Němečtí sokolníci oslavují, aneb jak se stal největší zápis v celé historii UNESCO ještě větším
Poprvé 16. listopadu 2010 v Nairobi v Keni připsalo UNESCO České Republice na seznam světového kulturního dědictví lidstva novou kulturní památku s názvem Falconry, a living human heritage, v překladu Sokolnictví, živoucí dědictví lidstva.
Na nominaci tehdy spolupracoval rekordní počet 11 zemí - kromě ČR, Belgie, Francie, Španělsko, Jižní Korea, Mongolsko, Maroko, Katar, Saúdská Arábie, Sýrie a Spojené Arabské Emiráty.
Druhá nominace, rozšířená o Maďarsko a Rakousko, byla schválena 6. prosince 2012 v sídle UNESCO v Paříži.
A konečně třetí nominaci zapsalo UNESCO 1. prosince 2016 v hlavním městě Etiopie Addis Abeba, a došlo tak k rozšíření o dalších pět zemí - Německo, Itálii, Portugalsko, Pákistán a Kazachstán - na celkový počet 18.
Jedná se o dosud největší nominaci v celé historii UNESCO. Ještě nikdy se nestalo, aby jednu kulturní památku nominovalo tolik zemí. Nominace totiž podávají v 98 % jednotlivé země, na jejichž území se daná kulturní památka nachází, a jen výjimečně památku nominují dvě či více zemí.
Italští a zejména němečtí sokolníci vyvinuli nesmírné úsilí a překonali množství překážek k dosažení vysněného cíle. České sokolnictví bylo dříve osamělým ostrovem ve střední Evropě, avšak spolu s uznáním sokolnictví v Rakousku, Německu a Maďarsku došlo k posílení postavení sokolnictví v celém středoevropském regionu - tedy i u nás. V budoucnu se očekává i připojení polského sokolnictví.
Sokolnická nej
Říká se, že kvantita a kvalita nejdou dohromady, avšak v tomto případě výjimka potvrzuje pravidlo, protože naše nominace patřila, bez falešné skromnosti, mezi ty nejkvalitnější. Žádnou jinou nominaci nevyzdvihnul mezinárodní hodnotící výbor expertů v souhrnném hodnocení jako „
outstanding example of co-operation between States and the exemplary quality of the information provided was underlined", tj.
„výjimečný příklad spolupráce mezi národy".
Rekordní počet zemí a kvalita nominační dokumentace, které jsme dosáhli, však nebyly jedinými nej. Sokolnictví je pravděpodobně také vůbec nejstarší památkou na seznamu UNESCO, pomineme-li přírodní památky UNESCO, které však nejsou dílem člověka. Sokolnictví existovalo již v dobách před časem egyptských pyramid (které jsou též na seznamu UNESCO), déle než 5000 let jako umění lovu s dravými ptáky, které zachovává nepřetržitě své tradice. Otcové předávali dovednosti svým dětem po více než 300 generací, čímž se toto starověké umění zachovalo až po naše 21. století.
Sokolnictví a myslivost jako kulturní dědictví v České Republice
Zápis sokolnictví na seznam UNESCO je vpravdě historicky výjimečným počinem. Od založení Klubu sokolníků v roce 1967 jeho členové pokračují v uchovávání tradic a vědomostí o sokolnictví, které na území ČR prokazatelně existovalo již v době Velkomoravské říše. Sokolnictví jako umění se zachovalo pro dnešek i přes vývoj a uplatnění daleko efektivnějších způsobů lovu.
Nikdy totiž nebylo považováno výhradně za lov motivovaný získáním kořisti, ale od prvopočátku nese v sobě prvky kultury, porozumění životu dravců a dalších zvířat, jejich biologii a úloze v přírodě.
Sokolníci organizovaní v Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty, kterých je asi pět stovek, cvičí dravce a zachovávají tradici spojenou s tímto uměním ve smyslu svého motta
„Nelovíme pro získání kořisti, ale pro vše krásné při lovu“.
A v roce 2005, právě na zasedání IAF pořádaném Klubem sokolníků ČMMJ na zámku v Opočně, byly započaty práce na návrhu zařazení sokolnictví coby tisíce let starého fenoménu na seznam kulturního dědictví lidstva UNESCO. Zápisu na seznam UNESCO logicky předcházelo uznání na domácí půdě coby nemateriální národní kulturní památku ve formě zápisu sokolnictví na Národní seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky. Česká republika je jedinou zemí na světě, která uznala nejen sokolnictví, ale poté i myslivost jako národní kulturní dědictví.
16. listopad se stal světovým dnem sokolnictví
Tento den byl vyhlášen jako Světový den sokolnictví na základě iniciativy Mezinárodní asociace pro sokolnictví a ochranu dravců (IAF), která sdružuje 110 sokolnických organizací z 80 států reprezentujících 60 000 sokolníků celého světa včetně ČR.
Vybrané datum nebylo vybráno náhodně - připomíná právě první historický zápis sokolnictví na seznam UNESCO.
Poprvé se slavil světový den sokolnictví v roce 2013, a od té doby se každoročně do celosvětové akce zapojuje přes 30 států celého světa propagačními, vzdělávacími a kulturními akcemi pro širokou veřejnost. Také Klub sokolníků ČMMJ nezůstává pozadu a v minulých letech pořádal oslavné akce v Praze, Brně a Olomouci i jinde, a to za velkého zájmu návštěvníků.
Letos oslaví Klub sokolníků ČMMJ kulatých 50 let!
Klub sokolníků byl založen 11. listopadu 1967 v Opočně pod Orlickými horami, a od té doby lze hovořit o renesanci sokolnického způsobu lovu v našich zemích, který byl u nás provozován dlouhá staletí, avšak počátkem devatenáctého století u nás i v Evropě postupně téměř zanikl.
Hlavní oslavy výročí proběhnou druhý víkend v říjnu - kde jinde, než na tradičním sokolnickém setkání v Opočně.
Přejme našemu sokolnictví jako historicky nedílné součásti české myslivosti, aby nejen odolávalo všem negativním faktorům, ale aby se i nadále rozvíjelo a byla tak zajištěna jeho trvalá existence. Doufejme, že se o to sokolníci společně s ostatními myslivci zasadí a dostojí tak názvu naší stavovské organizace – Českomoravské myslivecké jednoty.
Bohumil STRAKA,
předseda výboru
Mezinárodní asociace pro sokolnictví IAF
Více informací o sokolnictví a zápisu UNESCO na
www.straka.eu/sokolnictvi