Časopis Myslivost

 
Odborná část programu byla zahájena MVDr. Tomášem Jarosilem z ustředí SVS, který je stálým hostem myslivecké komise ČMMJ. MVDr. Jarosil ve svém příspěvku seznámil účastníky s fibropapilomatózou z pohledu Státní veterinární správy.
Choroba je šířena bodavým hmyzem, který přenáší toto virové onemocnění a dále se můžou jedinci nakazit vzájemným kontaktem s nemocnými kusy nebo otěry. Jedná se o postižení kůže i podkoží u srnčí a jiné spárkaté zvěře v podobě papil.
Tato choroba nepodléhá hlášení a není přenosná na člověka. SVS nemá za povinnost sledování výskytu tohoto onemocnění a povinnost hlášení není ani u uživatelů honiteb, čímž je omezeno dislokování této choroby v ČR. Lze však konstatovat, že počet případů onemocnění fibropapilomatózou v ČR značně stoupá.
Chybí zatím základní informace v jakém věku a kteří jedinci jsou vnímaví na tuto chorobu – chybí nutný důkladný monitoring. Zatím platí pouze jedno řešení, a to je odstřel postižených jedinců, nejlépe s možností povolení celoročního lovu.
Zvěřina je sice poživatelná, ale doporučuje se tepelná úprava při teplotě nad 70 ^oC po dobu minimálně 20 minut.
Nemocné kusy jsou ostatními jedinci vytlačováni. U srnčí zvěře je onemocnění typické pro starší jedince.
 
Dalším prezentujícím byl Ing. Jiří Bartoš z KÚ Vysočina, tématem jeho příspěvku bylo Rozšiřování a prostupnosti bariér ve vztahu k fibropapilomatóze. Jedná se o šíření ze Znojemska do oblasti Moravských Budějovic – což je nejvýznamnější a nejsilnější směr šíření na Vysočinu (jedná se o zasažení centrální části kraje).
Z hlediska legislativního státní správa myslivosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností povoluje lov podle § 40 na žádost uživatele honitby. Odhaduje se, že asi 20 % populace je postiženo.
K tomuto vystoupení doplnil zástupce ORP Moravský Krumlov, že od roku 2007 spolupracují s MVDr. Pavlem Forejtkem, CSc.. Loví se zde celoročně a státní správa myslivosti je informována včetně fotodokumentace, prokazující lov v souladu s vydaným povolením. V současné době je kontaminováno již celé území ORP, jedná se o postižení asi 50 % zvěře.
 
Doplňující informace k výskytu onemocnění přednesl Ing. Zdeněk Janoušek (zástupce Pardubického kraje). Upozornil na značné promoření okresu Svitavy. V Pardubickém kraji jsou ale stále nejméně tři okresy, kde je možno další rozšiřování fibropapilomatózy v populaci srnčí zvěře oddálit pravidelným lovem.
 
Následně vystoupil Ing. Ondřej Faltus, předseda Myslivecké komise ČMMJ a člen Myslivecké rady z ČMMJ, z.s. ČMMJ by ráda připravila pro uživatele honiteb postup, jak postupovat při likvidaci srnčiny u nemocných jedinců. Otázka sledování výskytu nemoci je velmi důležitá, jedná se o činnost, kterou by mohla ČMMJ ve spolupráci s okresními mysliveckými spolky jednorázově zkusit. Ing. Ondřej Faltus navrhl systémové řešení monitoringu fibropapilomatozy tak, aby informace o nakažených ulovených, popřípadě uhynulých kusech, uváděli myslivečtí hospodáři v měsíčních hlášenkách pro ORP. Je to jednoduchá cesta, jak monitoring zajistit. Stačilo by doporučení MZe pro všechna ORP toto začít vyžadovat. Informace od ORP není těžké sumarizovat. ORP mohou svolat mimořádnou poradu hospodářů, kde je seznámí s požadavkem na uvádění nakažených kusů fibropailomatózou na měsíční hlášence o ulovené a uhynulé zvěři. Mimořádná porada se dá v současné době využít i pro informaci o africkém moru prasat.  
 
MVDr. Pavel Forejtek, CSc. se ve svém příspěvku proloženém fotodokumentací a krátkým filmovým spotem soustředil na fibropapilomatózu celkově u spárkaté zvěře, která je mimochodem rozdílná u jelení zvěře – CaPV a u srnčí zvěře – CcPV. Jedná se o nezhoubný nádor, který neprorůstá do svaloviny.
V obou případech se jedná o virové onemocnění, kde u srnčí zvěře jsou napadány starší kusy, výjimečně srnčata. U jelení zvěře tato choroba postihuje mladší jedince – tento výskyt je sporadicky po celé Evropě. U jelení zvěře jsou papilomy ojedinělé a málo početné, vykazují výrazný stupeň pigmentace a vyskytují se převážně v oblasti stehen a břicha.
U daňčí zvěře se choroba vyskytuje velice výjimečně. Jedná se o srnčí typ.
Gravitací se může kůže s nádorem protahovat, postupně se vytvoří stopka, která se zaškrtí, a papilomy poté odpadnou. Kus se tímto způsobem sám vyzdraví a po papilomu zůstává pouze jizva.
Infekce je kromě savého hmyzu šířena vlastními jedinci, kteří infikují svými papilomy (šíření virusu) otěrem o vegetaci další kusy. Nebyla zjištěna malignita ani metastáze. Velmi častý výskyt je v oblastech se savým hmyzem (krev sající hmyz).
Zvěřina je v případě jednoho ojedinělého nálezu na těle zvěře a dobré kondice kusu po tepelné úpravě poživatelná, ale v případě mnohočetnosti papil nelze uvádět zvěřinu do oběhu v potravinových řetězcích.
Příčinami šíření nákazy jsou jednoznačně vysoké početní stavy, nevhodná věková a pohlavní skladba populací a dlouhodobá absence selektivního průběrného odstřelu.
Výsledkem je pak klesající průměrná hmotnost a kondice srnčí zvěře.
Bohužel ke snížení imunity přispívá též trvalé zhoršování trofické možnosti honiteb z důvodů způsobu zemědělského hospodaření, negativní vliv mají také mykotoxiny, které se dostávají do organizmu zvěře díky špatnému způsobu přikrmování a výsledkem je celkové snížení obranyschopnosti organismu zvěře.
 
MVDr. Lubomír Nezbeda z KVS SVS pro Jihočeský kraj apeloval na dotazníkovou akci, která by přispěla k objektivnímu monitoringu výskytu a četnosti pozitivních případů. Onemocnění bylo poprvé zjištěno v roce 1998 (srnec) a v roce 2009 (jelen) na Slovensku.
Přenos se může uskutečnit především krev sajícím hmyzem (klíště, komár), vzájemným kontaktem s nemocnými kusy, například i při pokládání, a nebo i otěrem o kontaminované prostředí. Zásadní vliv na vývoj onemocnění má i stres.
Zdravotní stav zvěře má vliv na konzumaci zvěřiny – u silně postižených jedinců je odpor ke konzumaci z estetického hlediska. Infekční kůži (srnčinu) je nutné neškodně zlikvidovat v rámci zabránění šíření.
Zatím jediným možným řešením je celoroční selektivní lov nemocných kusů s výraznými změnami. Jestliže jsou kojící srny schopny předávat srnčatům protilátky, s opatrností je možné počkat s jejich lovem, pokud netrpí a nestrádají v důsledku závažných změn.
 
Podle informací MVDr. Karla Bukovjana u skotu došlo k poklesu onemocnění při podávání ivermectinových přípravků. Jejich účinnou látkou je ivermectin, který je součástí komerčně vyráběných anthelmintačních přípravků (Ivermix a Cermix).
 
Ing. Jiří Kráčmera též seznámil fórum se zněním Rozhodnutí pro ORP na odstřel mimo dobu lovu (Možná forma vydání rozhodnutí k odlovu poraněné resp. nemocné zvěře podle § 40 zákona o myslivosti), zpracované právníky MZE - Oddělení státní správy lesů, myslivosti a rybářství. Vzor rozhodnutí je možné získat na vyžádání u Mgr. Ondřeje Pecháčka (ondrej.pechacek@mze.cz).
 
V rámci diskuse upozornil MVDr. Král, Ph.D. z KVS Jihočeského kraje na problematiku bioplynových stanic, které produkují tzv. digestát, vznikající anaerobní fermentací při výrobě bioplynu, který při použití jako hnojivo vytlačuje zvěř z jejího přirozeného teritoria a negativně ovlivňuje zdroje potravy (trvalé travní porosty a pícniny na orné půdě). Šíření papilomatózy bohužel také odráží současný stav přírody, kdy nevhodné podmínky, stres a další negativní vlivy způsobují shlukování srnčí zvěře do větších skupin, v nichž je pak mnohem rychlejší šíření infekce.
 
Na závěr pak MVDr. Lubomír Nezbeda přislíbil spolupráci a konzultační pomoc uživatelům honiteb i mimo působnost KVS Jihočeského kraje, informace budou průběžně poskytovány myslivcům i na stránkách a webu časopisu Myslivost.
 
Ing. Ondřej FALTUS,
předseda Myslivecké komise ČMMJ