honiteb na sebe navazující.
* Schválení sběrného místa bude provádět SVS.
* Lov v honitbě mohou provádět pouze držitelé povolenky k lovu, kteří absolvovali kurz zaměřený na zacházení s infekčním materiálem a byli proškoleni v souvislosti s pravidly biologické bezpečnosti. Tato školení bude zajišťovat externí subjekt v pravidelných intervalech.
* SVS vydá rozhodnutí o povolení lovu v honitbě až po splnění těchto podmínek.
 
Státní veterinární správa by měla zajistit systém sběru a asanace ulovených divokých prasat ze sběrných míst. Uživateli honitby by měla náležet za ulovené a asanované prase kompenzace. Navrhujeme kompenzaci ve výši 1000 Kč sele, 2000 Kč lončák, 3000 Kč bachyně a kňour.
 
Při vyhlašování zamořeného území brát v potaz prostorovou aktivitu černé zvěře. Z aktuálně publikovaných vědeckých studií jak ze zahraničí, tak z České republiky, je evidentní, že domovské okrsky černé zvěře se pohybují maximálně v řádech tisíců hektarů (1500-5000 ha), kdy kruh o poloměru 5 km představuje plochu o výměře téměř 8 tis. ha. To znamená, že zamořená oblast definovaná jako výměra celého okresu (100 tis ha), je podle našeho názoru neadekvátní, a naopak lov na tak velkém území může být zásadně kontraproduktivní, kdy dojde k extrémnímu nárůstu početnosti v nezasažené oblasti, a tím se případně výrazně zvýší pravděpodobnost přenosu viru při jeho šíření.
Zároveň je dokázáno, že rodinné tlupy divokých prasat jsou velice věrné svému prostředí. Pokud bychom se zaměřili na disperzi mladých divočáků do okolního prostředí, tak zároveň také nemůžeme předpokládat významné šíření viru touto cestou. Tato část populace samozřejmě hledá nová teritoria, ale jejich průměrná denní ušlá vzdálenost je asi 1-2 km, kdy při předpokladu úhynu nakaženého prasete do několika dní od nakažení, je velice nepravděpodobné, že by urazilo větší vzdálenost než 10 km za týden (tzn. dobu, kdy pravděpodobně uhyne).
Proto žádáme SVS, aby návrh na zmenšení zamořené oblasti přehodnotila, případně jej brala v potaz při nových ohniscích.
 
2. Návrh opatření v nárazníkové zóně
 
Nárazníkovou zónu bychom specifikovali na základě topografických poměrů a ostatních bariér, které představují překážku pro migraci divokých prasat. V tomto případě se nabízí využít dolnomoravské a hornomoravské nížiny, kterou protínají dálnice ve směru Brno-Bratislava a Brno-Olomouc-Ostrava.
Tato nárazníková zóna by zahrnovala okresy Uherské Hradiště, Hodonín, Kroměříž, Vsetín, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Přerov a části okresů Olomouc, Prostějov, Vyškov, Brno Venkov, Břeclav.
 
V této nárazníkové zóně navrhujeme v rámci mimořádných veterinárních opatření uživatelům honiteb umožnit:
1) lovit prase divoké s pomocí zdrojů umělého osvětlení, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů,
2) lovit prase divoké s pomocí mechanismů, pohybujících se po zemi,
3) lovit prase divoké na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků,
4) lovit prase divoké na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení,
5) střílet prase divoké v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech,
6) lovit kňoura a bachyni na společných lovech,
7) lovit prase divoké bez omezení počtu a pohlaví, tzn. neomezený lov všech věkových kategorií.
 
Cílem těchto opatření by mělo být výrazné snížení početnosti divokých prasat a omezení možnosti šíření nákazy. Zároveň doporučujeme stanovit soubor motivačních opatření pro uživatele honiteb a lovce. Tím by mělo být zejména:
* vyplácení zástřelného formou peněžité odměny lovci nebo uživateli honitby při jasném prokázání ulovení prasete divokého, tzn. protokol o vyšetření na svalovce, daňový doklad z výkupu s uvedeným číslem plomby a u bachyní starších 24 měsíců předložení markantů (spodní čelist) a za předpokladu, že bude splněn poměr 1 dospělá bachyně na 4 kusy ostatních kategorií a pohlaví,
* vyplácení zástřelného formou peněžité odměny uživateli honitby v případě, že bude orgánem státní správy myslivosti v souladu s § 39 zákona o myslivosti uloženo snížení početních stavů prasete divokého jednání s držiteli honiteb o snížení nájmu v případě realizované redukce stavů černé zvěře
 
Pokud uvolnění podmínek lovu, realizované zrušením některých omezení, vyplývajících ze zákona o myslivosti a realizace vyplácení zástřelného nepovede k výraznému zvýšení odlovu prasete divokého v předmětném území, lze jednat i o plošné povinnosti snížení početních stavů nebo zrušení chovu prasete divokého dle § 39 zákona o myslivosti, kdy orgány státní správy myslivosti uloží lov v určité výši, věkové a pohlavní struktuře.
 
3. Edukační a osvětové akce
 
V rámci prosazování tohoto záměru je nutné rozeběhnout výraznou informační kampaň, ve které bude všem zainteresovaným subjektům (myslivcům, zemědělcům, chovatelům, atd.) zdůrazněn význam navržených ochranných opatření a motivovat je k jejich realizaci. Tyto subjekty si musí uvědomit, že pokud tato opatření nebudou dodržovat, nebudou tato opatření funkční a nákaza se bude šířit do ostatních částí České republiky.
Proto je nutné situaci popsat a vysvětlit všem zástupcům uživatelů honiteb a mysliveckým hospodářům i a současně zdůraznit pravidla biologické bezpečnosti, význam ochranných opatření, jejich individuální zapojení do realizace apod..
Zároveň je nutné v co nejkratším časovém horizontu realizovat přípravu na možné vypuknutí nákazy i v ostatních částech republiky. Je nutné stanovit pravidla pro myslivecké hospodaření. Uživatelé honiteb a SVS by měli předem vytipovat sběrná místa ulovených kusů a nastavit procesy jejich vyšetřování a uvádění do oběhu. Tyto plány musí být konkrétní pro jednotlivé honitby a oblasti, tak aby mohlo být zajištěno jejich operativní využití.
 
Českomoravská myslivecká jednota také apeluje na všechny myslivce v ČR, aby si uvědomili vážnost situace a snažili se svým chováním a dodržováním vydaných doporučení a nařízení o maximální možnou spolupráci.
Pokud nebude docházet k realizaci těchto opatření plošně, výrazně se sníží jejich funkčnost a dojde k masivnímu rozšíření nákazy, která bude znamenat výrazná omezení pro myslivost a myslivce v ČR na dlouhé roky. Nebuďte pro k těmto výzvám lhostejní a aktivně se k nim připojte.
 
Úterý 11.7.2017
Počet nahlášených uhynulých divokých prasat v zamořené oblasti a okolí vzrostl na 44 ks. Laboratorní vyšetření dosud potvrdilo nákazu AMP u 25 z nich. U osmi nalezených kusů se čeká na výsledek vyšetření. V jednom případě nebylo vzhledem ke stupni rozkladu uhynulého těla možné získat výsledek.
 
Čtvrtek 13.7.2017
K tomuto dni eviduje Státní veterinární správa 49 nalezených uhynulých divokých prasat. Celkem tak k dnešnímu dni je u 30 nalezených kusů černé zvěře potvrzený AMP.
Ministerstvo zemědělství uspořádalo ve Zlíně setkání s uživateli honiteb, státní správou myslivosti a Státní veterinární správou. Na tomto jednání ministr zemědělství Marian Jurečka spolu s náměstkem pro lesní hospodářství Patrikem Mlynářem a ředitelem SVS Zbyňkem Semerádem představili nová Mimořádná veterinární opatření (MVO), která budou platit od pátku 14.7.2017. Na základě těchto opatření byla Česká republika rozdělena do třech oblastí. Jedná se o tzv. zamořenou oblast, oblast intenzivního odlovu černé a oblast zbytku ČR.
 
1. Zamořená oblast
Jedná se o okres Zlín, zde platí stále, zde platí stále mimořádná veterinární opatření, které vydala KVS ve Zlíně a platí zde zákaz lovu černé zvěře, její krmení, přikrmování a vnadění.
 
2. Oblast intenzivního lovu černé zvěře
Prostorově je území vymezeno dálnicí D1 od Brna k Vyškovu, dále dálnicí D46 k Olomouci, dále dálnicí D35 k napojení na dálnici D1 směr Ostrava a Bohumín po hranici s Polskem. Potom po státní hranici s Polskem a Slovenskem až na hraniční přechod Lanžhot a dále zpět po dálnici D2 do Brna s výjimkou okresu Zlín, pro který platí opatření popsaná v bodě 1.
Tato opatření jsou určena všem uživatelům a oprávněným účastníkům lovu. Nařizuje se jim intenzivní celoroční lov prasete divokého bez ohledu na věkovou kategorii a pohlaví. Při lovu mohou podle v současnosti platných způsobů lovu využít také následující zakázané způsoby lovu:
A) pomocí zdrojů umělého osvětlení, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů,
B) pomocí mechanismů pohybujících se po zemi,
C) na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků,
D) na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby z mysliveckých a jiných zařízení,
E) střílením v odchytových zařízeních krátkou nebo dlouhou kulovou zbraní s energií v 0 metrech vyšší než 300 J,
F) odlovem kňoura a bachyně na společných lovech s možností lovu jednotnou střelou z brokové zbraně.
 
Zároveň uživatelé a lovci v této oblasti mají za povinnost odebrat z ulovených kusů prasete divokého kromě vzorku svaloviny na vyšetření na svalovce také vzorek sleziny a mízní uzliny k vyšetření na africký mor prasat a tento vzorek předat na místo pro příjem vzorků k vyšetření na svalovce, uvedeném na internetových stránkách Státní veterinární správy, které je nejbližší místu ulovení. Zároveň také musí vyplnit objednávku pro toto laboratorní vyšetření, kterou najdou na stránkách SVS.
Podle informací ministra zemědělství by za každé ulovené divoké prase a správně odevzdaný vzorek k vyšetření na AMP měl lovec obdržet 1000 Kč jako motivační zástřelné. Toto nařízení bude ovšem součástí Metodiky kontroly zdraví zvířat na rok 2017 a vstoupí v platnost až ve chvíli, kdy ji MZe vydá.
Tato MVO dále ukládají povinnost zemědělcům informovat nejméně 24 hodin předem uživatele honitby o místě a času zahájení sklizně zemědělských plodin a provádět sklizeň zemědělských plodin postupem z vnějšího okraje směrem ke středu sklízené plochy.
 
3. Oblast zbývajícího území ČR
Prostorově je území vymezeno na zbývající část České republiky, tzn. pro honitby západně od silnice Lanžhot – Brno – Vyškov – Olomouc – Bohumín - státní hranice s Polskem.
Tato opatření jsou určena všem uživatelům a oprávněným účastníkům lovu. Nařizuje se jim intenzivní celoroční lov prasete divokého bez ohledu na věkovou kategorii a pohlaví. Při lovu mohou podle v současnosti platných způsobů lovu využít také následující zakázané způsoby lovu:
A) pomocí zdrojů umělého osvětlení, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů,
B) na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků,
C) na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby z mysliveckých a jiných zařízení,
D) střílením v odchytových zařízeních krátkou nebo dlouhou kulovou zbraní s energií v 0 metrech vyšší než 300 J,
E) odlovem kňoura a bachyně na společných lovech s možností lovu jednotnou střelou z brokové zbraně,
V podstatě se jedná o stejná opatření jako v oblasti s intenzivním lovem zvěře kromě lovu ze zařízení pohybující se vyšší rychlostí než 5 km/h.
Pro všechna tato opatření jsou v MVO definovány sankce. Za jejich nedodržení hrozí uložení pokuty fyzické osobě 50 tis. Kč, jedná-li se o právnickou nebo fyzickou osobu podnikající až 2 miliony Kč.
Tato mimořádná veterinární opatření jsou nadřazena zákonu o myslivosti, tzn. uživatel honitby již nikde nemusí žádat o jejich povolení apod. Zároveň by ale také měl aktivně přistoupit k redukci stavů černé zvěře. Tedy neměl by v žádném případě omezovat lov a bránit tak držitelům povolenek k lovu všech kategorií černé zvěře, a to bez rozdílu pohlaví i věku.
 
Pátek 14.7.2017
K tomuto dni eviduje SVS 53 nalezených uhynulých divokých prasat. Celkem tak máme 31 potvrzených nálezů viru AMP. V 17 případech skončilo vyšetření negativním výsledkem, jeden nález zůstává vzhledem ke stupni rozkladu nevyšetřen. Na výsledky vyšetření čtyř vzorků se čeká.
Dále se uskutečnilo druhé jednání „Celostátního krizového centra tlumení nákazy“, které má za úkol vypracovat eradikační plán pro zamořenou oblast. Za ČMMJ se opět zúčastnili Jiří Janota a Miloš Ježek. Programem jednání bylo především stanovení postupu pro uvolnění lovu v zamořené oblasti.
Zamořená oblast je k tomuto datu definována jako oblast Zlín. Průměrný roční lov v okrese Zlín se pohybuje kolem 2,5-3 tis. kusů černé zvěře. Celková početnost tak v tuto chvíli může dosahovat 3,5 až 4,5 tis. kusů. Jedná se tedy o oblast s vysokou hustotou černé zvěře (35-45 ks/1000 ha) a při dlouhodobém zákazu lovu by se mohla černá zvěř v oblastech okresu, kde se AMP nevyskytuje, neúměrně namnožit, a jednak působit obrovské škody, a jednak by to bylo případně mnohem nebezpečnější při následném šíření viru do těchto „nepostižených oblastí výskytu“.
Současný plán má zatím hrubé obrysy a zamořená oblast by měla být rozdělena do dvou zón.
První zóna by byla tvořena ohniskem výskytu nákazy a jeho těsným okolí, kde by byl lov povolen za velmi přísných pravidel biologické ochrany, ulovené kusy by z lesa odstraňovali speciálně proškolené osoby.
V druhé zóně by byl povolen lov s výjimkou společných lovů, lovci by ulovené kusy sváželi na předem vytipovaná místa. Ulovené kusy z obou zón by byly likvidovány v asanačních ústavech. Ulovené kusy by měly být uživatelům honiteb kompenzovány v plné výši.
 
Neděle 16.7.2017
V okrese Zlín bylo jen během tohoto víkendu nahlášeno minimálně 13 kusů uhynulých divokých prasat. Celkem se tedy již našlo více než 60 kadáverů, z nichž většina byla pozitivní a důvodem úhynu byl africký mor prasat.
 
Závěr
 
Je evidentní, že nákaza postupuje velice rychle. Od nálezu prvního uhynulého kusu (21.6.) se našlo již více než 60 uhynulých divokých prasat v oblasti (k 16.7.2017). Nicméně úhynů bude zřejmě ještě daleko větší množství, protože v současné době teprve začíná sklizeň, a můžeme předpokládat, že mnoho uhynulých divokých prasat bude nalezeno právě v zemědělských kulturách.
Pozitivním faktorem je v současné době relativně malé území, na kterém se virus nachází. Zatím všechny pozitivní nálezy pocházejí z oblasti, která není větší než 500 ha. To, že se z dané oblasti nákaza rozšíří, je vysoce pravděpodobné, jen nedokážeme odpovědět na otázku, kdy a jak rychle.
Proto by se mělo co nejdříve přistoupit k redukci stavů prasete divokého mimo tuto oblast, protože to je skutečně to jediné, co může šíření viru zastavit, nebo alespoň výrazně zpomalit. Zde je tak prostor pro každého jednotlivého myslivce, zda k této výzvě přistoupí zodpovědně. Pokud ne, tak můžeme očekávat, že AMP se bude šířit, a postupně zasáhne nejenom celou Českou republiku, ale i ostatní státy.
Obrovskou roli v tomto sehrají ti uživatelé honiteb, kteří dosud k redukci stavů přistupovali laxně nebo dokonce bylo jejich zájmem početnost černé zvěře zvyšovat. Jedná se především o lesní honitby, kde se zvěř zdržuje především v období podzimu, zimy a jara a kde jsou záměrně chráněny nositelky přírůstku s cílem budoucího profitu z lovu jednotlivců nebo organizovaných skupin. Tyto honitby hrají v celém systému významnou roli a na nich by měla být největší odpovědnost za redukci stavů právě v období nejvhodnějším pro lov (konec zimy, začátek jara). O redukci počtu černé zvěře by se měli výrazně zasadit právě držitelé těchto honiteb. Ve většině případů se jedná o státní nebo soukromé majitele lesů, kteří obvykle hospodaření s černou zvěří neřeší, a to zejména kvůli tomu, že jim do současné doby nepůsobila výraznější problémy.
Pokud k řešení současné krizové situace nepřistoupí zodpovědně všichni myslivci a uživatelé honiteb, stanou se z nás na dlouhou dobu jen sběrači kadáverů a budeme svázáni přísnými veterinárními opatřeními a každodenní kontrolou státních úřadů, ale také veřejnosti.