Časopis Myslivost

V roce 1925 je dr. J. Komárek jmenován mimořádným profesorem a v témže roce je pověřen vedením druhého Zoologického ústavu při UK. Řádným profesorem UK se stává prof. Komárek v roce 1932. Velká láska k myslivosti provázela J. Komárka po celý jeho život. Velmi brzy si uvědomil, že znalosti o životě zvěře a jejím chování nejsou na takové úrovni, jakou by si myslivost té doby žádala. Jeho snahou bylo chov zvěře povýšit na moderní biologické základy. Je pravdou, že podstatně k tomuto přispěly stále zvyšující se škody na lesních porostech způsobené velkými býložravci.
Jeho přispěním se myslivost od roku 1931 stává součástí vědeckého výzkumu. Myslivecký výzkum se na samém počátku zaměřoval zejména na chov zvěře a hodnocení trofejí. Výzkumná činnost se později koncentrovala navíc i na choroby zvěře a na chov drobné zvěře, která byla základem tehdejší myslivosti. Jako přednosta vedl zmíněný Lesnický výzkumný ústav nepřetržitě až do roku 1945.
V letech 1946 - 1947 prof. J. Komárek zastává funkci děkana Přírodovědecké fakulty UK.
Odborná a populární literární tvorba prof. J. Komárka přibližuje čtenářům zoologii a život v přírodě. Do publikací vkládá bohaté zkušenosti ze svých cest po Balkáně, Evropě a Kavkazu. Některé knihy se staly učebnicemi pro myslivce - Česká zvířena, Jak určím stáří srnce, O odstřelu srnců vůbec, Myslivost v českých zemích. Takřka proviněním se stává pro každého myslivce nepřečíst knihu Lovy v Karpatech. Nejoblíbenějším autorovým dílem a dá se říci zcela ojedinělým v české knižní literatuře je titul Milování v přírodě.
Z podnětu prof. J. Komárka byla od roku 1933 až do začátku války pořádána každoročně celostátní výstava loveckých trofejí.
Prof. J. Komárek se ale také zasloužil o zavedení povinných mysliveckých zkoušek, kterým dal pravidla a které se skládají i dnes. Byl ale také jedním z duchovních otců vzniku tradice akce Červen – měsíc myslivosti.
Prof. Komárek platil za vynikajícího pedagoga, vědce, spisovatele a vypravěče. Jeho přednášky z obecné zoologie vynikaly věcným obsahem, elegantním přednesem bez rutinního opakování, vždy doplněné mistrnými kresbami probíraných zoologických objektů. Prof. Komárek byl pro svou lidskost a humor všude vítaným společníkem. Lesníky a myslivci je považován výborného lovce a dobrého střelce. Jméno Julius Miloš Komárek bylo v mysliveckých kruzích pojmem především proto, že téměř všichni naši opravdoví myslivci jsou přímými nebo nepřímými odchovanci tohoto spisovatele loveckých, cestopisných a populárně vědeckých knih, díky kterým se lidé mohou naučit dívat se v přírodě a opravdu vidět.
Prof. Komárek byl častým a vítaným hostem významných loveckých lokalit, mnohdy byl i hostem v revíru svého strýce dr. Šámala, kancléře presidenta Masaryka. V roce 1947 zakládá spolu s grafikem Jaroslavem Bézou, panem Česaným a dalšími myslivecký spolek s honitbou v Obroku. Že se myslivost  vykonávala v obrockych lesích a skalách již před staletími, svědčí zápis z knihy 1000 let české myslivosti: „Na místě zaniklé osady Obrtka stával od poloviny 16. století vrchnostenský dvorec. Roku 1593 ho koupil Jan z Varntenberka. Nedaleká myslivna, což je přízemní nevelké stavení s barokní mansardovou střechou, sloužila jako příležitostný lovecký zámeček.“
Pronajatá honitba o výměře 3450 ha obrockého spolku se rozprostírala mezi obcemi Obrok, Tuhaň, Pavlíčky, Zátyně, Dřevčice, Heřmánky, Vlhošť, Skalka, Domašice. Později byl revír Vlhošť pronajat jinému nájemci. Hranici pak tvořila cesta z Horních Heřmánek mezi Malým Vlhoštěm a Vlhošťěm na Hvězdu.
V obrocké chalupě č. 13 poskytli usedlíci Beránkovi prof. Komárkovi a myslivcům ubytování. Ve velké světnici u Beránku se myslivci setkávali při rozhovorech o přírodě, zvěři a lovu, ornitologii, zoologii, lesu, myslivosti a mysliveckých tradicích. Není náhodou, že členy spolku byli i někteří bývalí studenti prof. Komárka jako například prof. Zdeněk Veselovský, dr. Jan Hanzák a nebo dr. Zdeněk Bouchner. Nelze zde jmenovat všechny členy, kteří během sedmdesáti let od roku 1947 do roku 2017 spojili svůj život s mysliveckým spolkem Obrok.
Dne 7.2.1955 prof. Komárek náhle umírá, v plné práci, odchází v důsledku selhání srdce. Myslivecký spolek Obrok z úcty k odkazu prof.J.Komáraka si propůjčuje jeho jméno do svého názvu - Myslivecký spolek Obrok prof. Julia Komárka.
Přínos prof. Komárka pro myslivost jak na poli vědeckém, tak popularizačním zavazuje členy MS Obrok čestně a erudovaně vykonávat právo myslivosti, dodržovat myslivecké tradice, v úctě ke zvěři, pokoře k přírodě a k ochraně přírody.
V roce 1971 jsem stal členem MS Obrok. Měl jsem to štěstí, zažít atmosféru u Beránků. Bohužel již bez pana profesora, ale s jeho žáky a myslivci, kteří byli jeho vrstevníky. Nemohu nevzpomenout dr. Hanzáka, pana Jungra, dr. Vatlacha, pana Bártu, Jaroslava Bézu a jeho bratra Františka a v neposlední řadě bývalého předsedu, starého pána, legionáře, plukovníka Zbirovského.
V roce 1973 zemřely sestry Beránkovy a tím skončilo ubytování myslivců. Většina myslivců však již v honitbě měla vlastní rekreační objekty. Prázdné stavení č. 13 jsem po roce koupil a příteli Dr. Hanzákovi jsme nabídl ubytování.
V roce 1975 byl na pozemku chalupy č. 13 postaven členy sdružení památník prof. Komárkovi s textem na bronzem eloxované laminátové desce: Na paměť prof. RNDr. Julia Komárka - význačného českého zoologa - MS Obrok. Grafický návrh na desku vypracoval člen sdružení architekt V. Hainall. Při odhalení památníku byla přítomná paní Komárková a mnoho přátel jak z akademického stavu, tak myslivců.
V roce 1988 byla zoxidovaná deska sejmuta z památníku a předána k ošetření. Pískovcový fundament byl též v havarijním stavu. Byl proto rozbourán a v roce 1995 a na náklady myslivců a podpory starosty přemístěn na náves v Obroku.
V roce 1993 bylo na příkaz ministerstva Lesního a vodního hospodářství nařízena delimitace honiteb s výměrem nad 2000 ha. Spolek Obrok byl rozdělen a vznikly podle tehdejší terminologie sdružení dvě. Myslivecké sdružení Obrok a Myslivecké sdružení Čáp.
V roce 2015 došlo ke změně nájmu, uzavřeli jsme novou nájemní smlouvu s restituentkou pozemků Marii Eve Jirat-Wasiutynski, potažmo s Lesy Nový Berštejn. Nová smlouva přinesla nový název honitby Dubské Švýcarsko.
Tradice a historie ale i nadále pokračuje a nově zvolený výbor MS Obrok, konkrétně předseda sdružení Jan Česaný, myslivecký hospodář Radek Černý, jednatel Jiří Černý starší, místopředseda Antonín Hříbal, finanční hospodář ing. Josef Větrovský a další myslivci dál hrdě nesou odkaz prof. Komárka. Jedním z důkazů budiž i odhalení památníku prof. Komárka v zahradě domu č. 13 v Obroku, v podobě zasklené stylové dřevěné skříňky, v níž je umístěna bronzová posmrtná maska prof. Komárka a deska se základními životopisnými informacemi a údaji této významné české myslivecké osobnosti.
Jan JINDŘICH