Úctyhodné výročí i trofeje mysliveckého spolku
Myslivost 8/2017, str. 74 Jiří Kasina
V sobotu 16. června proběhla na radnici středočeského Mšena u Mělníka milá myslivecká slavnost. Myslivecké sdružení Liška Sedlec slavilo úctyhodné výročí 70 let od svého založení a nepřetržité činnosti. Ano, je vícero mysliveckých sdružení s dlouhou historií, ale myslivci ve Mšeně se vymykají dlouholetým úspěšným špičkovým chovem muflonů.
A proto také při slavnostním setkání ve výstavní místnosti mšecké radnice vévodily, a nejvíce pozornosti poutaly, silné trofeje místních muflonů. Průvodcem mi byl hospodář Jindřich Klofát.
Jaké je základní charakteristika honitby?
Honitba má výměru 1190 ha, je ze všech stran ohraničena silnicemi a tvoří tak přirozený celek severozápadně od Města Mšena. Celkem máme 670 ha lesa, 510 ha polí, 4 ha vodních ploch a 6 ha ostatních pozemků. V honitbě momentálně hospodaří 21 členů mysliveckého spolku, každý má přiděleno několik kremných zařízení, o které pečuje. Celkem máme v honitbě rozmístěno 20 krmelců pro spárkatou zvěř, 16 krmelečků pro zajíce, 15 zásypů, 2 plevníky, 23 slanisek a 7 napajedel. Hlavním zdrojem vody je říčka Pšovka protékající podél hranice honitby v Kokořínském dole.
A stavy zvěře?
Při sčítání zvěře v březnu letošního roku jsme napočítali 21 ks daňčí zvěře, 12 ks mufloní zvěře (8 muflonů, 3 muflonky, 1 muflonče ), 40 ks srnčí zvěře, 7 ks černé zvěře, 20 zajíců, 9 ks bažantí zvěře a 14 divokých kachen. Normované stavy srnčí zvěře máme 40 ks, muflonů 12 ks, černé 7 ks, daňčí zvěř nemáme normovanou podle zákona o myslivosti, můžeme lovit zvěř samičí a samčí v I. věkové třídě do věku 2 let, zajíců máme normovaný stav 20 ks a bažantů 18 ks.Samozřejmě teď v červnu, v době kladení a vyvádění mláďat, jsou stavy zvěře více než o třetinu vyšší a je potřeba je lovem zase snížit. Naším hlavním úkolem nejen u mufloní zvěře vybrat k lovu slabé nebo nemocné kusy a ty silné si ponechat na chov.
U muflonů se vám to evidentně daří…
Léta se nám dařilo a snad to tak bude i nadále. Jen pro úplnost, zlatá medaile se uděluje, když při hodnocení dosáhne mufloní trofej více než 205 b. CIC, když dosáhne 225 b. CIC, jedná se o význačnou trofej ČR. A my tu máme trofeje muflonů, zdůrazňuji že z volnosti, které mají přes 230 b. CIC a je zde i jedna trofej, u které bylo naměřeno 241,8 b. CIC.
Pojďme se ale trochu poohlédnout do historie…
Já sám osobně myslivost vykonávám 40 let, funkci mysliveckého hospodáře zde ve spolku zastávám 30 let, ale zakládání chovu mufloní zvěře tady znám jen z vyprávění od našeho bývalého předsedy MS Miroslava Nečase. Lokalitu pro chov muflonů vytipoval Ing. Lochman. První muflony tehdy vypouštěli v Šemánovicích. Členové sdružení tam postavili společnými silami aklimatizační obůrku. Obůrku pak převezli sem do Sedlce, kde dvakrát za sebou také vypustili další muflony a nakonec byla pro čtvrté vypouštění převezena obůrka zpátky do Šemánovic.
Ing. Lochman pro chov doporučil muflony z Horšovského Týna. Miroslav Nečas s Antonínem Novým a s bývalým hospodářem Zdeňkem Liskou se v roce 1970 byli na chov podívat a na podzim 1971 dovezli prvních 11 kusů do aklimatizační obůrky. V létě 1972 muflony pouštěli do honitby. Další mufloni byli doveženi do aklimatizační obůrky na podzim 1973, zařizoval to tehdy Interlov. Do honitby se vypouštěli na jaře 1974. S lovem muflonů se začalo v roce 1976 a první silná zlatá trofej z roku 1977 byla vystavována na výstavách v Nitře, v Plovdivu a v Hamburku.
A jaký je současný stav chovu muflonů?
Přesto, že máme stanoveny normované stavy muflonů jen na 12 ks, chov se nám dařil a daří. I když dříve to bylo jednodušší v tom, že mufloni nepřešli hranici honitby, tedy nepřešli silnice, které nám tvoří hranici kolem dokola honitby. Poslední roky to už neplatí a mufloni odcházejí do okolních honiteb a často tam zústávají i delší dobu. Opouštějí lesnatý a skalnatý terén a vyhledávají velké lány polí, kde nacházejí potřebný klid, který už v naší honitbě bohužel tolik nemají. V posledních letech honitbou celoročně prochází velký počet turistů, kolařů, pejskařů, trampů, a to v kteroukoliv dobu a ročním období. Je to daň za to, že jsme v turisticky atraktivní oblasti Kokořínska. A je jen málo ukázněných návštěvníků, kteří procházejí honitbou po vyznačených cestách a stezkách, kteří nemají puštěné psy na volno a k táboření a rozdělávání ohně používají vyhrazená tábořiště.
Takže na závěr nezbývá než mšenským myslivcům popřát, aby se jim v chovu nejen mufloní zvěře dařilo. Nejen oni se potýkají s tlakem zemědělství, dopravy a turismu jakožto symptomy moderní doby, ale věřme, že se na některé z dalších výstav trofejí setkáme s mufloními trofejemi s úctyhodnými bodovými hodnotami právě z okolí Mšena.
Připravil Jiří KASINA